III.ÚS 3201/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 3201/24 ze dne 20. 5. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti JUDr. Davida Máši, advokáta, se sídlem Na Zderaze 1275/15, Praha 2, proti zásahu Městského soudu v Praze spočívajícímu v neposkytnutí zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů jako opatrovníka v řízení vedeném pod sp. zn. 46 T 9/2020, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud vyslovil porušení základních práv stěžovatele spočívající v postupu Městského soudu v Praze (dále "městský soud") spočívajícího v tom, že stěžovateli "ke dni 9. 9. 2024 nezaplatil a písemně odmítl v danou chvíli zaplatit cenu právní pomoci dle advokátního tarifu za vykonané úkony právní pomoci a související platby v rozsahu nejméně 520 000 Kč včetně DPH". Dále se domáhá, aby Ústavní soud zakázal městskému soudu pokračovat v porušování práv stěžovatele. 2. Stěžovatel byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. 6. 2018, č. j. 37 Nt 4076/2018-36 ustanoven jako opatrovník obžalované právnické osobě PM Trading, s. r. o. 3. V rámci trestního řízení vedeného u městského soudu pod sp. zn. 46 T 9/2020 vydal městský soud 18. 12. 2023 k žádosti stěžovatele opatření, kterým se stěžovateli jako opatrovníkovi "neposkytuje další záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů". K další žádosti stěžovatele vydal městský soud obdobné opatření dne 9. 9. 2024. V obou opatřeních městský soud uvedl, že stěžovateli přiznal "dne 3. 12. 2021 zálohu ve výši 14 500 Kč, dne 27. 5. 2022 zálohu ve výši 9 660 Kč a dne 28. 6. 2023 zálohu ve výši 81 796 Kč". Zopakoval, že jde o postup fakultativní. Podmínky dle trestního řádu pro poskytnutí další zálohy splněny nebyly, ať již jde o dobu trvání trestního stíhání, nebo jiný závažný důvod (např. extrémní vytíženost opatrovníka úkony trestního řízení v dané trestní věci). 4. Prvostupňový rozsudek byl městským soudem vyhlášen 26. 8. 2024, nyní probíhá odvolací řízení. II. Argumentace stěžovatele 5. Stěžovatel tvrdí, že ke dni podání ústavní stížnosti nemá uhrazenu částku ve výši cca 520 000 Kč. Připomíná, že v jiném případu, kde vykonává rovněž právní pomoc ex offo jako opatrovník právnické osoby od poloviny roku 2023, vykonal úkony a s tím spojené platby nejméně za cca 215 000 Kč. 6. Podle stěžovatele není zřejmé, kdy dané řízení skončí a při 12 spoluobžalovaných to může být až za tři roky. Stát odmítá poskytnout platbu za vykonanou práci ani nehradí hotové výdaje, což snižuje kvalitu života stěžovatele, aniž by pro to byl na straně státu jakýkoli důvod. Hodnotu peněz navíc snižuje inflace. Soud zdůvodňuje neposkytnutí zálohy tím, že jde o postup fakultativní, stěžovatel má příjmy z další činnosti. Stěžovatel to vnímá jako šikanu a výsměch. 7. Pro stěžovatele jde o zásadní příjem, u něhož je nejisté, kdy a kolik dostane nakonec zaplaceno. Státem zadržované zdroje nejsou určeny primárně na život advokáta, ale na to, aby tuto profesi mohl vykonávat a mohl rozumně žít. Stěžovatel to považuje za porušení důstojnosti. 8. Státní zástupce, který je druhou stranou řízení, dostává prostředky za svou práci každý měsíc, což porušuje rovnost stran před soudem. 9. Stěžovatel dále tvrdí zásah do práva na spravedlivou odměnu za práci. Nejistota vede k tomu, že se dané právo prakticky vyprázdnilo. Spravedlnost odměny není jen otázka její výše, ale také doby a jistoty, kdy se jí člověk dočká. 10. Na tvrzení soudu, že trestní věc nevykazuje žádné specifické rysy, které by odůvodňovaly poskytnutí zálohy, stěžovatel uvádí, že dle statistik trestní řízení v ČR v roce 2023 trvalo v průměru 165 dní. Stěžovatel se k odměně z podstatné části nedostává ani po 5 letech výkonu právní pomoci, přičemž k žádným penězům se nedostal asi dva roky, navíc časově nejnáročnější. 11. Stěžovatel dále tvrdí, že vůči všem klientům vyjma státu může podmínit poskytnutí právní služby požadováním zálohy podle zákona o advokacii, v čemž spatřuje nerovnost. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 12. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je sám advokátem, a tudíž nemusí být právně zastoupen [stanovisko pléna ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. Pl. ÚS-st. 42/15]. Ústavní stížnost je dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přípustná. IV. Vyjádření účastníka řízení a replika stěžovatele 13. Ústavní soud si vyžádal vyjádření městského soudu a repliku stěžovatele. 14. Městský soud trvá na svém opatření, na jeho odůvodnění odkazuje s tím, že základní práva stěžovatele neporušil. Stručně rekapituluje, že stěžovateli byla poskytnuta v letech 2021, 2022 a 2023 záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 105 956 Kč, další záloha (na konci roku 2023 a v roce 2024) pak již poskytnuta nebyla. Z § 151 odst. 3 trestního řádu i z usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 511/24 jednoznačně vyplývá, že rozhodnutí o přiznání zálohy je postupem zcela fakultativním a je v pravomoci předsedy senátu prověřit důvody, pro které může přiměřenou zálohu přiznat. Přiznání zálohy zákon demonstrativně podmiňuje dobou trvání trestního stíhání nebo existencí jiných závažných důvodů. Dané řízení výrazněji nepřekračuje obvyklou dobu trvání trestního stíhání obdobného charakteru a nepředstavovalo, ani aktuálně nepředstavuje, zásadní vytížení stěžovatele. Soud neshledal ani jiné důvody, které by odůvodňovaly přiznání další zálohy. 15. Stěžovatel v replice uvedl, že vyjádření Městského soudu postrádá ústavněprávní rovinu a nepolemizuje s argumenty stěžovatele. Znovu rekapituluje argumentaci a trvá na ní. V dalších podáních stěžovatel zasílá pro ilustraci kopii části spisového materiálu z předmětného trestního řízení, rozporuje též jiné postupy soudu v daném trestním řízení a má za to, že jde o šikanu jeho osoby. Uvádí, že se sice diskutuje o změně zákonných pravidel pro poskytování záloh při ex offo zastupování (platba jednou za čtvrt roku), ovšem novelizace není třeba, neboť ke slušnému zacházení je možno dospět výkladem. V. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 16. Ústavní soud připomíná, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Není součástí soustavy soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy), není povolán k přezkumu aplikace podústavního práva, a nezasahuje proto do rozhodovací činnosti soudů vždy, když došlo k porušení běžné zákonnosti nebo k jiným nesprávnostem. Jeho zásah je namístě až tehdy, představuje-li takové porušení zároveň porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody. 17. K otázce nákladů řízení, resp. odměn za právní zastoupení se Ústavní soud navíc dlouhodobě staví velmi rezervovaně (srov. též stanovisko ze dne 5. 3. 2025, Pl. ÚS-st. 60/24, bod 34). Přestože se spor o náhradu nákladů řízení může dotknout majetkové sféry účastníka řízení, nedosahuje zpravidla intenzity porušení základních práv nebo svobod. Ústavní soud při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před soudy podružné, postupuje nanejvýš zdrženlivě, podrobuje ji omezenému ústavněprávnímu přezkumu a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, zejména zjistí-li extrémní rozpor s principy spravedlnosti nebo bylo-li zasaženo i jiné základní právo (srov. např. nález ze dne 12. 5. 2004, sp. zn. I. ÚS 653/03). 18. V nyní posuzované věci navíc nejde o odepření plateb samotných, resp. zpochybňování jejich výše, ale o neposkytnutí zálohy, na kterou není (dle podústavní úpravy) právní nárok. 19. Stěžovatel se obrátil na Ústavní soud s obdobnou argumentací ve stejné trestní věci po prvním opatření městského soudu ze dne 18. 12. 2023. Ústavní soud v odmítavém usnesení sp. zn. I. ÚS 511/24, uvedl, že "poskytnutí zálohy je fakultativní úkon a je zcela v pravomoci předsedy senátu prověřit důvody, pro které může přiměřenou zálohu přiznat. Rozhodné pro postup obecného soudu je, jde-li o déle trvající řízení, v němž nelze od advokáta žádat, aby nesl všechny výdaje spojené se zastupováním, případně účastní-li se advokát mimořádně četných úkonů a nemá jiný významnější zdroj příjmů (srov. např. Šámal, P. a kol. Trestní řád I. Komentář. 7. vydání, Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1818). Posouzení ekonomické situace stěžovatele a suplování rozhodovací činnost obecného soudu není úkolem Ústavního soudu. Ústavní stížnosti obsahuje jen nesouhlas stěžovatele s opatřením, neobsahuje však nic, z čeho by bylo možné dovodit porušení jeho základních práv". 20. Obecně k otázce časového prodlení s platbou za právní pomoc (byť nešlo o nevyplacení zálohy, ale o prodlení s výplatou ji