III.ÚS 3739/15 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 3739/15 ze dne 7. 6. 2016   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Martiny Jeřábkové, zastoupené Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou, sídlem Olomoucká 36, Mohelnice, proti příkazu "k domovní prohlídce a k prohlídce jiných prostor" vydanému soudcem Okresního soudu v Šumperku ze dne 26. listopadu 2015 č. j. 1 Nt 1014/2015-4 a jinému zásahu orgánu veřejné moci Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územního odboru Šumperk, Oddělení hospodářské kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování, za účasti Okresního soudu v Šumperku a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územního odboru Šumperk, Oddělení hospodářské kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování, jako účastníků řízení, a Okresního státního zastupitelství v Šumperku, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného příkazu "k domovní prohlídce a k prohlídce jiných prostor", neboť dle jejího názoru jím byla porušena její základní práva garantovaná ustanoveními čl. 10, čl. 11 odst. 1, čl. 12 odst. 1 a 2, čl. 26 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Dále navrhla, aby Ústavní soud nadepsanému policejnímu orgánu zakázal pokračovat v porušování uvedených práv a přikázal mu obnovit stav před jejich porušením tím, že jí vydá věci zabavené při domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor provedené dne 9. 12. 2015, specifikované v protokolech o provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor sepsaných téhož dne pod č. j. KRPM-23149-72/TČ-2015-140981, resp. sp. zn. KRPM-23149/TČ-2015-140981. 2. Policejní orgán (Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, Územní odbor Šumperk, Oddělení hospodářské kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování) záznamem o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. řád"), zahájil úkony trestního řízení ve věci podezření z přečinu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. zákoník"). 3. Okresní soud v Šumperku ústavní stížností napadeným příkazem s poukazem na ustanovení § 82 odst. 1 a 2, § 83 odst. 1 a § 83a odst. 1 tr. řádu nařídil "domovní prohlídku a prohlídku jiných prostor", a to 1) rodinného domu a příslušenství domu v A1, katastrální území Mohelnice, list vlastnictví č. A2, parcela A3, bytových jednotek č. A4 až 6, náležející do vlastnictví stěžovatelky, Ing. Vojtěcha Sýkory a Marty Sýkorové, a dále 2) kanceláře užívané stěžovatelkou, nacházející se v katastrálním území obce Mohelnice, list vlastnictví č. B1, parcela č. B2, v přízemí bytového domu č. B3. 4. Příkaz Okresní soud v Šumperku odůvodnil podezřením, že se v označených prostorách může nacházet účetnictví společnosti BSZ služby, s. r. o., které podezřelý Ing. Jan Jeřábek i přes výzvu doručenou mu dne 30. 3. 2015 "odmítá do současnosti vydat". II. Argumentace stěžovatelky 5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že je vlastníkem bytové jednotky č. A6 a uživatelkou kanceláře na výše označených adresách. Policejní orgán jí doručil rubrikovaný příkaz dne 9. 12. 2015 v ranních hodinách. Nevyslechl ji, pouze ji poučil podle § 85 tr. řádu. Prohlídku provedl rovněž v bytové jednotce č. A5, kde bydlí její děti. Nesepsal s ní protokol (sepsal jej s Ing. Janem Jeřábkem) a nevydal písemné potvrzení o výsledku úkonu ani opis protokolu, jak vyžaduje § 85 odst. 4 tr. řádu. 6. Soud neodkladnost prohlídky ve smyslu § 160 odst. 4 tr. řádu odůvodnil nebezpečím zničení předmětů a chemikálií sloužících k výrobě pervitinu, pro které úkon nesnese odkladu do doby, než bude zahájeno trestní stíhání. Stěžovatelka tyto předměty a chemikálie nikdy nevlastnila, v označených prostorách se nikdy nenacházely, policejní orgán je nehledal a ani neodňal. Na odůvodnění neodkladnosti se proto patří nahlížet, jako na chybějící. 7. Stěžovatelka k protokolu připojila své vyjádření, a to jak k údajné neodkladnosti z důvodu nutnosti zajistit věci a chemikálie pro výrobu pervitinu, tak i ke znemožnění výkonu činnosti daňového poradce. 8. Příslušníci Policie České republiky do kanceláře stěžovatelky vnikli násilím, aniž by ji vyzvali k předložení klíčů, což považuje za nepřiměřené, šikanózní a dotýkající se její osobní cti, vážnosti a dobré profesní pověsti. Nerespektovali ani její návrh, aby v průběhu prohlídky byla přítomna nezúčastněná osoba - zaměstnankyně Městského úřadu Mohelnice. 9. Stěžovatelce byly odňaty počítače s veškerou agendou všech klientů, databázemi, software ke zpracování přiznání a dalších podání, účetní software atd. Do hlavního počítače se automaticky při připojení k internetu stahuje e-mailová pošta, je z něj přístup do elektronického bankovnictví a jsou do něj ukládány dokumenty došlé a odeslané prostřednictvím datové schránky. Naprostá většina se týká různých klientů, které stěžovatelka zastupuje a poskytuje jim své služby daňového poradce. To naprosto ochromilo jakoukoli pracovní činnost stěžovatelky jako daňového poradce, a to včetně neodkladných úkonů (omluvy a žádosti o prodloužení lhůty z důvodů nemoci atd.). Od prohlídky nejsou k nalezení přístupové údaje pro datové schránky. Tyto jsou sice zálohovány v počítačích, avšak k těm stěžovatelka pro jejich odnětí nemá přístup. Uvedený stav povede ke vzniku škod, za které stát ponese odpovědnost. 10. Příkaz označuje stěžovatelku za účetní podezřelého, a tedy přehlíží, že je daňovým poradcem již od roku 1995. Opomíjí tudíž úpravu obsaženou v zákoně č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zejména povinnost daňového poradce zachovat mlčenlivost ve smyslu ustanovení § 6 odst. 8 tohoto zákona. Upozorňuje, že advokáti a daňoví poradci jsou v daňovém řízení podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, postaveni naroveň a mají společné označení "poradce". Současně odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 3/09 (219/2010 Sb., N 121/57 SbNU 495). Místem podnikání stěžovatelky je přitom i její bydliště. 11. Stěžovatelce byla výzva policejního orgánu k vydání věci důležité pro trestní řízení řádně doručena do datové schránky dne 6. 12. 2015, tedy až 10 dnů po vydání příkazu soudem. Stěžovatelka tentýž den na výzvu odpověděla, že z přípisu nejenže není patrné, kdo má být podezřelý, ale ani to, jaké věci mají být vydány, tedy není možné s ohledem na zákonem uloženou mlčenlivost jí jako daňové poradkyně situaci posoudit, zda, vůči komu a jak na případ dopadá. Po upřesnění by stěžovatelka věci vydala, policejní orgán nicméně ke specifikaci nepřistoupil. 12. Stěžovatelka s poukazem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (dále jen "ESLP") ze dne 28. 4. 2005 ve věci Buck v. Spolková republika Německo, stížnost č. 41604/98, dovozuje, že ve fázi trestního řízení, kdy ještě nebylo zahájeno trestní stíhání, je nutno velmi pečlivě a s rozmyslem při nařizování domovní prohlídky zvažovat také kritérium proporcionality zásahu do práva na nedotknutelnost obydlí. K tomuto posuzování pravděpodobně vůbec nedošlo, přičemž stěžovatelka nebude obviněna, a tedy se jí neotevře možnost uplatňovat práva v navazujícím trestním řízení. 13. V doplnění ústavní stížnosti stěžovatelka zdůraznila, že z napadeného příkazu není zřejmé, jaké věci mají být zajištěny, přičemž odebrání počítačů a následné procesní postupy orgánů činných v trestním řízení ohrožují její činnost daňové poradkyně, brání jejímu synovi ve studiu a nesplňují požadavek na přiměřenost omezení základních práv a svobod. III. Procesní předpoklady projednání návrhu 14. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání ústavní stížnosti. Ústavní stížnost byla podána včas a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je osobou oprávněnou k jejímu podání, je zastoupena v souladu s požadavky § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu a vyčerpala všechny prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje; ústavní stížnost proto byla shledána přípustnou (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario). IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 15. Ústavní soud je podle ustanovení čl. 83 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svo