§ 29 nařízení, jímž se vydává organisační statut národního dopravního podniku "Československá plavba dunajská, národní podnik" – Zaměstnanci.
Nařízení, jímž se vydává organisační statut národního dopravního podniku "Československá plavba dunajská, národní podnik" · 127/1949 Sb. · Dopravní právo
Stručně: Paragraf 29 nařízení 127/1949 upravuje základní pracovněprávní vztahy zaměstnanců národního podniku "Československá plavba dunajská", stanovuje pravidla pro stejnokroje a odměňování za mimořádné výkony a zlepšovací návrhy. Zaměstnanci podniku měli soukromoprávní pracovní poměr, což znamenalo, že jejich pracovní a mzdové podmínky se řídily schválenými pracovními a mzdovými řády. (§ 29 zákona č. 127/1949 Sb., nařízení, jímž se vydává organisační statut národního dopravního podniku "Československá plavba dunajská, národní podnik", stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zaměstnanci.
- Týká se: zaměstnanec, ministerstvo
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 127/1949 Sb.
(1) Zaměstnanci podniku jsou zaměstnanci v soukromoprávním poměru; jejich pracovní a mzdové poměry se řídí pracovními a mzdovými řády, jež vyžadují schválení ministerstva sociální péče.
(2) Představenstvo podniku stanoví, kdy zaměstnanci podniku mají ve službě nositi stejnokroj nebo služební odznak, a určí zároveň jejich zevní úpravu a způsob jejich užívání.
(3) Dokázal-li zaměstnanec podniku mimořádný pracovní výkon a tím nejen přispěl k zvýšení celkového výkonu podniku, ale svým příkladem též působil na pracovní úroveň svého okolí nebo celku, může mu býti udělena v mezích příslušných předpisů přiměřená odměna.
(4) Za návrhy, kterými bylo dosaženo zdokonalení nebo zhospodárnění provozu, pracovního postupu, zvýšení dopravy nebo zmenšení provozních nákladů, lze uděliti v mezích příslušných předpisů odměnu zaměstnanci, který je původcem návrhu. Návrh musí býti odborně přezkoumán, i když původce nepřipojil početní rozbor. Výsledek zkoumání se sdělí původci a závodnímu zastupitelstvu zaměstnanců. Při stanovení výše odměny se přihlíží k míře hospodářského prospěchu z přijatého návrhu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanci podniku měli soukromoprávní pracovní poměr, což znamenalo, že jejich pracovní a mzdové podmínky se řídily schválenými pracovními a mzdovými řády.
- Představenstvo podniku rozhodovalo o tom, kdy a jaké stejnokroje nebo služební odznaky budou zaměstnanci nosit.
- Za mimořádné pracovní výkony, které přispěly k celkovému výkonu podniku a působily jako příklad, mohla být zaměstnancům udělena odměna.
- Odměny mohly být uděleny i za zlepšovací návrhy, které vedly ke zdokonalení, zefektivnění provozu, zvýšení dopravy nebo snížení nákladů, přičemž výše odměny závisela na hospodářském prospěchu návrhu.
Na co si dát pozor
- Pracovní a mzdové poměry zaměstnanců nebyly plně v kompetenci podniku, ale vyžadovaly schválení Ministerstva sociální péče.
- Při odměňování za mimořádné výkony a zlepšovací návrhy bylo nutné dodržet příslušné předpisy.
- Zlepšovací návrhy musely být odborně přezkoumány a výsledek sdělen původci i závodnímu zastupitelstvu zaměstnanců.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 17 Určení zaměstnanci (Zákon o Komisi pro cenné papíry a o změn)§ 52 (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí)§ 42b Písemnosti související s úřednickou zkouškou (Zákon o státní službě)§ 57 (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí)§ 158 (Obchodní zákoník)