Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 20

§ 20 hospodářský zákoník – Právní úkon jako jednání nebo chování organizace

Hospodářský zákoník · 109/1964 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 20 Hospodářského zákoníku definuje právní úkon jako jednání nebo chování organizace, které má za cíl založit, změnit, zrušit nebo zachovat práva či povinnosti, a stanovuje pravidla pro jeho výklad a okamžik, kdy projev vůle působí. (§ 20 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Judikatura: na § 20 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 109/1964 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Právním úkonem je každé jednání nebo jiné chování (opomenutí), z něhož vyplývá vůle založit, změnit, zrušit nebo zachovat práva nebo povinnosti, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

(2) Právní úkon je třeba vykládat v souladu se skutečnou vůlí jednající organizace a v souladu s povahou jednání, o které jde. Přitom je třeba přihlédnout k okolnostem, za kterých byl projev učiněn, a k zásadám poctivého hospodářského styku. Projev vůle, který obsahuje výraz, jenž připouští různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži toho, kdo takový výraz užil.

(3) Projev vůle působí vůči nepřítomné organizaci až od okamžiku, kdy jí dojde, pokud zákon výjimečně nestanoví jinak. Doručuje se do sídla organizace nebo organizační složky, jejíž činnosti se úkon týká, popř. do místa a způsobem organizací určeným nebo organizacemi smluveným, zejména jde-li o dálkový přenos dat.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Definice právního úkonu: Jakékoli jednání nebo dokonce opomenutí ze strany organizace, které má právní důsledky (např. uzavření smlouvy, podání výpovědi, ale i nečinnost, pokud z ní plynou právní následky), je považováno za právní úkon.
  • Výklad právního úkonu: Při nejasnostech se právní úkon vykládá podle skutečné vůle organizace, povahy jednání, okolností, za nichž byl učiněn, a zásad poctivého hospodářského styku. Nejasný výraz se vykládá k tíži toho, kdo jej použil.
  • Účinnost projevu vůle: Projev vůle, který je určen nepřítomné organizaci, je účinný až v okamžiku, kdy k ní dojde.
  • Způsob doručení: Projev vůle se doručuje do sídla organizace nebo její organizační složky, popřípadě jiným způsobem určeným nebo smluveným organizacemi, včetně dálkového přenosu dat.

Na co si dát pozor

  • Pokud organizace použije ve svém projevu vůle výraz, který připouští více výkladů, bude se v případě pochybností vykládat tento výraz v její neprospěch.
  • Je klíčové zajistit, aby projev vůle skutečně došel k nepřítomné organizaci, neboť teprve tímto okamžikem nabývá právních účinků.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 20

3
NS
Nejvyšší soud
24. 10. 2012
NS
Nejvyšší soud
31. 7. 2012
NS
Nejvyšší soud
30. 11. 2004

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 20 zákona 109/1964 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 20

Závěr odvolacího soudu není rozporný s judikaturou dovolacího soudu a výklad (z pohledu dovolatelů) sporných výrazů smlouvy, jak jej provedl odvolací soud, plně respektuje zásady výkladu právních úkonů určené ustanovením § 20 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku (dále též jen „hospodářský zákoník“ nebo „hosp. zák.“), ve znění účinném do 31. října 1990, a formulované např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2012, sp. zn. 32 Cdo 3385/2010 (veřejnosti k dispozici na jeho webových stránkách) či v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. …

32 Cdo 64/2011 · Nejvyšší soud · 24. 10. 2012

Odvolací soud (a též soud prvního stupně, s jehož závěry se odvolací soud ztotožnil) výklad sporného výrazu provedl a učinil tak s dostatečnou pečlivostí, při respektu výkladových pravidel (byť je necitoval) stanovených v § 20 odst. 2 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „hosp. zák.“), jenž pozbyl účinnosti (s výjimkami stanovenými zákonem) dnem 31. prosince 1991 [srov. v té souvislosti § 763 odst. 1 větu první a druhou obchodního zákoníku, rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 64/2000 …

32 Cdo 3385/2010 · Nejvyšší soud · 31. 7. 2012

Ustanovení § 20 odst. 2 zákona č. 109/1964 Sb. (hospodářského zákoníku) ve znění relevantním v době rozhodného právního úkonu (do 31.12.1991) ukládá vyložit právní úkon v souladu se skutečnou vůlí jednající organizace a v souladu s povahou jednání, o které jde; je třeba přihlédnout k okolnostem, za kterých byl projev vůle učiněn a k zásadám poctivého hospodářského styku.

28 Cdo 845/2004 · Nejvyšší soud · 30. 11. 2004

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 127 PRÁVNÍ ÚKONY A POČÍTÁNÍ ČASU (Zákon o sociálním zabezpečení)§ 40 Odporovatelnost právním úkonům (Zákon o právních vztazích v mezinárodním)§ 226 Právní úkony (Zákon o službě státních zaměstnanců ve s)§ 34 PRÁVNÍ ÚKONY (Občanský zákoník)§ 9a (Zákoník práce)