§ 10 Vyhláška o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formuláře žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů – Použití emisních faktorů
Vyhláška o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formuláře žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů · 12/2009 Sb. · § 10 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 10 vyhlášky 12/2009 stanovuje pravidla pro použití a stanovení emisních faktorů, které slouží k výpočtu množství emisí skleníkových plynů, a to včetně specifických pravidel pro biomasu a odpady.
§ 10 Použití emisních faktorů
(1) Emisní faktor vztažený na jednotku hmotnosti, tedy tCO2/t, lze použít i pro případ paliva, pokud se prokáže, že tak bude dosaženo trvale vyšší přesnosti než při použití emisního faktoru standardně vztaženého na energii obsaženou v palivu, tedy tCO2/TJ.
(2) Pro konverzi uhlíku na oxid uhličitý se použije koeficientu 3,664 [tCO2/ tC], přičemž se uvažují relativní atomové hmotnosti 12,011 pro uhlík a 15,9994 pro kyslík.
(3) Vyšší úrovně přesnosti s většími požadavky na přesnost lze použít jen při dodržení pravidel uvedených v § 12.
(4) Referenční emisní faktory pro úroveň přesnosti 1 jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce. Jestliže palivo nepatří do některé z kategorií paliv uvedených v této příloze, zařadí provozovatel zařízení palivo do některé příbuzné kategorie paliv.
(5) Emisní faktory jsou stanoveny následujícím způsobem:
a) pro biomasu je stanoven emisní faktor 0; emise CO2 pocházející z biomasy se nezapočítávají; skutečné emise z biomasy se vykazují odděleně od ostatních emisí daného zařízení ve formuláři podle přílohy č. 5 k této vyhlášce; seznam materiálů považovaných za biomasu je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce,
b) pro odpady obsahující fosilní uhlík a používané jako paliva nejsou emisní faktory stanoveny, použijí se odvozené hodnoty podle pravidel uvedených v § 12,
c) pro paliva nebo materiály obsahující fosilní nebo nefosilní uhlík se stanoví vážený emisní faktor, založený na zastoupení fosilního uhlíku v celkovém množství uhlíku, tedy fosilního a biogenního; tento výpočet musí být transparentní, náležitě zdokumentovaný a v souladu s pravidly uvedenými v § 12.
(6) Všechny relevantní informace týkající se emisních faktorů, včetně informačních zdrojů a výsledků analýzy paliv, vstupního nebo výstupního materiálu, provozovatel náležitě zdokumentuje a příslušnou dokumentaci uloží pro případ kontroly.
Paragraf 10 vyhlášky 12/2009 stanovuje pravidla pro použití a stanovení emisních faktorů, které slouží k výpočtu množství emisí skleníkových plynů, a to včetně specifických pravidel pro biomasu a odpady.
Co to znamená v praxi
Pro výpočet emisí lze použít emisní faktor vztažený na hmotnost paliva (tCO2/t), pokud se prokáže, že je přesnější než faktor vztažený na energii (tCO2/TJ).
Při přepočtu uhlíku na oxid uhličitý se vždy používá pevně stanovený koeficient 3,664 [tCO2/tC].
Emise CO2 z biomasy se nezapočítávají do celkových emisí, ale musí být vykazovány odděleně.
Provozovatel zařízení musí veškeré informace o emisních faktorech, včetně zdrojů a výsledků analýz, řádně zdokumentovat a uchovat pro kontrolu.
Na co si dát pozor
Použití vyšších úrovní přesnosti pro emisní faktory je možné pouze za dodržení pravidel uvedených v § 12.
Pokud palivo není uvedeno v příloze č. 4, provozovatel jej musí zařadit do příbuzné kategorie.
Pro odpady obsahující fosilní uhlík se nepoužívají stanovené emisní faktory, ale odvozené hodnoty podle § 12.
Vážený emisní faktor pro paliva nebo materiály s fosilním i nefosilním uhlíkem musí být transparentní, zdokumentovaný a v souladu s § 12.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.