§ 4 zákon o rybářství – Co se pro účely tohoto zákona rozumí
Zákon o rybářství · 102/1963 Sb. · Životní prostředí a zemědělství · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 4 zákona o rybářství definuje, co se pro účely tohoto zákona rozumí rybníkem, a upravuje pravidla pro hospodaření na něm, včetně vedení evidence a provádění hospodářské těžby ryb. Definice rybníka: Rybník je uměle vytvořené vodohospodářské dílo určené primárně k chovu ryb, s přírodním dnem a technickým vybavením pro regulaci hladiny. (§ 4 zákona č. 102/1963 Sb., zákon o rybářství, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: vlastník, ministerstvo, obec
- Odkazuje na: § 10
- Judikatura: na § 4 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 102/1963 Sb.
(1) Rybníkem se pro účely tohoto zákona rozumí uměle vytvořené vodohospodářské dílo určené především k chovu ryb s přírodním dnem a s technickou vybaveností nutnou k regulaci vodní hladiny. Rybník je tvořen hrází a pozemkem, na kterém je hráz postavena, a dalšími technickými doplňky, přítokovou částí, odpadem, zatopenými pozemky na úroveň hladiny vody při návrhovém průtoku, popřípadě obvodovou stokou.
(2) Na rybnících lze hospodařit na základě práva vlastnického, nájemní smlouvy nebo jiného právního důvodu. Vlastník, popřípadě jiná oprávněná osoba, která hospodaří na rybníku s chovem ryb a dalších rybochovných zařízeních, je povinen vést o chovu příslušnou hospodářskou evidenci v předepsaných ukazatelích. Cílem hospodářské evidence je zřetelný přehled o průběhu hospodaření. Ukazatele a formu vedení evidence stanoví Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.
(3) Vlastník rybníka je oprávněn provádět průběžnou hospodářskou těžbu podle svých potřeb všemi povolenými metodami těžby, například vrhacími sítěmi, vězenci, tenaty, na udici. Odlov ryb na udici za úplatu a lov elektřinou podléhají oznamovací povinnosti místně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Osoby provádějící hospodářskou těžbu z pověření majitele nebo za úplatu nemusí mít rybářský lístek.
(4) Hospodářská těžba, která se provádí na základě oznámení podle odstavce 3, nesmí být provozována metodami, které by byly v rozporu s ustanovením § 10, pokud nenastaly důvody uvedené v § 10 odst. 2 a 3.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Definice rybníka: Rybník je uměle vytvořené vodohospodářské dílo určené primárně k chovu ryb, s přírodním dnem a technickým vybavením pro regulaci hladiny. Zahrnuje hráz, pozemek pod ní, technické doplňky, přítokovou část, odpad a zatopené pozemky.
- Způsoby hospodaření: Na rybnících lze hospodařit na základě vlastnictví, nájemní smlouvy nebo jiného právního důvodu.
- Evidence chovu: Osoba hospodařící na rybníku je povinna vést hospodářskou evidenci o chovu ryb podle ukazatelů stanovených vyhláškou Ministerstva zemědělství.
- Hospodářská těžba: Vlastník rybníka může provádět průběžnou hospodářskou těžbu ryb povolenými metodami (např. sítěmi, udicí). Odlov na udici za úplatu a lov elektřinou podléhají oznamovací povinnosti obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Osoby provádějící těžbu z pověření vlastníka nebo za úplatu nepotřebují rybářský lístek.
Na co si dát pozor
- Hospodářská těžba, která je oznamována, nesmí být v rozporu s ustanovením § 10, pokud nenastanou důvody uvedené v § 10 odst. 2 a 3.
- Je nutné vést řádnou hospodářskou evidenci podle předepsaných ukazatelů.
- Při odlovu ryb na udici za úplatu a lovu elektřinou je třeba splnit oznamovací povinnost.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 4
Jak soudy aplikují § 4
Z toho důvodu je podle názoru dovolatele legitimní na rybnících hospodařit v souladu s ust. § 4 odst. 2 zákona č. 102/1963 Sb., ve znění zákona č. 410/2000 Sb., na základě „jiného právního důvodu“, přičemž za tento důvod lze považovat i rozhodnutí Ministerstva zemědělství a výživy ČSR ze dne 1. 1.
Podle § 4 odst. 1 zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, rybníkem se pro účely tohoto zákona rozumí uměle vytvořené vodohospodářské dílo určené především k chovu ryb s přírodním dnem a s technickou vybaveností nutnou k regulaci vodní hladiny.
Pokud žalobce poukazoval na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1121/2008, www.nsoud.cz, závěry Nejvyššího soudu na daný případ nedopadají pro odlišné skutkové okolnosti, neboť žalobce (jeho právní předchůdci) nenabyl pozemky v době, kdy předchozí zákon o rybářství (tedy § 4 odst. 1 zákona č. 102/1963 Sb.) považoval za součást rybníku i pozemky jím zatopené.