Ústavní soud IV.ÚS 2394/22

Dne 29. 8. 2022 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, označené jako "blanketní ústavní stížnost", proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, ve které stěžovatelka toliko uvedla, že ústavní stížnost "odůvodní následně".

Návrh nesplňuje náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v § 30 odst. 1, § 31 odst. 2, § 34 a § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření směřující k odstranění vad návrhu, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve nepodaří-li se vady návrhu odstranit, je návrh odmítnut.

V řízení o ústavní stížnosti však není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o zákonných náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelce i tehdy, je-li nepochybné, že si je, jak prostřednictvím advokáta uvedla, vad ústavní stížnosti vědoma. Setrvání na požadavku poučení o účastníkovi známých podmínkách řízení by bylo postupem neefektivním a formalistickým. Vzhledem k uvedenému již soudce zpravodaj nevyzýval stěžovatelku k doručení zvláštní procesní plné moci pro zastupování před Ústavním soudem (k ústavní stížnosti byla přiložena toliko generální plná moc, nadto časově předcházející napadenému rozhodnutí).

Jelikož stěžovatelka ani více než měsíc po podání ústavní stížnosti vady neodstranila, soudce zpravodaj přiměřeným použitím § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost odmítl.