Stručně: Paragraf 385 zákona 109/1964 stanoví pravidla pro počítání lhůt určených ve dnech, týdnech, měsících nebo letech.
§ 385 Počítání času
(1) Lhůta určená podle dnů počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
(2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadá konec lhůty na poslední den měsíce.
Paragraf 385 zákona 109/1964 stanoví pravidla pro počítání lhůt určených ve dnech, týdnech, měsících nebo letech.
Co to znamená v praxi
Pokud je lhůta stanovena ve dnech, začíná se počítat až den po události, která je pro začátek lhůty důležitá. Například, pokud událost nastane v pondělí, lhůta začíná běžet od úterý.
Lhůty určené v týdnech, měsících nebo letech končí v den, který se svým názvem (u týdnů) nebo číslem (u měsíců a let) shoduje se dnem, kdy událost, od které se lhůta počítá, nastala.
Jestliže poslední měsíc lhůty nemá den, který by se shodoval s dnem počátku lhůty (např. lhůta začala 31. ledna a má trvat jeden měsíc), končí lhůta posledním dnem daného měsíce (tedy 28. nebo 29. února).
Na co si dát pozor
Je důležité správně určit den, který je rozhodující pro začátek lhůty, protože od něj se odvíjí celý výpočet.
Při počítání lhůt v měsících je třeba si dát pozor na měsíce s různým počtem dnů, aby nedošlo k chybnému určení konce lhůty.