II.ÚS 2308/18

Stěžovatel se podáním ze dne 3. 7. 2018 domáhal zrušení shora uvedených rozhodnutí. Jelikož uvedené podání nesplňovalo náležitosti návrhu na zahájení podle § 34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a stěžovatel nebyl právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu, byl dne 13. 9. 2018 vyzván k odstranění těchto vad ve lhůtě 20 dnů. Stěžovatel byl současně upozorněn na to, že nebudou-li uvedené vady podání odstraněny v poskytnuté lhůtě, bude jeho ústavní stížnost odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Podáním ze dne 9. 10. 2018 stěžovatel požádal o prodloužení této lhůty. Přípisem ze dne 11. 10. 2018 Ústavní soud prodloužil stěžovateli lhůtu k odstranění vad podání o 15 dnů a upozornil jej, že tato dodatečná lhůta již nebude dále prodlužována.

Dne 12. 11. 2018 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, které se na první pohled jevilo jako podání sepsané advokátem JUDr. Petrem Živnůstkou (dále též "advokát"). V záhlaví titulní stránky byl uveden text s názvem advokátní kanceláře, jméno a kontaktní údaje dotčeného advokáta (vč. ID datové schránky, e-mailu a telefonního čísla) a další údaje o osobách působících v předmětné advokátní kanceláři. Níže bylo mj. uvedeno, že stěžovatel je v řízení před Ústavním soudem tímto advokátem "zastoupen" a podává ústavní stížnost "prostřednictvím svého obhájce." Stručně řečeno, podání ze dne 12. 11. 2018 bylo upraveno tak, aby vyvolávalo dojem, že bylo sepsáno výše uvedeným advokátem a že splňuje požadavky dle zákona o Ústavním soudu.

Dne 5. 2. 2019 nicméně advokát JUDr. Petr Živnůstka Ústavnímu soudu sdělil, že stěžovatele nezastupuje, nebyla mu nikdy udělena speciální plná moc k zastupování stěžovatele v řízení před Ústavním soudem a ve věci nečinil žádné úkony. Advokát jednoznačně popřel, že to byl on, kdo sepsal doplnění ústavní stížnosti ze dne 12. 11. 2018.

Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak není. Do dnešního dne totiž stěžovatel není zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu, ačkoli byl vyzván k odstranění této vady, byla mu za tímto účelem poskytnuta dodatečná lhůta a byl upozorněn na následky neodstranění vad. Ústavní soud v této souvislosti velmi důrazně připomíná, že doplnění ústavní stížnosti ze dne 12. 11. 2018 nelze považovat za řádné odstranění vytýkaných vad podání, neboť - jak vyplývá z výše uvedeného - advokát JUDr. Petr Živnůstka stěžovatele v řízení před Ústavním soudem nikdy nezastupoval a ve věci nečinil žádné úkony. Ústavní soud je proto nucen nyní posuzovanou ústavní stížnost bez dalšího odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Nad rámec uvedeného považuje Ústavní soud za nezbytné vyjádřit se k výše uvedenému jednání stěžovatele, který dne 12. 11. 2018 zaslal zdejšímu soudu podání obsahující nepravdivé či neověřené informace o tom, že je v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem JUDr. Petrem Živnůstkou. Ústavní soud připomíná, že ve srovnatelných případech umožňuje § 61 zákona o Ústavním soudu uložit pořádkovou pokutu v nezanedbatelné výši.

Z uvedeného důvodu Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků Ústavní soud odmítl pro neodstranění vad návrhu ve lhůtě, která byla stěžovateli k tomu určená, podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.