121/1962 Sb. · 60 paragrafů
(1) Hospodářská arbitráž je povinna dbát, aby skutečnosti, které jsou důležité pro rozhodnutí, byly zjištěny přesně a úplně. Z tohoto hlediska také určuje, jak má být zjištěn skutkový stav a které důkazy mají být provedeny. Dokazování se provádí především listinami, znaleckým posudkem, písemným prohlášením, popřípadě i šetřením na místě.
(2) Organizace, mezi nimiž je hospodářský spor, jsou povinny spolupůsobit k přesnému a úplnému zjištění skutečností důležitých pro rozhodnutí.
(1) Každý je povinen na požádání hospodářské arbitráže sdělit údaje, podat vysvětlení, zprávy nebo návrhy, jakož i předložit listiny, které hospodářská arbitráž potřebuje při výkonu své činnosti, dostavit se a vypovídat před ní pravdivě a úplně o všech okolnostech, na něž bude tázán.
(2) Provádí-li se důkaz prohlídkou místa nebo věci, je každý povinen umožnit prohlídku, popřípadě předložit věc.
(3) Je-li k posouzení hospodářského sporu třeba zvláštních odborných znalostí, vyžádá si hospodářská arbitráž znalecký posudek.*) Znalcem ustanoví hospodářská arbitráž po slyšení stran organizaci nebo osobu, oprávněnou ke znalecké činnosti podle zvláštních předpisů;3) současně může uložit stranám potřebnou součinnost se znalcem. Hospodářská arbitráž může použít místo znaleckého posudku potvrzení nebo odborné vyjádření příslušného orgánu nebo ústavu. Hospodářská arbitráž doručí znalecký posudek, popřípadě znění potvrzení nebo odborného vyjádření stranám sporu; strany jsou oprávněny se k němu vyjádřit a navrhovat jeho doplnění.
(4) Hospodářská arbitráž hodnotí jednotlivé důkazní prostředky se zřetelem ke všem okolnostem případu.
Hospodářská arbitráž není vázána návrhy organizací, mezi nimiž je hospodářský spor, pokud se tyto návrhy týkají právní kvalifikace uplatněného nároku a volby procesních postupů.
Řízení lze skončit dohodou organizací, schválenou hospodářskou arbitráží. Hospodářská arbitráž dohodu schválí, jestliže není v rozporu s právními předpisy. Schválená dohoda má právní účinky rozhodnutí.
(1) Odpadne-li důvod arbitrážního řízení dříve, než byl spor rozhodnut, nebo bylo-li v téže věci arbitrážní řízení zahájeno, anebo věc rozhodnuta orgánem hospodářské arbitráže, vydá hospodářská arbitráž rozhodnutí o zastavení řízení a je-li třeba, rozhodne o náhradě nákladů řízení.
(2) Vezme-li organizace arbitrážní žádost zpět, vydá hospodářská arbitráž rozhodnutí o zastavení řízení, pokud zpětvzetí arbitrážní žádosti není v rozporu s právními předpisy. Jestliže by zpětvzetí arbitrážní žádosti bylo v rozporu s právními předpisy, hospodářská arbitráž v řízení pokračuje.
(1) Organizaci, která vědomě uvedla nepravdivé údaje, nepodala ve stanovené lhůtě vyjádření k arbitrážní žádosti, řízení svévolně protahuje nebo nesplnila opatření uložené podle § 33, může hospodářská arbitráž uložit pořádkovou pokutu do 10 000 Kčs.
(2) Tomu, kdo nesplní některou povinnost uloženou ustanovením § 25 odst. 1 a 2 nebo kdo ruší arbitrážní jednání, může hospodářská arbitráž po předchozím upozornění uložit pořádkovou pokutu do 500,- Kčs.
(3) Pokuty podle odstavců 1 a 2 lze ukládat opětovně.
(1) Hospodářský spor projednává státní arbitr spolu se zástupci organizací, mezi nimiž vznikl, a řídí jednání tak, aby společně bylo dohodnuto řešení, které je v souladu s právními předpisy a zásadami poctivého obchodního styku.
(2) Hospodářský spor se složitou problematikou projednává a rozhoduje senát. Členy senátu, který je tříčlenný, i jeho předsedu určí příslušný hlavní arbitr nebo náčelník vojenské složky Státní arbitráže České a Slovenské Federativní Republiky anebo příslušný vedoucí krajské státní arbitráže z řad státních arbitrů příslušného arbitrážního orgánu.
(3) Státní arbitři jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže s ohledem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jejich nepodjatosti. O tom, zda je státní arbitr vyloučen, rozhodne na návrh strany ve sporu vedoucí krajské státní arbitráže, popřípadě příslušný hlavní arbitr.
Arbitr zaznamenává v arbitrážním spise zejména
a) výrok rozhodnutí, pokud byl vyhlášen po skončení arbitrážního jednání,
b) dohodu organizací schválenou při arbitrážním jednání,
c) výrok, že rozhodnutí je předběžně vykonatelné,
d) doplňující přednesy znalců podstatné pro rozhodnutí sporu,
e) procesní rozhodnutí, jimiž se určuje postup řízení, pokud jimi byly uloženy povinnosti stranám ve sporu.
Záznam o těchto skutečnostech podepisuje po skončení jednání arbitr a přítomní zástupci organizací, popřípadě znalec.
(1) Jednotlivé hospodářské spory, jejichž rozhodování patří do pravomoci hospodářské arbitráže, může projednávat a rozhodovat též rozhodce. Výjimku tvoří spory, pro jejichž projednávání a rozhodování je příslušná Státní arbitráž České a Slovenské Federativní Republiky, Státní arbitráž České republiky nebo Státní arbitráž Slovenské republiky, spory uvedené v § 2a, spory týkající se dodávek vývozních investičních celků, v nichž je alespoň jednou ze stran vývozní odběratel nebo hlavní dodavatel, a majetkové spory o částku přesahující 500 000 Kčs. Pokud organizace v průběhu sporu navrhne snížení nebo prominutí majetkové sankce nebo snížení náhrady škody, je rozhodce povinen postoupit spor k dalšímu projednání a rozhodnutí příslušnému orgánu hospodářské arbitráže.
(2) Rozhodce je občan, kterého si organizace zvolily písemnou dohodou pro rozhodnutí určitého sporu a který s volbou vyslovil souhlas. Organizace si volí rozhodce pro rozhodnutí určitého sporu, zejména jde-li o spor, při jehož řešení se mohou uplatnit speciální znalosti a zkušenosti rozhodce (ekonomické, technické, organizační apod.).
(3) Podání arbitrážní žádosti k rozhodci má tytéž právní účinky jako podání žádosti u hospodářské arbitráže.
(4) Rozhodce je povinen bez zbytečného odkladu spor projednat; jestliže bez vážných důvodů nepokračuje v projednávání sporu, může kterákoli ze stran požádat příslušný orgán hospodářské arbitráže, aby spor rozhodl.
(5) Rozhodnutí vydané rozhodcem má účinky arbitrážního rozhodnutí. Pro jeho splnění a výkon platí ustanovení § 42 a 42a.
(6) Rozhodnutí rozhodce lze napadnout opravnými prostředky za stejných podmínek jako arbitrážní rozhodnutí. Odvolání se podává u orgánu hospodářské arbitráže, který by byl jinak příslušný spor rozhodnout. Stejnému orgánu se podává žádost o obnovu řízení. Tento orgán o povolení obnovy rozhodne. O odvolání rozhoduje příslušná státní arbitráž republiky. Ustanovení § 41 platí obdobně. Je-li rozhodnutí rozhodce zrušeno, rozhodne ve sporu orgán hospodářské arbitráže, do jehož příslušnosti spor patří.
(7) Projednávání a rozhodování sporů rozhodcem upraví podrobněji obecně závazným právním předpisem Státní arbitráž Československé socialistické republiky.
(1) Je-li nebezpečí z prodlení, může státní arbitr organizacím, mezi nimiž je hospodářský spor, uložit písemným rozhodnutím předběžné opatření spočívající zejména v povinnosti něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet.
(2) Předběžné opatření je možné stanovit na dobu určitou i neurčitou, a to vždy na návrh některé ze stran sporu.
(3) Předběžné opatření zaniká
a) splněním uložené povinnosti,
b) uplynutím doby, na kterou bylo uloženo,
c) pravomocným rozhodnutím ve věci.
(4) Státní arbitr předběžné opatření zruší, jakmile pominou důvody, pro které bylo uloženo. Může tak učinit i bez návrhu. Jestliže je to potřebné, vypořádá státní arbitr důsledky uloženého opatření v rozhodnutí ve věci.
Orgán hospodářské arbitráže je povinen projednat a rozhodnout spor v prvním stupni do 30 dnů od zahájení řízení. Vedoucí příslušného orgánu hospodářské arbitráže může v odůvodněných případech tuto lhůtu prodloužit.
(1) Arbitrážní rozhodnutí obsahuje označení orgánu hospodářské arbitráže, označení stran, jména jejich zástupců, označení předmětu sporu, arbitrážní výrok a jeho odůvodnění. Ve výroku se rozhodne též o nákladech řízení. Arbitrážní rozhodnutí obsahuje i poučení o opravném prostředku.
(2) Z odůvodnění musí být patrno, z jakého skutkového stavu rozhodnutí vychází a jak byly hodnoceny důkazy.
(3) Arbitrážní rozhodnutí má plně vyřešit celý předmět hospodářského sporu. Je-li to účelné, může hospodářská arbitráž rozhodnout o některé části jednání zvlášť. Rozhodnutí musí přesně vymezit povinnosti, které ukládá. Může uložit též povinnost seznámit s výsledkem projednání a rozhodnutí sporu kolektiv pracujících organizace.
(4) Chyby v psaní nebo v počtech, anebo jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí hospodářská arbitráž opraví kdykoliv i bez návrhu organizace. Rozhodnutí o opravě doručí stranám sporu.
(1) Arbitrážní rozhodnutí se vyhlašuje zpravidla hned po skončení arbitrážního jednání. Arbitrážní orgán si může vyhradit písemné rozhodnutí bez jeho vyhlášení.
(2) Arbitrážní rozhodnutí, proti němuž je přípustné odvolání, nabývá právní moci uplynutím 15 dnů od jeho doručení, nebylo-li v této lhůtě podáno odvolání.
(3) Arbitrážní rozhodnutí, které již nelze napadnout odvoláním, nabývá právní moci doručením.
(1) Je-li na základě předložených důkazů, popřípadě provedeného šetření předmět sporu plně objasněn, lze v majetkových sporech a zcela výjimečně i v jiných hospodářských sporech rozhodnout bez arbitrážního jednání.
(2) Hospodářská arbitráž může také provést arbitrážní jednání a rozhodnout v nepřítomnosti organizací, mezi nimiž je spor, byly-li o arbitrážním jednání předem uvědoměny.
(1) Na návrh nebo podle vlastní úvahy může hospodářská arbitráž rozhodnout spor o peněžitou pohledávku do 50 000 Kčs, nejde-li o spor uvedený v § 2a, arbitrážním platebním rozkazem vydaným bez slyšení organizace, proti níž arbitrážní žádost směřuje. Arbitrážním platebním rozkazem se přikazuje organizaci, proti níž arbitrážní žádost směřuje, aby zaplatila žadateli peněžitou částku v něm uvedenou, nebo, aby podala u hospodářské arbitráže písemně odůvodněné námitky a současně zaslala jejich stejnopis žadateli.
(2) Námitky proti arbitrážnímu platebnímu rozkazu musí být hospodářské arbitráži podány do 15 dnů od jeho doručení.
(3) Hospodářská arbitráž odmítne námitky, jestliže byly podány opožděně nebo nejsou-li v nich uvedeny důvody.
(4) Nepodá-li organizace, proti níž arbitrážní žádost směřuje, námitky nebo jestliže arbitráž podle odstavce 3 námitky odmítla, má arbitrážní platební rozkaz účinky pravomocného rozhodnutí.
(5) Byly-li podány včas námitky s uvedením důvodů, zrušuje se tím arbitrážní platební rozkaz v napadené části. Hospodářská arbitráž pak postupuje podle ustanovení o arbitrážním jednání.
(1) Organizace, která je stranou hospodářského sporu, může podat odvolání do 15 dnů od doručení arbitrážního rozhodnutí, pokud to zákon nevylučuje. Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí 15denní lhůty proto, že se organizace, která odvolání podala, řídila nesprávným poučením arbitrážního rozhodnutí o odvolání.
(2) Neobsahuje-li arbitrážní rozhodnutí poučení o odvolání nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení arbitrážního rozhodnutí. Je-li odvoláním napadena jen část rozhodnutí, není takovým odvoláním dotčena právní moc výroku, který nebyl napaden. To neplatí v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který nebyl odvoláním dotčen.
(3) Odvolání není přípustné proti rozhodnutí, jímž
a) se upravuje průběh řízení,
b) byla prodloužena nebo prominuta lhůta k odstranění vad arbitrážní žádosti,
c) bylo řízení zastaveno na základě zpětvzetí arbitrážní žádosti,
d) bylo uloženo předběžné opatření podle § 33,
e) byla schválena dohoda stran.
Odvolání není přípustné ani tehdy, směřuje-li jen proti důvodům rozhodnutí.
(4) Odvolání se podává u orgánu hospodářské arbitráže, proti jehož rozhodnutí směřuje. K odvolání musí organizace připojit doklad o zaplacení stanoveného arbitrážního poplatku. Stejnopis odvolání musí být současně zaslán ostatním stranám sporu, které jsou povinny se k odvolání vyjádřit do 10 dnů od obdržení stejnopisu odvolání.
(5) Orgán hospodářské arbitráže, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje, dbá o odstranění vad odvolání. O odstraňování vad platí přiměřeně § 22. Jakmile uplyne všem organizacím lhůta k podání odvolání, popřípadě lhůta pro odstranění vad odvolání, předloží orgán, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje, odvolání orgánu příslušnému pro řízení o odvolání.
(6) Bylo-li odvolání podáno opožděně nebo není-li přípustné anebo nebyly-li vady odvolání ve stanovené lhůtě odstraněny, odvolací orgán odvolání odmítne.
(7) O odvolání se rozhoduje v tříčlenném senátu. Vyžaduje-li to povaha projednávané věci, nařídí předseda senátu jednání. Pro řízení o odvolání platí jinak přiměřeně ustanovení části třetí.
(8) Dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, může ten, kdo podal odvolání, vzít odvolání zpět. V takovém případě postupuje odvolací orgán obdobně podle § 28.
(9) Byly-li rozhodnutím porušeny právní předpisy, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší a přikáže spor k novému projednání. V novém řízení rozhodne arbitrážní orgán i o nákladech celého řízení. Je-li rozhodnutí věcně správné, odvolací orgán rozhodnutí potvrdí. Odvolací orgán může rozhodnout i tak, že schválí dohodu organizací nebo řízení zastaví; přitom platí obdobně § 27 a 28.
(10) Rozhodnutí o odvolání nabývá právní moci doručením.
(1) Pravomocné arbitrážní rozhodnutí může organizace, která je stranou hospodářského sporu, napadnout návrhem na obnovu řízení, jestliže po právní moci rozhodnutí byly dodatečně zjištěny nové skutečnosti, které nemohly být v řízení použity a mají podstatný význam pro rozhodnutí ve věci, nebo bylo-li rozhodnuto v její neprospěch v důsledku trestného činu státního arbitra.
(2) Návrh na obnovu řízení je možno podat ve lhůtě 3 měsíců od zjištění nových skutečností, nejpozději však do dvou let od právní moci rozhodnutí. Návrh se podává u orgánu hospodářské arbitráže, který rozhodl v prvém stupni. Návrh musí obsahovat důvody pro obnovu řízení a příslušné doklady, o které se opírá. Stejnopis návrhu musí být současně zaslán ostatním stranám sporu, které jsou povinny se k návrhu vyjádřit do 10 dnů od obdržení stejnopisu návrhu.
(3) Návrh na obnovu řízení projedná orgán hospodářské arbitráže, který rozhodoval v prvém stupni. Neshledá-li návrh důvodným nebo je-li návrh opožděný, návrh zamítne. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání. O odvolání platí obdobně § 39.
(4) Je-li návrh na povolení obnovy řízení důvodný, orgán hospodářské arbitráže, který rozhodoval v prvém stupni, rozhodnutím obnovu řízení povolí. Jakmile rozhodnutí nabude právní moci, věc znovu projedná. Novým rozhodnutím se ruší původní rozhodnutí. V novém rozhodnutí se rozhodne o náhradě nákladů původního řízení i řízení o obnově.
(1) Arbitrážní rozhodnutí, které je v právní moci, může být přezkoumáno mimo odvolací řízení. Návrh na přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení může podat některý z členů presidia hospodářské arbitráže nejpozději do dvou let od právní moci rozhodnutí, a to u příslušné státní arbitráže republiky, jde-li o pravomocné rozhodnutí krajské státní arbitráže, u Státní arbitráže České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o pravomocné rozhodnutí státní arbitráže republiky, a u presidia hospodářské arbitráže, jde-li o pravomocné rozhodnutí Státní arbitráže České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Arbitrážní orgán, jemuž byl návrh na přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení podán, rozhodnutí zruší a přikáže spor k novému projednání, zjistí-li, že rozhodnutím byly porušeny právní předpisy; jinak návrh zamítne. V novém řízení bude rozhodnuto i o nákladech původního řízení.
(3) Při přezkoumávání rozhodnutí mimo odvolací řízení vychází arbitrážní orgán ze skutkového a právního stavu, který byl v době vydání rozhodnutí.
(4) Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení není přípustné
a) proti rozhodnutí presidia hospodářské arbitráže,
b) proti rozhodnutí podle odstavce 2.
(1) Organizace je povinna splnit arbitrážní rozhodnutí do 15 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci; v rozhodnutí může být stanovena jiná lhůta pro splnění, počínající od právní moci rozhodnutí.
(2) Rozhodnutím může být určeno, že peněžité plnění má být zaplaceno ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti rozhodnutí určí. Organizace je povinna splátky plnit, jakmile se podle rozhodnutí stanou splatnými. Rozhodnutím může být také určeno, že nesplnění některé splátky má za následek splatnost celého dluhu. Stane-li se pro nesplnění některé splátky splatným celý dluh, je splatný do 15 dnů ode dne splatnosti nesplněné splátky.
(1) Uplynutím lhůt podle § 42 se stává rozhodnutí, v němž je uložena povinnost k plnění, vykonatelným. Rozhodnutím může být stanovena předběžná vykonatelnost, jestliže by jinak hrozilo nebezpečí z prodlení. Rozhodnutí předběžně vykonatelné je vykonatelné doručením; státní arbitr také může, jsou-li při jednání přítomni zástupci organizací, stanovit, že rozhodnutí je předběžně vykonatelné vyhlášením.
(2) Není-li v rozhodnutí uložena povinnost k plnění, je rozhodnutí vykonatelné, jakmile nabude právní moci.
(3) Na žádost organizace vyznačí hospodářská arbitráž vykonatelnost doložkou na rozhodnutí.
(4) Vykonatelné rozhodnutí ukládající organizaci peněžité plnění, které nebylo včas splněno, se vykonává odepsáním z účtu povinné organizace u banky, spořitelny, popřípadě jiné právnické osoby k tomu oprávněné podle zvláštních předpisů.6) Nemá-li povinná organizace účet u banky, spořitelny, popřípadě jiné právnické osoby k tomu oprávněné, provede se výkon rozhodnutí ukládajícího peněžité plnění přiměřeně podle právní úpravy občanského soudního řádu.
(5) Pro výkon rozhodnutí o prodeji zastavené nebo zadržené věci se použije přiměřeně právní úpravy občanského soudního řádu. Prodej věcí nemovitých provede státní notářství podle ustanovení notářského řádu.
(6) Rozhodnutí ukládající nepeněžité plnění vynucuje na návrh oprávněné organizace na výkon tohoto rozhodnutí hospodářská arbitráž uložením pořádkové pokuty do výše 100 000 Kčs. Tuto pokutu lze ukládat opětovně.
(7) Návrh na výkon rozhodnutí podává oprávněná organizace u orgánu, který rozhodoval v prvním stupni. Považuje-li to hospodářská arbitráž za nutné, rozhoduje za účasti organizací. Pro toto řízení platí ostatní ustanovení části třetí přiměřeně.
(8) Jestliže hospodářská arbitráž z důvodů zvláštního zřetele hodných nevyhoví návrhu na výkon rozhodnutí, rozhodne o odkladu výkonu; o výkonu rozhodne na návrh oprávněné organizace jakmile důvody odkladu pominou.
(9) Prokáže-li organizace, že povinnosti uložené rozhodnutím nebo jim odpovídající práva přešla na jinou organizaci, lze rozhodnutí vykonat proti nebo ve prospěch této jiné organizace; hospodářská arbitráž v rozhodnutí vyznačí, že došlo k přechodu povinností nebo práv na jinou organizaci.
Při novém projednání sporu je orgán hospodářské arbitráže vázán právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí vydaném podle § 39 nebo 41.
Za řízení před orgány hospodářské arbitráže se platí poplatky stanovené zvláštními předpisy.
(1) Náklady arbitrážního řízení jsou
a) arbitrážní poplatek,
b) odměna a náhrada nákladů znalce, jakož i náhrada nutných výdajů, popřípadě ušlého výdělku těch, kteří před hospodářskou arbitráží vypovídají podle § 25 odst. 1,
c) náhrada nutných nákladů.
(2) O náhradě nákladů arbitrážního řízení rozhoduje hospodářská arbitráž podle výsledku sporu nebo podle schválené dohody stran (§ 27), popřípadě též s přihlédnutím k okolnostem vzniku a průběhu sporu.
Hospodářská arbitráž doručuje písemnosti zpravidla poštou, a to do sídla organizace; jestliže však organizace uvede v arbitrážní žádosti, popřípadě ve vyjádření k arbitrážní žádosti místo pro písemný styk, doručují se písemnosti do tohoto místa.
(1) Hospodářská arbitráž upozorňuje organizace na podstatné závady v jejich jednání, které vyšly najevo při výkonu arbitrážní činnosti (signalizace).
(2) Ten, kdo byl upozorněn na závadu, je povinen nejpozději do 30 dnů od doručení upozornění, nebyla-li stanovena jiná lhůta, sdělit, jaká opatření učinil k odstranění závady.
Hospodářská arbitráž je povinna soustavně zkoumat příčiny závad a zevšeobecňovat poznatky z arbitrážní činnosti.
(1) Hospodářská arbitráž může hospodářskou pokutu uložit, zjistí-li, že jsou pro uložení pokuty splněny podmínky stanovené zvláštním předpisem.6)
(2) Řízení o uložení hospodářské pokuty zahajuje hospodářská arbitráž na návrh Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky, Výboru lidové kontroly České socialistické republiky, Výboru lidové kontroly Slovenské socialistické republiky, federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky, ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky, Federálního cenového úřadu, Státní banky československé (dále jen „navrhovatel“) nebo z vlastního podnětu.
(3) Návrh na uložení hospodářské pokuty musí obsahovat označení organizace, proti níž návrh směřuje, skutečnosti a důkazy, kterými se odůvodňuje zahájení řízení a navrhovanou výši hospodářské pokuty s uvedením okolností, které mohou mít vliv na její uložení a její výši.
(4) K návrhu musí navrhovatel připojit kontrolní nebo revizní zprávu (protokol), kterou návrh odůvodňuje. Stejnopis návrhu musí současně zaslat organizaci, proti níž návrh směřuje.
(5) Organizace, proti níž návrh směřuje, je povinna do 15 dnů od obdržení stejnopisu návrhu zaslat hospodářské arbitráži a navrhovateli vyjádření k návrhu na uložení hospodářské pokuty.
(6) O návrhu na uložení hospodářské pokuty se rozhoduje vždy v senátu složeném ze tří státních arbitrů, z nichž jeden předsedá. Tyto arbitry a předsedajícího určí příslušný hlavní arbitr. Souvisí-li uložení hospodářské pokuty se zajištěním obrany a bezpečnosti státu nebo s dodávkami v oboru státních hmotných rezerv, je jedním z arbitrů náčelník vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky nebo jeho zástupce. V řízení zahájeném z vlastního podnětu se postupuje obdobně.
(7) V rozhodnutí hospodářské arbitráže, kterým se organizaci ukládá povinnost odvést do státního rozpočtu hospodářskou pokutu, může být uložena též povinnost uveřejnit rozhodnutí. Hospodářská arbitráž může v rozhodnutí též stanovit, že rozhodnutí uveřejní, a to na náklad povinné organizace.
(8) Rozhodnutí o uložení hospodářské pokuty může změnit nebo zrušit a přikázat věc k novému projednání jen presidium hospodářské arbitráže. Návrh na toto opatření může předložit presidiu navrhovatel nebo organizace, jíž byla pokuta uložena, do 15 dnů od doručení rozhodnutí; včas podaný návrh má odkladný účinek. Po uplynutí této lhůty může návrh na opatření presidia podat některý z členů presidia, nejdéle však do dvou let od právní moci rozhodnutí.
(1) Hospodářské pokuty uložené podle § 46b organizacím v působnosti federace se odvádějí do státního rozpočtu federace, hospodářské pokuty uložené ostatním organizacím se odvádějí do státních rozpočtů republik.
(2) V rozhodnutí o uložení hospodářské pokuty se uvede, která organizace a jakou částku je povinna odvést. V rozhodnutí se uvede též státní orgán, na jehož účet má být určená částka odvedena; stejnopis rozhodnutí zašle hospodářská arbitráž také tomuto orgánu.
(1) Hospodářská arbitráž vysloví neplatnost opatření orgánu hospodářského řízení, zjistí-li, že jsou pro to splněny podmínky stanovené zvláštním předpisem.3)
(2) Řízení o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení zahajuje hospodářská arbitráž na návrh organizace nebo z vlastního podnětu. Návrh na zahájení řízení může organizace podat nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti. Z vlastního podnětu zahájí hospodářská arbitráž řízení i po této lhůtě, je-li na vyslovení neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení naléhavý společenský zájem, nejdéle však do dvou let ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti.
(3) Návrh na zahájení řízení o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení musí obsahovat označení orgánu hospodářského řízení, proti němuž návrh na vyslovení neplatnosti opatření směřuje, označení opatření, jehož neplatnost má hospodářská arbitráž vyslovit, skutečnosti a důkazy, jimiž organizace návrh na vyslovení neplatnosti opatření odůvodňuje.
(4) Stejnopis návrhu na zahájení řízení o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení musí organizace současně zaslat orgánu hospodářského řízení, proti němuž návrh na zahájení řízení směřuje.
(5) Orgán hospodářského řízení, proti němuž návrh na zahájení řízení o neplatnosti jeho opatření směřuje, je povinen do 15 dnů od obdržení stejnopisu návrhu zaslat hospodářské arbitráži a organizaci, která návrh na zahájení řízení podala, vyjádření k návrhu. Ve vyjádření musí být uvedeno zejména stanovisko k návrhu a označení skutečností a důkazů, na něž se orgán hospodářského řízení odvolává.
(6) O návrhu na vyslovení neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení se rozhoduje vždy v senátu složeném ze tří státních arbitrů, z nichž jeden předsedá. Tyto arbitry a předsedajícího určí příslušný hlavní arbitr. Souvisí-li opatření, jehož neplatnost má hospodářská arbitráž vyslovit, se zajištěním obrany a bezpečnosti státu nebo s dodávkami v oboru státních hmotných rezerv, je jedním z arbitrů náčelník vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky nebo jeho zástupce. V řízení zahájeném z vlastního podnětu se postupuje obdobně.
(7) Rozhodnutí o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení může změnit nebo zrušit a přikázat věc k novému projednání jen presidium hospodářské arbitráže. Návrh na toto opatření může předložit presidiu organizace, která návrh na zahájení řízení o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení podala, nebo orgán hospodářského řízení, o jehož opatření bylo rozhodnuto, do 15 dnů od doručení rozhodnutí; včas podaný návrh má odkladný účinek. Po uplynutí této lhůty může návrh na opatření presidia podat některý z členů prezídia, nejdéle však do dvou let od právní moci rozhodnutí.
(1) Pro řízení o uložení hospodářské pokuty a o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení platí přiměřeně ustanovení části třetí.
(2) Zahajuje-li hospodářská arbitráž řízení z vlastního podnětu, je řízení zahájeno dnem vydání rozhodnutí o zahájení řízení.
(3) Za tato řízení se arbitrážní poplatky neplatí.
Lhůta pro podání a pro všechny ostatní projevy organizací je zachována, jestliže písemnost nejpozději v poslední den lhůty došla hospodářské arbitráži nebo byla podána doporučeně na poštu. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu nebo na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže příští pracovní den.
Jestliže z jednání organizační jednotky organizace7) je zavázána organizace nebo jestliže organizace odpovídá za závazky své organizační jednotky, pokládá se právo uplatněné vůči organizační jednotce též za právo uplatněné vůči organizaci.
Arbitrážní orgány zřízené podle dosavadních předpisů se považují za orgány zřízené podle tohoto zákona. Pro jejich organizační začlenění, příslušnost a pro řízení před nimi však platí tento zákon.
(1) Arbitrážní orgány a soudy dokončí spory zahájené u nich před účinností tohoto zákona, i kdyby podle jeho ustanovení tyto spory do jejich pravomoci nebo příslušnosti již nepatřily.
(2) Ve sporech, které podle tohoto zákona hospodářská arbitráž nerozhoduje a rozhodují je soudy (§ 2 odst. 2, popřípadě 3 a § 3), jsou organizace, mezi nimiž takový spor je, způsobilé být účastníkem řízení před soudy.
(3) Pravomoc v hospodářských sporech o náhradu škody související s provozem dopravních prostředků (včetně sporů z regresních nároků) přejde na hospodářskou arbitráž dnem, který stanoví vláda Československé socialistické republiky. Do toho dne rozhodují tyto spory podle dosavadních předpisů soudy.
Všechny orgány i pracovníci jakkoli činní v arbitrážním řízení jsou povinni učinit všechna opatření potřebná k tomu, aby státní, hospodářské a služební tajemství bylo zachováno.
(1) Zrušují se
vládní nařízení č. 47/1953 Sb., o státní arbitráži, ve znění vládních nařízení č. 77/1953 Sb., č. 45/1954 Sb., č. 28/1959 Sb. a zákonného opatření č. 87/1961 Sb.,
vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 147/1957 Ú. l., kterou se vydává arbitrážní řád,
vyhláška ministerstev spravedlnosti a financí č. 149/1957 Ú. l., o výkonu arbitrážních rozhodnutí,
vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 140/1960 Sb., o pověření rozhodováním některých sporů patřících před Státní arbitráž Československé socialistické republiky, ve znění předpisů ji měnících a doplňujících a
předpisy o resortních (družstevních) arbitrážích, vydané příslušnými ministry (ústředními svazy družstev).
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1963.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.
*) Zák. č. 47/1959 Sb., o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků
*) Nyní platí nařízení ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky.
1) § 1, § 17 odst. 2 a § 26a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2) § 26c a 384b hospodářského zákoníku.
3) § 129g a 129k hospodářského zákoníku.
4) § 1 odst. 2 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.
5) § 107 odst. 1 hospodářského zákoníku.
6) § 14 zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.
7) § 17 odst. 2 hospodářského zákoníku.
7) Nařízení ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky.