§ 558
Dopravce může k provedení přepravy užít dalšího dopravce; při tom odpovídá, jako by přepravu uskutečňoval sám.
Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) · 101/1963 Sb. · 726 paragrafů
Dopravce může k provedení přepravy užít dalšího dopravce; při tom odpovídá, jako by přepravu uskutečňoval sám.
Dopravce odpovídá za škodu na zásilce, jež na ní vznikla v době od jejího převzetí k přepravě až do vydání příjemci, ledaže ji dopravce nemohl odvrátit při vynaložení odborné péče.
(1) Za škodu na zásilce dopravce neodpovídá, jestliže byla způsobena
a) odesílatelem, příjemcem nebo vlastníkem zásilky, nebo
b) vadou nebo přirozenou povahou zásilky včetně obvyklého úbytku, anebo
c) vadným obalem, na který dopravce odesílatele upozornil při převzetí zásilky k přepravě; neupozornil-li jej, neodpovídá dopravce za škodu na zásilce jen tehdy, nemohl-li takové upozornění učinit proto, že vadnost obalu nebyla seznatelná.
(2) Dopravce je však povinen vynaložit odbornou péči, aby škoda byla co nejmenší.
(1) Při ztrátě nebo zničení zásilky je dopravce povinen nahradit běžnou cenu, kterou by zásilka měla v místě určení v době, kdy měla být doručena.
(2) Při poškození nebo znehodnocení zásilky je dopravce povinen nahradit rozdíl mezi cenou zásilky poškozené nebo znehodnocené a cenou, kterou by zásilka měla ve stavu nepoškozeném v místě určení v době doručení.
(3) Z náhrady za ztracenou, zničenou, poškozenou nebo znehodnocenou zásilku se odečte částka, která byla v důsledku škody na zásilce uspořena na cle, přepravném a jiných nákladech.
(1) Dopravci přísluší smluvená odměna nebo nebyla-li smluvena, odměna podle vydaných dopravních sazeb závazných pro dopravce, jinak odměna přiměřená.
(2) Dopravce má nárok na přepravné po provedení přepravy ve smlouvě určené.
(3) Nelze-li přepravu provést pro skutečnosti, které nemohl dopravce odvrátit při vynaložení odborné péče, má dopravce nárok na poměrnou část přepravného s přihlédnutím k přepravě již vykonané.
(1) Dopravce má k zajištění všech svých nároků, které vyplývají z provedení přepravní smlouvy, zástavní právo k zásilce, pokud s ní může nakládat.
(2) Vázne-li na zásilce několik zástavních práv, má právo později vzniklé přednost před právem vzniklým dříve. Zástavní práva dopravce mají přednost před zástavními právy zasílatele.
O právu dopravce prodat zásilku a o povinnostech dopravce ve vztahu k předchozím dopravcům platí obdobně ustanovení o smlouvě zasílatelské.
Tento zákon platí pro přepravu zásilek bez ohledu na použití dopravních prostředků, pokud předpisy upravující jednotlivé druhy přeprav neobsahují úpravu odlišnou.
(1) Smlouvou o nájmu lodi zavazuje se pronajímatel přenechat nájemci dočasně užívání lodi a nájemce se zavazuje platit nájemné.
(2) Smlouva o nájmu lodi musí být uzavřena písemně.
Pronajímatel je povinen odevzdat loď ve stavu způsobilém k plavbě a k smluvenému užívání spolu s potřebnými listinami; nájemce je povinen udržovat loď ve stavu způsobilém k plavbě a k smluvenému užívání na náklad pronajímatele.
Pronajímatel odpovídá za škody vzniklé v důsledku nezpůsobilosti lodi k plavbě, ledaže šlo o vadu, kterou nemohl při zachování obvyklé péče zjistit do převzetí lodi nájemcem.
Nestanoví-li smlouva výslovně jinak, nesmí nájemce dát najatou loď do podnájmu, ani postoupit svá práva ze smlouvy.
Pokud § 567 až 569 nestanoví jinak, platí přiměřeně ustanovení o smlouvě nájemní.
(1) Smlouvou o provozu lodi (charter) se zavazuje poskytovatel provozu lodi (provozce) přepravit náklad určený objednatelem provozu lodi (objednatelem) a k tomu účelu vykonat buď s určitou lodí jednu nebo několik předem určených cest, nebo vykonat s určitou lodí během smluvené doby cesty podle určení objednatele, a objednatel se zavazuje zaplatit za to odměnu.
(2) Smlouva o provozu lodi musí být uzavřena písemně.
(1) Provozce lodi je povinen uvést loď před vyplutím do stavu způsobilého k smluvenému účelu a k plavbě pro příslušnou cestu. Dále je povinen náležitě ji opatřit posádkou a zásobami.
(2) Provozce odpovídá za škody vzniklé v důsledku nezpůsobilosti lodi k plavbě, ledaže šlo o vadu, kterou nemohl při zachování obvyklé péče zjistit do vyplutí lodi.
Objednatel může převést oprávnění ze smlouvy na další osobu. Tato osoba nenabývá v pochybnostech přímého nároku vůči provozci a ani mu není zavázána.
Pokud v § 571 až 573 není stanoveno jinak, platí pro smlouvu o provozu lodi mezinárodní zvyklosti, jinak, pokud to povaha věci připouští, ustanovení o smlouvě přepravní.
Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje nahradit ve sjednaném rozsahu škodu způsobenou nahodilou událostí ve smlouvě blíže označenou (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistné.
Součástí pojistné smlouvy jsou pojistitelovy pojistné podmínky, pokud se na ně smlouva odvolává; odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před ustanoveními pojistných podmínek.
Pojistník je povinen oznámit pojistiteli
a) úplně a správně všechny okolnosti rozhodné pro uzavření smlouvy nebo pro stanovení jejího obsahu, pokud o nich pojistník ví;
b) všechny smlouvy, o nichž ví, že je jimi táž věc pojištěna proti témuž nebezpečí u více pojistitelů, a sdělit výši pojistných částek;
c) bez zbytečného odkladu každé závažné zvýšení pojistného nebezpečí, které nastalo po uzavření smlouvy a o němž pojistník ví.
(1) Pojistitel je povinen vydat pojistníkovi na jeho žádost listinu o uzavřené smlouvě (pojistku). Za ztracenou nebo zničenou pojistku je pojistitel povinen vydat na žádost a na náklad pojistníka náhradní pojistku; může však požadovat, pokud je nutno pojistku předložit k uplatnění práva na pojistnou náhradu, aby původní pojistka byla napřed umořena.
(2) V dopravním pojištění může pojistka obsahovat též oprávnění pojistníka převést práva z pojistné smlouvy rubopisem, a to i nevyplněným, na další osoby, které jsou oprávněny k dalšímu převodu (pojistka na řad). Tento převod dopravní pojistky rubopisem (indosamentem) má účinky postupu pohledávky, i když pojistitel nebyl o postupu vyrozuměn. Pojistitel není povinen zkoumat platnost rubopisu.
Bylo-li dohodnuto, že se pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy, není pojistitel povinen poskytnout pojistnou náhradu, pokud pojistník v době uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, že pojistná událost již nastala.
(1) Pojistník je povinen zaplatit pojistné ihned po uzavření pojistné smlouvy. Není-li zaplaceno pojistné a nejde-li o případ uvedený v § 579, není pojistitel povinen poskytnout pojistnou náhradu z pojistných událostí, ke kterým došlo před zaplacením pojistného.
(2) Pojistitel nemá právo na pojistné, jestliže v době uzavření smlouvy věděl, že pojistná událost nemůže nastat.
Pojistník je povinen
a) podle svých možností dbát, aby pojistná událost nenastala; nesmí porušovat předpisy, popřípadě smlouvou převzaté povinnosti směřující k odvrácení pojistné události nebo zmenšení nebezpečí jejího vzniku;
b) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu každou nehodu, která by mohla být podkladem nároku na pojistnou náhradu, a nastala-li již pojistná událost, učinit nutná opatření, aby škoda byla co nejmenší;
c) oznámit bez zbytečného odkladu, že nastala pojistná událost, jakmile se o ní dověděl, poskytnout všechna potřebná vysvětlení a dovolit šetření potřebná ke zjištění okolností rozhodných pro povinnost pojistitele poskytnout pojistnou náhradu, jakož i předložit potřebné doklady.
Pojistitel je povinen poskytnout pojistnou náhradu bez zbytečného odkladu.
(1) Pojistitel je povinen nahradit do částky sjednané ve smlouvě (pojistná částka) jen škodu způsobenou na pojištěné věci pojistnou událostí, a to i tehdy, převyšuje-li pojistná částka hodnotu věci, která podle smlouvy platí za její pojistnou hodnotu. Není-li dohodnuto něco jiného, je pojistnou hodnotou věci její obchodní cena.
(2) Je-li pojistná částka nižší než pojistná hodnota, je pojistitel povinen nahradit škodu jen v poměru pojistné částky k pojistné hodnotě.
Pojistitel je zproštěn závazku z pojistné smlouvy, splnil-li v dobré víře svou povinnost poskytnout pojistnou náhradu tomu, kdo má pojistku. Bylo-li vydáno více stejnopisů pojistky, je pojistitel zproštěn závazku ze smlouvy, splnil-li v dobré víře svou povinnost poskytnout pojistnou náhradu tomu, kdo předložil kterýkoliv stejnopis pojistky.
Pojistitel je povinen nahradit pojistníku náklady, které nutně a účelně vynaložil k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události nebo ke zmírnění jejích následků, anebo k tomu, aby se škoda nezvětšila.
Je-li táž věc pojištěna proti témuž nebezpečí u více pojistitelů a převyšuje-li úhrn pojistných částek pojistnou hodnotu věci nebo převyšuje-li úhrn částek, které by z uzavřených pojistných smluv z téže události všichni pojistitelé byli povinni hradit, výši škody (dvojité pojištění), je každý z pojistitelů povinen nahradit škodu v mezích pojistné hodnoty věci toliko v poměru částky, kterou by byl povinen hradit podle své smlouvy, k částkám, které by byli úhrnem povinni hraditi všichni pojistitelé.
Pokud je věc pojištěna pro tutéž dobu ještě jiným pojištěním proti jednotlivým zvláštním nebezpečím, hradí pojistitel škody způsobené takovým zvláštním nebezpečím - je-li vůbec k náhradě povinen - pouze potud, pokud pojistník nemohl dosáhnout náhrady z pojištění proti takovému zvláštnímu nebezpečí.
Nastane-li pojistná událost, nesmí pojistník změnit ani zrušit v neprospěch ostatních pojistitelů žádné z uzavřených několika pojištění. Učiní-li tak, jsou ostatní pojistitelé oprávněni snížit poskytovanou náhradu v poměru k částce, která by pojistníku náležela, kdyby ke změně nebo ke zrušení pojištění nebylo došlo.
Uzavře-li pojistník pojistnou smlouvu nevěda o jiném pojištění, může žádat o zrušení nebo o úpravu smlouvy a o vrácení pojistného nebo jeho poměrné části, avšak jen tehdy, požádá-li o to bez zbytečného odkladu, jakmile se o dvojitém pojištění dověděl, a jen jestliže pojištění ještě nezačalo a neuplynula-li od uzavření smlouvy doba jednoho roku.
(1) Poruší-li pojistník své povinnosti uvedené v § 577 písm. a), může pojistitel odstoupit od smlouvy, jestliže by při splnění těchto pojistníkových povinností nebyl smlouvu uzavřel.
(2) Nastala-li pojistná událost, je pojistitel oprávněn pojistnou náhradu snížit nebo i zcela odmítnout, jestliže porušení pojistníkových povinností neodůvodňovalo odstoupení od smlouvy, týkalo se však okolností, které podstatně přispěly ke vzniku pojistné události nebo k zvýšení pojistné náhrady, anebo jestliže pojistitel svého práva odstoupit od smlouvy nepoužil.
Porušil-li pojistník povinnosti uvedené v § 577 písm. b) a c) a v § 581 a toto porušení se týkalo okolností, které přispěly ke vzniku pojistné události nebo ke zvýšení pojistné náhrady, je pojistitel oprávněn pojistnou náhradu přiměřeně snížit nebo odmítnout ji poskytnout.
Vyšlo-li porušení pojistníkových povinností najevo teprve po výplatě pojistné náhrady, je pojistník povinen vrátit pojistnou náhradu nebo takovou její část, o kterou by byl pojistitel oprávněn náhradu snížit.
(1) Nároky pojistníka na náhradu škody vůči třetí osobě, kterou lze činit odpovědnou za vzniklou škodu, přecházejí na pojistitele, pokud škodu nahradil.
(2) Žádá-li o to pojistitel, je pojistník povinen přijmout zpětné postoupení nároku a nárok sám svým jménem, avšak na účet pojistitele, uplatnit před soudem.
Nahradil-li pojistitel jen část škody, má pojistník přednost před pojistitelem pro uspokojení svého nároku z majetku osoby povinné k náhradě škody. Dosáhl-li pojistitel uspokojení svého nároku před pojistníkem, je povinen na jeho žádost převést na něho dosaženou náhradu až do částky, kterou nebyl pojistníkův nárok třetí osobou uspokojen z toho důvodu, že byl uhrazen nárok pojistitelův.
Pojistník je povinen učinit vše, aby právo na náhradu škody vůči třetí osobě, kterou lze činit odpovědnou za vzniklou škodu, bylo zachováno.
Vzdal-li se pojistník svého nároku na náhradu škody vůči třetí osobě, kterou lze činit odpovědnou za vzniklou škodu, nebo svého práva na zajištění takového nároku, anebo zmařil-li jinak uplatnění postihu proti takové osobě, není pojistitel povinen poskytnout pojistnou náhradu potud, pokud bylo lze z nároku nebo práva jej zajišťujícího dosáhnout náhrady.
Projeví-li se následky v § 596 uvedeného pojistníkova jednání teprve v době, kdy již pojistitel svůj závazek poskytnout náhradu splnil, je pojistník povinen vrátit pojistiteli pojistnou náhradu nebo takovou její část, o kterou tím bylo uspokojení jeho postiženého nároku sníženo.