Vyhláška Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků a ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, kterou se vydávají základní podmínky nákupu zemědělských výrobků a dodávek zemědělských potřeb

(1) Jatečná drůbež se dodává podle ČSN 46 6415.

(2) Pro dodací lhůty jatečné drůbeže platí obdobně ustanovení § 34 odst. 2.

(3) Nákupním místem je provozovna zemědělské organizace. Nákupní organizace předem dohodne se zemědělskou organizací odběr drůbeže (čas a množství). Zemědělská organizace je povinna připravit drůbež k dodávce na místo přístupné dopravnímu prostředku. Neodebere-li nákupní organizace drůbež v dohodnutém množství a čase, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu tím způsobenou.

(4) Nákupní organizace je povinna odmítnout odběr drůbeže, není-li k dodávce připojeno veterinární osvědčení.

(5) Na dodávku drůbeže nemocné z chovů nebo oblastí zamořených nemocemi nebo drůbeže podezřelé z nakažení nebo z nákazy, vystaví nákupní organizace lístek o převzetí. Nákupní lístek vystaví nákupní organizace podle konečného výsledku prohlídky a posouzení masa veterinárním zařízením. Případné zvýšené náklady spojené s porážkou hradí zemědělská organizace.

(1) Pro zařazení jatečných koní do jakostních tříd je rozhodující výtěžnost masa. Podle výtěžnosti se zařazují jateční koně do:

jakostní třídy A při výtěžnosti nad 57 %

jakostní třídy B při výtěžnosti nad 51 %

jakostní třídy C při výtěžnosti nad 45 %

jakostní třídy D při výtěžnosti do 45 %

(2) Pro zařazení jatečných hříbat (koní do dvou let) do jakostních tříd se stanoví tyto znaky:

jakostní třída A: hříbata plně zmasilá, velmi dobré jatečné hodnoty,

jakostní třída B: hříbata zmasilá, dobré jatečné hodnoty,

jakostní třída C: hříbata málo zmasilá.

(3) Dodací lhůty u jatečných koní a jatečných hříbat se sjednávají s přesností na čtvrtletí.

(4) Pro dodávky jatečných koní a hříbat platí obdobně ustanovení § 35 odst. 4 a § 36 odst. 6.

(1) Zemědělské organizace (uživatelé honiteb) uzavírají s nákupní organizací smlouvu o dodávce zvěřiny ze zvěře spárkaté (jelení, dančí, mufloní, srnčí), ze zvěře černé, zaječí a pernaté (koroptve a bažanti), a to na váhové množství stanovené plánem dodávek zvěřiny pro veřejné zásobování schváleným okresním národním výborem.

(2) Dodací lhůty zvěřiny se stanoví s přesností na čtvrtletí.

(3) Nákupní organizace neuzavírají smlouvu na dodávku zvěřiny od zemědělských organizací z honiteb, které slouží zvláštním účelům; zemědělská organizace v takovém případě musí předložit rozhodnutí ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, že honitba je určena pro zvláštní účely. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství určí kdy, v kterých případech a jaké množství zvěřiny z této honitby bude dodáno nákupní organizaci.

(4) Pokud bude zemědělské organizaci povolen mimořádný odstřel nad stanovený plán odstřelu, musí být dodán nákupní organizaci veškerý úlovek.

(1) Zvěř spárkatá a černá musí být dodána nejpozději do 2 dnů, v letním období do 24 hodin po odstřelení, zajíci nejpozději do 2 dnů, bažanti a koroptve nejpozději do 24 hodin po ukončení honu.

(2) U zvěře spárkaté a černé musí zemědělská organizace ihned po odstřelení oznámit nákupní organizaci druh a množství této zvěřiny a dohodnout se o jejím převzetí. U zajíců, bažantů a koroptví je zemědělská organizace povinna oznámit nákupní organizaci nejméně 5 dnů předem den a místo hromadného honu, jakož i druh a pravděpodobné množství zvěřiny, která bude dodána a dohodnout se o jejím převzetí.

(3) Zemědělské organizace dodávají:

- zvěřinu všech druhů zdravou, nerozstřílenou, vychladlou a nezapařenou,

- zvěř spárkatou v přiměřené mrtvé váze, odpovídající stáří a pohlaví zvěře, řádně vyvrženou, bez paroží, v kůži, nerozrušenou,

- zajíce řádně vymačkané,

- koroptve řádně vyháčkované.

Pokud nákupní organizace převezme zvěřinu neodpovídající jakostním podmínkám (částečně znehodnocenou), dohodne se zemědělskou organizací srážku na váze, odpovídající předpokládanému konfiskátu nebo odpadu.

(4) Pro jednotlivé druhy zvěřiny se stanoví tyto nejnižší váhy (v mrtvém stavu):

zvěř jelení 45 kgzvěř černá40 kgzvěř srnčí8 kgzvěř zaječí 3 kgzvěř koroptví18 dkg

U zvěře spárkaté se nejnižší váha vztahuje jen na dospělé kusy. Mladé a zdravé kusy mohou být dodávány i ve váze nižší. Dospělou zvěř o váze nižší než uvedené v tomto odstavci, převezme nákupní organizace, jen je-li možné jí použít k přímé spotřebě nebo ke zpracování.

(5) Bažanty přejímá nákupní organizace od zemědělské organizace podle těchto jakostních tříd:

jakostní třída I.: kohouti a slepice nad 0,70 kg mrtvé váhy,

jakostní třída II.: kohouti a slepice do 0,70 kg mrtvé váhy,

jakož i všechny kusy střelené na měkko (tj. s rozstřeleným břichem) bez ohledu na váhu.

(1) Pro třídění živé zvěře (podle pohlaví a stáří), jakost, přejímání a přepravu platí ustanovení ČSN 48 8301.

(2) Závazek k dodávce živé zvěře vzniká z plánu mysliveckého hospodaření a lovu jednotlivých zemědělských organizací schváleného okresním národním výborem (§ 117 zákona). Množství živé zvěře stanovené plánem podle jednotlivých druhů se rozumí v tomto poměru pohlaví:

koroptev 1 (kohout): 1bažant1 (kohout): 3-5zajíc1 (samec): 2

Samčí zvěř u koroptví a zajíců dodaná nad stanovený poměr pohlaví, se nezapočítává na plnění dodávkového úkolu.

(3) Nákupní organizace je povinna poskytnout zemědělské organizaci prostředky potřebné k odchytu zvěře.*)

(4) Zemědělská organizace, která nesplní dodávky živé zvěře v množství stanoveném v plánovacím aktu (odstavec 2), je povinna zaplatit nákupní organizaci penále ve výši 20 % z ceny nedodané živé zvěře. Penále v téže výši je povinna zaplatit nákupní organizace zemědělské organizaci za neodebranou živou zvěř.

(1) Nebudou-li ve smlouvě uvedeny jiné jakostní podmínky, platí pro odběr tržních ryb tyto nejnižší váhy:

kapr I. váh. tř.- 1 kgkapr II. váh. tř.- 0,6 kgkapr III. váh. tř.- 0,4 kgštika- 0,5 kgsumec- 1,5 kgcandát- 0,5 kgmarena- 0,3 kglín- 0,2 kgpstruh obecný a duhový- 0,15 kgcejn- 0,3 kgokoun říční- 0,15 kgokoun pstruhový- 0,3 kgúhoř- 0,5 kg

Ryby, které nedosahují nejméně této váhy, přejímá nákupní organizace, jen jestliže jsou způsobilé k přímé spotřebě nebo ke zpracování.

(2) Dodací lhůty u ryb se stanoví s přesností na čtvrtletí.

(3) Tržní ryby musí být dodávány zdravé, nezávadné a živé. Pokud podle zvláštních předpisů**) je přípustné nakoupit i čerstvé mrtvé ryby zdravotně nezávadné, nákupní organizace je převezme; musí však tuto okolnost vyznačit v nákupním lístku.

(1) Dodávku vepřových kůží z domácích porážek upravuje zvláštní předpis.***)

(2) Pro zařazení vepřových kůží do jakostních tříd platí ČSN 79 1265.

(1) Jateční králíci se dodávají živí, nezávadní, hodící se k okamžitému poražení; nemají být krmeni nejméně 6 hodin před dodávkou. Mohou být dodáváni ve stáří do dvou let, musí být přiměřeně zmasilí a dosahovat u malých odrůd váhy alespoň 2 kg, u velkých odrůd 2,5 kg. Musí mít čistou, zdravou, neporušenou srst a kožku. Nákupní organizace může při nákupu provést srážku na nakrmenost do 15 dkg za kus.

(2) Dodací lhůty u jatečných králíků se stanoví zpravidla s přesností na čtvrtletí.

(1) Syrové kravské mléko (dále jen „mléko“) se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 0601.

(2) Pro stanovení dodacích lhůt mléka platí obdobně ustanovení § 34 odst. 2.

(1) Nákupní organizace odebírá mléko v nákupním místě. Nedohodnou-li se organizace o nákupním místě nebo o zřízení několika nákupních míst, rozhodne rozpor okresní národní výbor po vyjádření výrobní zemědělské správy. Ve výjimečných případech může okresní národní výbor po projednání s výrobní zemědělskou správou stanovit, že nákupním místem je provozovna nákupní organizace, pokud není vzdálena více jak 10 km od provozovny zemědělské organizace. V těchto případech hradí nákupní organizace náklady spojené s přepravou mléka.

(2) Nákupní organizace je povinna zajistit odvoz mléka z nákupních míst podle dohodnutého svozního plánu, nejdéle do 20 hodin po nadojení, pokud nejsou stanoveny lhůty kratší.

(3) Nákupní organizace je povinna poskytnout zemědělské organizaci čisté konve k dodávce mléka. Znečištěné konve je zemědělská organizace povinna čistit na náklad nákupní organizace.

(4) Zemědělská organizace je povinna vybavit nákupní místo zařízením k zajištění jakosti mléka a k zjišťování množství dodaného mléka. Spory o zjišťování množství a jakosti mléka rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

(1) Převzetí mléka potvrdí nákupní organizace v lístku o převzetí, ve kterém uvede množství, stupeň kyselosti, teplotu, stupeň čistoty mléka, počet obalů a odebraných vzorků. Nákupní lístek vystaví nákupní organizace po zjištění procenta tučnosti, popřípadě dalších ukazatelů potřebných k určení jakosti v laboratoři nákupní organizace.

(2) Tučnost (popřípadě i specifická váha) a další hodnoty potřebné pro posouzení jakosti dodávaného mléka, se zjišťují denně podle ČSN 57 0530.

Vzorky se odebírají

a) u cisternového svozu v nákupním místě,

b) u konvového svozu v provozovně nákupní organizace.

(3) Vzorky se odebírají do vzorkovnic z každé denní dodávky mléka; minimální velikost vzorku je 250 ml. Nákupní organizace je povinna provést rozbory vzorků týž den a zbytky vzorků uschovat do doby stanovené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

(4) Neodebere-li nákupní organizace mléko v době stanovené svozním plánem, odpovídá zemědělská organizace za teplotu a kyselost mléka připraveného ke svozu jen další jednu hodinu.

(5) Nebude-li ve výjimečných případech možno provést rozbor vzorku (mléko zčásti promrzlé, rozbití vzorkovnice apod.), má se za to, že mléko má tučnost odpovídající průměrné tučnosti skutečně zjištěné u ostatního mléka dodaného v běžném měsíci.

(6) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský může povolit u cisternového svozu výjimku z povinnosti denního odběru vzorků během měsíce, musí však být odebráno nejméně 15 vzorků platných pro stanovení tučnosti.

Při cisternovém svozu se provádí denně kontrola tučnosti mléka zjištěného rozborem vzorků odebraných v nákupním místě (§ 47 odst. 2 písm. a)). Kontrolní vzorek se odebere z celého množství mléka obsaženého v cisterně po řádném promíchání obsahu cisterny, a to nejméně dvěma náběry. Tučnost kontrolního vzorku se stanoví dvěma cejchovanými tukoměry (v případech stanovených Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským 3 tukoměry). Jestliže rozdíl mezi tučností kontrolního vzorku a tučností zjištěnou rozborem vzorků odebraných v nákupním místě přesahuje 0,30 %, postupuje se jako by vzorky nebyly v nákupním místě odebrány (§ 47 odst. 5). Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský může nákupní organizaci povolit, že se takto postupuje i v případě, přesahuje-li denní rozdíl 0,10 %.

(1) V případě, že zemědělská organizace vyznačí na lístku o převzetí výsledky vlastního rozboru provedeného podle ČSN 57 0530 a neshoduje-li se s výsledkem rozboru provedeným nákupní organizací, stanoví se jakost mléka dohodou obou organizací. Nedojde-li k dohodě, je nákupní organizace povinna požádat bezodkladně o rozhodnutí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Neučiní-li tak, platí údaj o jakosti uvedený zemědělskou organizací.

(2) Pokud odvoz mléka nebude uskutečněn ani do jedné hodiny po době stanovené svozním plánem, je povinna nákupní organizace nahradit zemědělské organizaci náklady spojené s čekáním na předání mléka.

(1) Za dodané mléko poskytne nákupní organizace zemědělské organizaci přiměřenou zálohu a provádí měsíční zúčtování.

(2) Nákupní organizace zaplatí zemědělské organizaci cenu za dodané mléko podle průměrné tučnosti, jež se vypočte tak, že se sečtou tukové jednotky dodané v jednotlivých dnech zúčtovacího období příslušnou zemědělskou organizací a tento součet se dělí množstvím litrů mléka, které dodala v témže období. Průměrná tučnost se vypočítává na dvě desetinná místa.

Zjistí-li nákupní organizace rozborem podle ČSN 57 0530 porušení dodávky mléka přídavkem vody, má právo na srážku ve výši 0,60 Kčs za 1 litr přidané vody; tím nejsou dotčeny důsledky stanovené jinými předpisy.

(1) Smlouva nákupní organizace a jednotného zemědělského družstva o tom, že jednotné zemědělské družstvo obstará v obci sběr mléka od výrobců-jednotlivců (členů jednotných zemědělských družstev, jednotlivě hospodařících rolníků, drobných uživatelů zemědělské půdy), musí mít písemnou formu. Návrh smlouvy předkládá vždy nákupní organizace (§ 354 zákona).

(2) Ve smlouvě organizace dohodnou, jak budou odebírány vzorky mléka, jak bude stanovena tučnost, jaké budou povinnosti jednotného zemědělského družstva při proplácení mléka výrobcům-jednotlivcům, která zařízení a pomůcky poskytne nákupní organizace jednotnému zemědělskému družstvu k řádnému sběru mléka a v jaké výši budou jednotnému zemědělskému družstvu uhrazeny náklady vynaložené na sběr mléka pro nákupní organizaci.

Nákupní organizace odprodá zemědělské organizaci za každých 100 litrů mléka dodaných nákupní organizaci nejméně 18 litrů odstředěného pasterovaného mléka nebo podmáslí. Odstředěné pasterované mléko nebo podmáslí se vydává pravidelně a v jakosti stanovené technickými normami. Nákupní organizace může podle dohody se zemědělskou organizací vydávat za odstředěné pasterované mléko nebo podmáslí sušené odstředěné mléko, a to v poměru 1 kg sušeného odstředěného mléka za 11 litrů čerstvého odstředěného pasterovaného mléka nebo podmáslí. Toto mléko nebo podmáslí se vydává zemědělským organizacím v nákupním místě mléka. Zemědělské organizace jsou povinny konve, ve kterých se jim dodává toto mléko nebo podmáslí, vracet vymyté.

(1) Smetana se dodává z plemenářských hospodářství, a to v jakostech stanovených ČSN 57 0656, hrudkový a ovčí sýr se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 1137, ovčí mléko se dodává v jakostech stanovených v ÚN MPP 10 854.

(2) Propočet smetany na plnění smlouvy o dodávce mléka se provede vydělením tukových jednotek ve smetaně průměrnou tučností současně dodaného mléka. Dodává-li zemědělská organizace výlučně smetanu, provede se přepočet vydělením tukových jednotek ve smetaně základní tučností 3,60 %.

(3) Selské máslo se nakupuje od zemědělských organizací jen v mimořádných případech a jeho dodávku určují zvláštní předpisy.*) Jakostní podmínky selského másla se dohodnou ve smlouvě.

(1) Konzumní vejce se dodávají v jakostech stanovených ČSN 46 6408.

(2) Dodací lhůta konzumních vajec se stanoví s přesností na měsíc. Organizace si mohou dohodnout nejpozději 15 dnů před začátkem dodávkového čtvrtletí zpřesnění množství stanovených pro jednotlivé měsíce.

(3) Nákupním místem je vždy dohodnutá provozovna zemědělské organizace. Dodávka vajec se uskutečňuje v den dohodnutý ve svozním plánu. Nebylo-li možno dodržet plán svozu, je nákupní organizace povinna provést náhradní svoz nejpozději do tří dnů a započítat plnění na období, ve kterém měla být vejce odebrána.

(4) Zemědělská organizace je povinna do doby odběru vajec nákupní organizací uložit vejce v takovém prostředí, aby nebyla vystavena vlivům poškozujícím jejich jakost (teplo, mráz, déšť apod.), a uložit vejce do obalů.

(5) Pokud zemědělská organizace dodává nestandardní vejce, je povinna je balit odděleně a obal označit.

(1) Vlna se dodává v jakostech stanovených ČSN 80 1310.

(2) Dodací lhůta vlny se stanoví s přesností na čtvrtletí.

(3) Vlna musí být ihned po střiži rozprostřena 10 až 14 dní na vzdušném místě a potom uložena ve vhodném obalu.

(4) Zemědělská organizace je povinna roztřídit vlnu podle jednotlivých jakostních tříd (kousky oddělit od rouna a zabalit do zvláštních obalů podle jakostních skupin). Jestliže byly ovce označeny nesmytelnou barvou nebo dehtem, musí být značky před střiží vystříhány a zařazeny do kousků.

(5) Nákupní organizace stanoví výtěžnost vlny a její jakostní zařazení ihned při jejím převzetí.

(6) K váze dodané surové vlny do pěti dkg se nepřihlíží; množství v rozmezích 10 dkg se zaokrouhluje od 5 dkg nahoru.

(1) Včelí med se dodává v jakosti stanovené technickou normou ÚN - 57 0490 - 59.

(2) Dodací lhůta u včelího medu se stanoví s přesností na čtvrtletí.

(3) Zemědělské organizace (včelaři) mají právo, uzavřou-li s nákupní organizací smlouvu na dodávku medu, na nákup 7 kg rafinovaného krystalového cukru na každé včelstvo za maloobchodní cenu sníženou o 1,80 Kčs za 1 kg.

(1) Plemenná zvířata se nakupují podle zařazení do výsledné třídy plemenné hodnoty stanovené technickými normami

ČSN plemenný skot 46 6110plemenná prasata 46 6150plemenné ovce 46 6210plemenné kozy 46 6230kuřata, slepice, kohouti 46 6410krůty 46 6440husy 46 6510kachny 46 6540

Plemenná zvířata se nakupují zpravidla na trzích na plemenná zvířata, popřípadě ze stáje podle tržního řádu vydaného ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(2) Chovná a užitková zvířata se dodávají podle jakostních podmínek stanovených zvláštními předpisy.*)

(3) Násadová vejce se dodávají podle podmínek stanovených technickou normou ČSN 46 6409.

(4) Dodací lhůty se stanoví s přesností na čtvrtletí a u selat a běhounů na měsíc.

(5) Užitkovými zvířaty jsou zvířata určená k dalšímu chovu nebo jinému využití (výkrm, použití k laboratorním účelům, k výrobě biopreparátů, sér apod.). Chovnými zvířaty jsou chovné krávy, jalovice a prasnice z chovů, kde je prováděna kontrola užitkovosti, pokud neodpovídají podmínkám pro zařazení do tříd plemenné hodnoty.

(6) Zemědělské organizace jsou oprávněny prodávat po splnění smluvních závazků v rámci okresu užitková zvířata. Při prodeji užitkových zvířat mimo rámec okresu je třeba, jde-li o organizace řízené výrobní zemědělskou správou jejího souhlasu, o který požádá prodávající zemědělská organizace; tohoto souhlasu není třeba při prodeji plemenných a užitkových koní.

(7) Jako nákupní místo pro užitková a chovná zvířata může být dohodnut též nákupní trh. Užitková zvířata se nakupují v lačném stavu, nejméně 6 hodin po krmení. Při nákupu nakrmených zvířat se provede srážka ze zjištěné váhy do 5 %, při nadměrné nakrmenosti až do 8 %.

(1) Pro zařazení ovcí do chovných tříd platí tato ustanovení:

a) do chovné třídy I. se zařazují ovce podle zevnějšku vysoce kvalitní, s vlnou prvotřídní jakosti odpovídající příslušnému plemeni, ve stáří do 4 let (vyměněny nejvýše tři páry řezáků),

b) do chovné třídy II. se zařazují ovce podle zevnějšku bez hrubých vad, s vlnou jakostní odpovídající příslušnému plemeni, ve stáří do pěti let (vyměněny všechny řezáky), chrup úplně zachovalý,

c) do chovné třídy III. se zařazují ovce podle zevnějšku s ojedinělými hrubými vadami, s vlnou průměrné jakosti, chrup opotřebovaný, avšak pevný,

d) do chovné třídy IV. se zařazují ovce k plemenitbě schopné podle zevnějšku s hrubými vadami, s vlnou průměrné jakosti, chrup opotřebovaný.

(2) Pro zařazení skopců prodávaných k dalšímu užitku do jakostních tříd platí tato ustanovení:

a) do užitkové třídy I. se zařazuje plemeno merino,

b) do užitkové třídy II. se zařazují plemena - zušlechtěná valaška, cigaja, kříženci,

c) do jakostní třídy III. se zařazuje plemeno valaška a jiná nezušlechtěná plemena.

(3) Selata vhodná pro chov musí být zdravá, starší 6 týdnů, o váze úměrné jejich věku, nejméně 12 kg, nejvýše však o váze 25 kg. Přitom musí svým vývinem a jakostními znaky splňovat předpoklady pro další chov nebo výkrm.

(4) Běhouni (ve váze od 25 - 50 kg) musí být zdraví a musí mít předpoklady k dalšímu úspěšnému dokrmu nebo chovu.

(5) Nákupní organizace je oprávněna při dodávce selat a běhounů vhodných k chovu provést srážku z váhy na nakrmenost do 5 %. Selata a běhouny nevhodné pro další chov (zakrslíky) je možno nakupovat jen jako jatečná prasata.

(1) Plemenní koně se dodávají podle výsledné třídy plemenné hodnoty stanovené ČSN 46 6310.

(2) Při nákupu a prodeji užitkových koní včetně hříbat se organizace dohodnou o ceně a jakosti.

(1) Jako násadová vejce se dodávají vejce slepičí, kachní, husí, krůtí a perliččí.

(2) Vejce, která nákupní organizace před vložením do líhní vyřadí pro neodpovídající jakost, vrátí zemědělské organizaci při dalším odběru násadových vajec; u slepičích vajec je podle dohody nakoupí za podmínek platných pro nákup konzumních vajec a započítá na plnění úkolu dodávky konzumních vajec.

Ustanovení této části vyhlášky se vztahují na dodávky

a) hnojiv,

b) samovazačových motouzů, motouzů do lisů a provázkových povřísel,

c) chemických přípravků do zemědělství,

d) zahradnických potřeb,

e) krmiv, krmivových směsí a odpadů ke krmení,

f) krmného pasterovaného mléka k napájení telat,

g) osiv, sadby a školkařských výpěstků,

h) chmelařských potřeb,

ch) chovných a užitkových zvířat a zástavového skotu pro dokrm,

i) jiných zemědělských potřeb dodávaných nákupními organizacemi.

Ustanovení tohoto oddílu se vztahují na všechny dodávky zemědělských potřeb dodávané podle této vyhlášky nákupními organizacemi zemědělským a jiným organizacím (dále jen „odběratel“), pokud u jednotlivých potřeb není stanoveno jinak ve zvláštních dodacích podmínkách (§ 77 až 100).

(k § 152 zákona)

(1) V případech, kdy odběratel neuzavírá s nákupní organizací smlouvu o dodávce zemědělských výrobků a potřeb podle § 2, předkládá návrh smlouvy (objednávku) nákupní organizaci nejpozději 60 dnů před začátkem roku.

(2) Na jednorázové dodávky předkládá odběratel nákupní organizaci objednávku dvojmo nejpozději 25 dnů před měsícem nebo čtvrtletím, v němž má být dodávka uskutečněna.

(3) K objednávce na jednorázové dodávky je nákupní organizace povinna se vyjádřit do 10 dnů od uplynutí lhůty stanovené pro předložení objednávky; u opožděně předložené objednávky do 10 dnů od jejího obdržení.

(k § 172 zákona)

(1) Jakost dodávaných zemědělských potřeb musí odpovídat technickým normám.

(2) U dodávek z dovozu může být jakost sjednána odchylně od technických norem, pokud není na dovážené výrobky vydána zvláštní technická norma. Nákupní organizace je povinna sdělit odběrateli včas, v jaké jakosti budou potřeby dovezeny.

(k § 178 zákona)

Pro hospodaření s obaly platí zvláštní předpisy.*)

(k § 180 zákona)

Přeprava zemědělských potřeb a náhrady dovozného jsou upraveny v příloze k této vyhlášce.

(k § 187 zákona)

Dodací lhůty se stanoví s přesností na čtvrtletí.

(k § 189 zákona)

Pokud by odběratel požadoval uskutečnění vagónové dodávky do jiné stanice určení než do nejbližší vykládací stanice, je povinen oznámit to nákupní organizaci buď při uzavírání smlouvy nebo nejpozději 45 dní před počátkem dodací lhůty.

Odběratel je povinen dodávku prohlédnout ještě za přítomnosti pracovníka předávající organizace (nákupní organizace, dopravce) tak, aby mohl zjistit, zda předávané množství odpovídá údajům v průvodních dokladech a dále zřejmou porušenost nebo neúplnost dodávky a okolnosti rozhodné pro uplatnění práv z toho vyplývajících. Podle okolností odběratel zejména

a) provede všechny úkony stanovené pro odebírání výrobků přepravními řády,

b) prověří u vozových zásilek vnější neporušenost vozu a jeho uzávěrů, u otevřeného vozu zřejmou úplnost nákladu,

c) prověří počet kusů dopravovaných bez obalu, v ostatních případech počet obalových jednotek,

d) prověří hrubou váhu dodávky, popřípadě jejích jednotlivých částí,

e) prověří neporušenost vnějších obalů balených jednotek,

f) porovná značky (signa) dodávky, popřípadě jejích jednotlivých částí (obalových jednotek nebo kusů) s dodacími nebo dopravními doklady (§ 193 zákona).

(1) Zjistí-li odběratel nesrovnalosti v množství, zřejmou porušenost nebo neúplnost dodávky nebo okolnosti tomu nasvědčující, je povinen o tom spolu s pracovníkem předávající organizace (zpravidla dopravce) sepsat zápis, ve kterém obě organizace uvedou svá stanoviska.

(2) Dokud pracovník předávající organizace odmítá sepsat nebo podepsat zápis, není odběratel povinen dodávku převzít (§ 194 zákona).

(1) Při odběru od dopravce odpovídá odběratel nákupní organizaci za splnění všech povinností, které právní předpisy, zejména přepravní řády ukládají příjemci zásilky.

(2) V případech, kdy nákupní organizace odpovídá za dopravovanou zásilku, je odběratel povinen uplatnit právo z odpovědnosti dopravce způsobem stanoveným v právních předpisech, jinak nemůže v rozsahu tohoto práva požadovat ani na nákupní organizaci ani na odesílateli zásilky náhradu.

(3) Při traťových dodávkách má všechna práva i povinnosti odběratele příjemce zásilky (§ 195 zákona).

(1) Zjistí-li odběratel vadu jakosti, přizve zpravidla nákupní organizaci, orgán společenské kontroly nebo nestrannou osobu k sepsání zápisu o tom, jak byla vada zjištěna a k případnému odběru vzorku. Ze zásilky se odebírají tři vzorky způsobem stanoveným v technické normě.

(2) Jde-li o dodávku zemědělských potřeb dodávaných podniky řízenými Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků, přizve odběratel k sepsání zápisu nejbližší zemědělský nákupní a zásobovací závod, který je povinen vyslat svého pracovníka do tří dnů od vyrozumění a sepsat s odběratelem zápis, v němž obě organizace uvedou svá stanoviska, popřípadě zajistí odběr vzorků podle platných technických norem. Tento zápis nahrazuje reklamaci.

(k § 181 zákona)

(1) Odebrané vzorky musí odběratel zapečetit. O odběru vzorku se současně sepíše zápis, v němž se uvede, jakým způsobem a v jakém množství byly vzorky odebrány. Tento zápis podepíší osoby přítomné odběru vzorků.

(2) Jeden vzorek si ponechá odběratel a dva předá (odešle) nákupní organizaci současně se zápisem. Nákupní organizace zašle jeden vzorek bez zbytečného odkladu Státní inspekci jakosti zemědělských výrobků, u krmiv, osiv, sadby, hnojiv a chemikálií Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému. Jejich rozhodnutí o jakosti je pro obě organizace závazné. Nezašle-li nákupní organizace vzorky k rozboru, platí, že reklamaci uznává.

(k § 136 zákona)

(1) Vady dodávky, které jsou zřejmé již při odběru od předávající organizace, musí být reklamovány do 7 dnů od převzetí, a to u nákupní organizace, jinak právo z odpovědnosti za tyto vady zaniká.

(2) Ostatní vady je odběratel povinen reklamovat u nákupní organizace písemně (nebyl-li sepsán zápis podle § 73 odst. 2) bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, nejpozději však do 7 dnů před skončením záruční doby; jinak právo z odpovědnosti za vady zaniká.

(k § 249 a 250 zákona)

(1) Příjemce traťových dodávek z dovozu je povinen prověřit množství a jakost dodávky tak, aby zajistil nákupní organizaci veškerá práva vůči dodavateli.

(2) Nákupní organizace je povinna sdělit příjemci traťové dodávky odchylné podmínky pro prověřování množství a jakosti předem tak, aby příjemce dodávky mohl zajistit řádné prověření a včasnou reklamaci.

(3) Není-li jiné dohody, musí být výrobky při reklamaci vady jakosti až do vyřízení reklamace v zahraničí uloženy odděleně od ostatních výrobků a bez předchozího souhlasu nákupní organizace nesmí s nimi odběratel nakládat způsobem, který by přezkoumání reklamované vady ztížil nebo znemožnil.

Tento oddíl obsahuje zvláštní ustanovení pro jednotlivé druhy zemědělských potřeb.

A. HNOJIVA

(1) Hnojivy jsou dusíkatá, fosforečná, draselná, kombinovaná, vápenatá, humusová a bakteriální hnojiva a odpadové látky užívané ke hnojení.

(2) Nákupní organizace je povinna plnit dodávky hnojiv v druzích dohodnutých ve smlouvě. Organizace se mohou dohodnout na změně druhové skladby hnojiv. Pro plnění smlouvy je však vždy rozhodná dodávka v čistých živinách.

(3) V rámci celoročního sjednaného objemu hnojiv má nákupní organizace právo dodat hnojiva i před smluvenou dodací lhůtou. Odběratel nemůže takové dodávky odmítnout, pokud byl nákupní organizací upozorněn na to, jaké množství a druhová skladba hnojiv budou plněny předčasně.

(k § 250 zákona)

(1) Není-li dohodnuto ve smlouvě jinak, je příjemce traťových dodávek hnojiv z dovozu povinen reklamovat u nákupní organizace v těchto lhůtách:

a) vady dodávek, které jsou zřejmé již při odběru od předávající organizace, do tří dnů od příchodu výrobků do místa určení,

b) vady dodávek ze zemí socialistického tábora, zjistitelné pouze předepsaným nebo dohodnutým chemickým nebo technickým rozborem, nejpozději do pěti týdnů, z ostatních zemí do deseti dnů od příchodu výrobků do místa určení,

c) ostatní vady do čtyř měsíců od příchodu výrobků do místa určení.

(2) Jestliže příjemce nereklamoval ve lhůtách stanovených v předchozím odstavci, jeho právo z odpovědnosti za vady zaniká.

B. SAMOVAZAČOVÉ MOTOUZY, MOTOUZY DO LISŮ A PROVÁZKOVÁ POVŘÍSLA

Pro zjištění množství dodaných motouzů je rozhodná váha uvedená na visačce. Je-li skutečná váha nižší, je rozhodná tato váha.

C. CHEMICKÉ PŘÍPRAVKY PRO ZEMĚDĚLSTVÍ

(1) Ve smlouvě se zajišťují mořidla, herbicidy, zimní postřiky na ovocné stromy, přípravky na ochranu chmele a révy vinné, konzervační prostředky pro silážování, dezinfekční a dezinsekční přípravky, popřípadě další chemické přípravky, stanovené Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků v dohodě s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(2) Ostatní chemické přípravky objednává odběratel po zjištění potřeby. Odběratel není vázán lhůtou uvedenou v § 64 odst. 2.

(k § 135 zákona)

(1) Nákupní organizace odpovídá za přípravky po dobu, která je stanovena od data výroby a vyznačena na obalu nebo na dodacím listě, nejméně však po dobu dvou měsíců od splnění dodávky.

(2) Jestliže záruční doba přesáhne dobu účinnosti stanovenou výrobcem, může být přípravek dodán jen se souhlasem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

(k § 178 zákona)

(1) Přepravní skříně a ohradové palety musí být vyprázdněny ihned po obdržení výrobků.

(2) Pro vrácení sudů, konví a hoboků platí lhůty uvedené na průvodním dokladu v souladu se zvláštními předpisy.*)

(3) Nevrátí-li odběratel konve, sudy a hoboky ve stanovené lhůtě, budou mu nákupní organizací vyfakturovány za pořizovací ceny.

(4) Nabídne-li odběratel nákupní organizaci vyfakturované obaly, je nákupní organizace povinna použitelné obaly odebrat a zaplatit za ně pořizovací cenu (u plechových bubnů dvě třetiny pořizovací ceny) sníženou o dvojnásobek poplatku za opotřebení.

(5) Plechové bubny, které jsou fakturovány společně s dodávkou, může odběratel nabídnout nákupní organizaci, která je převezme, pokud jsou dále použitelné za dvě třetiny pořizovací ceny.

D. ZAHRADNICKÉ POTŘEBY

Na dodávky zahradnických potřeb předkládají odběratelé objednávky nejpozději do 15. srpna předcházejícího roku v členění na jednotlivá čtvrtletí.

E. KRMIVA, KRMIVOVÉ SMĚSI A ODPADY KE KRMENÍ

Závazek dodat krmiva odběrateli vzniká pro nákupní organizaci též v případech uvedených v § 19 odst. 4, § 23, 33 a 53.

(1) Ve smlouvě o dodávce zemědělských výrobků a potřeb se nákupní organizace zavazuje dodat odběrateli krmivové směsi, pokud jí odběratel dodá odpovídající množství surovin. Propočet množství krmivových směsí za dodané suroviny se stanoví na základě koeficientů, které stanoví na běžný rok ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků.

(2) Dojde-li k prodlení odběratele v dodávce surovin (§ 138 zákona), je nákupní organizace povinna oznámit odběrateli zastavení dodávek krmivových směsí nejméně 10 dnů předem a současně o tom podat zprávu se zdůvodněním výrobní zemědělské správě.

(k § 172 zákona)

(1) Jakost dodávaných surovin na výrobu krmivových směsí musí odpovídat technickým normám.

(2) Nabídne-li odběratel k dodávce zrniny o vyšší standardní vlhkosti, bude dohodnuto místo, kam dodá zrniny k přesušení. Přepravu do místa sušení a náklady sušení hradí odběratel.

(k § 175 zákona)

(1) Dodané množství krmiv a krmivových směsí, jakož i množství surovin na výrobu krmivových směsí, se smí odchylovat od množství sjednaného ve smlouvě v jednotlivých měsících o ± 5 %.

(2) Pro plnění dodávek surovin je rozhodující skutečná váha suroviny přepočtená na standardní vlhkost.

(k § 178 zákona)

(1) Tekutá a vodnatá krmiva se dodávají v nádobách odběratele, není-li jiné dohody.

(2) Odběratel je povinen ohlásit nákupní organizaci ihned výskyt nákazy zvířat. Byla-li v provozovnách odběratele zjištěna slintavka, nakažlivé zmetání, mor prasat, obrna prasat, sípavka prasat, salmonela a svrab, nesmí být dodávky uskutečňovány v jutových pytlích. Obaly, které přišly do provozoven odběratele, kde se vyskytla nákaza, nesmí být vráceny a odběratel je povinen je zničit. Nákupní organizace vyfakturuje tyto obaly odběrateli v jejich skutečné hodnotě.

(k § 187 zákona)

Dodací lhůta pro dodávky krmiv, krmivových směsí a surovin na výrobu krmivových směsí se stanoví s přesností na měsíc. Odběratel dohodne s nákupní organizací časový plán dodávek v rámci měsíce.

(k § 135 zákona)

Nákupní organizace odpovídá za jakost krmiv a krmivových směsí až do konce záruční doby stanovené technickými normami, nejméně však tři týdny od splnění dodávky.

F. KRMNÉ PASTEROVANÉ MLÉKO K NAPÁJENÍ TELAT

(1) Nákupní organizace dodává na základě zvláštní dohody odběrateli krmné pasterované mléko pro napájení telat v jakosti podle ČSN 57 0599, a to v množství, které odpovídá množství syrového mléka, jež odběratel dodal nákupní organizaci pro tento účel, nejvýše však 300 l na jedno chované tele. Pro dodávky syrového mléka platí ustanovení § 45 až 51.

(2) Dodací lhůty se sjednávají na jednotlivá čtvrtletí a zpřesňují se na jednotlivé měsíce vždy 7 dní před počátkem dodávkového měsíce.

G. OSIVA, SADBA A ŠKOLKAŘSKÉ VÝPĚSTKY

(1) Nákupní organizace odpovídá za pravost druhu a odrůdy a za předepsanou jakost osiva, sadby a školkařských výpěstků, jakož i za to, že na ně byl vydán uznávací list, popřípadě u obchodního osiva a sadby povolovací list (§ 107).

(2) Záruční doba u osiv a sadby končí uplynutím nejbližšího vegetačního období po splnění dodávky, u školkařských výpěstků uplynutím období první plodnosti.

(3) Zjistí-li odběratel během vegetačního období vady jakosti dodaných výrobků, je povinen bez zbytečného odkladu reklamovat tyto vady u nákupní organizace.

(4) Nákupní organizace je povinna zajistit do 7 dnů po obdržení reklamace místní šetření v porostu za účasti odběratele, výrobní zemědělské správy, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, popřípadě dodavatele nákupní organizace.

(5) Při místním šetření v porostu se postupuje zpravidla takto:

a) zjistí se postup pěstění (agrotechnika),

b) zjistí se, jak se vada projevuje v porostu,

c) zjistí se, jaký vliv bude mít vada na další vývoj porostu a dohodne se opatření, aby se škoda dále nezvětšovala (zaorání, přihnojení, přisetí atd.),

d) odebere se vzorek ze zbytku dodávky (partie), je-li k dispozici.

(6) O výsledku místního šetření v porostu se pořídí zápis, v němž organizace uvedou svá stanoviska o zjištěných vadách a jehož správnost ověří svými podpisy. Tento zápis nahrazuje reklamaci.

H. CHMELAŘSKÉ POTŘEBY

(1) Na chmelařské potřeby s výjimkou množitelského materiálu předkládá odběratel předběžný požadavek nejpozději do 15. června předcházejícího roku.

(2) Nákupní organizace je oprávněna dodat na základě předběžného požadavku část vodicího drátu pro pěstění chmele již ve třetím a čtvrtém čtvrtletí; dodaný vodicí drát se započte na plnění smlouvy, která bude uzavřena.

CH. CHOVNÁ A UŽITKOVÁ ZVÍŘATA A ZÁSTAVOVÝ SKOT PRO DOKRM

(1) Pro jakost dodávaných chovných a užitkových zvířat platí obdobně ustanovení § 58 až 60.

(2) Zástavový skot pro dokrm musí odpovídat požadavkům dalšího dokrmu. Minimální váha kusu nesmí klesnout pod 180 kg živé váhy a u skotu pinczgavského plemene pod 160 kg živé váhy.

(1) Množství se stanoví ve smlouvě v kusech. Dodané množství se může odchylovat od množství sjednaného ve smlouvě o 10 %. V přepravních dokladech, dodacích listech a fakturách se množství stanoví v kusech a v kg živé váhy.

(2) Druhová skladba se ve smlouvě sjednává u chovných a užitkových krav a jalovic na nezapuštěné, březí a podle přibližného stáří, u ostatního chovného a užitkového skotu podle pohlaví a přibližného stáří (věkové rozpětí), u chovných koní, hříbat a chovných ovcí též podle plemenné příslušnosti. Organizace si mohou dohodnout podrobnější druhovou skladbu včetně určení počtu zdravých kusů a reagentů TBC.

Nákupní organizace obstará při dodávkách drahou přepážky, zahrážky, koryta, provazy a řetězy. Tyto pomocné materiály odběratel nevrací. Nákupní organizace je fakturuje odběrateli.

(k § 180 zákona)

(1) Nákupní organizace je povinna oznámit odběrateli nejméně 21 dnů předem den, hodinu a místo, kde budou zvířata připravena k výběru (místo svodu), množství a druh zvířat. Současně si vyžádá přepravní dispozici, pokud nebyla stanovena již ve smlouvě.

(2) Odběratel je oprávněn odmítnout dodávku zástavového skotu v případech, kdy od poslední dodávky zástavového skotu neuplynulo 6 měsíců, a to až do uvolnění stájových prostor; toto odmítnutí je však povinen sdělit nákupní organizaci nejpozději 5 dnů po obdržení vyrozumění o konání svodu.

(3) Při přepravě zvířat z nákupního místa drahou zajistí nákupní organizace jejich odeslání a obstará průvodce, byla-li o to odběratelem požádána. Nepožádá-li odběratel nákupní organizaci o průvodce, je povinen jej zajistit sám. Při přepravě silničním dopravním prostředkem odběratele zajistí nákupní organizace naložení zvířat a podestýlku. Organizace se mohou dohodnout, že zvířata budou přepravena dopravním prostředkem nákupní organizace.

(4) Odběratel je povinen převzít selata a zástavový skot pro dokrm i mimo pracovní dobu, pokud mu to bylo předem oznámeno.

(1) Odběratel je povinen provést výběr chovných a užitkových zvířat a zástavového skotu (s výjimkou selat) v místě svodu, popřípadě v jiném dohodnutém místě. Při výběru se současně zjišťuje množství a jakost vybraných zvířat, o čemž vystaví nákupní organizace doklad, který odběratel potvrdí.

(2) Jestliže se odběratel nedostaví k výběru zvířat, k němuž byl vyzván, platí, že souhlasí s tím, aby nákupní organizace provedla u chovného a užitkového skotu, u ovcí a zástavového skotu výběr, zjištění množství a jakost zvířat za něj. Nákupní organizace je povinna v tomto případě zajistit při výběru a zjištění množství a jakosti účast výrobní zemědělské správy, v jejímž obvodu se nákup zvířat provádí.

(3) Prověření množství a jakosti selat provede odběratel při převzetí dodávky.

(4) Výběr koní a hříbat nelze provést bez přítomnosti odběratele. Nedostaví-li se odběratel k výběru, k němuž byl vyzván, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu tím způsobenou.

(5) Nedojde-li při výběru, zjišťování množství a jakosti chovného a užitkového skotu, ovcí a zástavového skotu k dohodě mezi nákupní organizací a odběratelem o množství, jakosti nebo o srážkách na nakrmenost, platí obdobně ustanovení § 14 odst. 3.

(6) Při přepravě selat drahou nebo dopravními prostředky nákupní organizace je odběratel oprávněn uplatnit váhové úbytky, jestliže ztráty na váze selat při trvání přepravy činí:

do 12 hodin více než 7 %

do 24 hodin více než 9 %

do 36 hodin více než 10 %

do 48 hodin více než 12 %

přes 48 hodin více než 15 %

ze živé váhy uvedené v průvodním dokladu (vážním protokole). V těchto případech je odběratel oprávněn požadovat pouze náhradu váhového úbytku nad výše uvedené procento, při čemž pro výpočet těchto úbytků je rozhodný rozdíl mezi váhou uvedenou v průvodním dokladu a váhou zjištěnou ve stanici určení (místě určení).

(7) Nákupní organizace je povinna předat odběrateli současně s dodávkou vážní list (vážní protokol), v němž se uvede druh, počet a jakost dodávaných zvířat, údaje směrodatné pro stanovení ceny, jakož i nákupní váha a cena za jednotku. Odběratel potvrdí příjem dodávky na kopii vážního listu ihned při odběru, dopravují-li se zvířata silničním dopravním prostředkem.

(8) Jsou-li selata dopravována drahou nebo dopravními prostředky nákupní organizace a zjistí-li odběratel při převzetí zásilky vady zvířat, je povinen ihned vyrozumět telegraficky nebo telefonicky nákupní organizaci a vyzvat ji k účasti na přejímce. Hrozí-li nebezpečí úhynu zvířete, je odběratel povinen přizvat k účasti na přejímce veterinární zařízení; stejně se postupuje, nedostaví-li se nákupní organizace k přejímce do dvou dnů od převzetí. Obdobně postupuje odběratel, zjistí-li vady zvířat nebo zástavového skotu pro dokrm později. Je-li nutno zvíře porazit, musí odběratel zajistit, aby na požádání byla nákupní organizaci v jatečném závodě předložena kůže poraženého zvířete, aby bylo možno ověřit jeho totožnost.

(k § 136 zákona)

(1) Vady selat, které jsou zřejmé již při odběru od předávající organizace, musí být písemně reklamovány do tří dnů od převzetí, jinak právo z odpovědnosti za tyto vady zaniká.

(2) Vady selat, které nejsou zřejmé při odběru od předávající organizace a vady ostatních zvířat, které nebylo možno zjistit při výběru a zjištění množství (§ 99 odst. 1), musí být písemně reklamovány do 15 dnů od splnění dodávky, jde-li o mladá zvířata, a do 42 dnů od splnění dodávky, jde-li o starší zvířata; jinak právo z odpovědnosti za tyto vady zaniká.

(3) Za mladá zvířata se považují:

a) selata a běhouni ve váze od 25,5 do 50 kg;

b) skot do 100 kg živé váhy nebo ve stáří do dvou měsíců;

c) ovce a kozy do 20 kg živé váhy nebo ve stáří do tří měsíců;

d) hříbata ve stáří do půl roku.

ČÁST ČTVRTÁ

(k § 204 - 208 zákona)

(1) Pokud v této vyhlášce není stanoveno jinak (§ 41), je dodavatel, který je v prodlení s dodávkou zemědělských výrobků (potřeb), povinen zaplatit odběrateli za prvý den prodlení penále ve výši 5 % z ceny nedodaných zemědělských výrobků (potřeb) a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, ještě další penále ve výši 5 % z ceny zemědělských výrobků (potřeb) nedodaných ani během měsíce po dodací lhůtě. Povinnost zaplatit penále za prvý den prodlení se snižuje na 0,5 % z ceny nedodaných zemědělských výrobků (potřeb), jestliže dodavatel nejpozději do 15 dnů po uplynutí lhůty k plnění dá peněžnímu ústavu příkaz k proplacení tohoto penále a jestliže v téže lhůtě odběrateli sdělí údaje potřebné k zúčtování placeného penále.

(2) Dohodne-li odběratel s dodavatelem po uplynutí původní dodací lhůty novou (náhradní) dodací lhůtu nebo je-li taková lhůta stanovena rozhodnutím hospodářské arbitráže a je-li dodavatel v prodlení s dodáním zemědělských výrobků (potřeb) v této náhradní dodací lhůtě, platí další penále ve výši 5 %. Právo na penále za prodlení, které vzniklo před uzavřením dohody o náhradní dodací lhůtě, není tím však dotčeno.

(3) Jestliže dodací lhůta nebyla dodržena jen proto, že veřejný dopravce nepřijal řádně ohlášenou zásilku k přepravě, nebo že překročil lhůtu stanovenou pro její přepravu, nevčítá se pro účely majetkových sankcí doba, po kterou zdržení způsobené dopravcem trvá.

(1) Odběratel, který ve stanovených lhůtách nepředložil dodavateli odvolávku nebo neoznámil přepravní dispozice, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 2 % z ceny zemědělských výrobků (potřeb), jichž se nesplnění této povinnosti týká, a trvá-li prodlení déle než měsíc, ještě další penále ve výši 3 % z ceny zemědělských výrobků (potřeb), u nichž tato povinnost nebyla splněna ani v této další lhůtě.

(2) Jestliže má být dodávka splněna odevzdáním výrobků odběrateli, je odběratel, který řádně nabídnuté zemědělské výrobky (potřeby) nepřijme, povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 5 % z ceny neodebraných zemědělských výrobků (potřeb).

(1) Dodavatel, který dodal zemědělské potřeby vadné jakosti, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 10 % z fakturované ceny těchto zemědělských potřeb, nejvýše však desetinásobek ceny opravy, jde-li o vadu, která byla dodavatelem odstraněna.

(2) Penále uvedené v odstavci 1 se snižuje na polovinu, jestliže se odběratel rozhodne, že si zemědělské potřeby ponechá bez opravy, popřípadě že je za náhradu nákladů opraví nebo dá opravit. Stejným způsobem se penále uvedené v odstavci 1 snižuje, jestliže dodavatel nejpozději do jednoho měsíce po obdržení reklamace dodá nové, bezvadné zemědělské potřeby, nebo vady jakosti v této době opraví; jsou-li zemědělské potřeby opravovány, nevčítá se do této doby doba od sdělení dodavatele, že souhlasí s opravou zemědělských potřeb, do odeslání zemědělských potřeb odběratelem k opravě.

(3) Penále uvedené v odstavci 1 se neplatí

a) při opravě zemědělských potřeb, na které je poskytnuta prodloužená záruční doba a dodavatel opraví vadu nebo vymění vadnou potřebu do 15 dnů od obdržení reklamace, popřípadě v jiné dohodnuté lhůtě,

b) provádí-li se statistická přejímka a dodávka nebyla odmítnuta jako nevyhovující,

c) při dodávce zemědělských potřeb lepší jakosti, než byla sjednána, pokud si je odběratel ponechá.

Byla-li vadnost způsobena hrubým porušením technologického postupu, je dodavatel povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 20 % z fakturované ceny vadných zemědělských potřeb; ustanovení § 103 nelze v takovém případě použít.

(1) Dodavatel je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 5 % z ceny vadného plnění, jestliže dodal zemědělské potřeby neoznačené stanoveným způsobem nebo zemědělské potřeby nekompletní nebo je-li předmět jeho plnění jinak vadný.

(2) Dodavatel, který dodal menší množství zemědělských potřeb, než uvedl v průvodních dokladech, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 10 % z ceny chybějících zemědělských potřeb.

(1) Na dodávky zemědělských výrobků od jednotných zemědělských družstev nelze použít ustanovení § 101 až 105. Tato ustanovení se však použijí při dodávkách zemědělských potřeb jednotným zemědělským družstvům a jejich odběru jednotnými zemědělskými družstvy.

(2) Organizace jsou povinny majetkové sankce stanovené touto vyhláškou vyúčtovat a vymáhat. Penále, které v jednotlivém případě nepřesáhne částku 200 Kčs, nemusí být účtováno ani vymáháno.

(k § 145 odst. 3 zákona)

Při škodách způsobených dodávkou vadného osiva, sadby, včetně chmelové sádě, kořenáčů a školkařských výpěstků se nahradí i to, čeho by zemědělská organizace při pravidelném běhu věcí dosáhla, kdyby nedošlo k vadné dodávce (ušlý zisk).

Pro nákup zemědělských výrobků od jednotlivě hospodařících rolníků a drobných uživatelů zemědělské půdy, chovatelů krav a ostatních hospodářských zvířat (dále jen „jednotlivě hospodařící rolníci“) platí přiměřeně ustanovení této vyhlášky s odchylkami stanovenými v § 109.

(1) Jednotlivě hospodařící rolníci dodávají zemědělské výrobky v druzích, množství a lhůtách stanovených výměry o dodávce, vydávanými místními národními výbory, popřípadě smlouvami o dodávce. Podrobnosti o stanovení dodávek zemědělských výrobků stanoví zvláštní předpis.*)

(2) Při stanovení výše dodávkových úkolů jednotlivě hospodařícím rolníkům přihlíží místní národní výbor k velikosti zemědělských závodů jednotlivě hospodařících rolníků, k jejich výrobním možnostem, zejména k výměře orné půdy, k výměře ploch trvale věnovaných pěstování speciálních kultur a k technickému vybavení závodu, jakož i k sociálním podmínkám rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka, zejména k počtu dětí a ke zdravotnímu stavu příslušníků rodiny, kteří jsou výživou odkázáni na výsledky zemědělského hospodaření. Dodávkové úkoly jednotlivě hospodařících rolníků nemají přesahovat úroveň dodávkových úkolů místního jednotného zemědělského družstva včetně záhumenků.

(3) Pokud nákupní organizace uzavírá s jednotlivě hospodařícím rolníkem smlouvu o dodávce, stanoví se množství na základě přímé dohody nákupní organizace s jednotlivě hospodařícím rolníkem.

(4) Nákupním (sběrným) místem pro dodávky vajec, drůbeže, králíků, medu, jehňat, kůzlat, holoubat apod. od jednotlivě hospodařících rolníků je místo, které stanoví okresní národní výbor po projednání s místním národním výborem na návrh nákupní organizace.

(5) Jestliže jednotlivě hospodařící rolník nemůže bez svého zavinění splnit dodávkový úkol např. proto, že jeho zemědělský závod byl postižen živelní pohromou nebo hromadným vyhynutím dobytka, nebo došlo-li ke změně výměry půdy zemědělského závodu, upraví přiměřeně, popřípadě zruší místní národní výbor na jeho žádost výměr nebo smlouvu a oznámí tyto změny příslušné nákupní organizaci.

(6) Jestliže jednotlivě hospodařící rolník neplní ze své viny dodávkový úkol, upozorní jej místní národní výbor na jeho povinnosti a na důsledky neplnění. Jestliže toto opatření nepřinese žádoucí výsledek, přistoupí k vymáhání úkolu stanoveného výměrem nebo smlouvou podle předpisů o řízení ve věcech správních.**)

(7) Spory vzniklé při plnění vydaných výměrů nebo uzavřených smluv mezi nákupní organizací a jednotlivě hospodařícími rolníky rozhodují místní národní výbory.

(8) Jednotlivě hospodařící rolníci, dodávají-li nákupní organizaci technickou cukrovku nebo čekanku, mají nárok na zpětný odprodej cukru za sníženou cenu. Obdrží poukázky na nákup cukru za státní maloobchodní cenu, sníženou o 6,- Kčs za 1 kg, a to za každých 100 kg dodané cukrovky na množství 0,15 kg cukru a za každých 100 kg dodané čekanky na množství 0,20 kg cukru. Za dobře a včas vykonané jarní práce na cukrovce a čekance mohou jim být po skončení druhé okopávky vydány poukázky na nákup zlevněného cukru jako záloha na dodávky cukrovky a čekanky, a to na 100 kg cukru za každý ha skutečně obdělané plochy cukrovky a čekanky.

(9) Nákupní místo u mléka nemá být vzdáleno více než 1,5 km od sídla zemědělského závodu jednotlivě hospodařícího rolníka. Nákupní organizace provádí měsíční zúčtování dodaného mléka vždy do každého 15. dne následujícího měsíce.

(10) U sdružených dodávek mléka od jednotlivých dodavatelů proplatí nákupní organizace jednotlivé dodávky na základě porovnání průměrné tučnosti zjištěné v nákupní organizaci s průměrnou tučností všech sdružených dodavatelů a po provedení příslušných schodkových srážek (přirážek).

(11) Místní národní výbor může v dohodě s nákupní organizací povolit dodávku selského másla, popřípadě kravského hrudkového sýru v obcích, kde nelze z technických důvodů provádět nákup mléka (odlehlé obce, samoty apod.).

(12) Jednotlivě hospodařící rolníci mají nárok na odprodej 15 l odstředěného pasterovaného mléka nebo podmáslí za každých 100 l mléka dodaných nákupní organizaci.

Zemědělské potřeby se dodávají jednotlivě hospodařícím rolníkům v rozsahu stanoveném příslušnými předpisy. Jinak pro dodávky a odběr zemědělských potřeb platí ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

(1) Evidenci o uzavřených smlouvách o dodávce zemědělských výrobků a zemědělských potřeb a vydaných výměrech o dodávce zemědělských výrobků vedou zemědělské nákupní a zásobovací podniky (závody).

(2) Evidenci o oboustranném plnění uzavřených smluv (plnění vydaných výměrů) jednotlivými zemědělskými organizacemi vedou nákupní organizace pověřené nákupem jednotlivých druhů zemědělských výrobků.

(3) Zemědělské nákupní a zásobovací podniky (závody) pravidelně čtvrtletně kontrolují oboustranné plnění uzavřených smluv (plnění vydaných výměrů). Za tím účelem jsou ostatní nákupní organizace povinny předkládat jim přehledy o plnění uzavřených smluv (vydaných výměrů).

(4) Nákupní organizace jsou povinny předkládat ve stanovených lhůtách předepsané výkazy o nákupu zemědělským nákupním a zásobovacím podnikům (závodům) a svým nadřízeným orgánům.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.

Předseda

Mestek v. r.

První náměstek ministra

inž. Nágr v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 122/1964 Sb.

I. Přeprava zemědělských výrobků

1. Nákupní místo (§ 8 vyhlášky) nemá být vzdáleno od středu obce (osady), v níž je provozovna zemědělské organizace (sklizňový úsek, jde-li o dodávku ovoce od okresní správy státních silnic), ze které je uskutečňována dodávka, více než 10 km,*) u dodávek ovoce více než 5 km a u dodávek mléka více než 1,5 km. Nákupním místem u jatečné drůbeže a vajec je dohodnutá provozovna zemědělské organizace.

2. Zemědělské organizace jsou povinny dodávat zemědělské výrobky do nákupních míst na svůj náklad. Je-li v odůvodněných případech určeno nákupní místo vzdálené více než 10 km, u dodávek ovoce více než 5 km a u dodávek mléka více než 1,5 km, zaplatí nákupní organizace zemědělské organizaci náhradu dovozného za rozdíl vzdáleností. Nákupní organizace zaplatí zemědělské organizaci náhradu dovozného za rozdíl vzdáleností i v případech, kdy zemědělské výrobky budou na žádost nákupní organizace dodány do vzdálenějšího místa než bylo uvedeno ve smlouvě.

3. Zvláštní úprava náhrady dovozného u dodávek cukrovky, čekanky, tabáku, léčivých a aromatických rostlin, osiv a sadby vyšších stupňů množení a zvěřiny je uvedena v části III bod 2 této přílohy.

4. Zemědělská organizace je povinna zemědělské výrobky složit (bez urovnání) v nákupním místě na místo určené nákupní organizací (např. na vstupní rampu, do násypného koše, na složiště, na připravený vagón), je-li k němu příjezd způsobilý pro dopravní prostředek. To platí i v případech, odváží-li nákupní organizace výrobky do nákupního místa vlastními nebo vyslanými dopravními prostředky. V těchto případech hradí zemědělská organizace nákupní organizaci dovozné, nejvýše však do stanovených vzdáleností (10, 5, 1,5 km).

II. Přeprava zemědělských potřeb

1. Veškeré dodávky zemědělských potřeb s výjimkou traťových dodávek, dodávek bramborové sadby a dodávek chemických přípravků pro státní akci odebírá odběratel z místně příslušného specializovaného skladu (výrobny) nákupní organizace. Zajišťuje-li podle dohody organizací přepravu nákupní organizace, hradí náklady přepravy odběratel.

2. Bramborovou sadbu dodává nákupní organizace při dodávkách silničními dopravními prostředky na rampu zemědělského závodu a při dodávkách po železnici do železniční stanice určení; chemické prostředky pro státní akci až na místo spotřeby.

3. Dodávky zemědělských potřeb odpovídající celovagónovým zásilkám se dodávají zpravidla jako traťové dodávky.

4. Odběratel dodává suroviny na výrobu krmivových směsí do dohodnuté výrobny krmiv nebo skladu nákupní organizace na svůj náklad podle smluveného časového plánu dodávek. Dodané suroviny je povinen složit na rampu výrobny nebo skladu nebo do násypného koše.

5. Při dodávkách surovin na výrobu krmivových směsí a při dodávkách krmivových směsí uhradí nákupní organizace odběrateli náklady dovozu za vzdálenost přesahující 20 km. Zajišťuje-li podle dohody tuto přepravu nákupní organizace, je odběratel povinen nahradit náklady dovozu nejvýše za 20 km.

III. Náhrady dovozného u zemědělských výrobků a potřeb

U jednotlivých druhů zemědělských výrobků a potřeb jsou nákupní i zemědělské organizace oprávněny účtovat vzájemně tyto paušální sazby dovozného, dohodnuté podle § 14 Tarifu silniční nákladní dopravy - TR 4:

1. Všeobecné paušální sazby

a) I. skupina výrobků

zrniny, olejniny, brambory, ovoce, vinné hrozny, zelenina těžká (viz příloha č. 2), hnojiva, krmivové směsi, ostatní zemědělské výrobky a potřeby, jako jsou krmiva, chemikálie, chmelařské a zahradnické potřeby, pokud vytěžují vozidlo o nosnosti 5 tun nad 90 % vzhledem k specifickým vahám výrobků a možnosti jejich uložení na vozidle.

Náhrada dovozného 0,14 Kčs za 1 km a 1 q.

b) II. skupina výrobků

skot, prasata, ovce, koně, hříbata, sladkovodní ryby, vejce, chmel, stonkový len a stonkové konopí, zelenina lehká (viz příloha č. 2), osiva travin, jetelovin a semena okopanin, seno a sláma lisovaná, rašelina, minerální kyseliny, žňové potřeby, ostatní zemědělské výrobky a potřeby, jako jsou krmiva, chemikálie, chmelařské a zahradnické potřeby, pokud vytěžují vozidlo o nosnosti 5 tun nad 40 % vzhledem k specifickým vahám výrobků a možnosti jejich uložení na vozidle.

Při dodávkách jednotlivých kusů dobytka (nutné porážky) se účtuje minimální vytížení vozidla 20 q.

Náhrada dovozného 0,21 Kčs za 1 km a 1 q.

c) III. skupina výrobků

seno a sláma nelisovaná, sláma čiroku metlového, prázdné makovice, kukuřičná vřetena, čalounická tráva, výrobky z rákosu, stromky, keře, sazenice vinné révy a jahod, koření, telata, kozy, kůzlata, jehňata, selata, drůbež, vlna, včelí med, obaly (prázdné klece, pytle), ostatní zemědělské výrobky a potřeby, které vytěžují vozidlo o nosnosti 5 tun pod 40 % vzhledem k specifickým vahám výrobků a možnosti jejich uložení na vozidle.

Náhrada dovozného 0,42 Kčs za 1 km a 1 q.

K těmto sazbám se účtuje dále náhrada za nakládání a skládání, provádí-li nakládání nebo skládání organizace, která k tomuto úkonu není zavázána. Sazba za nakládku nebo za skládku se účtuje ve výši 0,35 Kčs za 1 q. Při plně mechanizované nakládce a vykládce se tato sazba nevyplácí. Účastní-li se těchto úkonů pracovníci obou organizací, vyúčtuje se sazba podle poměru účasti na této práci.

2. Zvláštní paušální sazby

a) Cukrovka a čekanka

Nákupní organizace hradí zemědělské organizaci dovozné za množství čisté váhy, bez dalších vedlejších náhrad, dodané zemědělskou organizací do nákupního místa v této výši:

za vzdálenost kmpaušální sazba

za náhrady dovozného

za 1 q čisté váhy cukrovky

a čekanky Kčsza vzdálenost kmpaušální sazba

náhrady dovozného

za 1 q čisté váhy cukrovky

a čekanky Kčs1 0,21 11 1,282 0,32 12 1,393 0,42 13 1,494 0,53 14 1,605 0,64 15 1,716 0,74 16 1,817 0,85 17 1,928 0,96 18 2,039 1,06 19 2,1310 1,17 20 2,2421-22 2,3523-25 2,5526-30 3,1031-35 3,6336-40 4,1841-45 4,7046-50 5,23

Základem pro výpočet km je vzdálenost od středu obce (osady), kde je provozovna zemědělské organizace, do nákupního místa. Je-li nákupní místo v téže obci, v níž je provozovna zemědělské organizace, stanoví se dovozné paušálem ve výši 0,16 Kčs za 1 q čisté váhy cukrovky a čekanky bez ohledu na vzdálenost a způsob dopravy.

Odebírají-li zemědělské organizace řízky na jiném dohodnutém vzdálenějším místě, než byla dodána cukrovka, zaplatí nákupní organizace zemědělské organizaci náhradu dovozného za rozdíl vzdálenosti ve výši paušálních sazeb platných pro přepravu cukrovky (§ 23 odst. 3 vyhlášky).

Dodává-li nákupní organizace zemědělské organizaci pěstující cukrovku řízky do vzdálenosti větší než byla dodána cukrovka, zaplatí zemědělská organizace nákupní organizaci dovozné za rozdíl vzdálenosti ve výši paušálních sazeb platných pro přepravu cukrovky. Náhrada za nakládání a skládání bude provedena podle ustanovení části III bod 1 této přílohy.

b) Tabák

Nákupní organizace hradí zemědělské organizaci náhradu dovozného ze středu obce (osady), v níž je provozovna zemědělské organizace, do nákupního místa, a to za každých 100 kg čisté váhy tabáku a za každý kilometr 0,30 Kčs.

c) Léčivé a aromatické rostliny - nákupní organizace hradí zemědělské organizaci dovozné takto:

zasílá-li dodavatel léčivé a aromatické rostliny do nejbližší nákupny železnicí nebo poštou, uhradí mu nákupní organizace dovozné nebo poštovné podle přepravních dokladů; dodává-li dodavatel léčivé a aromatické rostliny do nejbližší sběrny jiným způsobem než uvedeným v předchozím odstavci, uhradí mu nákupní organizace při dodávkách nad 10 km od středu obce, v níž je provozovna zemědělské organizace (nebo z místa bydliště sběrače), paušální náhradu dovozného, pokud dodávka přesahuje hodnotu 10 Kčs, v této výši:

Váha

dodávky

v kgSazba

Kčs Váha

dodávky

v kgSazba

Kčsdo 5,- 2,- do 13,- 3,60do 6,- 2,20 do 14,- 3,80do 7,- 2,40 do 15,- 4,-do 8,- 2,60 do 25,- 4,50do 9,- 2,80 do 50,- 5,-do 10,- 3,- za každých

dalších 50,-5,-do 11,- 3,20do 12,- 3,40

d) Osivo a sadba vyšších stupňů množení - dovozné ze zemědělských závodů při nákupu hradí nákupní organizace.

e) Zvěřina - zvěřinu nakupují nákupní organizace z velkých honů přímo na místě, kde je zvěřina po skončení honu obvykle shromažďována nebo po odstřelení ukládána. Velkým honem rozumí se takový, z kterého bude dodáno nákupní organizaci nejméně 150 kg zvěřiny. Jde-li o dodávky z menších honů nebo nemůže-li nákupní organizace převzít zvěřinu v místě honu, popřípadě jde-li o dodávku z honiteb vojenské správy, je zemědělská organizace povinna dopravit zvěřinu do sjednaného nákupního místa. V tom případě je nákupní organizace povinna zaplatit zemědělské organizaci dopravné ve sjednané výši až do 0,20 Kčs za 1 kg u zvěře spárkaté, černé, zajíců a králíků a u ostatní drobné zvěře za 1 kus.

3. Při výpočtu náhrady dovozného podle bodu 1 nebo 2 bude váha přepravovaných výrobků a potřeb účtována včetně váhy obalů.

4. Dovozné při námezdní dopravě prováděné dopravními prostředky zemědělských a nákupních organizací řídí se podle Tarifu silniční nákladní dopravy - TR 4.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 122/1964 Sb.

Zelenina těžká a ovoce

celer bez natě

cibule suchá

černý kořen

červená řepa bez natě

česnek

dýně

kapusta

karotka bez natě

kedlubny bez natě

křen

kukuřice jedlá

melouny

okurky nakládačky

okurky salátové

ovesný kořen

pastinák

pažitka v kořenáči

petržel bez natě

petržel v kořenáči

ředkev bez natě

rajčata

salát římský

tuřín

vodnice

zelí červené

zelí bílé

ovoce všeho druhu

vinné hrozny

Zelenina lehká

celer s natí

celerová nať

cibule s natí

cibule zelenačka

cibule zbounka

česnek s natí

čekankové puky

červená řepa s natí

fazole

hrášek

chřest

jahody

kapusta kadeřavá

kapusta růžičková

karotka s natí

kedlubny s natí

kopr mladý

květák

mangold

paprika zeleninová

patisony

pažitka řezaná

pažitka

petržel s natí

petrželová nať kadeřavá

pfeferony

polníček

pór

prokolice

reveň

ředkev s natí

ředkvičky

salát

špenát

štěrbák

zelí čínské

kořeninová paprika

semenná paprika

*) Vyhláška č. 47/1963 Sb., o nákupu zemědělských výrobků od drobných uživatelů zemědělské půdy a o prodeji přebytků zemědělských výrobků

*) Vyhláška č. 87/1963 Sb., o odprodeji některých zemědělských výrobků zaměstnancům státních statků a ostatních státních organizací se zemědělskou výrobou, ve znění vyhlášky č. 64/1964 Sb.

*) Vyhláška č. 47/1963 Sb., o nákupu zemědělských výrobků od drobných uživatelů zemědělské půdy a o prodeji přebytků zemědělských výrobků

**) K platnosti této dohody, jakož i všech jiných dohod, je třeba písemné formy (§ 23 zákona).

*) Tyto předpisy vydává podle potřeby pro jednotlivá léta Ústřední správa nákupu zemědělských výrobků a ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

*) Směrnice ministerstva potravinářského průmyslu uveřejněné v částce 83/1959 Ú. l.

**) Vitana, n. p. Byšice.

*) Pokyny Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků č. P-15/1964 o prohlubování tržních vztahů na úseku nákupu zeleniny.

**) Vyhláška č. 175/1959 Ú. l., o výkupních cenách zemědělských výrobků ve znění vyhlášky č. 195/1960 Sb.

*) Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby a prováděcí vyhláška č. 62/1964 Sb.

*) Vyhláška č. 154/1961 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veterinární péči, a směrnice ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství ze dne 1. 9. 1962 čj. 60 500/62-43 (bylo otištěno jako zvláštní publikace ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství).

*) Vyhláška č. 176/1957 Ú. l., o cenách chytané živé zvěře určené k dalšímu chovu.

**) Směrnice MZLVH pro hygienu potravin a surovin živočišného původu čj. 60 500/62-43 ze dne 1. září 1962

***) Vyhláška č. 48/1963 Sb., o domácích porážkách prasat, povinném odprodeji sádla a nákupu kůží z těchto porážek.

*) Směrnice MZLVH o veterinární péči v chovech zvířat ze dne 1. 3. 1962 čj. 60 400/62.

*) Směrnice MZLVH pro pořádání zkušebních trhů na chovné a užitkové krávy (částka 36 a 37 Věstníku MZLVH z 27. 9. 1962) a vyhláška č. 175/1959 Ú. l., o výkupních cenách zemědělských výrobků, ve znění vyhlášky č. 195/1960 Sb.

*) Vyhláška č. 208/1957 Ú. l., o hospodaření s obaly při oběhu zboží

*) Vyhláška č. 119/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků chemického průmyslu.

*) Pokyny ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků pro rozmístění úkolů plánu rozvoje zemědělství.

**) Vládní nařízení č. 91/1960 Sb., o správním řízení.

*) Za započatý km se považuje vždy vzdálenost větší než 100 m.