III.ÚS 942/12 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 942/12 ze dne 30. 1. 2013   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Pavla Holländera o ústavní stížnosti stěžovatele Olomouckého kraje, se sídlem v Olomouci, Jeremenkova 1191/40a, zastoupeného JUDr. Petrem Ritterem, advokátem v Olomouci, Riegrova 12, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. prosince 2011 č. j. 7 Aps 4/2011-164 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. února 2011 č. j. 22 A 10/2011-132, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Argumentace stěžovatele 1. Dne 13. 3. 2012 obdržel Ústavní soud návrh, ve kterém se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí správních soudů, kterými bylo rozhodováno o postupu vedlejšího účastníka řízení ve věci zápisu do katastru nemovitostí. 2. Z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí se podává, že Krajský soud v Ostravě zamítl rozsudkem ze dne 18. února 2011, č. j. 22 A 10/2011-132, žalobu, kterou se Olomoucký kraj (dále jen "stěžovatel") domáhal ochrany před nezákonným zásahem vedlejšího účastníka (Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj). Ten podle tvrzení stěžovatele spočívá v tom, že mu katastrální úřad přípisem ze dne 10. 10. 2005 vrátil podle § 8 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech do katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o zápisech do katastrů"), rozhodnutí Rady Olomouckého kraje z 8. 9. 2005 s tím, že jde o listinu nezpůsobilou pro provedení požadovaného záznamu, správy pozemků ve vlastnictví stěžovatele ve prospěch Správy silnic Olomouckého kraje, příspěvkové organizace, do katastru nemovitostí. Tímto rozhodnutím Olomoucký kraj, vlastník pozemků p. č. 668/15, 668/17, 668/18, 668/19, 668/20 a 668/21, vše ost. plocha - ost. komunikace v obci Olomouc, k. ú. Hodolany, a jako zřizovatel příspěvkové organizace Správa silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace, IČ 70960399, svěřil uvedené pozemky rozhodnutím Rady Olomouckého kraje z 8. 9. 2005 do správy Správy silnic Olomouckého kraje. Návrhem z 27. 9. 2005 pak požádal vedlejšího účastníka o zápis této správy do katastru nemovitostí záznamem. Vedlejší účastník odmítl zápis záznamem provést a návrh stěžovateli vrátil dopisem z 10. 10. 2005; dále uvedl, že ke vzniku správy pozemků Správou silnic Olomouckého kraje mohlo dojít jen změnou zřizovací listiny této příspěvkové organizace nebo jejím dodatkem. 3. V ústavní stížnosti stěžovatel podrobně vyložil důvody svého postupu a předestřel výklad právní úpravy zápisu do katastru nemovitostí v případě příspěvkových organizací kraje. Ve správní žalobě se opíral o § 35 odst. 2 písm. j) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (dále jen "krajské zřízení"), kde je zastupitelstvu kraje vyhrazeno zřizovat a rušit příspěvkové organizace a k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny. Podle § 27 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, vydá zřizovatel o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat údaje specifikované pod písmeny a) až h) citovaného ustanovení. Jedním z údajů, který zřizovací listina musí obsahovat, je vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití. Podle § 2 odst. 4 písm. g) katastrálního zákona č. 344/1992 Sb., k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí se do katastru zapisují oprávnění rozpočtové a příspěvkové organizace zřízené obcí nebo městskou částí hlavního města Prahy nebo statutárního města hospodařit s majetkem obce. I když to v zákoně není výslovně uvedeno, dopadá toto ustanovení i na příspěvkové a rozpočtové organizace zřizované kraji (poznámka zpravodaje - viz ale platné znění § 2 odst. 4 písm. g) katastrálního zákona). 4. Stěžovatel dále uvedl, že podle § 1 odst. 2 zák. č. 265/1992 Sb., se do katastru zapisují i další práva než uvedená v § 1 odst. 1 tohoto zákona, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Podle § 7 odst. 1 zák. č. 265/1992 Sb. se práva, která vznikla, změnila nebo zanikla ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora na veřejné dražbě, vydržením, přírůstkem a zpracováním, zapisují do katastru záznamem údajů na základě listin vyhotovených státními orgány a jiných listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy. Práva, která se do katastru zapisují podle § 1 odst. 2 citovaného zákona na základě zvláštního zákona, se zapisují způsobem obdobným záznamu. Zřizovací listina je zřizovatelem vydávána při vzniku příspěvkové organizace a majetek, který je příspěvkové organizaci předáván do správy v okamžiku vzniku této organizace, je vymezen ve zřizovací listině, ovšem toto počáteční vymezení majetku je možno považovat v zásadě za definitivní. Podstatné je podle jeho názoru, že údaje o majetku, který příspěvková organizace získá do své správy teprve po svém vzniku, nebo naopak po svém vzniku jej přestane spravovat, nelze dodatečně do zřizovací listiny doplňovat. Změny v rozsahu majetku spravovaného příspěvkovou organizací by se do textu zřizovací listiny příspěvkové organizace mohly zaznamenat jen v souvislosti s nějakou dílčí změnou zřizovací listiny z rozhodnutí zřizovatele. 5. Co se týče postavení rady kraje, stěžovatel poukázal na § 59 odst. 1 písm. i) krajského zřízení, podle kterého vykonává rada kraje zakladatelské a zřizovací funkce ve vztahu ke svým právnickým osobám a organizačním složkám. Po vydání zřizovací listiny zastupitelstvem kraje s počátečním vymezením majetku svěřovaného do správy rozhoduje rada kraje o svěření konkrétního majetku ve vlastnictví kraje do správy příspěvkové organizace. Její rozhodnutí je pak podkladem, a tedy i listinou způsobilou pro zápis správy do katastru nemovitostí záznamem ve smyslu § 7 odst. 1 zák. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Pokud by o svěření každé jednotlivé věci do správy příspěvkové organizace kraje mělo rozhodovat zastupitelstvo a navíc ještě ve formě dodatku ke zřizovací listině, pak by značnou část agendy zastupitelstva kraje představovalo právě toto dodatečné svěřování věcí do správy příspěvkových organizací. Zřizovací listina by se tak stala značně nepřehlednou, s velkým množstvím dodatků. Zřejmé je to zejména v případě komunikací, neboť tam jsou změny v pozemcích, v jejich označení, velikosti apod., nejčastější a ve velkém množství. 6. Tento názor však vedlejší účastník neakceptoval. Proto se stěžovatel obrátil na Krajský soud v Ostravě, který ve věci rozhodoval vícekrát; nejdříve bylo usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 7 Aps 3/2008, vyjasněno, že v případě provedení či neprovedení záznamu do katastru nemovitostí je třeba postupovat podle § 82 a násl. s. ř. s. (ochrana před nezákonným zásahem). Následně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 18. 2. 2011, sp. zn. 22 A 10/2011, žalobu stěžovatele zamítl s odůvodněním, že postup vedlejšího účastníka, který neprovedl stěžovatelem požadovaný záznam, byl správný. Podle názoru krajského soudu o dispozicích s nemovitým majetkem kraje, včetně jeho svěření do správy příspěvkové organizaci kraje, rozhoduje zastupitelstvo kraje s tím, že se změny v rozsahu svěřeného majetku do textu zřizovací listiny příspěvkové organizace mohou zaznamenat v souvislosti s dílčí změnou zřizovací listiny z rozhodnutí zřizovatele. 7. Stěžovatel však setrval na svém právním názoru a podal znovu kasační stížnost, o které rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. 7 Aps 4/2011, tak, že kasační stížnost zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že pokud je majetek příspěvkové organizaci předáván při jejím zřizování, je to uvedeno ve zřizovací listině, jejíž schválení je vyhrazeno zastupitelstvu kraje. I když právní předpisy výslovně neupravují svěření majetku příspěvkové organizaci v průběhu její existence, neshledal Nejvyšší správní soud žádný relevantní důvod pro postup odlišný od postupu při vzniku organizace. K § 59 odst. 1 písm. i) krajského zřízení uvedl, že toto ustanovení svěřuje výkon zakladatelských a zřizovatelských funkcí radě kraje. Těmito funkcemi je třeba chápat zejména úkon zajišťující činnost právnické osoby či organizační složky po stránce personální a organizační, včetně možnosti kontroly a sjednání nápravy pochybení. Dovozovat, že pod zakladatelské či zřizovatelské funkce je možné podřadit i dispozici s majetkem kraje, včetně jeho svěření do správy příspěvkové organizace, by bylo dle soudu nepřípustným obcházením zákona, který tuto kompetenci svěřil výlučně zastupitelstvu. Usnesení rady proto dle soudu není listinou způsobilou k zápisu správy příspěvkové organizace do katastru nemovitostí záznamem. 8. Stěžovatel i poté setrval na svém názoru a obě soudní rozhodnutí pokládá za zásah do svých ústavně zaručených práv podle čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR, neboť mu brání v tom, aby po vzniku jeho příspěvkové o