§ 239 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Ochranné léčení a zabrání věci
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 109/1965 Sb. · § 239 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 239 zákona č. 109/1965 Sb., trestní řád, stanoví podmínky pro uložení ochranného léčení nebo zabrání věci soudem ve veřejném zasedání a upravuje opravný prostředek proti takovému rozhodnutí.
§ 239 Ochranné léčení a zabrání věci
(1) Nejde-li o případ, kdy si soud rozhodnutí o ochranném léčení nebo o zabrání věci vyhradil podle § 230 odst. 2, může je uložit ve veřejném zasedání, jen navrhne-li to prokurátor.
(2) Proti rozhodnutí o ochranném léčení a o zabrání věci je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
HLAVA PATNÁCTÁ
Paragraf 239 zákona č. 109/1965 Sb., trestní řád, stanoví podmínky pro uložení ochranného léčení nebo zabrání věci soudem ve veřejném zasedání a upravuje opravný prostředek proti takovému rozhodnutí.
Co to znamená v praxi
Soud může ve veřejném zasedání uložit ochranné léčení nebo zabrání věci pouze tehdy, pokud to navrhne prokurátor, s výjimkou situace, kdy si soud takové rozhodnutí vyhradil již dříve.
Proti rozhodnutí soudu o uložení ochranného léčení nebo zabrání věci je možné podat stížnost.
Podaná stížnost má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí soudu o ochranném léčení nebo zabrání věci nenabude právní moci a nebude vykonáno, dokud nebude o stížnosti rozhodnuto.
Na co si dát pozor
Pokud prokurátor nepodá návrh na uložení ochranného léčení nebo zabrání věci, soud je nemůže ve veřejném zasedání uložit, pokud si to již dříve nevyhradil.
Stížnost je důležitý nástroj, který umožňuje přezkoumání rozhodnutí soudu a zároveň odkládá jeho vykonatelnost.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.