Zákon o zemědělském družstevnictví

(1) Proti rozhodnutí představenstva, popřípadě vedoucího funkcionáře (vedoucího odborného pracovníka) družstva, uvedeného v § 63 odst. 2, může člen družstva podat do 15 dnů ode dne jeho doručení námitky členské schůzi; podání námitek má odkladný účinek.

(2) Má-li člen družstva za to, že při uložení kárného opatření byl porušen právní předpis, stanovy družstva nebo jiné vnitrodružstevní předpisy anebo že kárné řízení zůstalo neúplné, může do 30 dnů od doručení rozhodnutí členské schůze o námitkách, popřípadě - jde-li o předsedu (místopředsedu), člena představenstva nebo člena revizní komise - od doručení rozhodnutí členské schůze o kárném opatření, podat návrh na přezkoumání tohoto rozhodnutí soudem; podání návrhu na přezkoumání má odkladný účinek.

(3) Shledá-li soud, že pro uložení kárného opatření nebyly splněny zákonné podmínky, zruší rozhodnutí o uložení kárného opatření, popřípadě i rozhodnutí členské schůze o námitkách; jinak je potvrdí.

(4) Soud zruší rozhodnutí uvedená v odstavci 3 také tehdy, jestliže kárné řízení zůstalo neúplné; v tomto případě projedná věc členská schůze znovu na svém nejbližším jednání následujícím po dni, kdy rozhodnutí o zrušení nabylo právní moci, přičemž je vázána právním názorem soudu.

(1) Nedopustil-li se člen družstva během jednoho roku od pravomocného uložení kárného opatření dalšího porušení družstevní kázně, posuzuje se, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo.

(2) I před uplynutím doby uvedené v odstavci 1 může představenstvo, popřípadě - uložila-li kárné opatření členská schůze - členská schůze rozhodnout, že se člen družstva posuzuje, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo, osvědčil-li se příkladným plněním povinností vyplývajících z jeho členství v družstvu.

Družstvo a jeho členové jsou povinni chránit majetek, se kterým družstvo hospodaří.

(1) Družstvo je povinno vytvářet svým členům takové podmínky, aby mohli řádně plnit své členské povinnosti bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinno učinit opatření k jejich odstranění.

(2) Družstvo je povinno soustavně kontrolovat, zda jeho členové plní své členské povinnosti tak, aby nedocházelo ke škodám.

(1) Člen družstva je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani neoprávněnému majetkovému prospěchu na úkor společnosti, družstva nebo jednotlivce.

(2) Zjistí-li člen družstva, že nemá vytvořeny podmínky k řádnému plnění svých členských povinností, je povinen oznámit to svému nadřízenému.

(3) Hrozí-li družstvu škoda, je člen družstva povinen upozornit na to příslušného vedoucího funkcionáře (vedoucího odborného pracovníka) družstva, popřípadě příslušné orgány. Je-li k odvrácení škody hrozící družstvu neodkladně třeba zákroku, je člen družstva povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo jiné členy (pracovníky) družstva, popřípadě osoby sobě blízké.

Člen družstva odpovídá družstvu za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením právní povinnosti při plnění členských povinností nebo v přímé souvislosti s ním.

Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany družstva, odpovědnost člena družstva se poměrně omezí.

Člen družstva neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící družstvu nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a jestliže si při tom počínal způsobem přiměřeným okolnostem.

Na členovi družstva, který vědomě ani neupozornil příslušného vedoucího funkcionáře (vedoucího odborného pracovníka) družstva, popřípadě příslušné orgány, na hrozící škodu, ani nezakročil proti hrozící škodě (§ 68 odst. 3), ačkoli by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může družstvo požadovat, aby přispěl k náhradě škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možno uhradit jinak. Přitom se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti a jaký je společenský význam škody, jakož i k osobním a majetkovým poměrům člena družstva, který povinnost nesplnil; výše příspěvku k náhradě škody nesmí však přesáhnout částku rovnající se trojnásobku jeho průměrné měsíční odměny za práci.

(1) Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti člen družstva odpovědnost za svěřené hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které je povinen vyúčtovat, odpovídá za vzniklý schodek.

(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti může být platně uzavřena jen písemně. Člen družstva ji může uzavřít pouze po dovršení osmnácti let věku.

(3) Uzavírá-li družstvo dohody o hmotné odpovědnosti s více členy (popřípadě i pracovníky), kteří pracují na témž pracovišti, může s nimi ujednat, že odpovídají za schodek společně.

(4) Člen družstva se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

(5) Federální ministerstvo zemědělství a výživy může v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky stanovit funkce, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření písemné dohody o hmotné odpovědnosti.

(1) Člen družstva, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, může od ní odstoupit, je-li převáděn na jinou práci nebo zařazován na jiné pracoviště nebo překládán. Odpovídá-li za schodek společně s dalšími členy družstva (popřípadě i pracovníky), může od dohody odstoupit také tehdy, je-li na pracoviště zařazen jiný člen družstva (pracovník) nebo ustanoven jiný vedoucí nebo zástupce vedoucího. Odstoupení musí být družstvu oznámeno písemně.

(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem zániku členství, dnem zániku dohody o pracovních podmínkách, dnem odstoupení od ní podle odstavce 1, a jde-li o člena družstva, na němž se podle vzorových stanov nevyžaduje plnění povinnosti osobně pracovat v družstvu - i dnem skončení (dlouhodobého přerušení) výkonu práce v družstvu za trvání členství.

(1) Člen družstva odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu družstvo svěřilo na písemné potvrzení.

(2) Této odpovědnosti se člen družstva zprostí, prokáže-li, že ztrátu nezavinil.

(1) O rozsahu odpovědnosti člena družstva za škodu způsobenou při plnění členských povinností nebo v přímé souvislosti s ním platí obdobně příslušná ustanovení zákoníku práce o rozsahu náhrady škody způsobené pracovníkem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Určování výše družstvem požadované náhrady škody, jakož i případné upuštění od vymáhání zbylé částky náhrady škody, upravují vzorové stanovy.

(1) Družstvo odpovídá za škodu vzniklou členovi družstva při plnění členských povinností nebo v přímé souvislosti s ním, kterou mu způsobilo porušením právní povinnosti.

(2) Škoda je způsobena družstvem, jestliže byla způsobena v rámci plnění jeho úkolů těmi, kteří tyto úkoly plnili. Tím není dotčena odpovědnost těch, kdož škodu způsobili při plnění úkolů družstva, podle ustanovení o odpovědnosti člena družstva za škodu způsobenou při plnění členských povinností nebo v přímé souvislosti s ním, popřípadě podle ustanovení zákoníku práce o odpovědnosti pracovníka za škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného člena, odpovědnost družstva se poměrně omezí.

O rozsahu odpovědnosti družstva za škodu vzniklou členovi družstva při plnění členských povinností nebo v přímé souvislosti s ním platí obdobně příslušná ustanovení zákoníku práce o rozsahu odpovědnosti organizace za škodu vzniklou pracovníkovi při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

(1) Družstvo odpovídá za škodu na věcech, které v něm jeho člen odložil při plnění členských povinností nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají.

(2) Za věci, které při plnění členských povinností obvykle členové družstva nenosí (větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti) a které družstvo nepřevzalo do zvláštní úschovy, odpovídá družstvo jen do částky 1000 Kčs. Zjistí-li se však, že škoda na těchto věcech byla způsobena jiným členem (pracovníkem) družstva, nebo převzalo-li družstvo tyto věci do zvláštní úschovy, hradí družstvo škodu bez omezení.

(3) Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže člen družstva o ní neuvědomil družstvo bez zbytečného odkladu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl.

(1) Člen družstva, který při odvracení škody hrozící družstvu utrpěl věcnou škodu, má vůči němu nárok na její náhradu, jakož i na náhradu účelně vynaložených nákladů, jestliže nebezpečí sám úmyslně nevyvolal a jestliže si přitom počínal způsobem přiměřeným okolnostem.

(2) Tento nárok má i člen družstva, který takto odvracel nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže by za škodu odpovídalo družstvo.

(1) Ve smírčím řízení se projednávají:

a) spory mezi družstvem a jeho členem o nároky vyplývající z pracovních vztahů v družstvu, jakož i o majetkové nároky vyplývající z jiných právních vztahů v družstvu, pokud vznikly v souvislosti s výkonem členských práv a povinností,

b) spory mezi družstvem a jeho pracovníkem o nároky vyplývající z pracovního poměru, popřípadě z jiného pracovněprávního vztahu k družstvu, jestliže o to pracovník družstva požádal nebo s tím projevil souhlas,

bez zřetele na to, zda členský, popřípadě pracovní nebo jiný pracovněprávní vztah k družstvu dosud trvá.

(2) Ve smírčím řízení se neprojednávají spory uvedené v odstavci 1, bylo-li jejich projednávání právním předpisem vyhrazeno jiným orgánům.

(1) Soudy projednávají spory uvedené v § 82 odst. 1 písm. a) jenom tehdy,

a) nedošlo-li do 30 dnů od zahájení smírčího řízení ke schválení smíru,

b) nebyla-li dosud zřízena v družstvu smírčí komise (dále jen „komise“).

(2) Zahájení smírčího řízení ve sporech uvedených v § 82 odst. 1 písm. b) nebrání tomu, aby o téže věci probíhalo řízení u soudu.

(1) K provádění smírčího řízení se zřizuje v družstvu s velkým počtem členů komise, která odpovídá za svou činnost členské schůzi.

(2) V družstvu s menším počtem členů vykonává působnost této komise revizní komise.

(1) Smírčí řízení se zahajuje na návrh.

(2) Podání návrhu na zahájení smírčího řízení má shodné právní účinky pro běh lhůt k uplatnění nároku jako podání návrhu u soudu.

(3) Ve smírčím řízení usiluje komise o urovnání sporu smírem.

(1) Smír schválený komisí nabývá právní moci a je závazný pro účastníky i pro všechny orgány.

(2) Nebyla-li splněna ve stanovené lhůtě povinnost převzatá schváleným smírem, může se oprávněný domáhat u soudu soudního výkonu tohoto smíru.

(1) Schválení smíru může být zrušeno soudem, jestliže je v rozporu s právními předpisy; v tomto případě rozhodne soud i ve věci samé.

(2) Návrh na zrušení může podat účastník nejpozději do tří let od právní moci schváleného smíru; v téže lhůtě může návrh podat - má-li za to, že to vyžaduje zájem společnosti - také orgán svazu družstevních rolníků, prokurátor, národní výbor nebo orgán státního hospodářského řízení zemědělství.

(1) Komise zruší schválení smíru, jestliže dodatečně vyšly najevo závažné okolnosti, které nemohl účastník bez své viny použít v původním jednání a které odůvodňují podstatně příznivější výsledek v jeho prospěch.

(2) Návrh na zrušení může podat účastník do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl o okolnostech uvedených v odstavci 1, nejpozději však do tří let od právní moci schváleného smíru.

(3) Nesouhlasí-li účastník s rozhodnutím komise, jímž byl zamítnut jeho návrh na zrušení schválení smíru, může do 30 dnů od jeho doručení podat návrh na jeho přezkoumání soudem. Zruší-li soud rozhodnutí komise, zruší také schválení smíru a rozhodne ve věci samé.

Federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvy spravedlnosti České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky

a) upraví podrobnosti o provádění smírčího řízení,

b) stanoví, kdo nese náklady spojené s činností komise.

(1) Se zřetelem na celospolečenské potřeby organizují družstva mezi sebou, popřípadě i s dalšími socialistickými organizacemi (především zemědělskými), účelnou spolupráci v zájmu cílevědomé specializace a koncentrace zemědělské výroby i efektivního uplatňování velkovýrobních technologií a techniky. Pro organizování této spolupráce platí - vedle zásad uvedených v § 1 - i zásady rovnosti a vzájemné ekonomické výhodnosti.

(2) Spolupráce se uskutečňuje na základě písemné smlouvy, a to buď formou, při níž nevzniká nová organizace (kooperační sdružení), nebo formou, při níž se zřizuje nová organizace (společný zemědělský podnik).

(1) Smlouvou o spolupráci, při níž nevzniká nová organizace (dále jen „smlouva o spolupráci“), se zavazují družstva mezi sebou, popřípadě i s dalšími socialistickými organizacemi, že k dosažení efektivnějších výsledků hospodaření budou společně plánovat a zajišťovat dohodnutou činnost a k tomu účelu spojí část svých finančních nebo materiálových prostředků i pracovních sil, popřípadě že si budou v rámci dohodnuté činnosti poskytovat výrobky, práce a služby.

(2) K platnosti smlouvy o spolupráci se vyžaduje její schválení okresní zemědělskou správou; zúčastní-li se však na této smlouvě organizace se sídlem ve dvou nebo více okresech, vyžaduje se k její platnosti její schválení krajskou zemědělskou správou.

(3) Zúčastní-li se na smlouvě o spolupráci též oborově řízená organizace, musí být orgánu schvalujícímu tuto smlouvu (odstavec 2) předem prokázáno, že s účastí této organizace na smlouvě vyslovil souhlas jí nadřízený orgán.

(4) K dohodě zúčastněných organizací o zrušení smlouvy o spolupráci je třeba souhlasu orgánu příslušného podle odstavce 2.

(1) V souladu s potřebami dalšího rozvoje zemědělské velkovýroby a zabezpečování rostoucích potřeb výživy lidu mohou družstva, popřípadě i s dalšími socialistickými organizacemi, uzavírat smlouvy o zřizování společných zemědělských podniků; tyto podniky jsou povinny řádně hospodařit jak v zájmu celé společnosti, tak v zájmu členských organizací.

(2) K platnosti smlouvy o zřízení společného zemědělského podniku se vyžaduje její schválení ministerstvem zemědělství a výživy republiky.

(3) Nejvyšším orgánem společného zemědělského podniku je sbor zástupců, který ze svého středu volí předsedu, představenstvo a revizní komisi.

(4) Společný zemědělský podnik se zapisuje do podnikového rejstříku.

(1) Pro práci ve společném zemědělském podniku jsou přijímáni do pracovního poměru k němu především členové, popřípadě pracovníci členských družstev a pracovníci ostatních členských organizací.

(2) Členy družstva, jež je členskou organizací společného zemědělského podniku, může tento podnik zaměstnávat v pracovním poměru, i když nadále trvá jejich členství v družstvu. Po dobu pracovní činnosti ve společném zemědělském podniku jsou uvolněni z pracovních závazků v družstvu; jejich ostatní práva a povinnosti, vyplývající z členství v družstvu, zůstávají nedotčeny.

(1) Společný zemědělský podnik používá zisku

a) k úhradě daní a jiných povinností vůči státnímu rozpočtu, rozpočtu národního výboru a státním fondům,

b) k tvorbě a doplňování fondů podniků.

(2) Po provedení úhrad a přídělů podle odstavce 1 rozděluje společný zemědělský podnik zůstatek zisku podle smlouvy o svém zřízení členským organizacím.

(3) Jestliže hospodaření společného zemědělského podniku v běžném roce vykáže ztrátu, podílejí se členské organizace na úhradě této ztráty podle výše svých členských podílů.

(1) Společný zemědělský podnik může být zrušen

a) na základě rozhodnutí sboru zástupců a se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky,

b) rozhodnutím ministerstva zemědělství a výživy republiky, není-li další činnost podniku celospolečensky účelná.

(2) V případě zrušení společného zemědělského podniku jsou členské organizace povinny uhradit zjištěný schodek, každá z nich však nejvýše částkou nepřevyšující dvojnásobek jejího členského podílu.

(1) K zabezpečení úkolů, spojených s výživou a ochranou rostlin, mohou družstva mezi sebou, popřípadě i s dalšími socialistickými organizacemi, zřizovat společné zemědělské podniky, provádějící specializované služby v rostlinné výrobě (agrochemické podniky).

(2) Družstva mohou mezi sebou, popřípadě i s dalšími socialistickými organizacemi, zřizovat společné zemědělské podniky za účelem projektové přípravy, plánování, provádění výstavby, provozu a údržby vodohospodářských melioračních zařízení, budování nádrží a rybníků a úprav menších vodních toků (meliorační podniky).

(1) Federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví

a) náležitosti smlouvy o spolupráci, postup při jejím zpracování a schvalování, bližší podmínky, za nichž může být tato smlouva změněna nebo zrušena, jakož i orgány kooperačního sdružení, způsob jejich vytváření, jejich působnost a vzájemné vztahy mezi nimi,

b) úkoly společných zemědělských podniků, náležitosti smlouvy o zřízení společného zemědělského podniku, postup při jejím zpracování a schvalování, postup při slučování společných zemědělských podniků, podmínky odstoupení od smlouvy o zřízení společného zemědělského podniku a podmínky, za nichž může být tato smlouva zrušena nebo členská organizace z podniku vyloučena, způsob financování a finančního hospodaření společných zemědělských podniků, jakož i orgány společného zemědělského podniku, způsob jejich vytváření, jejich působnost a vzájemné vztahy mezi nimi,

c) způsob hospodaření společných zemědělských podniků, jejichž hospodaření není - vzhledem k účelu, pro který byly zřízeny - založeno na tvorbě a rozdělování zisku.

(2) Federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní arbitráží Československé socialistické republiky mohou upravit další způsoby spolupráce v zemědělství a jejich organizační formy.

(1) V zájmu dalšího efektivního rozvoje zemědělské výroby se mohou družstva, po předchozím souhlasu okresního národního výboru, vydaném na návrh okresní zemědělské správy, slučovat ve větší ekonomické celky; mají-li zúčastněná družstva sídla ve více okresech, vydává předchozí souhlas krajský národní výbor na návrh krajské zemědělské správy.

(2) Na členské schůzi přijme družstvo nadpoloviční většinou všech členů družstva usnesení o sloučení a zvolí své zástupce do přípravného výboru pro sloučení družstev.

(3) Při slučování družstev se buď ze dvou nebo více družstev ustavuje jedno nové družstvo, nebo jedno, popřípadě více družstev, vplyne do družstva již ustaveného.

(1) K ustavení sloučeného družstva je třeba, aby společná členská schůze slučovaných družstev

a) se usnesla, v jaké formě se ustavuje sloučené družstvo (§ 98 odst. 3), a se zřetelem na zvolenou formu i o přijetí, popřípadě o změně či doplňku stanov,

b) zvolila orgány sloučeného družstva.

(2) K ustavení sloučeného družstva je třeba také souhlasu okresního národního výboru po vyjádření okresní zemědělské správy.

(3) Družstva slučovaná do nového družstva zanikají bez likvidace dnem zápisu nového družstva do podnikového rejstříku. Družstva, která vplývají do již ustaveného družstva, zanikají bez likvidace dnem zápisu jejich zániku do podnikového rejstříku.

(4) Na nové družstvo, popřípadě na družstvo, do kterého vplývají jiná družstva (dále jen „sloučené družstvo“), přecházejí dnem uvedeným v odstavci 3 práva a závazky, jakož i veškerý majetek zaniklých družstev; členové zaniklých družstev se stávají členy sloučeného družstva.

(5) Federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky blíže vymezí postup při slučování družstev a organizační formy sloučeného družstva.

(1) Členská schůze se může nadpoloviční většinou všech členů družstva usnést, že družstvo zanikne

a) přechodem do státní zemědělské organizace,

b) pro trvalou ztrátu půdní základny,

c) rozdělením.

(2) K účinnosti usnesení členské schůze o zániku družstva přechodem do státní zemědělské organizace je třeba souhlasu ministerstva zemědělství a výživy republiky. K účinnosti usnesení členské schůze o zániku družstva pro trvalou ztrátu půdní základny nebo o zániku družstva jeho rozdělením je třeba souhlasu okresního národního výboru, vydaného po vyjádření okresní zemědělské správy.

Přechází-li družstvo do státní zemědělské organizace, zaniká bez likvidace dnem, ke kterému byl tento přechod zapsán do podnikového rejstříku. Tímto dnem přecházejí jeho práva, závazky a majetek na státní zemědělskou organizaci, nestanoví-li právní předpis něco jiného.

Má-li družstvo zaniknout pro trvalou ztrátu půdní základny, provádí se jeho likvidace. Družstvo zaniká dnem zápisu o skončení jeho likvidace do podnikového rejstříku.

(1) Družstvo se může rozdělit na dvě i více družstev, vyžaduje-li to zabezpečení specializace zemědělské výroby nebo jiný celospolečenský zájem.

(2) Členská schůze rozdělovaného družstva určí, na kolik nových družstev se družstvo rozděluje, jak se mezi tato družstva rozdělují jeho práva, závazky a majetek, a s přihlédnutím k oprávněným zájmům jednotlivých členů také, do kterého z těchto družstev jednotliví členové přejdou.

(3) O ustavení nových družstev platí přiměřeně ustanovení § 8 odst. 1.

(4) Rozdělované družstvo zaniká a jeho práva, závazky a majetek přecházejí na nová družstva dnem zápisu těchto družstev do podnikového rejstříku, a to v rozsahu určeném členskou schůzí rozdělovaného družstva podle odstavce 2. Tímto dnem se členové rozdělovaného družstva stávají členy nových družstev.

Federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvy zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky blíže upraví postup při přechodu družstva do státní zemědělské organizace a provádění likvidace družstva zanikajícího pro trvalou ztrátu půdní základny, jakož i podrobnější postup při rozdělení družstva.

Stát dohlíží svými orgány na činnost družstev a ostatních organizací v zájmu trvalého růstu výroby, prohlubování družstevní demokracie, upevňování socialistické zákonnosti a včasného odstraňování nedostatků. Činí tak zejména v rámci výkonu státní správy i řídící působnosti orgánů státního hospodářského řízení zemědělství podle zvláštních předpisů při současném zvyšování odpovědnosti orgánů družstev a ostatních organizací, rozhodováním o důležitých opatřeních v životě družstev a ostatních organizací (schvalováním, udělováním povolení nebo souhlasu apod.) a politickoorganizátorskou prací, zejména uplatňováním metody přesvědčování v bezprostředním styku s orgány, funkcionáři i členy družstev a ostatních organizací.

(1) Státní kontrolní a revizní orgány vykonávají svou kontrolní a revizní působnost i v družstvech a ostatních organizacích.

(2) To neplatí, jen jde-li o činnost družstva jako společenské organizace.

(1) Shledá-li okresní zemědělská správa, že usnesení nebo jiné opatření družstva (jiné organizace uvedené v § 2 odst. 1) je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami, smlouvou o spolupráci nebo o zřízení společného zemědělského podniku, anebo prováděcím hospodářským plánem, vyzve je, aby v přiměřené lhůtě zjednalo nápravu.

(2) Podle odstavce 1 postupuje také okresní národní výbor, nejde-li o usnesení nebo jiné opatření týkající se hospodářských otázek.

(1) Zůstane-li výzva okresní zemědělské správy nebo okresního národního výboru bezvýsledná, může okresní národní výbor rozhodnutím zastavit výkon usnesení nebo jiného opatření družstva (jiné organizace uvedené v § 2 odst. 1); proti takovému rozhodnutí lze podat odvolání podle předpisů o správním řízení.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí jen tehdy, jde-li o usnesení nebo jiné opatření týkající se pracovního vztahu, o němž přísluší rozhodovat soudu.

Podle tohoto zákona se posuzují také zemědělsko-družstevní právní vztahy vzniklé před 1. lednem 1976, pokud není dále stanoveno jinak; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. lednem 1976, se však posuzují podle dosavadních předpisů.

(1) Se členem, který před 1. lednem 1976 po dobu nejméně jednoho roku neplnil základní povinnosti vyplývající z jeho členství v družstvu, zejména nekonal práci v družstvu, ač mu v tom nebránil věk, zdravotní stav nebo jiný vážný důvod (studium, uvolnění pro výkon práce ve společném zemědělském podniku, péče o dítě, uvolnění pro výkon veřejné funkce apod.), projedná družstvo další plnění členských povinností; podle výsledku tohoto projednání navrhne členovi, který i nadále nehodlá plnit členské povinnosti, uzavření dohody o skončení členství.

(2) Nedojde-li k uzavření dohody o skončení členství a nejsou-li splněny podmínky pro vyloučení z družstva, může představenstvo rozhodnout do 31. prosince 1976 o tom, že se členství prohlašuje dnem rozhodnutí za zaniklé.

(3) Rozhodnutí, jímž se členství prohlašuje za zaniklé, se vydává písemně a doručuje se členovi družstva; námitky proti němu lze podat členské schůzi do 15 dnů ode dne jeho doručení.

Na zahradu sdruženou podle dřívějších předpisů, která by nepodléhala sdružení podle tohoto zákona, se od 1. ledna 1976 hledí, jako by nebyla sdružena, pokud ji k tomuto dni člen družstva jako zahradu užívá.

(1) Při sjednávání dohod o pracovních podmínkách se členy, jejichž členství v družstvu vzniklo před 1. lednem 1976, vychází družstvo z těch podmínek, za nichž tito členové dosud konali práci v družstvu; do doby uzavření těchto dohod platí pro pracovní podmínky těchto členů přiměřeně § 51.

(2) Pracují-li v družstvu i po 1. lednu 1976 občané, kteří nejsou dosud ani jeho členy, ani v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu k němu, je družstvo povinno - pokud potřebuje jejich práci pro úspěšné plnění svých úkolů - vyzvat je nejpozději do 31. října 1976 k tomu, aby požádali o přijetí za členy družstva, popřípadě aby sjednali s družstvem pracovní smlouvu nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, jde-li o práce, které mohou být v družstvu vykonávány v pracovním poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu.

(3) Do vzniku členství v družstvu, popřípadě do vzniku pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k družstvu, nejpozději však do 31. prosince 1976, se pracovní vztahy osob uvedených v odstavci 2 posuzují jako pracovní vztahy členů družstva. Po tomto dni nemohou osoby uvedené v odstavci 2 konat nadále práci v družstvu, pokud se nestaly nebo nestanou jeho členy, popřípadě pracovníky.

(1) Družstvo, které dosud neposkytuje svým členům dovolenou za podmínek a v rozsahu, jež odpovídají tomuto zákonu, bude poskytovat dovolenou podle tohoto zákona, jakmile k tomu vytvoří nezbytné ekonomické předpoklady.

(2) Posouzení otázky, zda družstvo uvedené v odstavci 1 vytvořilo již ekonomické předpoklady k tomu, aby poskytovalo svým členům dovolenou podle tohoto zákona, přísluší okresní zemědělské správě.

(3) Do doby, než družstvo uvedené v odstavci 1 vytvoří ekonomické předpoklady pro poskytování dovolené podle tohoto zákona, poskytuje svým členům dovolenou za podmínek a v rozsahu, jež určí vzorové stanovy a stanovy družstva.

(1) Porušení družstevní kázně, k němuž došlo před 1. lednem 1976, se posuzuje podle tohoto zákona, jestliže dosud nebylo rozhodnuto o uložení kárného opatření.

(2) Ve smírčím řízení se neprojednávají spory o nároky uvedené v § 82 odst. 1, o nichž bylo před 1. lednem 1976 zahájeno řízení před soudem.

Společné družstevní podniky vzniklé podle dřívějších předpisů se dnem 1. ledna 1976 stávají společnými zemědělskými podniky podle tohoto zákona.

Průměrná odměna za práci členů družstva se určuje obdobně podle pracovněprávních předpisů upravujících zjišťování průměrného výdělku.

Zrušují se

1. zákon č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech;

2. vyhláška č. 47/1968 Sb., o společných družstevních podnicích a o provozování přidružené výroby jednotnými zemědělskými družstvy, ve znění vyhlášky č. 2/1972 Sb.;

3. vyhláška č. 2/1972 Sb., o kooperačních vztazích při rozvoji specializace a koncentrace zemědělské výroby.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.