§ 1 Zákon o úpravě stavební činnosti a přídělu stavebních hmot – Úprava stavební činnosti.

§ 1 Úprava stavební činnosti. (1) Po přechodnou dobu nedostatku stavebních hmot se smějí prováděti stavby jedině tehdy, když příslušný úřad pro ně přidělí potřebné vázané stavební hmoty (§ 2, odst. 1). Stavbami se rozumějí všechny stavební práce na stavbách pozemních, železničních, silničních, mostních, vodohospodářských, hlubinných a jiných (a to i práce udržovací) a stavební práce řemeslnické, pokud je při všech těchto pracích třeba vázaných stavebních hmot. (2) Omezení podle odstavce 1 se nevztahuje a) na stavby, pro něž byla po osvobození v roce 1945 podle dosavadních předpisů povolena výjimka ze zákazu staveb, b) na stavby, k nimž je třeba jen stavebních hmot, které možno nabývati volně (podle § 2, odst. 4 nebo stavební hmoty, které nejsou vázány) a c) na práce řemeslnické, které nejsou prováděny v souvislosti s vlastními stavebními pracemi a pro něž postačí vázané stavební hmoty přidělené řemeslníku k provozu živnosti. (3) Vázané stavební hmoty lze přiděliti jedině pro stavby, jejichž provedení je buď naléhavě nutné z veřejných důvodů nebo v životním zájmu stavebníkově, a to v rozsahu přiměřeném jejich účelu a v souhlasu s hospodářskými, dopravními, zdravotními a jinými veřejnými zájmy. Nutnost stavby potvrzuje a) místní národní výbor, jde-li o soukromé stavby obytné, a b) příslušný ústřední úřad nebo podřízený úřad jím zmocněný při všech ostatních stavbách. (4) Ustanovení nařízení předsedy nejvyššího úřadu pro zásobování ze dne 14. července 1942, č. 127 Sl. z., o omezení provádění staveb, zůstávají nedotčena se změnou vyplývající z ustanovení § 3, odst. 2.