§ 16 Vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství – Na pracovištích

Stručně

Paragraf 16 vyhlášky 101/1966 stanovuje, kdy se má používat úkolová mzda a jak má být nastavena, aby motivovala pracovníky k plnění norem a zároveň zohledňovala kvalitu práce.

Co to znamená v praxi

• Použití úkolové mzdy: Individuální nebo kolektivní úkolová mzda se má uplatňovat na pracovištích, kde je možné předem určit pracovní postup, stanovit normy spotřeby práce, sledovat množství a kvalitu vykonané práce a kde je zajištěn bezpečný výkon práce.
• Nastavení výdělku: Výdělek závislý na plnění norem spotřeby práce by měl být nastaven s ohledem na kvalitu těchto norem a potřebu mzdové diferenciace (rozlišení mezd).
• Kombinace mzdových forem: Pro dosažení žádoucí rovnováhy mezi kvantitativními a kvalitativními výsledky práce se mají základní mzdové formy kombinovat s prémiemi a odměnami.

Na co si dát pozor

• Podmínky pro úkolovou mzdu: Úkolová mzda není vhodná pro všechna pracoviště; její použití je vázáno na splnění konkrétních předpokladů, jako je možnost stanovení norem a sledování práce.
• Kvalita norem: Při nastavování závislosti výdělku na plnění norem je důležité dbát na kvalitu těchto norem, aby nedocházelo k nežádoucím efektům.
• Vyváženost motivace: Pouhé plnění kvantitativních cílů nemusí být dostatečné; je třeba zajistit, aby mzdový systém motivoval i ke kvalitním výsledkům práce, a to kombinací různých mzdových složek.