1 Afs 52/2013 — Nejvyšší správní soud

22 Af 142/2012- 25 - text pokračování - 10 - 22 Af 142/2012 22 Af 142/2012 - 25 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudkyň JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a Mgr. Barbory Berkové v právní věci žalobce J. C., v řízení zastoupeného JUDr. Zdeňkou Doležílkovou, advokátkou se sídlem Ostrava-Nová Bělá, Ovesná 7, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství se sídlem Brno, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 23.10.2012 č.j. 7425/12-1400-803434, ve věci daně dědické, t a k t o : I. Rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 23.10.2012 č.j. 7425/12-1400-803434 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8.808,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Zdeňky Doležílkové, advokátky se sídlem Ostrava-Nová Bělá, Ovesná 7. O d ů v o d n ě n í : A. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě (jehož působnost přešla na žalovaného – dále jen „žalovaný“), jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzen platební výměr Finančního úřadu Ostrava II. ze dne 27.8.2012 č.j. 216757/12/389960802576, kterým byla žalobci vyměřena dědická daň z dědictví nabytého po K. N., zemř. 5.2.2005. Namítá, že: 1) žalobci bylo nesprávně upřeno uplatněné osvobození od daně dle § 23 odst. 2 zák. č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o trojdani“), když žalobce dědictvím nabyl: a) pohledávku zůstavitelky vůči AGRO Stará Bělá spol. s r.o. z titulu nájemného za pozemky a z transformačního a restitučního podílu ve výši 972.356,- Kč dle zák. č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o družstevních restitucích“), k jehož vypořádání dosud nedošlo; b) zemědělské pozemky, které zůstavitelka nebyla dědictvím a byla vždy jejich výlučnou vlastnicí, ovšem podle dřívějších právních předpisů byla nucena přenechat jejich užívání jiným subjektům, kdy užívací práva k těmto pozemkům jí byla postupně obnovována a za nájem pozemků jí byla přiznána finanční náhrada ve smyslu § 22 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“). Daňové orgány pominuly, že osvobození omezené původním zněním zákona o trojdani jen na vydaný majetek bylo zákony č. 96/1996 Sb. a č. 203/1997 Sb. rozšířeno i na převody a přechody nemovitostí, u nichž byla obnovena práva vlastníka dle § 22 zákona o půdě a dle § 11 - § 12 zákona o družstevních restitucích. Obnovením práv vlastníka se podle těchto předpisů nerozumí obnova samotného vlastnického práva, ale jednoho z jeho základních atributů – práva užívat předmět svého vlastnictví. Odkazuje přitom na důvodovou zprávu k zák. č. 96/1996 Sb.; 2) žalobce nabyl dědictví až ke dni 10.4.2012 na základě usnesení Okresního soudu v Ostravě 10.4.2012 sp. zn. 99 D 525/2005, které nabylo právní moci 10.4.2012, nikoli tedy již ke dni smrti zůstavitelky. V r. 2012 se pak na žalobce jako na dědice zařazeného § 11 odst. 3 písm. b) zákona o trojdani do II. skupiny osob vztahovalo paušální osvobození od dědické daně. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Skutková tvrzení žalobce činí nespornými, setrvává však na jejich právním hodnocení, jak je obsahem napadeného rozhodnutí. B. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. C. Napadené rozhodnutí je vystavěno na úvahách, že: 1) nemovitosti byly vždy vlastnictvím zůstavitelky, tato je jen nemohla užívat a byla nucena trpět užívání jinými osobami. a) jedná-li se o pohledávku vůči AGRO Stará Bělá spol. s r.o. z titulu nájemného za pozemky a z transformačního a restitučního podílu, žalobce nedoložil, že by se jednalo o majetek vydaný či poskytnutý jako náhrada dle zákona o půdě, ani že by k tomuto majetku měla být obnovena práva vlastníka dle § 22 zákona o půdě; b) osvobození se vztahuje jen na majetek skutečně vydaný či poskytnutý jako náhrada, nikoli na majetek, k němuž byla ve smyslu § 22 zákona o půdě jen obnovena užívací práva; 2) a) dle § 460 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) se dědictví nabývá smrtí zůstavitele. Usnesením o dědictví podle § 176q zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do r. 2013, soud jen deklaruje stav, který nastal již smrtí zůstavitele; b) žalobce spadá do okruhu II. skupiny osob dle § 11 odst. 3 písm. b) zákona o trojdani. D. Zákon o trojdani nestanoví výslovně okamžik, k němuž vzniká daňová povinnost k dani dědické, pouze v § 3 odst. 1 větě první uvádí, že „předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním.“ Z této zákonné formulace se podává, že rozhodným okamžikem pro vznik daňové povinnosti je okamžik, k němuž podle jiných právních předpisů došlo k nabytí majetku děděním. Oním jiným právním předpisem je v posuzovaném případě obč. zák., konkrétně jeho § 460, na který se správně odvolává žalovaný. Podle tohoto ustanovení se dědictví nabývá smrtí zůstavitele. Ze spojení uvedených ustanovení je pak jednoznačné, že žalobce nabyl dědictví dnem 5.2.2005, pročež je pro vznik jeho daňové povinnosti rozhodná právní úprava (znění zákona o trojdani) účinné právě k tomuto datu. Výjimkou z tohoto pravidla by mohlo být výslovné přechodné ustanovení takového zákona, který zavedl osvobození dědiců zařazených do II. skupiny poplatníků dle zákona o trojdani, které by výslovně toto osvobození vztahovalo i na nabytí majetku děděním před jeho účinností. Takovým novelizačním předpisem byl zák. č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (dále jen „stabilizační zákon“), který ust. čl. XII. bodu 14. zavedl paušální osvobození poplatníků zařazených do II. skupiny od daně dědické. Tento zákon však v čl. XIII. bodě 1. Výslovně stanoví, že „nastala-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona skutečnost, která byla podle dosavadních právních předpisů předmětem daně dědické, daně darovací nebo daně z převodu nemovitostí, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.“ Pro posouzení věci je tedy rozhodné, že stabilizační zákon výslovně vyloučil, aby nové paušální osvobození poplatníků zařazených do II. skupiny od daně dědické bylo vztahováno i na ty, kdo dědictví nabyli ke dni předcházejícímu jeho účinnost (1.1.2008). Pro posouzení této věci jsou pak nerozhodné případné ústavněprávní konsekvence (nerovnost mezi poplatníky, jejichž dědické řízení bylo ukončeno před 1.1.2008 a poplatníky, kde k ukončení dědického řízení došlo až od tohoto data), k nimž by takovou právní úpravou došlo. Krajský soud proto k žalobnímu bodu 2) uzavírá, že zemřela-li v posuzovaném případě zůstavitelka před 1.1.2008, nelze na dědictví po ní paušální osvobození poplatníků zařazených do II. skupiny od dědické daně, zavedené až stabilizačním zákonem, vztahovat. Žalobní bod 2) je proto nedůvodný. E. Dle § 23 odst. 2 zákona o trojdani, ve znění účinném do 25.4.1996, jde-li o nemovitý majetek vydaný nebo poskytnutý jako náhrada podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a o převod nebo přechod vlastnictví mezi osobami blízkými podle občanského zákoníku, je tento majetek osvobozen při prvním převodu nebo přechodu vlastnictví od daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí. Ust. čl. I. bodu 2. zák. č. 96/1996 Sb. bylo toto ustanovení s účinností od 26.4. 1996 doplněno o další větu tohoto znění: To platí i v případě nemovitého majetku, k němuž byla obnovena práva vlastníka podle § 22 zákona č. 229/1991 Sb., jde-li o první převod nebo přechod vlastnictví tohoto majetku mezi osobami blízkými podle občanského zákoníku. Důvodová zpráva k zák. č. 96/1996 Sb. uvádí, že: · jedním z naléhavých problémů je zpoplatňování převodů majetkových podílů z transformace a převodů nemovitého majetku, u kterého bylo obnoveno právo užívání podle zákona o půdě a to v případě prvých převodů mezi osobami blízkými, daní dědickou, daní darovací a daní z převodu nemovitostí; · prvý převod majetku nabytého jeho vydáním či poskytnutím jako náhrada za dříve odebraný majetek podle zákona č. 229/1991 Sb., je současnou právní úpravou osvobozen od daně dědické, daně darovací i daně z převodu nemovitostí. Správně se tak nezdaňuje, co bylo kdysi nespravedlivě odňato a pouze se vrátí byť třeba v náhradním plnění. Daňové osvobození majetku takto vráceného se však vztahuje pouze na restituce, nikoliv na případy, kdy bylo obnoveno jen právo užívání. Vlastníci, kterým bylo po desítkách let obnoveno