Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění

Je-li pracovník odměňován měsíční mzdou, určuje se denní nemocenské tak, že měsíční základní mzda, která je pro něho stanovena v době vzniku pracovní neschopnosti, se po odečtení daně ze mzdy dělí průměrným počtem pracovních dnů připadajících na jeden měsíc z celkového počtu pracovních dnů v roce. Má-li pracovník kromě měsíční základní mzdy ještě ostatní započitatelné složky mzdy, zvýší se měsíční základní mzda o poměrnou částku, která z ostatních započitatelných složek mzdy v rozhodném období připadá na jeden kalendářní měsíc; při určení této částky se postupuje obdobně podle § 6. Zameškal-li pracovník odměňovaný měsíční mzdou v rozhodném období neomluveně práci, určí se mu denní nemocenské vždy způsobem uvedeným v § 6.“

6. V § 8 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1 tohoto paragrafu.

7. § 9 zní:

(1) Neodpracoval-li pracovník v rozhodném období počet dnů uvedený v § 4 odst. 3 nebo vznikla-li jeho pracovní neschopnost již v kalendářním měsíci, v němž vstoupil do zaměstnání nebo v němž nastal případ uvedený v § 4 odst. 5, stanoví se nemocenské z pravděpodobného započitatelného výdělku.

(2) Pravděpodobný započitatelný výdělek se zjišťuje, jestliže pracovní neschopnost vznikla již v kalendářním měsíci, v němž pracovník vstoupil do zaměstnání nebo v němž nastal případ uvedený v § 4 odst. 5, ke dni vzniku pracovní neschopnosti. Při pracovní neschopnosti vzniklé v dalším zúčtovacím období se pravděpodobný započitatelný výdělek zjišťuje znovu, a to vždy za dobu do konce zúčtovacího období předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti. Takto se postupuje, dokud pracovník neodpracoval v rozhodném období počet dnů uvedený v § 4 odst. 3.

(3) Pravděpodobný započitatelný výdělek se zjišťuje ze započitatelného výdělku, kterého pracovník dosáhl v období uvedeném v předchozím odstavci, popřípadě upraveného podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo obdobnou práci. Pravděpodobný započitatelný výdělek se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci, a to v poměru doby neomluvené nepřítomnosti v práci v období, z něhož se zjišťuje, k době odpracované v tomto období.“

8. § 10 odst. 1 zní:

„(1) Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní měsíce, za které se pracovnici poskytl vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství10) a za které bylo pracovníku poskytováno mzdové vyrovnání podle předpisů upravujících uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření,11) a nepřihlíží se ani k výdělku za tyto kalendářní měsíce.“

9. § 41 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

„(3) Za pracovníka jinak osamělého pro účely podpory při ošetřování člena rodiny se považuje pracovník (pracovnice) svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý, který nežije s družkou (druhem).“12)

10. V § 44 písmeno c) zní:

„c) Byl-li pracovnici v souvislosti s těhotenstvím zkrácen pracovní úvazek, popřípadě došlo-li u ní z tohoto důvodu bez jejího zavinění ke snížení základní mzdy, nepřihlíží se při stanovení peněžité pomoci v mateřství k dobám po takových změnách ani k výdělku v nich.“,

v písmenu f)

se vypouští odkaz na § 6 odst. 2 a na § 11, odkaz na § 10 se nahrazuje odkazem na § 10 odst. 2 a odkaz na § 24 se nahrazuje odkazem na § 24 odst. 2.

11. V § 45 odstavec 1 zní:

„(1) Nastoupí-li pracovnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo 2 let věku, a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství ze stejné čisté denní mzdy jako v předchozí mateřské dovolené; předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání zaměstnání v téže organizaci nebo v ochranné lhůtě po jeho skončení. Peněžitá pomoc v mateřství se však i této pracovnici stanoví v nové mateřské dovolené podle § 44, jestliže o to požádala a jestliže v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala práci aspoň po 25 pracovních dnů.“,

v odstavci 4 se na konci připojuje věta: „Této absolventce se poskytne také podpora při narození dítěte, jestliže jí nenáleží z jiného důvodu.“

12. V § 49

věta první zní: „Pro zjištění dřívější mzdy platí obdobně ustanovení prvního oddílu s tím, že skutečnosti, které se zjišťují ke dni vzniku pracovní neschopnosti, se zde zjišťují ke dni převedení na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím; přitom platí tyto odchylky:“,

písmeno d) zní:

„d) Byl-li pracovnici před převedením na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím již dříve z tohoto důvodu zkrácen pracovní úvazek, popřípadě došlo-li u ní z tohoto důvodu bez jejího zavinění ke snížení základní mzdy, nepřihlíží se při stanovení dřívější mzdy k dobám po takových změnách ani k výdělku v nich.“,

písmeno f) se vypouští.

13. § 65 zní:

Při výpočtu čisté denní mzdy se nepřihlíží k době vazby. Rovněž při výpočtu dřívější a běžné mzdy pro stanovení vyrovnávacího příspěvku pro pracovnici, která je po propuštění z vazby převedena pro těhotenství nebo mateřství na jinou práci, se nepřihlíží k době vazby.“

14. V § 67 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1 tohoto paragrafu.

15. § 69 se vypouští.

Čl. II

Jestliže skutečnosti rozhodné pro poskytnutí dávky nastaly před 1. lednem 1976, postupuje se podle dosud platných předpisů.

Čl. III

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.

Předseda:

Hoffmann v. r.

1) Zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech; vyhláška č. 106/1972 Sb., o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů.

2) § 21 vyhlášky č. 106/1972 Sb.

3) Např. výnos ministerstva hornictví č. 8 ze dne 1. 4. 1967 o deputátním uhlí a dříví v uhelném průmyslu.

4) Např. výnos federálního ministerstva paliv a energetiky ze dne 28. 9. 1973 č. 4/73 o mzdových podmínkách pracovníků báňské záchranné služby.

5) § 87 odst. 2 zákoníku práce.

6) § 96 a § 116 zákoníku práce.

7) § 43 až 45 trestního zákona.

8) § 49 a § 50 trestního zákona.

9) Zákoník práce a prováděcí předpisy k němu.

10) Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.

11) Vyhláška č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření.

12) § 25 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 87/1968 Sb., o změnách v nemocenském pojištění a nemocenské péči.