Novela Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) od 2010-07-01: co se mění

§ 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb, b) uživatelem každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, c) koncovým uživatelem uživatel, který nezajišťuje veřejné komunikační sítě nebo veřejně dostupné služby elektronických komunikací, d) spotřebitelem každá fyzická osoba, která využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro účely mimo rámec její podnikatelské činnosti, e) operátorem podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky, f) zajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítě, její provozování a dohled nad ní nebo její zpřístupnění, g) přiřazenými prostředky prostředky spojené se sítí nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby; tyto prostředky zahrnují také systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce, h) sítí elektronických komunikací přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace, i) elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln, j) veřejnou komunikační sítí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, k) veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb a která umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem komunikace, jako je faksimilní a datový přenos, l) rozhraním 1. koncový bod veřejné pevné komunikační sítě, 2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k nim, nebo 3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními (koncový bod veřejné mobilní sítě) zařízeními, a jeho jejich technické specifikace, m) koncovým bodem sítě fyzický bod, ve kterém je účastníkovi poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen specifickou síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka, n) službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, o) veřejně dostupnou službou elektronických komunikací služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen, p) veřejně dostupnou telefonní službou veřejně dostupná služba elektronických komunikací umožňující uskutečňování národních a mezinárodních volání a přístup k číslům tísňového volání prostřednictvím jednoho nebo více čísel číslovacího plánu; tato služba může podle potřeby zahrnovat poskytování jedné nebo více následujících služeb: 1. operátorských služeb, 2. informačních služeb o telefonních číslech, 3. vedení telefonních seznamů, 4. zajišťování veřejných telefonních a automatů, 5. doplňkových služeb uvedený

§ 8 Všeobecné oprávnění (1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je a) zajišťování veřejných komunikačních sítí, b) poskytování služeb elektronických komunikací. (2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické a právnické osoby, které splňují obecné podmínky. Oprávnění k podnikání vzniká těmto osobám dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13, nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se rozumí a) u fyzických osob dosažení věku nejméně 18 let, b) u fyzických osob plná způsobilost k právním úkonům, c) u fyzických osob bezúhonnost, d) předložení dokladu o tom, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatky na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které vybírají a vymáhají územní finanční orgány podle zvláštního právního předpisu4). Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad, e) skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek. Tuto skutečnost fyzická nebo právnická osoba doloží čestným prohlášením. (4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, anebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen5). (5) U právnické osoby musí obecné podmínky podmínku bezúhonnosti podle odstavce 3 4 splňovat rovněž osoba oprávněná jednat jejím jménem. (6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Úřad si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu5a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Díl 2

§ 10 Podmínky stanovené všeobecným oprávněním (1) Úřad všeobecným oprávněním stanoví konkrétní podmínky týkající se a) peněžních příspěvků na financování univerzální služby, b) interoperability služeb a propojení sítí, c) b) zajištění dostupnosti a využívání čísel z číslovacího plánu pro koncové uživatele včetně podmínek jejich využívání, d) c) ochrany životního prostředí, územního plánování, přístupu na nemovitosti včetně jejich užívání, společného umístění nebo sdílení zařízení, včetně, kde je to aplikovatelné, jakýchkoliv finančních nebo technických záruk nutných pro provedení prací, e) d) povinnosti poskytovat službu šíření určeného rozhlasového nebo televizního programu a s tímto programem související služby podle § 72, f) e) ochrany osobních údajů a soukromí, g) f) ochrany spotřebitelů, h) g) omezení ve vztahu k přenášení takového obsahu, který představuje porušování právních předpisů, i) h) informací, které subjekty oznamují na základě tohoto zákona, zvláštního právního předpisu nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství5a), j) i) zajišťování sítí elektronických komunikací za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu6) a válečného stavu7) (dále jen „krizové stavy“), k) j) ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření způsobeného sítěmi elektronických komunikací8), l) k) zajištění integrity veřejných komunikačních sítí a prevence elektromagnetického rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikací, m) l) ochrany veřejných komunikačních sítí vůči neoprávněnému přístupu podle § 89 odst. 1, n) m) využívání rádiových kmitočtů s ohledem na účelné využívání rádiového spektra a zabránění škodlivé interferenci, o) n) plnění povinnosti podle § 62, nebo p) o) plnění povinností podle § 97. (2) Podmínky podle odstavce 1 Úřad stanoví ve všeobecném oprávnění pouze tehdy, nestanoví-li je tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

§ 13 Oznámení podnikání (1) Fyzická a právnická osoba, která hodlá vykonávat komunikační činnost, která je podnikáním v elektronických komunikacích, je povinna předem tuto skutečnost písemně oznámit10) (dále jen „oznámení“) Úřadu. Oznámení je učiněno dnem jeho doručení Úřadu. (2) Fyzická osoba v oznámení uvede jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo přechodného pobytu nad 90 dnů na území České republiky, popřípadě bydliště v zahraničí (dále jen „bydliště“) a identifikační číslo, číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno. (3) Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu, název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby. (4) Fyzická a právnická osoba dále v oznámení uvede a) vymezení druhu a územního rozsahu veřejné komunikační sítě, kterou hodlá zajišťovat, a popis služby elektronických komunikací, kterou hodlá poskytovat, včetně údajů o síti, jejímž prostřednictvím bude služba poskytována, s odkazem na příslušné všeobecné oprávnění, b) datum předpokládaného zahájení zajišťování veřejné komunikační sítě nebo poskytování služby elektronických komunikací, c) způsob zajištění povinnosti stanovené v § 97. (5) Fyzická a právnická osoba dále při oznámení doloží splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3 a zaplacení správního poplatku. (6) Fyzická a právnická osoba, která splnila oznamovací povinnost podle odstavců 2 až 5, je povinna Úřadu písemně neprodleně sdělit změny údajů uvedených v oznámení. (7) Fyzická a právnická osoba, která ukončila vykonávání komunikační činnosti podle všeobecného oprávnění, je povinna ve lhůtě 1 týdne od ukončení výkonu komunikační činnosti oznámit tuto skutečnost Úřadu, a to podle odstavce 1 obdobně. (8) Podnikatel žádající o přístup nebo propojení není povinen oznámit Úřadu vykonávání komunikačních činností, neposkytuje-li na území České republiky službu elektronických komunikací nebo nezajišťuje-li síť elektronických komunikací.

§ 14 Osvědčení a evidence podnikatelů (1) Do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě uvedené v § 13 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila oznámení podle § 13. 13, a současně jí přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru osob10a). Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle § 13, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k jeho doplnění ve lhůtě ne menší než 14 dnů. Nesplňuje-li oznámení náležitosti ani po uplynutí této lhůty, Úřad osvědčení nevydá, řízení zastaví a tuto skutečnost dotčené osobě sdělí. (2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede a) tyto identifikační údaje: 1. u fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. u právnické osoby obchodní firmu, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) vymezení druhu a územního rozsahu sítě elektronických komunikací, nebo služby elektronických komunikací, jejíž zajišťování nebo poskytování bylo oznámeno, a skutečnost, zda oznamovateli vzniklo oprávnění podle § 79 a 104. (3) Úřad vede v elektronické podobě databázi fyzických a právnických osob, které splnily oznamovací povinnost podle § 13 odst. 1. Databáze obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v odstavcích 2 a 4. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Má-li osoba uvedená v databázi povinnost přednostně poskytovat služby za krizových stavů, vyznačí Úřad tuto skutečnost v databázi. (5) Na žádost osoby uvedené v § 13 odst. 6 vydá Úřad osvědčení o sdělení změny oznámených údajů v rozsahu odstavce 2. Vydání tohoto osvědčení je podmíněno zaplacením správního poplatku. Díl 3

§ 15 Správa rádiového spektra (1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání rádiových kmitočtů správu rádiového spektra, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropských společenství (dále jen „Společenství“). Rádiovým spektrem se rozumí elektromagnetické vlny o kmitočtu od 9 kHz do 3 000 GHz šířené prostorem bez zvláštního vedení. (2) Správou rádiového spektra se rozumí sestavování návrhu plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a jeho změn, sestavování plánu využití rádiového spektra, udělování individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, udělování přídělu rádiových kmitočtů, udělování souhlasu k převodu práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů, přidělování volacích značek a identifikačních čísel a kódů, koordinace rádiových kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání rádiového spektra. Úřad v rámci správy rádiového spektra odpovídá za jeho optimální účelné využití. (3) Využíváním rádiových kmitočtů se rozumí jejich používání pro radiokomunikační službu nebo k zajišťování sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány služby elektronických komunikací nebo radiokomunikační služby. (4) Využívání rádiových kmitočtů musí probíhat v souladu se zákonem, plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, přídělem rádiových kmitočtů a individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů, popřípadě všeobecným oprávněním. (5) Úřad vede databázi přidělených rádiových kmitočtů, vydaných individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a vydaných přídělů rádiových kmitočtů, která obsahuje zejména čísla rozhodnutí, kterými byly rádiové kmitočty přiděleny, včetně doby, na kterou byly přiděleny. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Veřejný přístup není k údajům o rádiových kmitočtech přidělených a) Ministerstvu vnitra pro účely bezpečnosti státu, b) Policii České republiky pro účely bezpečnosti státu, c) Bezpečnostní informační službě, d) Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, e) Hasičskému záchrannému sboru České republiky, f) Ministerstvu obrany pro vojenské účely. (6) Úřad poskytuje informace do Informačního systému o rádiovém spektru10a).

§ 16 Kmitočtové plány (1) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) stanoví Ministerstvo vyhláškou. (2) Plán využití rádiového spektra, popřípadě jeho části, Úřad vydává jako opatření obecné povahy. (3) Plán přidělení kmitočtových pásem v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích obsahuje kmitočtová pásma pro jednotlivé radiokomunikační služby a služby, popřípadě rádiová zařízení a obecné podmínky pro využívání kmitočtů. (4) Úřad v plánu využití rádiového spektra stanoví technické parametry a podmínky využití rádiového spektra radiokomunikačními službami. (5) Úřad je oprávněn upřednostnit ve veřejném zájmu využívání rádiového spektra pro poskytování univerzální služby a poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. (6) Plán využití rádiového spektra a informace o právech, podmínkách, postupech a poplatcích týkajících se využívání rádiového spektra Úřad uveřejní. Úřad tyto informace průběžně aktualizuje. Údaje o kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu využití rádiového spektra Ministerstvu obrany pro vojenské účely se neuveřejňují. (7) Způsob tvorby volacích značek a identifikačních čísel a kódů, jejich používání a druhy radiokomunikačních služeb, pro něž jsou vyžadovány, stanoví prováděcí právní předpis. (8) Technické a provozní podmínky amatérské radiokomunikační služby stanoví prováděcí právní předpis.

§ 17 Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Rádiové kmitočty lze využívat jen na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (dále jen „oprávnění k využívání rádiových kmitočtů“), nestanoví-li tento zákon jinak. Není-li k využívání rádiových kmitočtů nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, Úřad stanoví podmínky k jejich využívání ve všeobecném oprávnění. (2) V případech, kdy je nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o jejich udělení kterémukoli podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací nebo poskytujícímu službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění nebo podnikateli užívajícímu tyto sítě nebo služby, anebo nepodnikající osobě v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání rádiových kmitočtů, a to na základě jeho písemné žádosti podané Úřadu. (3) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí obsahovat a) je-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, 2. podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající osoba, jméno a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány, včetně jejich technických parametrů, a účel jejich využívání, nejsou-li tyto kmitočty a jejich technické parametry závazně stanoveny mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, c) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo tímto přídělem uděleno, d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích, e) návrh požadované volací značky, identifikačního čísla nebo kódu, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné, d) f) vymezení předpokládaného území využívání rádiových kmitočtů, je-li pro jejich využívání nezbytné, e) g) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů. (4) Rozsah požadovaných údajů podle odstavce 3 písm. b) pro jednotlivé druhy radiokomunikačních služeb stanoví Úřad opatřením obecné povahy. (5) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být doložena a) licencí k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného analogově podle zvláštního právního předpisu11) nebo smlouvou s držitelem takové licence, požaduje-li žadatel využívání rádiových kmitočtů pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání (rozhlasová služba), pokud se nejedná o žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, b) souhlasem držitele přídělu v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, pokud o oprávnění nežádá držitel tohoto přídělu, c) průkazem odborné způsobilosti, je-li tímto zákonem požadován, c) d) u osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem ne starším než 3 měsíce, popřípadě ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, d) e) osvědčením o zápisu do leteckého rejstříku České republiky, nebo osvědčením o přidělení poznávací značky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na palubě letadla, e) f) potvrzením Ministerstva dopravy o provedení kmitočtové koordinace v rámci leteckých mezinárodních organizací, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů letecké pohyblivé služby12), f) osvědčením o zápisu do plavebního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na vnitrozemském plavidle13), nebo do námořního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání kmitočtů na námořním plavidle14); zápis plavidla do plavebního rejstříku České republiky je možno rovněž doložit lodním osvědčením14). (6) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů bezodkladně. Jedná-li se o rádiové kmitočty vyhrazené pro zvláštní účely v rámci plánu přidělení kmitočtových pásem a plánu využití rádiového spektra, rozhodne Úřad ve lhůtě 6 týdnů ode dne podání úplné žádosti. Tuto lh p

§ 18 Vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Úřad v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uvede a) byla-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. jiná nepodnikající osoba, jméno a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, b) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu včetně jejich technických parametrů, c) označení služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno, d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v mezinárodních organizacích, e) přidělené volací značky, identifikační čísla a kódy, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné, f) výši poplatků podle § 24, nestanoví-li tento zákon jinak, g) dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. (2) Úřad může v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uložit podmínky týkající se a) zamezení škodlivé interference a ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření8), b) povinností vyplývajících z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtů. kmitočtů, c) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo d) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti státu. Tyto podmínky Úřad může stanovit, nestanoví-li je tento zákon, všeobecné oprávnění nebo zvláštní právní předpis. (3) Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle odstavce 1 písm. g) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s kmitočtovými plány, plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, harmonizačními záměry Společenství, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu. Pokud je oprávnění k využívání rádiových kmitočtů udělováno pro rozhlasové a televizní vysílání, nesmí být doba platnosti kratší než doba, na kterou je udělena licence podle zvláštního zákona11). (4) Bylo-li využívání rádiových kmitočtů harmonizováno na úrovni Společenství a byly-li stanoveny podmínky jejich využívání, rozhodne Úřad o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podnikateli určenému podle pravidel Společenství nebo v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. Jsou-li splněny podmínky spojené s oprávněním k využívání rádiových kmitočtů stanovené podle tohoto zákona nebo na jeho základě, nestanoví Úřad v oprávnění žádné další podmínky, které by omezovaly nebo opožďovaly využívání rádiových kmitočtů. (5) Držitel individuálního oprávnění k využívání kmitočtů je povinen Úřadu neprodleně oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.

§ 19 Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Úřad může rozhodnout o změně oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, vyžaduje-li to a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo nebo b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, b) organizacích anebo vyžaduje-li to zajištění bezpečnosti státu, c) nezbytně bezpečnost státu a není-li možné ji zajistit jiným způsobem, c) d) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, d) nebo změna výše poplatků podle § 24, e) držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů z důvodu změny technických parametrů přiděleného kmitočtu; kmitočtů; žádost o změnu přiděleného kmitočtu nebo jeho technických parametrů se považuje za žádost o udělení nového individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. S výjimkou případu uvedeného v písmenu d) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až c) může Úřad tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní. (2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí efektivně a účelně vynaložené náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění nebo Ministerstvu obrany prostřednictvím radiokomunikačního účtu Úřad. Úřad podle § 27. (3) Na žádost držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), a) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 11, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti. (4) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem16), b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, c) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu, d) držitel oprávnění nevyužíval přidělené kmitočty nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání přidělených kmitočtů na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo je využíval k jiným účelům, než pro které mu byly přiděleny; do doby přerušení využívání kmitočtů se nezapočítávají doby nutné pro opravy a údržbu vysílacích rádiových zařízení, nebo doba, kdy efektivnímu využívání kmitočtů bránily odůvodněné technické překážky; lhůta pro posouzení nevyužívání rádiových kmitočtů se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé; doba užívání využívání rádiových kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské radiokomunikační služby, nebo e) držitel oprávnění o odnětí požádal. (5) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b) nebo d), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci. (6) Úřad o vydání rozhodnutí o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtových pásmech určených výhradně pro rozhlasové a televizní vysílání informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. (7) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno, b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pokud tato nemá právního nástupce, c) úmrtím fyzické osoby, které bylo uděleno oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, nebo d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nabylo právní moci. doby

§ 21 Výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů (1) Výběrové řízení Úřad vyhlásí za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů, je-li počet těchto práv omezen plánem využití rádiového spektra nebo omezil-li počet práv Úřad podle § 20. (2) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 až 4 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. (3) Kritéria hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 a 3 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria zahrnují zejména a) finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů, b) dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů, c) předpokládanou výši investičních nákladů na výstavbu a rozvoj sítě elektronických komunikací. (4) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné informace, kterými prokáže, že může podmínky spojené s udělením práv splnit; neposkytne-li žadatel informace, je Úřad oprávněn žádost o udělení práv zamítnout. (5) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní včetně a) informace, pro které služby mají být práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, b) předpokládaného počtu práv, která by měla být udělena, c) údajů o kmitočtech, které jsou předmětem výběrového řízení, a předpokládaný počet udělených oprávnění, d) podmínek spojených s právem k využívání rádiových kmitočtů, e) výše poplatku výši částky za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů, f) podmínek účasti ve výběrovém řízení, g) kritérií hodnocení žádostí, h) lhůty pro podávání žádostí. (6) Na výběrové řízení se přiměřeně použijí ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Po jeho vyhlášení nelze podmínky účasti ve výběrovém řízení, včetně kritérií hodnocení žádostí, měnit. Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí. (7) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení včetně odůvodnění uveřejní nejpozději do 1 měsíce od jeho ukončení. (8) Postupem podle odstavců 2 až 7 není dotčen převod práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů podle § 23.

§ 22 Příděl rádiových kmitočtů (1) Přídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou držiteli přídělu Úřadem stanoveny v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen „předseda Rady“) rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů žadateli nebo žadatelům, kteří podali žádost ve lhůtě podle § 21 odst. 5 písm. h), vyhověli všem podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověli stanoveným kritériím hodnocení žádostí. Není-li počet žadatelů, kteří vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, vyšší než předpokládaný počet práv, která by měla být udělena, předseda Rady výběrové řízení ukončí a rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů těmto žadatelům. (2) Předseda Rady v rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů uvede a) specifikaci rádiových kmitočtů, b) označení služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, popřípadě výhradního využívání rádiových kmitočtů pro přenos specifického obsahu nebo specifických audiovizuálních služeb, b) c) podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, popřípadě pokrytí území nebo obyvatelstva, c) d) podmínky převodu práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů v souladu s § 23, d) e) taxativní výčet závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového řízení na udělení práva k využívání rádiových kmitočtů, e) f) dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů a f) g) povinnosti vyplývající z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtů. (3) Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle odstavce 2 písm. e) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s kmitočtovými plány, harmonizačními záměry Společenství, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu. (4) Příděl rádiových kmitočtů lze udělit jen podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak16). (5) Příděl rádiových kmitočtů nenahrazuje oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a neopravňuje podnikatele k využívání rádiových kmitočtů pro provoz vysílacích rádiových zařízení. Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, může být uděleno držiteli tohoto přídělu nebo s jeho souhlasem podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

§ 23 Převod práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů (1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést svá práva vyplývající z přídělu příděl rádiových kmitočtů nebo jeho část (dále jen „převod přídělu“) jen s předchozím souhlasem Úřadu. Úřad udělí tento souhlas jen tehdy, udělí, pokud takovým a) zamýšleným převodem a) přídělu nebude narušena hospodářská soutěž v oblasti elektronických komunikací z hlediska využívání rádiových kmitočtů, b) zamýšleným převodem přídělu nedojde ke změně podmínek ve využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno. (2) Podmínky a postupy pro převod práv vyplývajících z harmonizováno, c) zamýšleným převodem přídělu nebude narušeno účelné využití rádiového spektra, d) neprobíhá s držitelem dotčeného přídělu rádiových kmitočtů řízení o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části, e) žádost o udělení souhlasu Úřadu s převodem přídělu splňuje náležitosti uvedené v odstavci 2. (2) V žádosti o udělení souhlasu s převodem přídělu podle odstavce 1 stanoví Úřad opatřením obecné povahy. (3) Úřad uveřejňuje držitel přídělu rádiových kmitočtů uvede a) své identifikační údaje v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3, b) identifikační údaje budoucího nabyvatele přídělu rádiových kmitočtů v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3, c) číslo jednací a den vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů, který je předmětem zamýšleného převodu přídělu, d) označení služby, druhu sítě nebo technologie týkající se části přídělu rádiových kmitočtů, která má být předmětem zamýšleného převodu přídělu rádiových kmitočtů, e) dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu, budoucím nabyvatelem, f) informace o převodech práv vyplývajících z finančních, technických a odborných předpokladech budoucího nabyvatele pro využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu. (3) Převod přídělu musí být proveden do 60 dnů ode dne udělení souhlasu Úřadu podle odstavce 1. (4) Příděl rádiových kmitočtů může dědic držitele přídělu rádiových kmitočtů. kmitočtů, který nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4, převést na jinou osobu do 5 měsíců ode dne právní moci konečného usnesení v řízení o dědictví po zemřelém držiteli přídělu rádiových kmitočtů, na základě kterého byl určen dědicem tohoto přídělu, podle podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3.

§ 25 Krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Úřad udělí krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě žádosti na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na dobu nepřesahující 1 měsíc. Krátkodobé oprávnění je určeno pro jednorázové účely, které nelze v dostatečném předstihu předvídat. Lze je udělit, jsou-li požadované kmitočty k dispozici a nedojde-li jejich využíváním ke škodlivé interferenci. (2) Žádost musí být doručena Úřadu nejméně 3 pracovní dny před požadovaným termínem zahájení využívání rádiových kmitočtů. (3) Žadatel o krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů je povinen za právo využívat rádiové kmitočty zaplatit jednorázový poplatek, který je splatný před udělením tohoto oprávnění. Vláda stanoví nařízením výši jednorázového poplatku v rozmezí od 500 Kč do 3 000 Kč za jeden přidělený rádiový kmitočet odstupňovaného podle druhu radiokomunikační služby. (4) Využívání rádiových kmitočtů zahraničním subjektem na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu, nepodléhá jednorázovému poplatku. (5) Na udělení krátkodobého oprávnění k využívání rádiových kmitočtů se nevztahuje správní řád. (6) Udělí-li Úřad krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtových pásmech určených výhradně pro rozhlasové a televizní vysílání, informuje o tom Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

§ 26 Odborná způsobilost (1) Odborná způsobilost žadatele o oprávnění k využívání rádiových kmitočtů se vyžaduje pro obsluhu a) radiotelefonních, radiotelegrafních nebo jiných vysílacích rádiových zařízení umístěných na palubách letadel a lodí zapsaných v leteckém, plavebním nebo námořním rejstříku České republiky, b) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení letecké pohyblivé služby a námořní pohyblivé služby a radiotelefonní služby na vodních cestách13),17), c) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln, d) vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu. (2) Obsluhu vysílacích rádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou vykonávat osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení. Je-li držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů právnická osoba, je povinna zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti. Tuto Úřad na žádost ověřuje zkouškou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení ověřuje a vydává průkazy odborné způsobilosti. Jestliže zvláštní způsobilost žadatele nebyla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu18), ověří Úřad zkouškou. způsobilost žadatele k obsluze vysílacích rádiových zařízení vždy. (3) Žadatel se ke zkoušce podle odstavce 2 přihlašuje písemně u Úřadu. Úřad žadateli umožní stanoví datum vykonání zkoušky tak, aby se konala nejpozději do 3 měsíců od doručení přihlášky. (4) Žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání obsluhy vysílacích rádiových zařízení zkouškou, zkouškou nebo pokud jeho zvláštní způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu, vydá Úřad průkaz odborné způsobilosti. (5) Náležitosti přihlášky ke zkoušce podle odstavce 3, obecné podmínky pro vykonání zkoušky, rozsah znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob provádění zkoušek, druhy průkazů odborné způsobilosti a dobu jejich platnosti stanoví prováděcí právní předpis. (6) Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti. (7) Pokud doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v období do jednoho roku ode dne pozbytí jeho platnosti vydat nový průkaz, pokud žadatel doloží žádost potvrzením, že v době platnosti průkazu nejméně dva roky vykonával obsluhu vysílacích rádiových zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán. Díl 4

§ 27 Radiokomunikační účet (1) K úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku změn ve využívání rádiového spektra z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) a b) Úřad zřídí radiokomunikační účet, který spravuje. Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku odstranění vzniklé technické nekompatibility, která není důsledkem nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ve všeobecném oprávnění nebo v plánu využití rádiového spektra. (2) Radiokomunikačním účtem se rozumí účet, který není součástí státního rozpočtu. Prostředky na účtu jsou vedeny u banky a lze je použít pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením účtu jsou výdajem státního rozpočtu. Příjmy radiokomunikačního účtu tvoří část poplatků za využívané kmitočty ve výši stanovené vládou. (3) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvo obrany, který požaduje úhradu efektivně a účelně vynaložených nákladů z důvodů uvedených v odstavci 1, předloží Úřadu kvantifikaci těchto nákladů doloženou účetní evidencí. Úřad posoudí předloženou kvantifikaci na základě účetní evidence, technické dokumentace a dalších prvotních dokladů. Na základě výsledku svého posouzení Úřad navrženou výši efektivně a účelně vynaložených nákladů potvrdí nebo stanoví výši efektivně a účelně vynaložených nákladů jinou. (4) Náklady podle odstavce 1 se rozumí a) náklady na technické úpravy zařízení v případě změny přiděleného rádiového kmitočtu nebo změny jeho technických parametrů, b) zůstatková cena zařízení používaného pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů a vyřazeného v důsledku změn ve využívání rádiových kmitočtů, c) náklady na demontáž a vyřazení zařízení pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů z provozu, d) náklady na montáž a uvedení do provozu zařízení nahrazujícího vyřazené zařízení a e) náklady na zajištění služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím dosavadních rádiových kmitočtů jiným způsobem, a to po dobu nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro provedení změny ve využívání rádiových kmitočtů. (5) Výkaz o hospodaření s prostředky radiokomunikačního účtu za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen uveřejnit. Tento výkaz tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110. (5) (6) Vláda stanoví nařízením způsob a výši tvorby prostředků radiokomunikačního účtu z části poplatků za právo využívat kmitočty a způsob jejich čerpání v souladu s ustanovením § 133. Díl 5

§ 29 Číslovací plány (1) Číslovací plány, v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy nebo z členství v mezinárodních organizacích, obsahují pravidla pro tvorbu a využívání čísel pro veřejně dostupné služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím sítí elektronických komunikací. Číslovací plány dále určují výjimky z povinnosti přenositelnosti telefonních čísel (§ 34). (2) Úřad je oprávněn rozhodnout o zavedení zvláštního režimu pro volání mezi příhraničními oblastmi České republiky a k nim přilehlými příhraničními oblastmi členských států. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen bez zbytečného odkladu o takových režimech informovat své koncové uživatele v uvedených oblastech. (3) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen při změně číslovacího plánu provést na své náklady technické úpravy vyplývající z této změny. Účastník nebo uživatel nemá nárok na úhradu výdajů nebo případnou náhradu škody, která mu může vzniknout při změně čísla v důsledku změny číslovacího plánu. (4) Číslovací plány stanoví prováděcí právní předpis.

§ 30 Oprávnění k využívání čísel (1) Čísla z číslovacího plánu lze využívat jen na základě oprávnění k využívání čísel. Úřad rozhoduje o udělení oprávnění k využívání čísel tak, aby byla poskytnuta odpovídající čísla pro všechny veřejné komunikační sítě a veřejně dostupné služby elektronických komunikací. (2) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel kterémukoli podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, anebo užívajícímu tuto síť nebo službu v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání čísel, a to na základě jeho žádosti podané Úřadu. V případě evropských harmonizovaných čísel Úřad rozhodne o udělení oprávnění podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, nebo též nepodnikající osobě, jejíž činnost odpovídá účelu, pro který jsou tato čísla vyhrazena. Pro přístup k neveřejným komunikačním sítím Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel osobě zajišťující tyto sítě. (3) Žádost o udělení oprávnění k využívání čísel musí obsahovat a) je-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, 2. podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) údaje o číslech, která jsou požadována, a účel jejich využívání, c) požadovanou dobu využívání čísel. (4) Žádost musí být u osob zapsaných v obchodním rejstříku doložena výpisem z obchodního rejstříku ne starším než 3 měsíce; u osob doposud nezapsaných v obchodním rejstříku ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby. (5) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel bezodkladně. Jedná-li se o čísla vyhrazená pro zvláštní účely v rámci číslovacího plánu, rozhodne Úřad ve lhůtě do 3 týdnů ode dne doručení úplné žádosti. (6) Úřad přeruší řízení o udělení oprávnění k využívání čísel nejdéle na dobu 8 měsíců, nejsou-li vhodná čísla k dispozici. (7) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání čísel. (8) Úřad rozhodne, že neudělí oprávnění k využívání čísel, jestliže a) využívání požadovaných čísel neumožňuje číslovací plán, b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích, c) žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání čísel, d) požadovaná čísla nejsou k dispozici, nebo e) žadatel, v případě právnické osoby osoba oprávněná jednat jejím jménem, není bezúhonný. dispozici. (9) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání čísel žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona. (10) Podnikatel, jemuž bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nesmí diskriminovat jiné podnikatele poskytující služby elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jejich službám. (11) Podnikatel může převést své oprávnění k využívání čísel na jiného podnikatele jen se souhlasem Úřadu. Pro převod oprávnění platí ustanovení § 23 obdobně. Tímto není dotčeno využívání čísel jiným podnikatelem na základě jejich přenesení podle § 34. (12) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 5 nemá odkladný účinek.

§ 33 Přístup k jednotnému evropskému číslu tísňového volání a národním číslům tísňových volání (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, bezplatné volání na jednotné evropské číslo tísňového volání „112“ a na národní čísla tísňového volání stanovená v číslovacím plánu (dále jen „čísla tísňového volání“). Čísla tísňového volání slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek. (2) Povinnost uvedená v odstavci 1 platí i pro podnikatele poskytujícího služby elektronických komunikací, který poskytuje přístup k veřejně dostupné telefonní službě. (3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě je povinen poskytovat bezodkladně a bezplatně podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, aktuální osobní údaje všech svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje všech svých účastníků-právnických osob pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání. Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen průběžně aktualizovat. aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů. (4) Podnikatel zajišťující připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, je povinen a) zřídit a vést aktuální databázi údajů uvedených v odstavci 3 včetně údajů o svých účastnících veřejně dostupné telefonní služby a b) zajistit Úřadu a subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, bezodkladné a bezplatné zpřístupnění jednotlivých údajů z databáze uvedené v písmenu a) způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně bezodkladného a bezplatného zpětného přenosu údajů z této databáze. Údaje vedené v databázi lze využívat jen pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání. (5) Podnikateli uvedenému v odstavci 4 náleží úhrada nákladů za zřízení a vedení databáze podle odstavce 4 písm. a) od subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání. Výši a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis. (6) Podnikatel zajišťující veřejnou mobilní telefonní síť je povinen u všech volání na čísla tísňového volání bezodkladně zpřístupnit Úřadu a subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem těchto volání, lokalizační (§ 91) a jiné údaje, které umožňují identifikaci volajícího. (7) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání čísel tísňového volání, zejména v telefonních seznamech, v místech umístění veřejných telefonních automatů a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací nese veškeré náklady související se vznikem a přenosem volání na čísla tísňového volání a informace o tom, kde se volající nachází, ve své síti. Tato povinnost platí i pro přenos těchto volání a přenos informace o tom, kde se volající nachází, ze sítí jiných podnikatelů. (9) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování služby volání na čísla tísňového volání, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu (§ 53 odst. 1), který poskytuje veřejně dostupnou telefonní službu v pevném místě, povinnost, aby zajistil další poskytování této služby. (10) Rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 3, formu a způsob vedení databáze podle odstavce 4 písm. a) a rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 4 písm. b) a odstavce 6 stanoví prováděcí právní předpis. (11) Pokud účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání na čísla tísňového volání, je podnikatel, v jehož síti bylo

§ 34 Přenositelnost telefonních čísel (1) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť je povinen zajistit, aby každý účastník veřejně dostupné telefonní služby poskytované na veřejné pevné nebo veřejné mobilní telefonní síti, který o to požádá, si mohl ponechat své telefonní číslo, popřípadě čísla nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje, a) v případě geografických telefonních čísel na určeném území, b) v případě negeografických telefonních čísel kdekoli na území státu. Tato povinnost se nevztahuje na přenositelnost telefonních čísel mezi veřejnými pevnými telefonními sítěmi a veřejnými mobilními telefonními sítěmi. To neplatí v případě telefonních čísel, u kterých to stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4. (2) Geografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, kde část jeho číselné struktury obsahuje geografický význam užívaný pro směrování volání na fyzické umístění koncového bodu veřejné telefonní sítě. (3) Negeografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, které není geograficky vázaným číslem, zejména čísla pro přístup ke službám na účet volaného, služeb bezplatného volání, služeb se zvýšeným tarifem s vyjádřenou cenou a účastnická čísla veřejných mobilních telefonních sítí. (4) Technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti telefonních čísel a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s přenositelností telefonních čísel stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

§ 36 Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání čísel (1) Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání čísel v odůvodněných případech, kterými jsou a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích, b) vyhlášení krizového stavu, c) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, čísel nebo změna výše poplatků podle § 37, d) odůvodněná žádost držitele oprávnění k využívání čísel. S výjimkou případu uvedeného v písmenech b) a d) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až c) může Úřad tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní. (2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí nezbytné náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění prostřednictvím Úřadu stát. Tyto náklady stát neuhradí v případě, požaduje-li žadatel oprávnění k využívání čísel i přesto, že byl Úřadem seznámen s plánovanou změnou jejich využívání a Úřad tuto skutečnost uvedl v rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel. (3) Na žádost držitele oprávnění k využívání čísel Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), a) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 8, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání čísel musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti. (4) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, nebo b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění, nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114. 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn. (5) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo z členství České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích, anebo vyžadují-li to okolnosti po vyhlášení krizového stavu, nebo b) držitel oprávnění o odnětí požádal. (6) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci. (7) Oprávnění k využívání čísel pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání čísel uděleno, b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání čísel, pokud tato nemá právního nástupce, c) úmrtím fyzické osoby, které bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nebo d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavců 4 a 5 nabylo právní moci. (8) Držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění.

§ 38 Univerzální služba (1) Tímto dílem se stanoví rozsah univerzální služby, práva koncových uživatelů a povinnosti podnikatelů zajišťujících veřejně dostupné sítě a poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Cílem je zajistit pro koncové uživatele dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelů. (2) V rámci univerzální služby je Úřad oprávněn uložit podnikatelům povinnost poskytovat následující služby (dále jen „dílčí služba“) a) připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti, b) přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě, c) pravidelné vydávání telefonních seznamů čísel účastníků veřejně dostupné telefonní služby a přístup koncových uživatelů k těmto seznamům, d) informační službu o telefonních číslech účastníků veřejně dostupné telefonní služby, dostupnou pro koncové uživatele, e) služby veřejných telefonních automatů, f) přístup zdravotně postižených osob k veřejně dostupné telefonní službě rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, nebo g) doplňkové služby ke službám uvedeným v písmenech a) a b), kterými jsou: 1. postupné splácení ceny za zřízení připojení k veřejné telefonní síti pro spotřebitele, 2. bezplatné selektivní zamezení odchozích volání pro účastníka a 3. bezplatné položkové vyúčtování ceny pro spotřebitele. Uložením povinnosti podle písmene g) bodu 3 není dotčeno ustanovení § 64 odst. 3. Služby podle písmen a) a b) musí umožnit systém předplatného pro spotřebitele (§ 44). (3) Podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami v souladu s § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za normálních obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby a veřejně dostupnou telefonní službu (dále jen „zvláštní ceny“). Pro výběrové řízení a určení podnikatelů se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle § 43 odst. 5. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli zvláštními cenami hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 11 4 obdobně. (4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí koncový uživatel, který je zdravotně postiženou osobou podle § 43 odst. 4 písm. a), b), c) nebo d). (5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, které nárok na zvláštní cenu uplatnily, a seznam osob, kterým byla zvláštní cena přiznána. (6) Poskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní ceny podle odstavce 3. (7) Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny. (8) Vláda stanoví nařízením doklady, kterými se osoby se zvláštními sociálními potřebami prokazují podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, náležitosti seznamů osob podle odstavce 5 a dobu uchovávání těchto seznamů.

§ 39 Určení poskytovatele univerzální služby (1) Úřad svůj záměr uložit nebo zrušit jednotlivé povinnosti podle § 38 odst. 2 (dále jen „povinnost poskytovat univerzální službu“) na celém území státu nebo na jeho části konzultuje s dotčenými subjekty podle § 130 a 131. V oznámení uvede zejména a) dílčí služby včetně jejich rozsahu, jež budou předmětem povinnosti poskytovat univerzální službu, a území, jehož se bude uložení povinnosti poskytovat univerzální službu týkat, b) odůvodnění záměru uložit povinnost poskytovat univerzální službu, c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v rámci povinnosti poskytovat univerzální službu. (2) Po vyhodnocení výsledků konzultace podle odstavce 1 Úřad povinnost poskytovat dílčí službu neuloží, zjistí-li, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 uložit. Jinak vyhlásí výběrové řízení. (3) Úřad rozhodnutím zruší uložené povinnosti uvedené v § 38 odst. 2, zjistí-li na základě konzultace podle odstavce 1, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části bude zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 uložit. Úřad alespoň jednou za dva roky přezkoumává, zda trvají důvody, na jejichž základě byla uložena povinnost uvedená v § 38 odst. 2. Pokud Úřad na základě přezkumu zjistí, že důvody uložení povinnosti poskytovat dílčí službu podle § 38 odst. 2 netrvají, rozhodne o zrušení této povinnosti včetně vypořádání úhrady čistých nákladů na její poskytování za dobu, kdy byla tato služba poskytována. (4) Kritéria hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria zahrnují zejména a) finanční, technické a odborné podmínky podnikatele pro poskytování univerzální služby, b) požadavek, aby náklady na poskytování univerzální služby v požadovaném rozsahu a kvalitě byly co nejnižší. (5) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Přihláška podnikatele do výběrového řízení musí obsahovat konkrétní návrh výpočtu ročních čistých nákladů na poskytování univerzální služby, který je v souladu s § 48 odst. 2 až 4, a jejich předpokládanou celkovou výši. (6) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné doklady, kterými prokáže, že může podmínky spojené s oprávněním splnit. (7) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní podle § 125, spolu se lhůtou pro podání přihlášek, se všemi podmínkami účasti, požadavky na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb, a s kritérii hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby. (8) Úřad rozhodnutím uloží povinnost poskytovat univerzální službu podnikateli, který podal přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7, vyhověl podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověl stanoveným kritériím hodnocení žádostí. Odůvodněné rozhodnutí Úřad oznámí všem podnikatelům, kteří podali přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7. (9) Úřad ukládá povinnost poskytovat univerzální službu na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika podnikatelům tak, aby byla zajištěna v kterémkoliv pevném místě dostupnost všech dílčích služeb poskytovaných v rámci univerzální služby pro všechny koncové uživatele na celém území státu. (10) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení a rozhodnutí o uložení povinnosti podle odstavce 8 uveřejní. (11) Na výběrové řízení se přiměřeně použijí ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. (12) Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí. Zrušení výběrového řízení Úřad uveřejní. (13) Nepodá-li žádný podnikatel přihlášku do výběrového řízení ve lhůtě podle odstavce 7 nebo nebude-li vybrán žádný subjekt pro nesplnění podmínek účasti nebo pro nevyhovění kritériím hodnocení žádostí, Úřad uloží rozhodnutím povinnost poskytovat univerzální službu podniku s významnou tržní silou nebo, neexistuje-li na relevantním trhu podnik s významnou tržní silou, uloží tuto povinnost subjektu, který nejlépe vyhovuje kritériím hodnocení žá ho

§ 49 Financování univerzální služby (1) Žádost o úhradu čistých nákladů je poskytovatel univerzální služby povinen podat Úřadu nejpozději do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období. (2) Úřad určí, rozhodne, zda výše čistých nákladů na poskytování univerzální služby stanovená podle § 48 představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž. (3) K úhradě čistých nákladů Úřad zřídí účet univerzální služby (dále jen „účet“), který spravuje. Účet není součástí státního rozpočtu. Prostředky účtu jsou vedeny u banky a lze je použít pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením účtu jsou výdajem státního rozpočtu. (4) Příjmy účtu tvoří platby plátců, penále podle odstavce 11, případně návratná finanční výpomoc od státu, která je splatná do 2 roků. Úřad vede evidenci plátců. Výdaji účtu jsou platby poskytovatelům univerzální služby a splátky návratné finanční výpomoci od státu. Výdaje hradí plátci. (5) Plátcem je každý podnikatel, včetně poskytovatele dotčené univerzální služby, poskytující na území České republiky v zúčtovacím období propojení a přístup k veřejně dostupné síti elektronických komunikací, veřejně dostupnou telefonní službu, službu pronájmu okruhů, službu přístupu k internetu nebo jinou veřejně dostupnou datovou službu, bez ohledu na to, zda je na území České republiky usazen nebo nikoliv. Výše platby plátce nesmí překročit v jednom zúčtovacím období jedno procento jeho výnosů z těchto služeb. (6) Za plátce se nepovažuje podnikatel, jehož výnosy v zúčtovacím období z poskytování veřejně dostupné telefonní služby, služby přístupu k internetu nebo jiné veřejně dostupné datové služby jsou v souhrnu nižší než 10 000 000 Kč. (7) Úřad stanoví opatřením obecné povahy procentní podíly výnosů za poskytování služeb uvedených v odstavci 5 jednotlivých plátců na celkových výnosech za poskytování služeb uvedených v odstavci 5 všech plátců v daném zúčtovacím období. (8) Úřad podle procentního podílu určeného podle odstavce 7 bezodkladně stanoví z čistých nákladů stanovených podle § 48 a z případné splátky návratné finanční výpomoci od státu výši platby plátce. Na stanovenou výši platby Úřad vystaví platební výměr21). Povinnost provést platbu vzniká plátci dnem uvedeným v platebním výměru. (9) V případě, že výše platby překročí jedno procento výnosů plátce, uhradí rozdíl Úřad. (10) čistých nákladů představuje pro tohoto poskytovatele neúnosnou zátěž, Úřad bezodkladně po obdržení plateb na účet převede peněžní prostředky současně rozhodne o výši úhrady těchto nákladů. Lhůta, ve které musí být částka poukázána poskytovateli univerzální služby na úhradu čistých nákladů stanovených postupem služby, nesmí být delší než 3 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí podle § 48 po odečtení výše jeho platby věty druhé. (3) Čisté náklady podle odstavce 8. (11) 2 hradí stát prostřednictvím Úřadu. (4) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z účtu úhrady nákladů na poskytování univerzální služby podle odstavce 2 na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytovatele univerzální služby, Úřad toto své rozhodnutí zruší a znovu ve věci výše úhrady nákladů na poskytování univerzální služby rozhodne. Poskytovatel univerzální služby je tento poskytovatel povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy učiněné Úřadem. Zároveň je poskytovatel právní moci rozhodnutí, jímž bylo Úřadem rozhodnuto o úhradě nákladů na poskytování univerzální služby v nové výši nebo úhrada nebyla přiznána. Poskytovatel univerzální služby je zároveň povinen zaplatit penále za neoprávněné čerpání finančních prostředků ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných prostředků, nejvýše však do výše této částky. částky rovnající se rozdílu částky uvedené ve zrušeném rozhodnutí o výši úhrady nákladů na poskytování univerzální služby a částky uvedené v novém rozhodnutí ve věci podle věty první. Penále je příjmem účtu. státního rozpočtu. Úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále snížit nebo výjimečně i prominout. (12) Došlo-li na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytnutých plátcem ke stanovení nižšího procentního podílu tohoto plátce, stanoví Úřad na základě opraveného výpočtu procentního podílu povinnost tomuto plátci uhradit rozdíl mezi původně stanovenou výší platby a novou platební povinností platebním výměrem. Takto uhrazená částka bude použita pro úhradu čistých nákladů vypočítaných za nejbližší následující zúčtovací období. (13) Při vybírání a vymáhání plateb Úřad postupuje podle zvláštního právního předpisu22) obdobně. Pro tyto účely se na prostředky na účtu hledí jako na prostředky státního fondu. (14) Úřad zruší účet v případě, že po dobu 3 let z něj nebyla provedena úhrada čistých nákladů a nebylo určeno, že poskytování univerzální služby představuje pro jejího poskytovatele n

§ 50 Obsah výroční zprávy univerzální služby (1) Úřad uveřejní výroční zprávu za dané zúčtovací období, jejíž součástí je alespoň a) výsledek výpočtu čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby a celkové čisté náklady na poskytování univerzální služby, b) výše plateb jednotlivých plátců, která byla stanovena Úřadem podle § 49, a výše jednotlivých plateb skutečně poukázaných na účet, c) určení tržních výhod, které vznikly poskytovatelům univerzální služby v souvislosti s jejím poskytováním, včetně jejich peněžního vyčíslení, a d) výkaz c) informace o hospodaření s prostředky účtu. provedených úhradách čistých nákladů, (2) Výroční zpráva univerzální služby tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110. Díl 7

§ 52 Relevantní trh (1) Úřad stanoví opatřením obecné povahy pro účely tohoto zákona relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro vymezení relevantního trhu a kritérií pro hodnocení významné tržní síly, s přihlédnutím k rozhodnutím, doporučením a pokynům Komise23). V odůvodnění opatření obecné povahy Úřad uvede kromě svého zdůvodnění i stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. (2) V případě, že Úřad hodlá vymezit další relevantní trhy, než jsou stanoveny opatřením podle odstavce 1, návrh vymezení takových trhů konzultuje podle § 130 a 131. (3) V případě relevantního trhu, u kterého byla uplatněna regulace podle § 51 a který nadále není podle odstavce 1 stanoven relevantním trhem, Úřad rozhodne o zrušení stanovení podniku s významnou tržní silou a o zrušení uložených povinností podle § 51.

§ 54 Ceny (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a poskytovatel univerzální služby je povinen a) uveřejnit ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek, podle zvláštního právního předpisu24) před nabytím platnosti těchto cen, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) předkládat v elektronické formě platné ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek bezodkladně na vyžádání Úřadu. (2) Úřad uveřejňuje srovnávací přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách poskytování veřejně dostupné telefonní služby jednotlivých podnikatelů, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat.

§ 61 Poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zajišťování veřejných komunikačních sítí (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle § 71. (2) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podnikateli, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2, aby zajistil další poskytování této dílčí služby těm uživatelům, u kterých je její nepřetržité poskytování ohroženo nebo přerušeno. (3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání. volání, vyjma případů uvedených v § 33 odst. 11. (4) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen vést aktuální databázi všech svých účastníků veřejně dostupné telefonní služby. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím mobilní sítě elektronických komunikací v této databázi vede rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených kartách v jeho mobilní síti. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn pro účely databáze účastníků získávat a používat jejich rodná čísla. (5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neodpovídá při poskytování této služby za obsah přenášených zpráv. (6) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť je povinen zajišťovat uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru. Právo podnikatele na úhradu nákladů za přenos těchto volání v jeho síti není tímto dotčeno.

§ 62 (1) Podnikatel zajišťující sítě elektronických komunikací, nebo poskytující služby elektronických komunikací je povinen používat pro poskytování služeb, určování technických rozhraní a síťových funkcí v míře nezbytně nutné pro zabezpečení interoperability služeb a k rozšíření možností výběru pro uživatele normy a specifikace, jejichž seznam je uveřejňován v Úředním věstníku Evropské unie jako základ pro podporu harmonizovaného zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací, přiřazených prostředků a doplňkových služeb. (2) Pokud normy nebo specifikace podle odstavce 1 nebyly uveřejněny, použijí se normy nebo specifikace přijaté evropskými organizacemi pro normalizaci. Pokud takové normy a specifikace neexistují, použijí se přiměřeně mezinárodní normy nebo doporučení přijatá Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC). (3) S využitím norem a specifikací uvedených v odstavcích 1 a 2 Úřad sestavuje síťové plány, které jsou podnikatelé zajišťující sítě elektronických komunikací nebo poskytující služby elektronických komunikací povinni dodržovat. Síťové plány Úřad uveřejní. vydává jako opatření obecné povahy.

§ 63 Uveřejňování informací a náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen uveřejnit v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup pro koncové uživatele tyto údaje a jejich změny: a) své jméno, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firmu, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, b) popis nabízené veřejně dostupné telefonní služby, zaručenou úroveň její kvality, včetně informace o možnostech selektivního zamezení volání, c) nabídku druhů servisních služeb, d) podrobné údaje týkající se cen a cenových plánů a jejich struktury, včetně cenových plánů pro osoby s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami, e) údaje o poskytování služeb pro zdravotně postižené osoby, f) údaje o způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách poskytovaných služeb, g) údaje o poskytování informačních a operátorských služeb a telefonních seznamů, h) informaci o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, včetně druhů vyúčtování, i) podmínky pro obnovení a ukončení služby, j) způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit, k) informaci o způsobech náhrady škody, které budou použity v případě nedodržení úrovně kvality služby nebo v případě přerušení poskytování služby ze zavinění podnikatele poskytujícího službu, l) informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy mimo soudní nebo správní řízení, m) informace o právech koncových uživatelů týkajících se univerzální služby a o doplňkových službách, n) všeobecné podmínky veřejně dostupné telefonní služby. (2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen vypracovat návrh smlouvy o poskytování této služby, který musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 3, a uveřejnit ho v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Součástí návrhu smlouvy jsou všeobecné podmínky veřejně dostupné služby elektronických komunikací. (3) Smlouva s uživatelem musí obsahovat a) u podnikatele poskytujícího služby jméno, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firmu, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, b) je-li uživatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, 2. podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající osoba, jméno a příjmení, bydliště, datum narození a rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, c) popis poskytované služby, zaručenou úroveň její kvality a datum zahájení jejího poskytování, d) nabídku druhů servisních služeb, e) údaje o způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb, f) informaci o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, g) dobu, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní dobu, h) podmínky pro obnovení a ukončení služby, i) způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit, j) smluvní pokuty za nedodržení nebo porušení smluvních povinností, k) ujednání o náhradě škody a vrácení peněz, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v případě přerušení poskytování služby ze zavinění podnikatele posk

§ 64 Vyúčtování ceny, reklamace (1) Účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. (2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím veřejné telefonní sítě je povinen elektronicky nebo v tištěné formě poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, popřípadě uživatele, tato vyúčtování ceny za poskytnuté služby: a) vyúčtování ceny podle druhu služby, nebo b) souhrnné vyúčtování ceny jednou položkou. Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání, která volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník neplatí, včetně volání na čísla určená pro bezplatné volání. přístup ke službám na účet volaného. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje. (3) Je-li podnikatel uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální služby s povinností podle § 38 odst. 2 písm. g) bodu 3, poskytne spotřebiteli jen jedno bezplatné vyúčtování ceny podle výběru spotřebitele. (4) Podnikatel, včetně poskytovatele univerzální služby, který předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání, poskytne na žádost účastníka za úplatu i vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu soukromí účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve vyúčtování ceny. (5) Po dohodě s účastníkem, popřípadě uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné formě než tištěné. (6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím veřejné telefonní sítě je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem jiné období, a zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem2) nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem, popřípadě uživatelem dohodnut. (7) Účastník, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. (8) Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. (9) Reklamaci na poskytovanou službu je účastník, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne. (10) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím veřejné telefonní sítě je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 2 měsíců ode dne jejího dodání. (11) Pokud se strany nedohodnou jinak, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím veřejné telefonní sítě povinen v případě, že dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch účastníka, vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby, nejpozději však do 1 měsíce od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto práv uživatele není podnikatel poskytující službu povinen uhrazovat uživatelům služby náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby. (12) Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provo neby

§ 66 Informační a operátorské služby (1) Podnikatel, který přiděluje telefonní čísla účastníkům, je povinen na žádost osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o telefonních číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, jí předat dostupné osobní a identifikační údaje účastníků za podmínek podle § 41 odst. 3 písm. b) a věty poslední a v rozsahu podle § 41 odst. 5 s výjimkou údajů těch účastníků, kteří uveřejnění odmítli. Tyto údaje předá ve smluveném formátu, za rovných a objektivních podmínek a v cenách, které jsou nákladově orientované a nediskriminační. Předávající strana u předávaných údajů rovněž vždy uvede skutečnost, že účastník uvedl, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu. (2) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť je povinen umožnit všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě o telefonních číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby.

§ 67 Identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen na žádost jeho svého účastníka a na jeho náklady tohoto účastníka zajistit službu identifikace účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání. (2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání. (3) Službou identifikace účastnického čísla podle odstavce 1 se rozumí poskytnutí údajů o fyzických a právnických osobách uvedených v § 41 odst. 5, a to i tehdy, pokud účastník odmítl uveřejnění podle § 41 odst. 6.

§ 71 Kvalita služby (1) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 uložit podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, aby uveřejňoval přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách jím poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat. Uvedený podnikatel uveřejňuje tyto informace ve všech svých provozovnách a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podnikatel je povinen poskytnout Úřadu na jeho vyžádání tyto informace ještě před jejich uveřejněním. (2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu elektronických komunikací je povinen průběžně poskytovat Úřadu informace podle odstavce 1 pro účely jejich uveřejnění podle § 54 odst. 2. (3) Parametry kvality poskytovaných služeb, které mají být měřeny, obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

§ 79 (1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn nebo v případě, kdy je požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání, povinen jednat o propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita těchto služeb na území členských států. (2) Aniž by byly dotčeny povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě podnikům s významnou tržní silou, Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnutím uložit a) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, povinnosti povinnost umožnit zpřístupnění prostředků nebo služeb podle § 78 k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému bodu, v odůvodněných případech včetně propojení sítí sítí, ve lhůtě stanovené Úřadem, b) operátoru povinnosti poskytovat za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek přístup k rozhraní aplikačních programů (API) nebo k elektronickým programovým průvodcům (EPG). průvodcům. (3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) nemá odkladný účinek.

§ 80 (1) Přístup se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátorem a podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Propojení sítí se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátory. (2) Podnikatel je povinen nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí předat Úřadu úplné znění uzavřené smlouvy, včetně příloh. Stejná povinnost platí i pro předávání změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení. (3) Úřad je oprávněn z vlastního podnětu nebo z podnětu kterékoliv dotčené strany vstoupit do jednání podnikatelů o smlouvě o přístupu nebo o smlouvě o propojení sítí v odůvodněných případech, je-li to nezbytné pro naplnění cílů regulace uvedených v § 5. Úřad ke sporné části návrhu smlouvy vydá stanovisko, které sdělí smluvním stranám. Na vydání stanoviska se nevztahuje správní řád. (4) Nedojde-li k uzavření písemné smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy, je Úřad oprávněn na základě návrhu kterékoliv smluvní strany rozhodnout spor o přístupu nebo propojení postupem podle § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. (5) V případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení se použijí odstavce 3 a 4 obdobně. (6) Podnikatelé, kteří uzavřeli smlouvu o propojení nebo přístupu, jsou povinni uhradit cenu za propojení nebo přístup stanovenou ve smlouvě o propojení nebo přístupu. (7) Minimální náležitosti, které musí obsahovat návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení sítí, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 83 Podmínky přístupu ke službám digitálního televizního a rozhlasového vysílání (1) Rozhraním pro aplikační programy (API) se rozumí softwarová rozhraní mezi aplikacemi poskytovanými provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli digitálních interaktivních televizních služeb a mezi digitálním televizním zařízením. (2) Digitálním televizním zařízením se rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televiznímu přijímači nebo integrované v digitálním televizním přijímači, které umožňuje příjem digitálního rozhlasového a televizního vysílání a využívání digitálních interaktivních televizních služeb. (3) Systémem podmíněného přístupu (dále jen „brána“) se rozumí jakékoli technické zařízení nebo opatření zajišťující, aby se přístup k chráněnému rozhlasovému nebo televiznímu vysílání uskutečnil ve srozumitelné formě. Takový přístup je podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění. (4) Smí se používat pouze brána, která bez ohledu na přenosové prostředky vysílání technicky zabezpečí efektivní předávání řídících funkcí, které umožní podnikatelům zajišťujícím přenos signálů digitálního rozhlasového nebo televizního vysílání na místní nebo regionální úrovni úplné řízení služeb, které bránu využívají. (5) Nezávisle na přenosových prostředcích jsou podnikatelé poskytující službu šíření chráněného obsahu, na jejichž službách závisí provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání při pokrývání všech skupin potenciálních diváků nebo posluchačů, povinni nabízet těmto provozovatelům na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě služby, které umožňují příjem digitálně vysílaných služeb těchto provozovatelů divákům nebo posluchačům oprávněným k tomuto příjmu prostřednictvím brány, kterou spravují provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání. (6) Zjistí-li Úřad na základě analýzy relevantního trhu, že žádný subjekt nemá významnou tržní sílu na trhu služby šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání ke koncovým uživatelům, může bez ohledu na ustanovení odstavců 4 a 5 změnit nebo zrušit povinnosti pro podnikatele poskytujícího službu šíření, a to pouze do té míry, aby taková změna nebo zrušení povinností a) negativně neovlivnila přístup koncových uživatelů k digitálnímu rozhlasovému a televiznímu vysílání a programovým kanálům a službám specifikovaným v souladu s § 72, b) negativně do budoucna neohrozila efektivní hospodářskou soutěž na trzích digitálního televizního a rozhlasového vysílání pro koncové uživatele nebo na trzích systémů podmíněného přístupu a jiných přiřazených prostředků. Úřad musí vyrozumět s dostatečným předstihem subjekty dotčené změnou nebo zrušením uvedených povinností. (7) Úřad je oprávněn vlastníkům rozhraní pro aplikační programy (API) uložit, aby poskytovali provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání pro účely poskytování digitálních interaktivních televizních služeb za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek veškeré informace nezbytné k poskytování všech služeb podporovaných rozhraním pro aplikační programy (API) v plně funkční formě. Tito vlastníci mají právo na úhradu účelně a prokazatelně vynaložených nákladů za poskytnutí informací. (8) Podmínky, Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání je povinen zajišťovat ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem11). Úřad stanoví všeobecným oprávněním podle § 10 podmínky pro zajišťování elektronického programového průvodce. Podmínkami, které jsou uplatněny stanoveny Úřadem v souladu s § 83, se nikterak nedotýkají povinností stanovených podle tohoto ustanovení, nejsou dotčeny povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace elektronického programového průvodce (EPG) a podobných přehledových a naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu. Na základě žádosti Úřadu Rada pro rozhlasové a televizní vysílání stanoví potřebné povinnosti podnikatele zajišťujícího EPG. Úřad povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání uvede ve všeobecném oprávnění podle § 10. Kontrolu dodržování takto stanovených povinností provádí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. (9) Držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání je povinen a) umožnit šíření mini rozhlasových a televizních programů, jejichž mi

§ 84 Přístup k prostředkům a sdílení kapacit (1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťujícímu veřejně dostupnou síť elektronických komunikací povinnost vyhovět přiměřeným požadavkům jiného podnikatele na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům s cílem zajistit trvalé konkurenční prostředí na relevantním trhu v zájmu koncových uživatelů a spotřebitelů. (2) Úřad je oprávněn rozhodnutím podle odstavce 1 uložit zejména povinnost a) poskytovat přístup třetím stranám ke specifikovaným síťovým prvkům nebo prostředkům, včetně zpřístupnění účastnického vedení, b) nezrušit přístup k již poskytnutým prostředkům, c) poskytovat specifikované služby za účelem dalšího prodeje třetími stranami, d) poskytovat volný přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nezbytné pro interoperabilitu služeb nebo služby virtuálních sítí, e) poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení prostředků, například sdílení kabelovodů, objektů nebo stožárů, f) poskytovat specifikované služby potřebné k zajištění interoperability služeb mezi koncovými body (služba konec - konec) pro uživatele včetně prostředků pro služby inteligentních sítí nebo roamingu v mobilních sítích, g) poskytovat přístup k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže při poskytování služeb, h) propojovat sítě nebo síťová zařízení. Úřad je dále oprávněn v rozhodnutí stanovit k těmto povinnostem technické nebo provozní podmínky a další podmínky zajišťující spravedlnost, proporcionalitu a včasnost. (3) Z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, bezpečnosti státu nebo z důvodu splnění cílů územního plánování anebo z důvodu výstavby multiplexu veřejné služby podle zákona o České televizi je Úřad oprávněn oprávněn, po konzultaci s dotčenými subjekty podle § 130, povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. e) uložit rozhodnutím i podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který nemá významnou tržní sílu na relevantním trhu a který je oprávněn oprávněn, po konzultaci s dotčenými subjekty podle § 130, využívat cizí nemovitosti podle § 104. (4) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 2 a 3 zohlední zejména a) technickou a ekonomickou životnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení, na základě vývoje trhu, se zohledněním charakteru a druhu dotyčného přístupu, b) proveditelnost poskytování navrhovaného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu, c) počáteční investici vlastníka zařízení včetně rizik této investice, d) potřebu dlouhodobé ochrany konkurenčního prostředí, e) práva duševního vlastnictví, f) poskytování celoevropských služeb. (5) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2 nebo 3, může při jednání o návrhu smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení odmítnout takový návrh v případě, že požadovaný přístup nebo propojení neodpovídá technickým parametrům nebo by narušil integritu sítě. (6) Odmítl-li podnikatel podle odstavce 5 návrh smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 15 pracovních dnů od obdržení tohoto návrhu požádat Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy a uvést důvody takového odmítnutí. Nevydá-li Úřad rozhodnutí o souhlasu do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o souhlas, platí, že s odmítnutím návrhu smlouvy souhlasí.

§ 90 Provozní údaje (1) Provozními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané pro potřeby přenosu zprávy sítí elektronických komunikací nebo pro její účtování. (2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, který zpracovává a ukládá provozní údaje, včetně příslušných lokalizačních údajů, vztahujících se k uživateli nebo účastníku, je musí smazat nebo učinit anonymními, jakmile již nejsou potřebné pro přenos zprávy, s výjimkou případů uvedených v ustanoveních odstavců 3 a 4. až 6. Povinnost právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací zachovávat provozní a lokalizační údaje podle § 97 zůstává nedotčena. (3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen uchovávat provozní údaje služby poskytnuté účastníkovi nebo uživateli do doby rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 2 nebo do konce doby, během níž může být vyúčtování ceny nebo poskytnutí služby elektronických komunikací právně napadeno nebo úhrada vymáhána. (4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může zpracovávat provozní údaje nezbytné pro vyúčtování ceny za službu poskytnutou účastníkovi nebo uživateli za přístup. Toto zpracovávání je možné přístup pouze do konce doby, během níž může být vyúčtování ceny právně napadeno nebo úhrada vymáhána. (5) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací si mohou vzájemně předávat data související s poskytováním služby, zejména a to údaje o účastnících spojení, pro zajištění propojení a přístupu k síti, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací. Zneužíváním sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí soustavné opožděné placení opakované prodlení se zaplacením ceny podle § 64, nebo neplacení vyúčtování ceny. (4) uskutečnění zlomyslného nebo obtěžujícího volání. (6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může pro účely marketingu služeb elektronických komunikací nebo pro poskytování služeb s přidanou hodnotou zpracovávat údaje uvedené v odstavci 1 pouze v rozsahu a v trvání nezbytném pro tyto služby nebo marketing, pokud k tomu dal souhlas účastník nebo uživatel, ke kterému se údaje vztahují. Účastník nebo uživatel může svůj souhlas se zpracováním provozních údajů kdykoliv odvolat. (5) (7) Službou s přidanou hodnotou se rozumí jakákoli služba, pro niž je potřebné zpracování provozních údajů nebo lokalizačních údajů jiných než provozních, nad rámec toho, co je nezbytné pro přenos zprávy nebo její účtování. (6) (8) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen informovat dotčeného účastníka nebo uživatele o provozních údajích, které jsou zpracovávány, a o době, po kterou mohou být tyto údaje zpracovávány pro potřeby uvedené v odstavci 3. odstavcích 3 až 5. Pro účely uvedené v odstavci 4 6 je podnikatel povinen informovat účastníka nebo uživatele, ke kterému se údaje vztahují, ještě před získáním jeho souhlasu. (7) (9) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť a podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby zpracování provozních údajů podle odstavců 2 až 5 6 bylo omezeno na a) osoby, které k tomu oprávnil a které zajišťují účtování nebo řízení provozu, zákaznické dotazy, odhalování podvodů, marketing služeb elektronických komunikací nebo které poskytují služby s přidanou hodnotou, a b) rozsah, který je nezbytný pro potřeby činností uvedených v písmenu a).

§ 95 Seznamy účastníků (1) Každý, kdo shromažďuje osobní údaje účastníků k vydání seznamu účastníků, jehož účelem je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je povinen a) informovat bezplatně a před zařazením údajů dotčených účastníků do seznamu tyto účastníky o účelu tištěného nebo elektronického seznamu účastníků, který bude k dispozici veřejnosti přímo nebo prostřednictvím informačních služeb dotazů, a o dalších možnostech využití založených na vyhledávacích funkcích obsažených v elektronických verzích seznamu, b) získat předem souhlas účastníků s uveřejněním jejich osobních údajů podle § 41 odst. 5 a zajistit, aby účastníci měli možnost stanovit, které osobní údaje z rozsahu relevantního pro účely seznamu stanovenými vydavatelem mají být uvedeny ve veřejném seznamu; dále je povinen zajistit, aby účastníci měli možnost tyto údaje ověřovat a žádat jejich opravu a jejich odstranění. Současně je povinen zajistit, aby účastníci mohli u svých osobních údajů uvést, že si nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu. Neuvedení ve veřejném seznamu účastníků, ověřování, opravení a odstranění osobních údajů ze seznamu a uvedení údaje, že si účastník nepřeje být kontaktován za účelem marketingu, je bezplatné. (2) Bude-li účel veřejného seznamu jiný, než je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je každý, kdo zamýšlí vydat takový seznam účastníků, povinen vyžádat si od dotčených účastníků další souhlas.