Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody

(1) Odsouzení v důchodovém věku a odsouzení, kteří podle zdravotní klasifikace stanovené lékařem jsou trvale neschopni jakékoliv soustavné práce nebo jejichž pracovní schopnost je podstatně snížena anebo vyžaduje soustavnou diagnostickou, léčebně preventivní a rehabilitační péči, se umísťují do zvláštních věznic nebo oddělení.

(2) Odsouzeným uvedeným v odstavci 1 je poskytováno sociální kapesné.

Při výkonu trestu se u odsouzených uvedených v § 88 uplatňují tyto zásady:

a) jsou-li v oddělení umístěni odsouzení zařazení do různých základních typů věznic, musí být ubytováni odděleně podle základních typů věznic, do kterých jsou zařazeni, aby méně narušení odsouzení vykonávali trest odděleně od více narušených,

b) na jejich žádost a se souhlasem ošetřujícího lékaře mohou odsouzení vykonávat vhodnou činnost,

c) právo ukládat kázeňské tresty mají vychovatel, vedoucí oddělení, ředitel věznice a generální ředitel Vězeňské služby v rozsahu stanoveném zákonem (§ 62 odst. 2 zákona).

(1) Pro odsouzené s psychopatickou strukturou osobnosti, odsouzené drogově závislé a odsouzené s duševní poruchou se zřizují specializovaná oddělení. Při zařazování odsouzených se přihlíží též k možnosti jejich skupinového ovlivňování a zájmu o ně.

(2) Odsouzený, kterému je uloženo ochranné léčení, se podle možností zařadí k výkonu trestu do věznice, ve které lze takové léčení vykonat.

Ustanovení této hlavy se užije na výkon doživotního trestu u odsouzených zařazených ve věznici se zvýšenou ostrahou.

(1) Odsouzení jsou umístěni ve zvláštním oddělení a zpravidla ubytováni po třech.

(2) Odsouzení jsou uzamykáni v celách.

(3) Odsouzení pracují na pracovištích ve zvláštním oddělení, popřípadě mohou vhodnou práci vykonávat v celách.

(4) Návštěva se uskutečňuje pod přímým dozorem příslušníka Vězeňské služby.

(5) Postup podle § 35 a § 36 odst. 1 zákona se zpravidla neuplatní.

Při výkonu trestu se podle možností věznice přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic odsouzených, kteří nejsou státními občany České republiky (dále jen „cizinci“).

(1) Při rozhodování o přeřazování cizinců do jiného základního typu věznice a rozhodování o přerušení výkonu trestu je třeba též přihlédnout k tomu, zda cizinci byl uložen trest vyhoštění.

(2) Při umísťování cizinců do cel je třeba přihlédnout k tomu, aby cizinci hovořící stejným jazykem nebo znalí některého z jazyků mohli spolu komunikovat.

(1) Cizinec se bezprostředně po přijetí do výkonu trestu poučí o právu obracet se na diplomatickou misi a konzulární úřad státu, jehož je státním občanem; občané států diplomaticky nebo konzulárně v České republice nezastoupených, stejně jako utečenci a bezdomovci se poučí o právu obracet se na diplomatickou misi státu pověřeného chránit jejich zájmy nebo na jiné orgány České republiky nebo mezinárodní orgány, jejichž posláním je chránit jejich zájmy.

(2) Cizinec se poučí o právu na přijetí konzulární návštěvy zástupce orgánu uvedeného v odstavci 1. Tato návštěva se nezapočítává do návštěv podle § 12 odst. 2 zákona.

(3) Cizinec se bezprostředně po přijetí do výkonu trestu poučí o možnosti podat žádost o předání k výkonu trestu do státu, jehož je státním občanem, jakož i o právních důsledcích tohoto předání, pokud takový postup umožňuje mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.

(4) Cizinec se podle odstavců 1 až 3 poučí ve svém mateřském jazyce nebo v jazyce, jemuž rozumí; o poučení se vyhotoví záznam.

Zrušuje se vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 247/1992 Sb., kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

JUDr. Novák v. r.

1) § 5 odst. 2 zákona č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

3) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 426/1991 Sb., o srážkách z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, a o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení.

4) Např. § 327, § 275 odst. 4 a § 367 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 4 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví.