I.ÚS 4183/12 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 4183/12 ze dne 24. 7. 2013 N 131/70 SbNU 211 Prohlídka jiných prostor jako neodkladný a neopakovatelný úkon   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Jaroslava Fenyka - ze dne 24. července 2013 sp. zn. I. ÚS 4183/12 ve věci ústavní stížnosti Zdeňka Kvídy, zastoupeného JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem, se sídlem Karlovo nám. 28, 120 00 Praha 2, proti příkazu Okresního soudu v Mělníku k prohlídce jiných prostor ze dne 20. 9. 2012 sp. zn. 40 Nt 2/2012 a proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v postupu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Mělník, Obvodního oddělení Horní Počáply, při provádění prohlídky dle citovaného příkazu dne 11. 10. 2012, za účasti Okresního soudu v Mělníku a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Mělník, Obvodního oddělení Horní Počáply, jako účastníků řízení. I. Příkaz k prohlídce jiných prostor Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. 9. 2012 sp. zn. 40 Nt 2/2012 se ruší pro porušení základního práva stěžovatele zakotveného v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. II. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění I. 1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 1. 11. 2012, stěžovatel napadl příkaz k prohlídce jiných prostor Okresního soudu v Mělníku (dále jen "okresní soud") ze dne 20. 9. 2012 sp. zn. 40 Nt 2/2012 (dále též jen "příkaz"), kterým byla podle § 83a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), nařízena prohlídka jiných prostor a pozemků vztahujících se k pozemku parcela st. X, katastrální území D. B. Rovněž napadl jiný zásah orgánu veřejné moci spočívající v postupu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Mělník, Obvodního oddělení Horní Počáply, (dále též jen "policie") při provádění prohlídky dle citovaného příkazu dne 11. 10. 2012. 2. Stěžovatel v prvé řadě rozporuje užití výrazu "vztahujících se" ve výroku příkazu, kdy jej považuje za nejasný. Vyložit by jej totiž bylo možno například i tak, že prohlídkou má být dotčen nikoli samotný pozemek parcela st. X, ale pozemky okolní. Nedošlo tedy k jednoznačnému určení, jaké konkrétní pozemky mají být prohlídkou dotčeny. Stěžovatel připomíná, že nutnost řádné specifikace prostoru dotčeného přikázanou prohlídkou dovodil i Ústavní soud v nálezu ze dne 13. 3. 2002 sp. zn. I. ÚS 424/2000 (N 29/25 SbNU 227). 3. Za druhé stěžovatel namítá, že na jedné straně policie v protokolu o provedení prohlídky uvádí, že byla provedena jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon (a jinak ani provedena být nemohla), ovšem na straně druhé v příkazu tento úkon jako neodkladný a neopakovatelný nebyl označen. Proč provedení úkonu nebylo možné odložit na pozdější stadium trestního řízení, by přitom mělo být soudem přezkoumatelným způsobem odůvodněno [nález Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2005 sp. zn. II. ÚS 298/05 (N 196/39 SbNU 91), ze dne 10. 3. 2011 sp. zn. II. ÚS 3073/10 (N 41/60 SbNU 483) a ze dne 16. 5. 2012 sp. zn. I. ÚS 515/12 (N 106/65 SbNU 451)]. Stěžovatel je navíc přesvědčen, že k provedení úkonu jako neodkladného či neopakovatelného nebyly ani faktické důvody. Policejní orgán již v době zahájení úkonů trestního řízení provedl ohledání místa činu, pořídil fotodokumentaci a již tehdy mohl provést prohlídku pozemků a jiných prostor jako neodkladný a neopakovatelný úkon. Je s podivem, že téměř 7 měsíců po provedení ohledání místa činu dospěl policejní orgán k závěru, že musí provést neodkladný a neopakovatelný úkon. S ohledem na tuto časovou prodlevu je potřeba považovat provedení takového úkonu za více než diskutabilní. Okresní soud ani řádně nezdůvodnil, proč nelze provedení tohoto úkonu odložit na pozdější stadium trestního řízení, když je vyloučeno, aby stěžovatel jakkoli mařil průběh prověřování z důvodu umístění kabelu hluboko pod zemí. 4. Za správné stěžovatel nepovažuje ani to, že příkaz opravňoval policii k provedení výkopových a jiných zemních či stavebních prací. Ke stavebním pracím by bylo nutné disponovat stavebním povolením či ohlášením příslušnému stavebnímu úřadu ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Soudkyně v tomto směru překročila svoji pravomoc. 5. Dále stěžovatel vznáší námitky týkající se postupu policie navazujícího na vydaný příkaz. Tvrdí, že nebyl proveden předchozí výslech podle § 84 trestního řádu, byť je tak v protokolu uvedeno, neboť na policii se dostavil dne 11. 10. 2012 v 8.00 hod. toliko za účelem doplnění výpovědi a při tomto mu byl předložen příkaz. Převzetí příkazu stěžovatel odmítl potvrdit, protože příkaz k provedení jiných prostor a pozemků se doručuje dle ustanovení § 83a odst. 1 trestního řádu až při prohlídce nebo po odpadnutí překážky, která bránila doručení při provedení prohlídky. Pokud jde o doručování příkazu, ten měl navíc být doručen i stěžovatelově manželce Vladimíře Kvídové, neboť ta je rovněž vlastníkem a uživatelem předmětného pozemku. K pochybení mělo také dojít tím, že policejní orgán dovolil některým osobám, zřejmě zaměstnancům společnosti ČEZ, a. s., být při provádění prohlídky jiných prostor a pozemků přítomen a umožnil jim nahlédnout do provedeného výkopu. V rámci provádění prohlídky technici z oddělení kontroly a měření společnosti ČEZ, a. s., provedli odpojení přívodu elektrické energie, provedli měření pomocí videoskopu a zmapovali vedení kabelu. Policejní orgán připustil, aby subjekt, který dal podnět k zahájení úkonů trestního řízení, prováděl jednotlivé úkony v rámci provedené prohlídky. Takto došlo k ovlivnění průběhu prověřování. 6. Z výše uvedených důvodů je stěžovatel přesvědčen, že došlo k porušení jeho ústavně garantovaných práv zakotvených v čl. 2 odst. 2 a čl. 12 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a rovněž čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky. Navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadené rozhodnutí zrušil a také aby konstatoval, že policie provedla prohlídku jiných prostor a pozemků dne 11. 10. 2012 na pozemcích stěžovatele v rozporu s jeho základními právy a svobodami, a jejich další porušování policii zakázal. II. 7. Ústavní soud vyzval účastníky a vedlejšího účastníka řízení k vyjádření k ústavní stížnosti. 8. Policie vyjádřila názor, že vymezení pozemků je zcela jednoznačné a nemohlo dojít k záměně pozemku. Stejně tak zde byl konkrétně určen i rozsah nařízené prohlídky. K otázce provedení prohlídky jako úkonu neodkladného nebo neopakovatelného uvedla, že policejní orgán Územního odboru Mělník dne 3. 2. 2012 dle § 158 odst. 3 trestního řádu zahájil úkony trestního řízení, kde popsal skutek, kvalifikoval jej a uvedl i podezřelou osobu. Poté shromažďoval potřebné podklady, nezbytná vysvětlení a zajišťoval stopy trestného činu. Protože podezřelá osoba opakovaně dlouhodobě odmítala dát souhlas s prohlídkou dotčených prostor a pozemků a podezření, že se z její strany jednalo o neoprávněný odběr elektrické energie rozvodem kabelu ve tvaru "T" na jejím pozemku, zde existovalo a bylo dokazováno měřením poškozené společnosti, nebylo možné ze strany policejního orgánu využít § 83a odst. 3 trestního řádu. Z tohoto důvodu požádal dozorující státní zástupce soudce o nařízení uvedené prohlídky. Na rozdíl od stěžovatelem citovaného nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 298/05 byl v době vydání příkazu skutek konkrétně popsán a kvalifikován, byla známa podezřelá osoba a existovaly zde důvody dle § 82 odst. 2 trestního řádu k provedení prohlídky, takže jeho aplikaci na tento konkrétní případ, jak to činí stěžovatel, nelze uplatnit, neboť se jedná o dva zcela rozdílné případy. Policie odkazuje na definici neodkladného úkonu v § 160 odst. 4 trestního řádu a sděluje, že splnila svoji povinnost v protokolu o provedení neodkladného úkonu uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný považován, uvedením, že se jednalo o zaměření kabelu. Absence podrobnějšího zdůvodnění nemůže být zpochybněním zákonnosti jejího postupu. Pokud se stěžovatel podivuje nad skutečností, že policejní orgán na místě již v únoru 2012 provedl ohledání místa činu a prohlídku prováděl až s takovou časovou prodlevou, šlo ze strany policejního orgánu o zvolený postup, při němž předpokládal, že podezřelá osoba dá souhlas s prohlídkou a nebude věc nutno řešit cestou soudního příkazu. 9. Provedení prohlídky spočívající v odkrytí zasypaného kabelu, zadokumentování a uvedení do původního stavu není podle policie činností, na kterou by se vztahoval stavební zákon. Skutečnost, že kabel, kterým měl být páchán trestný čin neoprávněným odběrem elektrické energie, je v hloubce 70 cm pod zemí, není důvodem k vyloučení manipulace s ním. 10. Okresní státní zastupitelství v Mělníku (dále jen "státní zastupitelství") nejprve rek