11/1955 Sb. · 42 paragrafů
(1) Vodohospodářskými orgány podle tohoto zákona jsou:
a) ministerstvo energetiky a vodního hospodářství a Správa vodního hospodářství na Slovensku;
b) výkonné orgány národních výborů.
(2) Správa vodního hospodářství na Slovensku, v jejímž čele je předseda jmenovaný sborem pověřenců, je podřízena pověřenci zemědělství a lesního hospodářství.
(1) Ministerstvo energetiky a vodního hospodářství zajišťuje provádění úkolů při rozvoji vodního hospodářství a při výstavbě, provozu a údržbě vodohospodářských děl a zařízení vodohospodářskými organizacemi, podřízenými buď jemu přímo nebo řízenými výkonnými orgány národních výborů.
(2) Ministr energetiky a vodního hospodářství, jakož i krajské národní výbory mohou po vyjádření ministra financí zřizovat k provádění úkolů při rozvoji vodního hospodářství a při výstavbě, provozu a údržbě vodohospodářských děl a zařízení vodohospodářské organizace jako samostatné právnické osoby. Zřizuje-li vodohospodářskou organizaci krajský národní výbor, je povinen vyžádat si před jejím zřízením též vyjádření ministra energetiky a vodního hospodářství.
(3) Právní poměry, organizaci a činnost vodohospodářských organizací podrobněji upraví statuty, které vydá ministr energetiky a vodního hospodářství, a jde-li o vodohospodářské organizace zřizované krajskými národními výbory, rady těchto národních výborů v dohodě s ministrem energetiky a vodního hospodářství.
(1) Vodohospodářským orgánům přísluší v oboru jejich působnosti zejména:
1. vykonávat státní správu podle tohoto zákona na úseku vodního hospodářství, a to i pokud jde o vodní toky, vodohospodářské meliorace, jakož i jiná vodohospodářská díla a zařízení v oboru působnosti jiných ústředních úřadů a orgánů;
2. pečovat o udržování rovnováhy mezi kapacitou vodních zdrojů a spotřebou vody, provádět distribuci vody pro všechny hospodářské a jiné společenské potřeby a pečovat o soustavné a účelné hospodaření s vodou;
3. pečovat o nejhospodárnější a nejúčelnější využití všech vodních zdrojů z hlediska potřeb národního hospodářství a zajišťovat jejich soustavnou evidenci;
4. posuzovat investiční záměry a projektovou a rozpočtovou dokumentaci investic kteréhokoli odvětví národního hospodářství, pokud se dotýkají užívání vody, vypouštění odpadních vod nebo ochrany proti vodě, z hlediska širších vodohospodářských zájmů;
5. pečovat o čistotu povrchových a podzemních vod z hlediska vodohospodářského a rozhodovat o nutných nebo účelných opatřeních k zamezení nebo omezení znečišťování vod;
6. zajišťovat péči o všechny vodní toky, včetně toků neupravených, a vykonávat nad nimi vodohospodářský dohled;
7. pečovat o splavnost vodních toků a budování vodních cest;
8. zabezpečovat provádění technických a organizačních opatření pro neškodný odtok velkých vod a odchod ledů;
9. zabezpečovat plánování, plánovací a projektovou přípravu, výstavbu, provoz a údržbu vlastních vodohospodářských děl a zařízení, včetně veřejných studní;
10. vykonávat znaleckou posudkovou a vodoprávně technickou činnost v oboru vodního hospodářství;
11. zabezpečovat hydrologickou službu a hydrologický průzkum;
12. řídit výzkum a technický rozvoj na úseku vodního hospodářství, pokud toto řízení nepřísluší podle § 19 odst. 1 písm. b) ministerstvu zemědělství a lesního hospodářství; pečovat o výchovu a školení vodohospodářských kádrů a spolupracovat s příslušnými plánovacími orgány při doplňování a rozmísťování těchto kádrů;
13. metodicky řídit vodohospodářské organizace (§ 17) podřízené radám národních výborů ve všech otázkách vodohospodářských a usměrňovat tyto organizace na úseku uplatňování technického rozvoje a zavádění nové technologie, jakož i v otázkách mzdové politiky a otázkách cenových.
(2) Podrobné vymezení působnosti vodohospodářských orgánů jednotlivých stupňů provede vláda.
(3) Ústřední úřady a jejich orgány jsou povinny napomáhat vodohospodářským orgánům při plnění jejich úkolů.
(1) Do oboru působnosti ministerstva zemědělství a lesního hospodářství přísluší:
a) plánování, plánovací a projektová příprava, výstavba, provoz a údržba těchto vodohospodářských děl a zařízení:
1. vodohospodářských meliorací zemědělských pozemků, s výjimkou vodohospodářských děl a zařízení, která neslouží výhradně nebo převážně zemědělské a lesní výrobě;
2. úprav vodních toků, s výjimkou hraničních toků, pokud těchto úprav je třeba k provedení vodohospodářských meliorací a k přímému zvýšení výnosnosti zemědělských pozemků;
3. lesnickotechnických meliorací a hrazení bystřin;
4. rybníků, pokud slouží nebo jsou určeny převážně k zemědělským účelům;
5. vodovodů a kanalizací prováděných v souvislosti s výstavbou společných objektů zemědělské výroby;
b) řízení výzkumu a technického rozvoje, pokud se týkají činností uvedených pod písm. a).
(2) Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství provádí úkoly uvedené v odstavci 1 přímo, popřípadě orgány nebo organizacemi k tomu určenými.
(3) Ministerstva zemědělství a lesního hospodářství a energetiky a vodního hospodářství mohou ve vzájemné dohodě podrobněji vymezit působnost uvedenou v odstavci 1.
(1) Ministr zemědělství a lesního hospodářství může v dohodě s radami krajských národních výborů a po vyjádření ministra financí zřizovat zemědělské vodohospodářské organizace jako samostatné právnické osoby.
(2) Právní poměry, organizaci a činnost zemědělských vodohospodářských organizací upraví statut, který vydá ministr zemědělství a lesního hospodářství.
(1) Provozovatel je povinen ustanovit závodního vodohospodáře pro každý podnik, závod, provozovnu, ústav, který má zařízení k jímání, k odběru nebo pro dodávku pitné, užitkové nebo provozní vody, anebo k vypouštění odpadní vody, jestliže množství vody přesahuje míru, kterou určí Ústřední správa vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady; provozovatel ustanoví závodního vodohospodáře z osob, které mají potřebné znalosti a provozní zkušenosti pro tuto funkci. Podle naléhavosti potřeby na vyzvání vodohospodářských orgánů nebo orgánů hygienické a protiepidemické služby je provozovatel povinen ustanovit osoby odpovědné za hospodaření s vodou i v závodech, které odebírají nebo vypouštějí vodu v menším množství.
(2) Podnik, který má několik závodů hospodařících s vodou, je povinen ustanovit podnikového vodohospodáře.
(3) Pro plnění úkolů výrobních odvětví v jednotlivých resortech se ustanovují sektoroví a resortní vodohospodáři.
(4) Úkoly a činnost vodohospodářů stanoví Ústřední správa vodního hospodářství a ministerstvo zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
(1) Ministerstvo energetiky a vodního hospodářství vykonává buď přímo nebo prostřednictvím vodohospodářských orgánů nižších stupňů vrchní dozor nad hospodařením s vodou, nad užíváním vody a její ochranou proti znečišťování; tyto orgány také dozírají u všech vodohospodářských děl a zařízení, zda jsou dodržována ustanovení tohoto zákona a rozhodnutí vodohospodářských orgánů podle něho vydaná.
(2) Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o provádění dozoru nad lesnickotechnickými melioracemi, předpisy o požární ochraně týkající se též ochrany proti živelním pohromám, zejména povodním, předpisy o dozoru nad provozem a udržováním vodních elektráren, předpisy o dozoru nad plavbou, provozem a používáním veřejných přístavů a překladišť a jiné předpisy o dozoru nad vodohospodářskými díly.
(1) Působnost výkonných orgánů národních výborů ve věcech vodního hospodářství vykonávají výkonné orgány těch národních výborů, v jejichž obvodech se zřizuje vodohospodářské nebo jiné dílo, k němuž se dává povolení nebo souhlas, nebo v jejichž obvodu se provádí opatření.
(2) Povolení podle § 8 udělují výkonné orgány národních výborů na podkladě úvodního projektu, který jim předloží žadatel před jeho schválením; povolení udělí po provedeném řízení, a to rozhodnutím, ve kterém se uvedou zejména účel, místo, způsob, rozsah (míra) a podmínky užívání vody, vypouštění odpadních vod nebo ochrany proti vodě.
(3) Rozhodnutí výkonného orgánu národního výboru, kterým se povoluje zřízení vodohospodářského díla nebo zařízení, je zároveň rozhodnutím o přípustnosti stavby podle zákona o stavebním řádu.
(4) Vyžaduje-li provedení stavby, popřípadě jejích částí, mimo povolení podle § 8 ještě povolení podle zvláštních předpisů (např. železničních, telekomunikačních apod.), vykoná se řízení o vodohospodářském povolení stavby, pokud to povaha věci nevylučuje, současně s řízením o povolení stavby podle zvláštních předpisů.
(5) Výkonný orgán národního výboru může udělené povolení změnit nebo zrušit v novém řízení, vyžaduje-li to jiný důležitější obecný zájem; došlo-li ke změně nebo zrušení povolení ve prospěch jiného žadatele, stanoví výkonný orgán národního výboru zároveň povinnost k náhradě majetkové újmy, která vznikla dosud oprávněnému změnou nebo zrušením povolení, a výši této náhrady.
(6) V řízení o udělení, změně nebo zrušení povolení jsou účastníci povinni přednést všechny připomínky a námitky ve lhůtě stanovené výkonným orgánem národního výboru nejpozději při konečném jednání.
(7) Nerozhodne-li vodohospodářský orgán jinak, je oprávnění spojeno se závodem, jemuž vodohospodářské dílo nebo zařízení slouží.
(1) Při investiční činnosti kteréhokoli odvětví národního hospodářství, pokud se týká užívání vody, vypouštění odpadních vod nebo ochrany proti vodě, je investor povinen si vyžádat již v přípravě investičního úkolu od vodohospodářského orgánu vyjádření, zda plánovaná investice je možná z hlediska vodohospodářského, popřípadě za jakých podmínek. V žádosti uvede investor potřebné množství vody, množství odpadní vody a stupeň jejího znečištění. Vodohospodářský orgán prověří investici zejména z hlediska jejího umístění, využití plánovaného vodohospodářského díla nebo zařízení z hledisek širších vodohospodářských zájmů, zajištění potřebného množství vody, nutnosti čištění odpadní vody, ochrany proti vodě, dosavadního užívání vody jinými spotřebiteli a je-li v souladu se státním vodohospodářským plánem. Vodohospodářský orgán může uložit investoru splnění určitých podmínek, zejména pokud jde o způsob a rozsah výstavby vodohospodářského díla nebo zařízení, jeho účelné a hospodárné využití pro širší vodohospodářské zájmy a podobně. Investor je povinen připojit k žádosti o schválení investičního úkolu vyjádření, popřípadě podmínky vodohospodářského orgánu.
(2) Vyjádření vodohospodářského orgánu je třeba též k plánované změně ve výrobním procesu závodu nebo změně rozsahu jeho výroby a ke změně a úpravě vodohospodářských děl a zařízení, i když se tyto změny a úpravy neprojeví investičně, avšak ovlivňují vodní hospodářství.
(3) Vyjádření vodohospodářského orgánu, popřípadě podmínky jím stanovené, nenahrazují povolení nebo souhlas podle tohoto zákona, kterého je třeba k provedení vodohospodářského díla nebo zařízení.
(1) Komu přísluší vodní oprávnění, je povinen starat se o to, aby vodohospodářské dílo a zařízení bylo řádně spravováno, udržováno a provozováno podle podmínek oprávnění, po případě podle schválených manipulačních řádů, nejsou-li jeho správa, provoz a udržování zajištěny jinak.
(2) Vodohospodářský orgán může převzít na dobu nezbytné potřeby správu, provoz nebo údržbu vodohospodářských děl a zařízení, vyžadují-li to zájmy vodního hospodářství nebo jiné obecné zájmy a jestliže ten, kdo je k tomu povinen, tento úkol řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě. Tuto správu, provoz a údržbu obstarává vodohospodářský orgán na náklad povinného.
(3) Jsou-li vodohospodářská díla a zařízení ve správě rozpočtových nebo hospodářských organisací, platí o převodu a správě vodohospodářských děl a zařízení předpisy o správě národního majetku.
K provádění průzkumu a prací sloužících účelům vodního hospodářství a k výkonu dozoru na vody, vodohospodářská díla a zařízení mohou osoby, které se vykáží potvrzením příslušného orgánu, vstupovat na cizí pozemky a do objektů a provádět v nich potřebné práce, průzkum nebo dozor, pokud není k tomu třeba povolení podle zvláštních předpisů. Takové osoby jsou povinny dbát toho, aby škoda, pokud se jí při těchto pracech nelze vystříhat, byla co nejmenší; způsobenou škodu nahradí orgán, který pověřené osoby vyslal. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady škody, rozhodne o ní výkonný orgán okresního národního výboru. Pověřené osoby jsou povinny zachovávat tajemství o skutečnostech, o kterých se dověděly při své činnosti.
(1) Odběratelé a jiní uživatelé vody jsou povinni platit vodohospodářským organizacím (§ 17) podle zásad schválených vládou přiměřené náhrady za zvláštní užívání vody, které je umožněno nebo zlepšeno vodohospodářskými díly nebo zařízeními, spravovanými těmito organizacemi, jakož i za užívání těchto děl a zařízení. Vláda může stanovit výjimky z této povinnosti.
(2) Vláda může též stanovit, že znečišťovatelé vodních toků jsou povinni platit náhrady za vypouštění odpadních vod podle množství vypouštěných znečišťujících látek a podle míry jejich závadnosti.
(1) Při projektování, výstavbě, provozu a údržbě vodohospodářských děl a zařízení, jakož i při jiném užívání vod, je nutné přihlížet k potřebám rybářství; zejména je nutné chránit vody proti znečišťování, umělému oteplování, vypouštění závadných odpadních vod, vypouštět vody z koryt způsobem co možná neškodným pro ryby, jakož i zřizovat a udržovat rybí přechody, česlice a pod.
(2) Náklady na zařízení a opatření na ochranu rybářství hradí u nově budovaných vodohospodářských děl a zařízení zpravidla investor těchto děl. Náklady na odstranění zařízení škodlivých rybářství u vybudovaných vodohospodářských děl hradí ten, kdo žádá o jejich odstranění. Se zřetelem na zvláštní okolnosti může výkonný orgán národního výboru stanovit jinou uhrazovací povinnost.
(3) Podrobnosti týkající se výstavby zařízení a jiných opatření na ochranu rybářství a úhrady nákladů stanoví Ústřední správa vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
(1) Nemovitosti a práva, kterých je třeba pro účely stanovené tímto zákonem nebo pro přístup k vodám za účelem jejich obecného užívání, lze vyvlastnit, nedojde-li k dohodě o výkupu nebo o užívání. Vyvlastněním lze dosáhnout přechodu vlastnického práva k nemovitostem, zřízení práva stavby nebo zřízení věcných břemen na nemovitostech.
(2) Pro vyvlastňovací řízení, způsob a placení náhrady za vyvlastnění, pro vstup na vyvlastňovanou nemovitost a pro její užívání před zahájením vyvlastňovacího řízení platí obdobně ustanovení zákona o stavebním řádu a předpisů podle něho vydaných.
Zástavní práva na majetku ve státním socialistickém vlastnictví, který je určen k tomu, aby se ho trvale užívalo k účelům vodního hospodářství, zanikají bez náhrady; knihovní soud je vymaže k návrhu vodohospodářských organizací, kterým je majetek svěřen do správy s odvoláním na tento zákon. Závazky, pro které bylo zástavní právo zřízeno, zůstávají nedotčeny. O zániku jiných věcných práv (břemen) než zástavních na takovém majetku platí přiměřeně ustanovení §§ 1 až 7 vl. nař. č. 97/1952 Sb., o zániku věcných práv na některých částech národního majetku.
(1) Místo dosavadních vodních knih se zavádí nová evidence vodohospodářských děl a zařízení a vodohospodářských povolení a souhlasů.
(2) Podrobnosti stanoví Ústřední správa vodního hospodářství vyhláškou.
(1) Vodní družstva zřízená podle dřívějších vodních zákonů se zrušují. Majetek zrušených vodních družstev přechází na stát.
(2) Vymezení, do správy kterých orgánů nebo organizací přechází majetek zrušených vodních družstev podle odstavce 1, provedou ministerstva zemědělství a lesního hospodářství a energetiky a vodního hospodářství ve vzájemné dohodě. Tato ministerstva stanoví též v dohodě s ministerstvem financí způsob vypořádání práv a závazků zrušených vodních družstev.
(1) Za účelem plánování, plánovací a projektové přípravy a provádění výstavby, provozu a údržby vodohospodářských melioračních zařízení, zakládání rybníků a úprav vodních toků podle § 19 odst. 1 mohou se jednotná zemědělská družstva sdružovat, a to i s jinými organizacemi socialistického sektoru v meliorační družstva.
(2) Meliorační družstva jsou socialistickými právnickými osobami a zapisují se do podnikového rejstříku; ustanovení zákona č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a družstevních organizacích, se na ně nevztahují.
(3) Ke zřízení melioračního družstva je třeba souhlasu rady okresního národního výboru; přesahuje-li působnost družstva obvod okresního národního výboru, je třeba souhlasu rady krajského národního výboru, a přesahuje-li obvod krajského národního výboru, souhlasu ministerstva zemědělství a lesního hospodářství.
Vlastníci (uživatelé) meliorovaných pozemků jsou povinni podle míry prospěchu poskytovat pomoc orgánům a organizacím v oboru působnosti ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, jakož i účastnit se provozu a udržování rozvodné závlahové sítě a odvodňovací, drenážní a drobné odpadové sítě. Podrobnosti upraví ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí.
Dosavadní vodovodní svazy, zřízené zákonem č. 49/1931 Sb., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, a vodní družstva pro zásobování obcí vodou, zřízená zákonem č. 20/1941 Sl. z., o finančním zabezpečení některých vodních staveb státních a státem podporovaných, se zrušují. Jejich majetek přechází na stát; spravují jej vodohospodářské organizace (§ 17).
Ustanovení smluv o odběru vody mezi bývalými provozovateli veřejných vodovodů a vlastníky pozemků, na nichž se jímá voda pro veřejné vodovody, a ustanovení smluv mezi bývalými provozovateli veřejných vodovodů a odběrateli vody, týkající se bezplatných a zvýhodněných dodávek vody z veřejných vodovodů, se zrušují bez náhrady.
(1) Dosavadní vodní oprávnění se musí přihlásit nejdéle do jednoho roku po počátku účinnosti tohoto zákona u příslušného vodohospodářského orgánu. Včas nepřihlášená vodní oprávnění zanikají bez náhrady.
(2) Další trvání včas přihlášených vodních oprávnění se posuzuje podle ustanovení tohoto zákona. Nejsou-li u nich splněny předpoklady potřebné k jejich dalšímu trvání, nebo vyžaduje-li to obecný zájem, zruší se vodní oprávnění bez náhrady.
(3) O tom, kdo bude provozovat vodohospodářská díla a zařízení, u nichž vodní oprávnění zanikla, a jejichž provozu je třeba v hospodářském nebo jiném obecném zájmu, rozhodne Ústřední správa vodního hospodářství v dohodě se státním úřadem plánovacím a s ostatními zúčastněnými ústředními úřady. O převod vlastnického práva nebo správy se postará ten, komu bude uloženo, aby vodohospodářské dílo nebo zařízení provozoval.
(4) O vodohospodářských dílech a zařízeních, kterých nelze národohospodářsky využít, provede vodohospodářský orgán řízení, podle jehož výsledku může uložit vlastníku nebo správci vodohospodářského díla nebo zařízení, aby je uvedl do neškodného stavu. Nelze-li takto zajistit uvedení do neškodného stavu, vysloví vodohospodářský orgán, že vlastnictví těchto vodohospodářských děl a zařízení přechází bez náhrady na stát; zároveň určí, které orgány nebo organizace převezmou vodohospodářské dílo nebo zařízení, popřípadě jeho jednotlivé části, do své správy a jaká opatření mají být ohledně tohoto díla nebo zařízení učiněna.
Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na vody, které byly prohlášeny ministerstvem zdravotnictví za přírodní léčivé vody nebo za přírodní minerální vody stolní, dále na vody solné, důlní a vody smíšené se zemními oleji.
Při výkonu působnosti a provádění úkolů podle tohoto zákona ve věcech, které podle § 19 příslušejí do oboru působnosti ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, postupují vodohospodářské orgány všech stupňů v úzké součinnosti s orgány, jimž přísluší péče o věci zemědělství a lesního hospodářství; přitom dbají, aby zájmy zemědělství a lesního hospodářství a širší zájmy vodohospodářské byly sladěny tak, aby bylo dosaženo co největšího společenského prospěchu. Obdobně postupují vodohospodářské orgány v součinnosti s jinými orgány státní správy, jsou-li dotčeny zájmy, které těmto orgánům přísluší chránit. Jde-li o opatření, která se dotýkají hygienické a protiepidemické péče, jsou vodohospodářské orgány povinny postupovat v souladu s opatřeními nařízenými orgány hygienické a protiepidemické služby; proto jsou povinny vyžádat si před svým rozhodnutím nebo opatřením závazný posudek těchto orgánů.
(1) Předpisy k provedení tohoto zákona vydá vláda nařízením; tímto nařízením může vláda též stanovit, která vodohospodářská díla a zařízení zřizují organizace státního socialistického sektoru, popřípadě meliorační družstva nebo jednotná zemědělská družstva.
(2) Podrobnější předpisy k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo energetiky a vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
(3) Předpisy k provedení § 32a, zejména pokud jde o vznik a předmět činnosti melioračních družstev, o jejich orgány, stanovy a schvalování stanov, vydá ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.
Platnosti pozbývají veškeré předpisy o věcech upravených tímto zákonem, zejména:
1. zákon č. 93/1869 ř. z., jenž se týká ustanovení o právu vodním,
2. zákon č. 71/1870 čes. z. z. o tom, kterak vody lze užívati, sváděti a jí se brániti, ve znění přílohy vládního nařízení č. 305/1942 Sb.,
3. zákon č. 65/1870 mor. z. z., o používání a provádění vod i obraně proti nim,
4. zákon č. 51/1870 slez. z. z., o používání a provádění vod i obraně proti nim, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,
5. zák. čl. XXIII/1885 o vodním právu, ve znění zák. čl. XVIII/1913 a ostatní předpisy jej měnící a doplňující,
6. zákon č. 66/1901 ř. z., o stavbě vodních drah a o provedení úpravy řek, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,
7. zákon č. 49/1931 Sb., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,
8. zákon č. 50/1931 Sb., o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,
9. zákon č. 20/1941 sl. z., o finančním zabezpečení některých vodních staveb státních a státem podporovaných,
10. vládní nařízení č. 92/1953 Sb., kterým se zřizuje Ústřední správa vodního hospodářství.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1955; provedou jej všichni členové vlády.
Zápotocký v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.
Krosnář v. r.