Stručně: Paragraf 13 zákona 116/1990 stanoví, že nájemce je po skončení nájmu povinen vrátit nebytový prostor ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k běžnému opotřebení, pokud se strany nedohodly jinak.
§ 13
Nebylo-li dohodnuto jinak, je v případě ukončení nájmu nájemce povinen vrátit nebytový prostor ve stavu, v jakém ho převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.
Paragraf 13 zákona 116/1990 stanoví, že nájemce je po skončení nájmu povinen vrátit nebytový prostor ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k běžnému opotřebení, pokud se strany nedohodly jinak.
Co to znamená v praxi
Nájemce musí vrátit nebytový prostor v takovém stavu, aby odpovídal stavu při převzetí, s výjimkou běžného opotřebení, které je přirozeným důsledkem užívání.
Pokud se pronajímatel a nájemce dohodli na jiných podmínkách vrácení nebytového prostoru (např. na provedení určitých úprav nebo naopak na ponechání provedených změn), má přednost tato dohoda.
Běžné opotřebení zahrnuje například drobné oděrky na podlaze, vyblednutí barev stěn nebo opotřebení klik, které vznikají při běžném užívání a nejsou způsobeny nadměrným nebo nesprávným zacházením.
Na co si dát pozor
Je důležité mít při převzetí nebytového prostoru a při jeho vrácení podrobný předávací protokol s popisem stavu, případně s fotodokumentací, aby bylo možné prokázat stav při převzetí a vyhnout se sporům o rozsah opotřebení.
Pokud nájemce provede v nebytovém prostoru úpravy, které přesahují běžné užívání, a nebylo dohodnuto jinak, může být povinen tyto úpravy odstranit a uvést prostor do původního stavu.
Formulace "nebylo-li dohodnuto jinak" zdůrazňuje smluvní volnost stran, které si mohou podmínky vrácení nebytového prostoru upravit odchylně od zákona.