Ústavní soud IV.ÚS 2150/24

Stěžovatelé požadují zrušit v záhlaví označená usnesení. Tvrdí, že tato usnesení porušují jejich ústavně zaručená práva.

Ústavní soud se nynější ústavní stížností nemůže blíže zabývat, neboť nesplňuje náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Zaprvé, stěžovatelé nejsou zastoupeni advokátem, byť to zákon vyžaduje (§ 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu). Zadruhé, ústavní stížnost nesplňuje ani obecné náležitosti návrhu na zahájení řízení, ani zvláštní náležitosti ústavní stížnosti (§ 34 odst. 1 a § 72 odst. 2 téhož zákona).

Ústavnímu soudu jsou stěžovatelé a jejich postup při podávání ústavní stížností dobře známi. Stěžovatele již mnohokrát poučoval, co všechno musí ústavní stížnost obsahovat, a že je musí zastupovat advokát. Přesto stěžovatelé nedbají dřívějších poučení a nadále postupují nekvalifikovaným způsobem. Protože soud stěžovatele v minulosti již mnohokrát poučoval, bylo by zbytečné, pokud by je soud znova poučoval. Není to neefektivní (srov. řadu usnesení, kde stěžovatelé společně vystupují: usnesení ze dne 1. 11. 2021 sp. zn. III. ÚS 2927/21, ze dne 14. 12. 2020 sp. zn. I. ÚS 3468/20, naposledy ze dne 16. 1. 2024 sp. zn. IV. ÚS 16/24). Nynější postup neporušuje ani čl. 6 odst. 1 Úmluvy (rozhodnutí ze dne 14. 3. 2024, Horyna proti České republice, č. 6732/20, bod 11).

Stejně jako v jiných věcech je námitka podjatosti opět povšechná a nicneříkající.

Soudce zpravodaj proto podobně jako v dalších věcech mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.