Vyhláška ministerstva dopravy o městském přepravním řádu

(1) Dopravce je povinen provádět přepravu cestujících s odbornou péčí. Při přepravě je zejména povinen zajišťovat bezpečnost cestujících a pořádek a klid ve vozidle. Ve styku s cestujícími jsou pracovníci dopravce povinni dodržovat všeobecná pravidla socialistického soužití.

(2) Při provádění pravidelné přepravy osob je dopravce povinen vyvinout veškeré úsilí k dodržení platných jízdních řádů. Dojde-li k přerušení provozu na dobu delší než 15 minut, je dopravce povinen na žádost cestujícího délku, popřípadě místo (úsek) přerušení písemně potvrdit.

(3) Vozidla, použitá k přepravě cestujících, musí být v řádném technickém stavu a prostor pro cestující, včetně stupátek do vozidla, musí být udržován v náležité čistotě. Během jízdy musí být zajištěno dostatečné větrání vozidla.

(4) Vozidlo (souprava vozidel) určené k přepravě cestujících musí být na čele výrazně označeno číslem nebo jiným označením linky, cílovou zastávkou linky ve směru jízdy, a jde-li o vozidlo s S-provozem, označením tohoto provozu. Označení linky musí být čitelné i za tmy. Na pravém boku každého vozidla ve směru jízdy musí být umístěny orientační tabulky viditelné z vnějšku i vnitřku vozidla, z nichž je patrno označení linky, směr jízdy k cílové zastávce, popřípadě, že jde o vozidlo s S-provozem. Záď vozidla (soupravy vozidel) musí být rovněž označena číslem nebo jiným označením linky.

(5) Trvale zřízená zastávka musí být v každém směru opatřena tabulí s označením názvu zastávky, s údajem o jaký druh zastávky jde (stálá, na znamení, občasná), a čísly (písmeny) projíždějících linek a s výjimkou výstupní zastávky vybavena též vývěsným jízdním řádem.

(6) Průvodčí (řidič) je povinen ohlásit název zastávky, a to nejpozději při zastavení vozidla v zastávce. Řidič tuto povinnost nemá, není-li vozidlo vybaveno příslušným technickým zařízením.

(7) Stojí-li v zastávce současně více vozidel (souprav vozidel), je dopravce povinen zastavit znovu každé třetí vozidlo (soupravu) u označení zastávky, zastavit znovu každé vozidlo (soupravu) u označení zastávky je dopravce povinen v případě, že tam stojící osoba těžce postižená na zdraví dává zvláštním označením2) znamení k zastavení; toto ustanovení se nevztahuje na zastávky konečné, na zastávky zvlášť vybavené pro hromadný nástup cestujících a na zastávky, na nichž provoz je místní úpravou dopravce řízen odchylným způsobem.

(8) Průvodčí je povinen dát stanovené zvukové znamení k odjezdu až po ukončení výstupu a nástupu cestujících; znamení je zároveň upozorněním cestujících o ukončení výstupu a nástupu ve vozidle s průvodčím. Ve vozidle s S-provozem provede toto upozornění řidič zvláštním zvukovým a optickým zařízením vozidla.

(1) Podle rozsahu přepravy a místních potřeb zřizuje dopravce zařízení, jimiž zvyšuje úroveň přepravy, jako informační kanceláře, výdejny časových jízdenek a předplatních známek apod. Svoje zařízení určená k používání cestujícími je povinen udržovat v náležité čistotě, osvětlovat je a zajišťovat jejich včasné otevření podle potřeb cestujících. Osobám, které nemají přístup do vozidla, není dovoleno prodlévat ani v těchto zařízeních; předměty a zvířata, které není dovoleno brát s sebou do vozidla nesmějí se brát ani do těchto zařízení.

(2) Pro nemocné osoby, invalidy a těhotné ženy musí být v každém vozidle vyhrazeno a zřetelně označeno nejméně šest míst k sezení. Cestujícím těžce postiženým na zdraví, kterým byly podle zvláštních předpisů3) poskytnuty mimořádné výhody, musí být umožněn nástup do vozidla všemi dveřmi určenými pro cestující; všemi dveřmi určenými pro cestující může být nástup do vozidla umožněn též cestujícím viditelně těžce poškozeným na zdraví.

(3) Průvodčí (řidič) je povinen ve spolupráci s cestujícími starat se o jejich pohodlnou a bezpečnou přepravu; zvláštní pozornost věnuje dětem starším 6 let, pokud cestují bez doprovodu.

(4) Vznikne-li u cestujícího během přepravy potřeba lékařského ošetření a není-li cestující schopen lékařskou pomoc sám vyhledat, postará se dopravce o jeho přemístění z vozidla.

(5) Dopravce informuje občany včas a vhodným způsobem (denním tiskem, rozhlasem, vývěskami umístěnými na zastávkách a ve vozidlech apod.) o všech závažných skutečnostech, které mají vztah k cestující veřejnosti, zejména o provedení místní úpravy podle § 23, o zřízení nové linky, a to i dočasné, o posílení přepravy při zvláštních příležitostech, o výši jízdného na linkách s S-provozem, o zavedení S-provozu na dalších linkách, o změnách tarifu apod.

(6) Na požádání cestujícího předloží mu dopravce na pracovištích určených pro styk s cestujícími k nahlédnutí tento přepravní řád, jízdní řád (řády), tarif, jakož i místní úpravy jím provedené. Dále poskytne dopravce informace související s přepravou.

(1) Cestující jsou povinni uvědomělou kázní, pozorností a opatrností přiměřenou povaze provozu, zachováváním ustanovení tohoto řádu a ostatních předpisů týkajících se přepravy, jakož i všeobecných pravidel socialistického soužití přispívat k pořádku, bezpečnosti a plynulosti městské hromadné přepravy osob. Jsou povinni dbát též místních úprav provedených dopravcem podle § 23 a pokynů dopravce, které jsou uvedeny ve vývěskách, zveřejněny jiným způsobem nebo které dají oprávnění pracovníci ústně, popřípadě zvukovým a optickým zařízením vozidla.

(2) Cestující se musí sami starat, aby v nástupní zastávce včas do vozidla nastoupili, ve správné zastávce přestoupili a v cílové zastávce včas vystoupili. Kde to provoz na zastávce umožňuje, nastupují cestující do vozidla v pořadí, v jakém na zastávku přišli.

(3) Cestující může nastoupit do vozidla a vystoupit z něho jen na zastávce, a není-li vozidlo v pohybu. Jde-li o zastávku, kde vozidlo zastavuje jen na znamení, musí cestující, který chce nastoupit, být v prostoru zastávky a dát včas řidiči vozidla znamení zvednutím ruky; cestující, který chce na takové zastávce vystoupit, musí o tom včas uvědomit průvodčího a jde-li o vozidlo s S-provozem, řidiče.

(4) Stojí-li v zastávce současně více vozidel (souprav), smějí cestující, nejde-li o výjimku uvedenou v § 20 odst. 7, nastoupit jen do prvních dvou. Nastupovat a vystupovat smějí jen těmi dveřmi, které jsou k nástupu nebo výstupu určeny. Ve dveřích vozidla, které je možno použít k nastupování i vystupování, mají vystupující cestující přednost. Cestující stojící ve vozidle jsou povinni se za jízdy držet.

(5) Vyžadují-li to provozní nebo jiné vážné důvody, jsou cestující povinni na pokyn oprávněného pracovníka z vozidla vystoupit, a chtějí-li v jízdě pokračovat, na jeho pokyn včas nastoupit.

(6) Je-li třeba pro starou nebo nemocnou osobu, invalidu a těhotnou ženu další místo k sezení, je cestující povinen na vyzvání oprávněného pracovníka místo uvolnit. Cestující je dále povinen umožnit naložení, vyložení a umístění dětského kočárku ve vozidle.

(7) Cestující se musí zdržet všeho, co by mohlo ohrozit bezpečnost a plynulost přepravy, pořádek ve vozidle nebo působit rušivě na pracovníky dopravce při výkonu jejich služby anebo způsobit škodu dopravci nebo cestujícím. Zejména není cestujícím dovoleno

a) naskakovat a vyskakovat za jízdy, otvírat okna vozidla a vnější dveře, vyklánět se z vozidel a zdržovat se na stupátkách,

b) vystupovat nebo nastupovat, jakmile průvodčí (ve vozidle s S-provozem řidič) dá znamení podle § 20 odst. 8; dále nastupovat do vozidla, které je plně obsazeno, nebo které prohlásil oprávněný pracovník za obsazené,

c) zdržovat se v prostoru vyhrazeném pro řidiče a v prostorách určených k vystupování a nastupování, vadí-li to nerušenému vystupování a nastupování ostatních cestujících a ve vozidlech s S-provozem jejich tarifnímu odbavení, a v prostoru, kde brání řidiči ve výhledu z vozidla,

d) dávat nebo napodobit znamení užívaná dopravcem k provozu, uvádět v činnost návěstní zařízení dopravce, popřípadě zařízení určená k pohonu a používat zařízení určená k obsluze vozidel a výhybek,

e) mluvit na řidiče za jízdy,

f) kouřit ve vozidlech,

g) nechat stát nebo klečet děti na sedadlech, pokud by mohlo dojít k znečištění sedadla nebo je-li tento způsob přepravy na obtíž cestujícím,

h) vyhazovat odpadky a jiné věci z vozidla a nechat vyčnívat věci z vozidla,

ch) odkládat věci a zvířata na sedadlo a umísťovat děti a věci na brzdovém zařízení,

i) pískat, zpívat, hlučně se chovat nebo provozovat hudbu (též reprodukovanou hudbu a řeč) ve vozidle.

(8) Cestující, který z hrubé nedbalosti nebo v opilosti znečistil vozidlo anebo jiná zařízení dopravce, a cestující, který přes upozornění, popřípadě napomenutí oprávněného pracovníka pokračuje v jednání uvedeném v předchozím odstavci nebo v jiném jednání, jímž ohrožuje bezpečnost nebo narušuje plynulost přepravy, je povinen zaplatit částku ve výši Kčs 30,-.

(9) Cestující je povinen na vyzvání oprávněného pracovníka prokázat svoji totožnost.

(1) Se souhlasem příslušného národního výboru může dopravce zavést provoz s placením jízdného (dovozného) mimo vozidla. Zavedení tohoto provozu je přípustné, jen je-li dostatečně časově a místně zabezpečen prodej jízdenek mimo vozidla a zajistí-li dopravce bezpečnost a plynulost přepravy v rozsahu uloženém mu tímto řádem a jinými právními předpisy pro provoz s placením jízdného (dovozného) ve vozidlech.

(2) Při zavedení provozu podle odstavce 1 je cestující, který nemá platnou časovou jízdenku, povinen opatřit si před nástupem do vozidla jízdenku pro jednotlivou jízdu a po nástupu bez prodlení na ní označovacím zařízením vyznačit nastoupení jízdy; obdobně se postupuje při placení dovozného za zavazadla.

(3) Při přepravě vozidly, na kterých je zaveden provoz podle odstavce 1, neplatí ustanovení § 12 odst. 2 až 4 a § 14 odst. 1, 3 a 4; ustanovení § 20 odst. 8 druhé věty platí obdobně.

(1) Pokud to místní dopravní poměry vyžadují a pokud to tento přepravní řád připouští, je dopravce oprávněn provést v pravidelné přepravě osob zvláštní místní úpravy; odchylně od přepravního řádu může upravit jen podmínky stanovené v § 6 odst. 3, § 8, § 9, § 11 odst. 2 písm. c), § 12 odst. 4, § 22 odst. 4 a v § 22 odst. 7 písm. d) v části týkající se zákazu uvádět v činnost návěstní zařízení dopravce.

(2) Místní úpravou může dopravce zajistit přednostní použití vozidla v určité době nebo z určité zastávky pro některé skupiny cestujících (pro jízdy pracujících do zaměstnání a zpět, žáků do školy a zpět apod.); v takovém případě mohou oprávnění pracovníci žádat předložení dokladu o příslušnosti cestujícího ke zvýhodněné skupině.

(3) Místní úpravy nesmějí snižovat bezpečnost cestujících ani uživatelů pozemních komunikací.

Pro objednané jízdy na městských drahách platí přiměřeně ustanovení § 7, 8, 10, 11, 19, 20 odst. 1, 3 a 8, § 21 a § 22 odst. 1, 4, 5 a 7 - 9 s těmito odchylkami:

a) počet zavazadel jednotlivého účastníka jízdy není omezen,

b) objednatel se může s dopravcem dohodnout o přepravě větších a těžších zavazadel než připouští § 8, o současné přepravě většího počtu psů beze schrány a o možnosti kouření ve vozidle.

(1) Zvláštní jízda na městských drahách musí být předem objednána. Objednávku je třeba učinit alespoň dva dny před požadovaným provedením zvláštní jízdy.

(2) Objednávka musí obsahovat veškeré údaje potřebné k provedení a vyúčtování přepravy, zejména název (jméno), poštovní adresu a číslo telefonu objednatele, místo a dobu přistavení vozidla, účel, směr, cíl a dobu trvání přepravy a počet účastníků přepravy; je-li objednatelem socialistická organizace, ještě data jejího bankovního spojení.

(3) Objednávka musí být učiněna písemně.

(1) Přepravní smlouva o zvláštní jízdě na městských drahách vzniká okamžikem, kdy písemné přijetí objednávky došlo objednateli. Smlouvou se dopravce zavazuje objednateli přepravit účastníky jízdy a jejich zavazadla do sjednaného místa (míst) řádně a včas. Objednatel se zavazuje dopravci, že splní on a účastníci zvláštní jízdy sjednané a řádem stanovené podmínky a že zaplatí přepravné, popřípadě jiné náhrady.

(2) Odpadne-li potřeba sjednané jízdy, je objednatel povinen oznámit to bez prodlení dopravci. Rovněž dopravce je povinen, nemůže-li provést sjednanou zvláštní jízdu nebo nemůže-li ji provést za dohodnutých podmínek, objednatele o tom neprodleně vyrozumět.

(3) Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy, nezapočne-li dopravce s přepravou nejpozději do jedné hodiny od sjednané doby započetí jízdy.

(4) Objednatel zvláštní jízdy je povinen určit vedoucího výpravy, který odpovídá jako jeho zástupce za udržování pořádku ve vozidle a za dodržování bezpečnostních a přepravních předpisů účastníky jízdy. Vedoucí výpravy je povinen zajistit, aby účastníci jízdy byli při jejím pokračování včas přítomni; je také oprávněn dohodnout s dopravcem změnu sjednaných podmínek.

(5) Je-li čekání vozidla během jízdy sjednanou součástí přepravního výkonu nebo vzniklo-li pro nesprávné, popřípadě nedostatečné údaje objednávky anebo z jiných příčin na straně objednatele (účastníků jízdy), popřípadě z příčin souvisejících s účelem a způsobem provedení sjednané jízdy, je objednatel přepravy povinen poskytnout dopravci náhradu za čekání stanovenou tarifem.

(1) Pro přepravu osob a jejich zavazadel městskými rychlodráhami platí obdobně ustanovení § 6 až 8, § 10 s výjimkou odstavce 1, § 11 odst. 1, § 13, § 14 odst. 5 a 6, § 16, 17, § 18 odst. 3, § 19, § 20 s výjimkou odstavců 5 až 8, § 21 s výjimkou odstavce 2 a § 22 s výjimkou prvé věty odstavce 4; při tarifním odbavení cestujících jízdenkou pro jednotlivou jízdu (§ 29 odst. 1) platí obdobně též ustanovení § 12 odst. 1 a 5, § 14 odst. 2, § 15 s výjimkou odstavců 4 a 5 a § 18 odst. 1 až 3.

(2) Ustanovení citovaná v odstavci 1 se s výjimkou § 13, § 14 odst. 5 a 6, § 16 a 17 přiměřeně vztahují na celý prostor městské rychlodráhy, v němž se cestující může pohybovat po tarifním odbavení (dále jen „přepravní prostor“). Pokud se v těchto ustanoveních hovoří o průvodčím nebo řidiči, rozumí se tím oprávněný pracovník, slovem zastávka se rozumí stanice městské rychlodráhy.

(1) Dopravce se souhlasem příslušného národního výboru určí, zda tarifní odbavení cestujících platících jednotlivou jízdu bude prováděno vložením mince do turniketu nebo jízdenkou pro jednotlivou jízdu.

(2) Přepravní prostor je od ostatního prostoru městské rychlodráhy oddělen podle způsobu tarifního odbavení buď vstupními a výstupními turnikety a průchody nebo vstupy, výstupy a průchody pro cestující. K přepravnímu prostoru patří zejména schodiště, chodby, pohyblivé schody (chodníky), haly, nástupiště, stanice a vozidla městské rychlodráhy určená k přepravě osob. Hranice mezi přepravním prostorem a ostatním prostorem městské rychlodráhy musí být zřetelně označena. Do přepravního prostoru jsou cestující povinni vstupovat vstupními turnikety, popřípadě vstupy a průchody určenými pro cestující.

(3) Jestliže je tarifní odbavení cestujících prováděno vložením mince do turniketu, je dopravce povinen v každé stanici zřídit a udržovat v provozu zařízení umožňující výměnu mincí za mince potřebné k odbavení cestujících, popřípadě zajistit výměnu mincí jiným způsobem. Výměna mincí musí být cestujícím umožněna po dobu, po kterou je jim dovolen vstup do přepravního prostoru. Dopravce je povinen určit a označit, které turnikety a průchody slouží k odbavení cestujících platících jízdné pro jednotlivou jízdu a které pro odbavení cestujících s časovými jízdenkami, cestujících se zavazadly podléhajícími placení dovozného a cestujících s nárokem na slevu jízdného.

(4) Jestliže je tarifní odbavení cestujících prováděno jízdenkou pro jednotlivou jízdu, je dopravce povinen v každé stanici zajistit prodej jízdenek pro jednotlivou jízdu; prodej jízdenek může být zajištěn předprodejními automaty, které mohou být umístěny i mimo uzavíratelný prostor stanice. Před vstupy a průchody do přepravního prostoru musí být umístěn dostatečný počet označovacích zařízení, kterými lze označit na jízdence pro jednotlivou jízdu čas nastoupení jízdy, popřípadě jiné údaje; označovací zařízení může být spojeno se zařízením na prodej jízdenek. Koupě jízdenek pro jednotlivou jízdu musí být cestujícím umožněna po dobu, po kterou je jim dovolen vstup do přepravního prostoru.

(5) Při tarifním odbavení cestujících platících jednotlivou jízdu vložením mince do turniketu se postupuje takto:

a) cestující platící jednotlivou jízdu, který nemá zavazadlo podléhající placení dovozného, zaplatí jízdné vložením mince stanovené hodnoty do otvoru vstupního turniketu; po vložení mince smí vstoupit do přepravního prostoru jen jeden cestující;

b) cestující platící jednotlivou jízdu, který má zavazadlo podléhající placení dovozného, použije průchodu nebo turniketu určeného pro držitele časových jízdenek; jízdné a dovozné zaplatí podle místní úpravy provedené dopravcem buď přesně odpočítanou částkou pracovníkovi dopravce, který tento průchod nebo turniket obsluhuje, nebo vložením do otvoru příslušného odbavovacího zařízení;

c) cestující, který je držitelem časové jízdenky, použije průchodu nebo turniketu určeného pro držitele časových jízdenek; jízdenku předloží ke kontrole pracovníkovi dopravce obsluhujícímu průchod nebo turniket nebo zařízení, které kontrolu provádí; má-li cestující zavazadlo podléhající placení dovozného, zaplatí dovozné způsobem uvedeným pod písmenem b);

d) cestující s nárokem na slevu jízdného a cestující s bezplatně přepravovaným dítětem nebo dětmi použijí průchodu nebo turniketu určeného pro držitele časových jízdenek; jízdné zaplatí způsobem uvedeným pod písmenem b).

(6) Při tarifním odbavení cestujících jízdenkou pro jednotlivou jízdu je cestující, který nemá platnou časovou jízdenku nebo nárok na bezplatnou přepravu, povinen opatřit si předem jízdenku pro jednotlivou jízdu a před vstupem do přepravního prostoru označit na ní označovacím zařízením čas nastoupení jízdy. Označená jízdenka platí po dobu stanovenou tarifem. Obdobně se postupuje při tarifním odbavování zavazadel.

(7) Cestující jsou bez vyzvání povinni zaplatit jízdné a dovozné nebo označit na jízdence nastoupení jízdy nebo předkládat jízdenky ke kontrole.

(1) Cestující, který vstoupil průchodem nebo turniketem určeným pro držitele časových jízdenek, nebo který vstoupil bez zaplacení do přepravního prostoru jinak, než je uvedeno v § 29, a který se nevykázal platnou časovou jízdenkou, zaplatí jízdné; dopravce je oprávněn od tohoto cestujícího dále vyžadovat zaplacení částky 200,- Kčs. Ustanovení § 18 věty druhé zde platí obdobně. Zaplacení jízdného a částky 200,- Kčs je dopravce oprávněn vyžadovat i od cestujícího, který vložil do otvoru turniketu minci nižší než odpovídající hodnoty, nebo jiný předmět.

(2) Cestující, který při průchodu turniketem nezaplatil dovozné za zavazadlo podléhající placení dovozného, je povinen zaplatit dovozné a částku ve výši pětinásobku dovozného.

(1) Cestující, kteří používají pohyblivých schodů, jsou povinni se přidržovat pohyblivého madla a stát čelem ve směru pohybu pohyblivých schodů po jejich pravé straně; stání vlevo je dovoleno jen při vyšším obsazení pohyblivých schodů.

(2) Chůze po pohyblivých schodech je přípustná jen ve směru pohybu pohyblivých schodů po jejich levé straně a jen tehdy, jestliže obsazení pohyblivých schodů umožňuje volný průchod.

(3) Cestujícím je zakázáno pokládat na stupně a madla pohyblivých schodů zavazadla a jakékoli předměty; cestující je musí držet tak, aby se nedotýkaly bočních stěn pohyblivých schodů.

(4) Běhání a sezení na pohyblivých schodech je zakázáno.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně i pro přepravu na pohyblivých chodnících.

(1) Jako zavazadlo může cestující vzít s sebou k přepravě též čtyřkolečkový dětský kočárek. K přepravě jsou připuštěny jen kočárky s dítětem, v době snížených nároků na přepravu též kočárky prázdné. Přepravovat dětský kočárek po pohyblivých schodech lze jen za podmínky, že způsobilost schodů k přepravě a způsob přepravy byly z hlediska její bezpečnosti schváleny. Schválený způsob přepravy musí dopravce vyhlásit a cestující jsou povinni jej dodržovat.

(2) Dopravce je povinen určit způsob vstupu cestujících s dětským kočárkem do přepravního prostoru a způsob výstupu z něho; může také určit, že cestující s dětským kočárkem jsou povinni použít zvláštního zařízení uvedeného v § 35.

(3) Dopravce je povinen vyhradit v každém vlaku místo pro přepravu dětských kočárků a určit dveře, kterými cestující s dětskými kočárky do vozidla nastupují a kterými z vozidla vystupují.

(4) Dopravce může místní úpravou omezit počet kočárků, které smějí být najednou přepravovány ve vlaku.

(1) Při čekání jsou cestující povinni stát podél hrany nástupiště a nepřekračovat vyznačenou čáru ohraničující nástupiště. Tuto čáru nesmějí přesahovat ani zavazadla nebo jiné předměty, které mají cestující s sebou.

(2) Cestujícím je zakázáno zdržovat se bezdůvodně v přepravním prostoru.

(3) Jestliže cestující upustil na trať jakýkoli předmět, je povinen to neprodleně ohlásit pracovníkovi dopravce.

(4) V přepravním prostoru není dovoleno nabízet cestujícím věci ke koupi bez souhlasu dopravce.

(1) Dopravce je povinen informovat rozhlasovým zařízením ve vlaku cestující při vjezdu vlaku do stanice o názvu stanice a možnosti přestupu; před odjezdem vlaku ze stanice je povinen vyzvat cestující k ukončení nástupu a výstupu, upozornit na zavírání dveří a oznámit název následující stanice.

(2) Dopravce je povinen vyhradit pro přepravu invalidů, nemocných osob a těhotných žen v každém voze nejméně šest míst k sezení, není-li pro tento účel vyhrazen ve vlaku zvláštní oddíl. Vyhrazená místa k sezení nebo vyhrazený oddíl musí být zřetelně označeny.

(3) Dopravce je povinen v přepravním prostoru zabezpečit nezbytnou pomoc invalidům a osobám se sníženou pohyblivostí.

(1) Pokud je v některých stanicích metra zřízeno zvláštní zařízení pro přepravu invalidů a osob se sníženou pohyblivostí (výtahy, zvláštní pohyblivé schody), neplatí pro tyto cestující, použijí-li tohoto zařízení, ustanovení § 29 a § 30 odst. 2, pokud se týká způsobu vstupu do přepravního prostoru.

(2) Pro placení jízdného (dovozného) a vstup do přepravního prostoru v případech uvedených v odstavci 1 platí místní úprava provedená dopravcem.

(1) Dopravce, cestující a objednatelé zvláštních jízd a účastníci těchto jízd odpovídají z přepravy podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, hospodářského zákoníku a ustanovení tohoto řádu.

(2) Jestliže v pravidelné přepravě osob nebyla provedena přeprava cestujícího s platnou jízdenkou nebo je-li pokračování v jízdě znemožněno, má tento cestující práva uvedená v § 6 odst. 1. Neprovedení přepravy z těchto důvodů, zpožděný příjezd, odjezd, popřípadě ztráta přípoje nezakládá právo na náhradu škody.

(3) Vznikla-li objednateli zvláštní jízdy škoda neprovedením sjednané přepravy nebo nedodržením časů dohodnutých pro provedení jízdy, je dopravce povinen mu škodu nahradit, a to do výše zaplaceného jízdného nebo jízdného, které odpovídá objednané přepravě. Dopravce se zprostí odpovědnosti, jestliže prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm lze požadovat.

(4) Nemůže-li dopravce zjistit, kterým z účastníků zvláštní jízdy byla škoda způsobena, odpovídá za ni dopravci objednatel.

(1) Práva objednatele zvláštní jízdy podle § 28 odst. 2 musí být uplatněna u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebyla-li práva uplatněna nejpozději do šesti měsíců, zaniknou; šestiměsíční lhůta počíná od události zakládající právo, a jde-li o jízdu objednanou socialistickou organizací, ode dne, kdy jízda byla nebo měla být provedena.

(2) Právo se uplatňuje reklamací podanou písemně nebo ústně; jde-li o socialistickou organizaci jen písemně. Uplatňuje-li se právo ústní reklamací, vyhotoví o ní dopravce zápis. V reklamaci musí reklamující vymezit, čeho se jeho požadavek týká, uvést rozsah svých nároků, stručně je odůvodnit a připojit důkazní prostředky.

(3) Nemá-li reklamace náležitosti uvedené v odstavci 2, vyzve dopravce reklamujícího k jejímu doplnění a stanoví přiměřenou lhůtu, nikoliv kratší než 8 dnů. Bude-li doplnění reklamace provedeno ve stanovené lhůtě, platí, že byla řádně podána.

(4) Dopravce je povinen vyřídit reklamaci do tří měsíců od jejího podání. Zamítne-li dopravce zcela nebo zčásti reklamací uplatněné právo, je povinen svoje rozhodnutí odůvodnit.

(5) Právo občana uplatnit návrhem u soudu náhradu požadovanou již reklamací u dopravce se promlčuje za jeden rok ode dne, kdy bylo právo u dopravce uplatněno.

(6) Socialistická organizace může uplatnit svá práva proti dopravci u hospodářské arbitráže teprve tehdy, jestliže reklamace byla zcela nebo zčásti zamítnuta nebo jestliže nebyla vyřízena do tří měsíců. Právo socialistické organizace zaniká, nebylo-li uplatněno do 6 měsíců od prvého dne měsíce následujícího po odeslání reklamace dopravci.

Pro uplatnění a zánik práv dopravce vůči cestujícím a objednatelům zvláštních jízd platí ustanovení občanského zákoníku.

Zrušuje se vyhláška ministerstva dopravy č. 364/1953 Ú. l., kterou se vydává přepravní řád pro městskou hromadnou dopravu osob (přepravní řád) ve znění vyhlášky ministerstva dopravy a spojů č. 7/1963 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.

Ministr:

Indra v. r.

2) Označení stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci se zúčastněnými orgány.

3) Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 134/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon Slovenské národní rady o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.