Nařízení vlády Československé socialistické republiky o závodním stravování

Příslušné orgány Revolučního odborového hnutí spolupůsobí při všech opatřeních k rozvoji závodního stravování včetně jeho zásobování a vykonávají společenskou kontrolu podle zásad Ústřední rady odborů.

(1) Nemůže-li organizace zajistit závodní stravování, protože tomu brání povaha práce nebo častá změna pracoviště, může výjimečně zajistit náhradní stravování svých pracovníků a učňů [§ 5 odst. 1 písm. b)], kteří nepobírají stravné nebo paušalované stravné podle předpisů o náhradách cestovních výdajů, v průběhu pracovní směny na poukázky v zařízeních restauračního stravování. K tomu uzavírá organizace se souhlasem okresní odborové rady vždy nejdéle na dobu jednoho roku písemnou smlouvu s organizací restauračního stravování.

(2) Náhradní stravování lze provádět jen na poukázky, které musí znít na dohodnutou průměrnou cenu teplého hlavního jídla, do níž je zahrnut příspěvek organizace i podíl z ceny, který uhrazuje strávník. Je-li cena jídla vyšší než cena uvedená na poukázce, platí rozdíl strávník.

(3) Poukázka smí být použita pouze k úhradě jednoho teplého hlavního jídla nejpozději do tří měsíců od jejího vydání a její použití musí být i místně omezené. Organizace restauračního stravování, se kterou byla uzavřena smlouva o náhradním stravování, zabezpečuje denně aspoň dva druhy hlavního jídla v ceně uvedené na poukázce. Obě smluvní strany jsou povinny provádět důslednou kontrolu náhradního stravování, zejména aby poukázky byly používány v souladu s tímto nařízením. Právo společenské kontroly má i okresní odborová rada.

(4) Organizace přispívají na náhradní stravování na jedno hlavní jídlo denně částkou 2,45 Kčs. Příspěvek hradí rozpočtové organizace ze svého rozpočtu, příspěvkové organizace ze svých rozpočtových výdajů a ostatní organizace na vrub nákladů své činnosti.

Pro stravování v zařízeních výrobních, spotřebních a bytových družstev a v zařízeních Ústřední rady družstev a organizací jí řízených platí ustanovení § 1 až 11, § 17 odst. 4 až 6, § 19 odst. 1, § 20, § 21 odst. 1 až 3 a § 23.12)

Ústřední orgány řídící organizace, které zabezpečují jiné formy účelového nebo restauračního stravování, mohou pro zajišťování stravování pracovníků těchto organizací v jejich stravovacích zařízeních určit, dohodnou-li se na podmínkách jejich stravování s příslušným ministerstvem financí a orgánem Revolučního odborového hnutí, že tyto organizace postupují obdobně podle tohoto nařízení.

(1) Organizace zabezpečující závodní stravování strávníků uvedených v § 5 odst. 1 a 2 hradí do konce roku 1983 ze zdrojů uvedených v § 12 odst. 3 osobní náklady na jedno hlavní jídlo částkou 1 Kčs.

(2) Organizace může do konce roku 1983 poskytovat z fondu kulturních a sociálních potřeb příspěvek též na osobní náklady až do jejich celkové výše, snížené o úhradu podle předchozího odstavce. Ustanovení § 13 odst. 3 a 4 přitom platí obdobně.

(3) Osobní náklady, které nebudou uhrazeny podle předchozích odstavců, uhradí strávníci, s výjimkou pracovníků zaměstnaných v zařízeních závodního stravování, v částce placené za hlavní jídlo. Částka dosud placená strávníky přitom nesmí být snížena, pokud nebylo dosaženo stanoveného finančního limitu.

Organizace přispívá do konce roku 1983 na náhradní stravování (§ 21) ze zdrojů uvedených v § 21 odst. 4 částkou 1,95 Kčs na jedno hlavní jídlo. Kromě toho může v této době poskytovat příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb na osobní náklady až do výše 0,50 Kčs na jedno hlavní jídlo denně podle kolektivní smlouvy.

Organizace jsou povinny uvést dosavadní smlouvy o stravování pracovníků do souladu s tímto nařízením nejpozději do 31. prosince 1983. V téže lhůtě zabezpečí organizace v dohodě se závodními výbory provedení případných změn nebo doplňků kolektivních smluv.

Zrušuje se nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 25/1974 Sb., o závodním stravování.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.

Dr. Štrougal v. r.

1) Účelovým stravováním se rozumí neveřejné formy stravování, určené ke stravování vymezeného okruhu osob (závodní stravování, školní stravování, učňovské stravování, stravování v menzách, stravování ve společenských a družstevních organizacích, stravování ozbrojených sil a sborů, ústavní stravování, stravování důchodců, stravování ve zdravotnických zařízeních, v rekreačních zařízeních, v zařízeních pro výchovu a vzdělávání dospělých apod.).

2) § 360a hospodářského zákoníku.

Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací.

3) § 140 odst. 1 věta třetí zákoníku práce.

4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a předpisy jej provádějící.

5) Viz zejména zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu.

6) Např. Pokyn k úhradě zvýšených cen potravinářských surovin a polotovarů v závodním stravování od 30. ledna 1982 vydaný federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, federálním ministerstvem financí a Ústřední radou odborů (čj. F 44-469-4409-180182).

7) § 7, § 19 odst. 1 písm. c) a § 27 odst. 1 vyhlášky Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, ve znění vyhlášky č. 91/1982 Sb.

8) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 157/1976 Sb., o režimech staveb.

9) § 5, 10, 17, 39 a 54 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků.

10) § 3 a 6 vyhlášky federálního ministerstva financí a Ústřední rady odborů č. 165/1980 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

11) Vyhláška ministerstva financí č. 95/1967 Sb., kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění vyhlášek č. 171/1973 Sb. a č. 113/1974 Sb.

12) § 267a písm. a), b) a f) zákoníku práce.