Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se upravují některé podrobnosti o zjišťování průměrného výdělku

(1) Za trvalou změnu základní mzdy se pro účely zjišťování průměrného výdělku považuje změna základní mzdy

a) v rámci stanoveného rozpětí příslušného mzdového tarifu,

b) při změně tarifní třídy (funkce) a u dělníků při změně osobní (kvalifikační) třídy,

c) v souvislosti se změnou tarifní stupnice s výjimkou případů, kdy ke změně dochází v souvislosti s přechodem na jinou pracovní dobu,28)

d) při změně procenta podílu z docílené tržby u pracovníků odměňovaných podílovou mzdou, dojde-li k ní pro změnu osobní (kvalifikační) třídy pracovníka nebo pro změnu třídy jím vykonávané práce.

(2) Za trvalou změnu základní mzdy se považuje též

a) přiznání, změna a odnětí osobního platu,

b) změna základní mzdy v případech uvedených v § 37 odst. 1 písm. a), b), c) a e) zákoníku práce.

(3) Jako při trvalé změně základní mzdy se postupuje při změně sjednané délky týdenní pracovní doby s tím, že výše ostatních složek mzdy zúčtovaných v rozhodném období se upraví podle poměru délky nové a dřívější pracovní doby; toto ustanovení neplatí při změnách délky týdenní pracovní doby podle bodu 1 vyhlášky č. 63/1968 Sb.

(4) Za trvalou změnu základní mzdy se nepovažuje

a) je-li pracovník odměňován dočasně průměrným výdělkem,29)

b) převedení pracovníka na jinou práci, je-li mu k nové mzdě poskytován doplatek do průměrného výdělku,30)

c) přechod z úkolové mzdy na časovou a naopak a

d) změna třídy vykonávané práce u dělníků.

Při zjišťování průměrného výdělku u učňů platí úprava pro pracovníky v pracovním poměru s těmito odchylkami:

a) průměrný výdělek učňů v přípravném období se stanoví ve výši poměrné části měsíční odměny přiznané učni, která se posuzuje jako základní mzda;

b) dnem přechodu učně z přípravného období do období odborného rozvoje počíná nové rozhodné období jako při vzniku pracovního poměru;31)

c) změna procentní sazby výdělku,32) případně změna měsíční odměny v rámci rozpětí stanovená učni při práci v časové mzdě nebo úkolové mzdě v období odborného rozvoje, se neposuzuje jako trvalá změna základní mzdy;

d) při zjišťování průměrného výdělku v období odborného rozvoje se nepřihlíží k počtu dnů, v nichž se učeň v rozhodném období účastnil vyučování.

Průměrný výdělek pracovníků činných podle dohody o pracovní činnosti se pro účely náhrady škody33) a v ostatních případech sjednaných v dohodě zjišťuje obdobně jako průměrný výdělek u pracovníků v pracovním poměru; je-li pracovní činnost vykonávána nepravidelně, vychází se při výpočtu průměrného výdělku z počtu kalendářních dnů v rozhodném období.

Zrušují se

a) výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 28. prosince 1972 čj. F V/1-9999/72-9211 (1858), kterým se stanoví odchylný způsob výpočtu průměrného výdělku pro pracovníky organizací, v nichž se uplatňuje racionalizace mzdových soustav (reg. v částce 1/1973 Sb.),

b) výklad ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a České správy nemocenského pojištění o výpočtu průměrného výdělku u školských pracovníků (Věstník MŠK, sešit 8 z 20. srpna 1970, ročník 1970, čj. 19 384/70-V/4),

c) odchylky při výpočtu průměrného výdělku u některých pracovníků v oboru školství a zdravotnictví čj. F V/1-1751/71-9223 z 31. 12. 1971 (reg. v částce 7/1972 Sb.).

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.

Náměstek ministra:

Ing. Tomášek v. r.

1) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců; zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., o zvýšení přídavků na děti a výchovného; vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění; zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku.

2) Zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.

3) § 21 vyhlášky č. 106/1972 Sb., o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů.

4) § 193 zákoníku práce.

5) Vyhláška č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření; výnos F MPSV ze dne 3. července 1970 čj. F V/1-662/70-1142 o opatřeních k prohloubení hmotného a sociálního zabezpečení uvolňovaných a převáděných pracovníků v hornictví.

6) § 5 vyhlášky č. 33/1974 Sb., o příspěvcích a náhradách, které se poskytují pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory.

7) Vyhláška č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů; Směrnice F MPSV ze dne 14. ledna 1972 čj. II/1-126/72-7501 k provedení některých ustanovení vyhlášky č. 96/1967 Sb.; resortní předpisy.

8) Vyhláška č. 41/1965 Sb., o používání vlastních osobních vozidel pracovníky při vnějších výkonech, ve znění vyhl. č. 34/1974 Sb.

9) Výnos ministerstva dopravy ze dne 5. dubna 1965 čj. 14 757/65, o používání služebních osobních automobilů bez přiděleného řidiče pracovníky při vnějších výkonech, ve znění výnosu F MPSV ze dne 30. března 1974 čj. II/1-2669/74-7501.

10) Zákon č. 177/1968 Sb., o věrnostním přídavku horníků; výnos F MPSV z 3. 7. 1970 – viz pod poznámkou 5).

11) § 131 písm. b) zákoníku práce.

12) § 12 vyhlášky č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání.

13) Např. výnos min. hornictví č. 8 ze dne 1. dubna 1967 o deputátním uhlí a dříví v uhelném průmyslu.

14) Vyhláška č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích.

15) § 31 odst. 3 písm. a) nařízení vlády.

16) Např. výnos federálního ministerstva paliv a energetiky ze dne 28. září 1973 č. 4/73 o mzdových podmínkách pracovníků báňské záchranné služby.

17) § 32 nařízení vlády.

18) § 33 odst. 1 nařízení vlády.

19) § 87 odst. 2 zákoníku práce.

20) § 64 odst. 1 písm. c) nařízení vlády.

21) § 32 odst. 6 nařízení vlády.

22) § 85 a 156 zákoníku práce.

23) U pracovníků odměňovaných měsíční mzdou se při překážkách kratších než jedna směna poskytuje náhrada mzdy ve výši poměrné části základní měsíční mzdy (§ 31 odst. 6 nařízení vlády).

24) § 64 odst. 1 písm. d) nařízení vlády.

25) § 101 odst. 5 zákoníku práce.

26) § 43 až 45 trestního zákona.

27) § 49 a 50 trestního zákona.

28) Vyhláška č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem.

29) Ustanovení výnosů o odměňování dělníků při přidělení některých krátkodobých úkolů apod.

30) § 115 odst. 3 až 5 zákoníku práce.

31) § 32 odst. 4 nařízení vlády.

32) Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 61/1969 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení učňů; vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 67/1969 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení učňů; vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 110/1970 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení učňů v internátních učňovských školách pro mládež vyžadující zvláštní péče a v učňovských školách navštěvovaných učni z ústavů sociální péče pro tělesně vadnou mládež; vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 156/1970 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení učňů v internátních učňovských školách pro mládež vyžadující zvláštní péče a v učňovských školách navštěvovaných učni z ústavů sociální péče pro tělesně vadnou mládež.

33) § 235 zákoníku práce.