Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
129/1975

Zákon ČNR o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení

Zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení · 129/1975 Sb. · 60 paragrafů

Obsah zákona – části a hlavy

Úplné znění

60
↑ Předchozí paragrafy
Část třetí

§ 12 PŮSOBNOST NÁRODNÍCH VÝBORŮ NA ÚSEKU SOCIÁLNÍ PÉČE

Národní výbory organizují sociální péči a zabezpečují občanům a rodinám s dětmi k překonání nepříznivé životní situace sociální pomoc dávkami a službami sociální péče. Za tím účelem vyhledávají ve spolupráci se státními, družstevními a společenskými organizacemi občany, kteří potřebují sociální péči.

§ 13 Péče o rodinu a děti

(1) V péči o rodinu a děti rozvíjejí národní výbory soustavnou činnost zaměřenou na vytváření příznivých podmínek, které umožňují, aby rodiny řádně plnily své společenské funkce, zejména ve výchově dětí.

(2) Národní výbory v součinnosti se socialistickými organizacemi pečují o vytváření podmínek, které umožňují nebo usnadňují rodičům a jiným občanům odpovědným za výchovu řádný výkon péče o děti; národní výbory k tomu zejména budují předškolní a mimoškolní zařízení a zřizují služby, které mají význam pro pracující rodiče, zejména zaměstnané matky.

(3) Národní výbory pomáhají rodinám plnit jejich úkoly; dbají o to, aby se předešlo újmám, které by děti a mladiství mohli utrpět v rodinách, na pracovištích a jinde, a chrání je před škodlivými vlivy; zjišťují případy narušených rodin a ohroženého nebo narušeného vývoje dětí a působí k odstranění jejich příčin a důsledků; za tím účelem mohou nařídit nebo učinit výchovná opatření;8) organizují náhradní rodinnou výchovu dětí.

(4) Národní výbory vykonávají sociálněprávní ochranu dětí a pomáhají těhotným ženám, rodičům nebo jiným občanům pečujícím o nezaopatřené děti, kteří to z vážných důvodů potřebují, při ochraně jejich práv a právem chráněných zájmů.

§ 14 Působnost místních národních výborů

Místní národní výbor

a) rozhoduje

1. o napomenutí nezletilého, jeho rodičů a občanů, kteří narušují jeho řádnou výchovu,9)

2. o stanovení dohledu nad nezletilým,10)

b) navrhuje orgánu příslušnému k rozhodování o přídavcích na děti (výchovném), aby v odůvodněných případech zastavil výplatu této dávky oprávněnému příjemci,11)

c) poskytuje dětem v naléhavých případech okamžitou pomoc,

d) oznamuje soudům a jiným státním orgánům skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodování ve věcech dětí,

e) oznamuje okresnímu národnímu výboru, kterým rodinám, dětem a těhotným ženám je třeba poskytnout sociální péči, a spolupůsobí při jejím poskytování,

f) oznamuje orgánům, které rozhodují o mateřském příspěvku, skutečnosti, které jsou významné pro rozhodnutí o nároku ženy na mateřský příspěvek,

g) chrání děti a mladistvé před škodlivými vlivy, které ohrožují jejich řádnou výchovu,

h) vyhledává a doporučuje okresnímu národnímu výboru občany vhodné za osvojitele, opatrovníky a pěstouny a navrhuje vhodné občany za důvěrníky péče o děti,

ch) spolupůsobí při výkonu ochranných nebo výchovných opatření vyslovených soudem nebo okresním národním výborem a sleduje jejich účinnost,

i) organizuje výchovu občanů k manželství a k odpovědnému rodičovství.

§ 14a

(1) Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytování peněžitých příspěvků a věcné pomoci,

2. o uložení omezení nezletilému, které zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu;11a)

b) vykonává stanovený dohled nad nezletilými;11b)

c) plní úkoly při koordinaci činnosti orgánů působících v péči o rodinu a děti ve svém územním obvodu, pokud nezřídil komisi péče o rodinu a děti;

d) podává občanům informace o poradenské službě organizované a koordinované okresním národním výborem, která se týká poskytování rad manželům, rodičům s dětmi a těhotným ženám v otázkách manželských a rodinných vztahů, výchovy dětí, určení otcovství a podává informace o pomoci při uplatňování práv a právem chráněných zájmů těchto občanů.

(2) Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti, pokud ji zřídil,

a) rozhoduje

1. o napomenutí nezletilého, jeho rodičů a občanů, kteří narušují jeho řádnou výchovu,

2. o stanovení dohledu nad nezletilým,

3. o uložení omezení nezletilému, které zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu;

b) plní úkoly při koordinaci činnosti orgánů působících v péči o rodinu a děti ve svém územním obvodu.

§ 14b

(1) Městský národní výbor ve městech, která jsou sídly krajů, a městský národní výbor v dalších významných velkých městech a ve významných lázeňských městech, která určí vláda11c) (dále jen „městský národní výbor první kategorie“), a městský národní výbor ve městech, která jsou sídly okresů, a městský národní výbor v obcích městského charakteru, které určí krajský národní výbor11d) (dále jen „městský národní výbor druhé kategorie“), rozhoduje o umístění v domově pro matky s dětmi, který zřídil a spravuje, a o úhradě za služby v něm poskytované.

(2) Městský národní výbor první kategorie rozhoduje též o poskytování pečovatelské služby, kterou zabezpečuje, a o úhradě za ni.

§ 15 Působnost okresních národních výborů

(1) Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. v nutných případech o okamžitém umístění dítěte do náhradní výchovy nahrazující výchovu rodičů na dobu, než rozhodne soud,

2. o odvolání proti rozhodnutí sociální komise jednotného zemědělského družstva o mateřském příspěvku,

3. o poskytnutí peněžitých příspěvků, věcné pomoci, půjček a pečovatelské služby,

4. o umístění matky s dítětem, popřípadě těhotné ženy do domova pro matky s dětmi, který spravuje,

5. o dalších opatřeních podle zvláštních předpisů,12)

b) vykonává funkci opatrovníka nezletilých,13)

c) vykonává stanovený dohled nad nezletilými,14)

d) sleduje vývoj dětí, které byly umístěny do výchovy jiných občanů než rodičů,

e) navrhuje soudu nařízení ústavní výchovy15) nebo uložení ochranné výchovy16) nebo omezení, popřípadě zbavení rodičovských práv17) a zrušení ústavní výchovy, ochranné výchovy a výchovných opatření uložených soudem,

f) na žádost soudu podává zprávy o skutečnostech potřebných pro rozhodování o výchově a výživě dětí,

g) pečuje o to, aby děti, které byly propuštěny z ústavní nebo ochranné výchovy nebo mladiství, kteří byli propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody, byli přijati do škol nebo zařazeni do vhodného učebního nebo pracovního poměru, popřípadě i vhodně ubytováni,

h) účastní se trestního řízení proti mladistvým,

ch) vede evidenci těžko vychovatelných dětí.

(2) Působnost podle odstavce 1 písm. a) bod 3 a písm. c) vykonává okresní národní výbor, jen pokud nepřísluší podle § 14a a 14b místnímu národnímu výboru ve střediskové obci nebo městskému národnímu výboru.

§ 16

Okresní národní výbor organizuje a koordinuje výchovu občanů k manželství a odpovědnému rodičovství a poskytuje též porady manželům, rodičům a dětem, těhotným ženám v otázkách týkajících se manželských a rodinných vztahů, výchovy dětí, určení otcovství; pomáhá při uplatňování práv a právem chráněných zájmů těchto občanů.

§ 17

Okresní národní výbor při plnění úkolů v péči o rodinu a děti spolupracuje s aktivem dobrovolných spolupracovníků, zejména důvěrníků péče o děti, které jmenuje zpravidla na návrh místních národních výborů.

§ 18

Okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti

a) rozhoduje

1. o napomenutí nezletilého, jeho rodičů a občanů, kteří narušují jeho řádnou výchovu, neučinil-li tak místní národní výbor,18)

2. o stanovení dohledu nad nezletilým, neučinil-li tak místní národní výbor,19)

3. o uložení omezení nezletilému, které zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu,20) pokud tato působnost nepřísluší místnímu národnímu výboru ve střediskové obci nebo městskému národnímu výboru,

4. o poskytnutí příspěvku na výživu dítěte,21)

5. o poskytnutí odměny pěstounu, je-li jím prarodič dítěte svěřeného do pěstounské péče,22)

6. o odvolání proti rozhodnutí místního národního výboru o napomenutí nebo o stanovení dohledu nad nezletilým,

7. o odstranění tvrdosti zákona při poskytování mateřského příspěvku, je-li k rozhodování o nároku příslušný okresní národní výbor nebo sociální komise jednotného zemědělského družstva,23)

b) plní úkoly při koordinaci činnosti orgánů působících v péči o rodinu a děti.

§ 19 Působnost krajských národních výborů

Krajský národní výbor

a) rozhoduje o umístění matky s dítětem, popřípadě těhotné ženy do domova pro matky s dětmi, který spravuje,

b) spolupracuje s orgány řídícími výchovná zařízení, v nichž jsou mladiství ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a zařízení, ve kterých se vykonává ústavní a ochranná výchova,

c) zpracovává dlouhodobé plány výchovy k manželství a odpovědnému rodičovství a koordinuje jejich realizaci,

d) svou komisí péče o rodinu a děti plní úkoly při koordinaci činnosti orgánů působících v péči o rodinu a děti a při organizování náhradní rodinné výchovy dětí.

§ 20 Oprávnění občanů pověřených péčí o rodinu a děti

Při plnění svých úkolů jsou funkcionáři a pracovníci národních výborů, důvěrníci péče o děti, občané pověření dohledem a jiní dobrovolní spolupracovníci oprávněni navštívit dítě a rodinu v bytě nebo na místě, kde tráví svůj volný čas, dítě ve škole, mladistvého na pracovišti a zjistit, jak je zabezpečena péče o ně; mají též právo požadovat od všech zúčastněných občanů potřebné informace a vysvětlení.

§ 21 Péče o občany se změněnou pracovní schopností

Národní výbory pečují o to, aby se občané se změněnou pracovní schopností mohli zapojit do pracovního procesu a podílet se tak na plnění hospodářských úkolů a na rozvoji společnosti.

§ 21a Působnost městských národních výborů

Městský národní výbor první kategorie a městský národní výbor druhé kategorie rozhoduje o přijetí do výcvikového střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, které zřídil a spravuje.

§ 22 Působnost okresních národních výborů

Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. o příspěvku před umístěním do zaměstnání, o příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění a o zvýšení těchto příspěvků na rodinné příslušníky,

2. o udělení předchozího souhlasu organizaci k rozvázání pracovního (učebního) poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností,24)

3. o úhradě nákladů na přípravu pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností, které do této přípravy vyslal okresní národní výbor,

4. o přijetí občanů se změněnou pracovní schopností do přípravy pro pracovní uplatnění, organizované národním výborem,

5. o příspěvcích podle zvláštních předpisů,

b) stanoví v součinnosti s organizacemi každoročně plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností,

c) vypracovává v součinnosti s organizacemi každoročně plán úkolů potřebných k provádění pracovní rehabilitace,

d) vyhrazuje každoročně v plánech rozmístění dorostu počet učebních míst, míst ve školách a počet pracovních míst potřebných pro mladistvé občany se změněnou pracovní schopností,

e) doporučuje organizaci přijmout občana se změněnou pracovní schopností do pracovního poměru,

f) může organizaci odejmout nebo omezit oprávnění k náboru pracovních sil při závažném neplnění plánu zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností,

g) kontroluje, zda organizace vybírají odpovědně pracovní místa pro občany se změněnou pracovní schopností,

h) sleduje, zda příprava pro pracovní uplatnění, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav pracujících občanů se změněnou pracovní schopností a zda tito občané nepotřebují další pomoc,

ch) vede evidenci občanů se změněnou pracovní schopností, která obsahuje též údaje o jejich pracovním uplatnění v jednotlivých organizacích.

§ 23

Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení

a) rozhoduje

1. o tom, zda jde o občana se změněnou pracovní schopností, popřípadě o občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,

2. o nutnosti trvalého převedení pracujícího na jinou práci nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání, zjistila-li v souvislosti s rozhodováním o tom, že jde o občana se změněnou pracovní schopností, že pracující pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale způsobilost konat dosavadní práci nebo že ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,25)

b) v souvislosti s rozhodováním doporučuje u občanů se změněnou pracovní schopností, popřípadě u občanů se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením

1. opatření pro obnovení pracovní schopnosti posuzovaného, vhodnost jeho dalšího léčení nebo pořízení vhodných pomůcek a vhodnou úpravu pracovních podmínek,

2. vhodné pracovní uplatnění a přípravu pro pracovní uplatnění s ohledem na jejich zdravotní stav a kvalifikaci,

3. umístění do výrobních družstev invalidů, do hospodářských zařízení Svazu invalidů v České socialistické republice a do chráněných dílen (pracovišť) organizací.

§ 23a Působnost krajských národních výborů

Krajský národní výbor rozhoduje o přijetí občana se změněnou pracovní schopností do výcvikového střediska a do zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, které zřídil a spravuje.

§ 24 Péče o občany těžce postižené na zdraví

Národní výbory organizují a vykonávají péči o občany těžce postižené na zdraví tak, aby těmto občanům byla podle jejich individuálních potřeb poskytnuta pomoc k překonání obtíží, které jim způsobuje jejich těžké zdravotní postižení.

§ 25 Působnost místních národních výborů

Místní národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytnutí příspěvku na společné stravování,

2. o poskytnutí jednorázového peněžitého příspěvku, s výjimkou příspěvku na zabezpečení zvláštních pomůcek, příspěvku na zakoupení motorového vozidla a na jeho provoz a příspěvku na úpravu motorového vozidla na ruční ovládání,

3. o poskytnutí věcné pomoci,

4. o přijetí do ústavu sociální péče, který zřídil a spravuje, o propuštění z něho, o přemístění do jiného ústavu, který zřídil a spravuje, o úhradě za služby v ústavu poskytované a o případné úhradě za služby poskytované v ostatních zařízeních sociální péče, která zřídil a spravuje;

b) umožňuje účast na společném stravování;

c) plní úkoly v péči o zapojení občanů těžce postižených na zdraví do společenského a kulturního života.

§ 25a

Městský národní výbor první kategorie rozhoduje též o poskytování pečovatelské služby, kterou zabezpečuje, a o úhradě za ni.

§ 26 Působnost okresních národních výborů

(1) Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytnutí pečovatelské služby a o úhradě za ni,

2. o poskytnutí opakujících se příspěvků, zejména na dietní stravování, příspěvků na zabezpečení zvláštních pomůcek, příspěvků na úpravu motorového vozidla na ruční ovládání v případech závažného postižení končetin a příspěvků na zakoupení motorového vozidla a na jeho provoz v případech těžké vady nosného nebo pohybového ústrojí,

3. o přijetí do ústavu sociální péče, který zřídil a spravuje, o propuštění z něho, o přemístění do jiného ústavu, který zřídil a spravuje, o úhradě za služby v ústavu poskytované a o případné úhradě za služby poskytované v ostatních zařízeních sociální péče, která zřídil a spravuje;

b) organizuje a umožňuje účast občanů těžce postižených na zdraví na společenském a kulturním životě;

c) vede evidenci dětí a mladistvých postižených na zdraví v zájmu zajištění a prohloubení komplexní péče o ně.

(2) Působnost podle odstavce 1 písm. a) bod 1 vykonává okresní národní výbor, jen pokud nepřísluší podle § 25a městskému národnímu výboru první kategorie.

§ 27

Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení

a) rozhoduje o tom, zda jde o občana těžce postiženého na zdraví, o stupni tohoto postižení a o přiznání mimořádných výhod;25a)

b) vydává posudek

1. o tom, zda jde o občana s těžkými vadami nosného a pohybového ústrojí pro účely poskytnutí příspěvku na zakoupení motorového vozidla,

2. o tom, zda jde o občana s těžkými vadami nosného a pohybového ústrojí se závažným postižením končetin pro účely poskytnutí příspěvku na úpravu motorového vozidla na ruční ovládání,

3. o zdravotním postižení nevidomých občanů pro účely poskytnutí příspěvku na zakoupení vodícího psa.

§ 28 Působnost krajských národních výborů

Krajský národní výbor rozhoduje o přijetí občana těžce postiženého na zdraví do ústavu sociální péče, který spravuje, o propuštění z něho, o přemístění do jiného ústavu a o úhradě za poskytované služby, a to i v případech, kdy jde o ústavy zřízené pro potřebu celého kraje, které však spravuje okresní národní výbor.

§ 29 Péče o staré občany

Péči o staré občany organizují národní výbory tak, aby především bylo zajištěno a usnadněno uspokojování životních potřeb těm občanům, kterým nemůže poskytnout potřebnou péči vlastní rodina. Vytvářením vhodných podmínek a příležitostí národní výbory usnadňují život ve stáří všem občanům, umožňují jim účast na společenském a kulturním životě, pracovní a veřejnou činnost.

§ 30 Působnost místních národních výborů

Místní národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytnutí příspěvku na společné stravování,

2. o poskytnutí jednorázového peněžitého příspěvku a o věcné pomoci,

3. o přijetí do ústavu sociální péče, který zřídil a spravuje, o propuštění z něho, o přemístění do jiného ústavu, který zřídil a spravuje, o úhradě za služby v ústavu poskytované, a o případné úhradě za služby poskytované v ostatních zařízeních sociální péče, která zřídil a spravuje;

b) umožňuje starým občanům účast na společném stravování,

c) spolupracuje s příslušnými orgány v otázkách bydlení starých občanů.

§ 30a

Městský národní výbor první kategorie rozhoduje též o poskytování pečovatelské služby, kterou zabezpečuje, a o úhradě za ni.

§ 31 Působnost okresních národních výborů

(1) Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytnutí pečovatelské služby a o úhradě za ni,

2. o poskytnutí opakujících se peněžitých příspěvků,

3. o přijetí do ústavu sociální péče, který zřídil a spravuje, o propuštění z něho, o přemístění do jiného ústavu, který zřídil a spravuje, o úhradě za služby v ústavu poskytované a o případné úhradě za služby poskytované v ostatních zařízeních sociální péče, která zřídil a spravuje;

b) organizuje a umožňuje účast starých občanů na společenském a kulturním životě.

(2) Působnost podle odstavce 1 písm. a) bod 1 vykonává okresní národní výbor, jen pokud nepřísluší podle § 30a městskému národnímu výboru první kategorie.

§ 32 Péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc

Občanům, kteří se v důsledku mimořádných událostí ocitli ve zvlášť obtížných poměrech a nemohou je dočasně překonat vlastním přičiněním ani za pomoci své rodiny, poskytuje místní národní výbor věcnou pomoc, popřípadě peněžitý příspěvek; okresní národní výbor jim může v odůvodněných případech poskytnout půjčky.

§ 33

(1) Občanům, kteří žijí v mimořádně obtížných poměrech a proto potřebují pomoc společnosti k překonání důsledků a návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti, poskytuje okresní národní výbor zejména výchovnou péči a poradenskou službu a podle potřeby též věcnou pomoc a peněžité příspěvky.

(2) Na výchovné péči o tyto občany se podílejí místní národní výbory.

(3) Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor poskytuje místo okresního národního výboru občanům uvedeným v odstavci 1 výchovnou péči, poradenskou službu a podle potřeby též věcnou pomoc a peněžité příspěvky.

(4) V místech s větší koncentrací občanů uvedených v odstavci 1 zřizují národní výbory jako své poradní orgány komise zaměřené k prohloubení a koordinaci péče o tyto občany.

§ 34 Péče o občany společensky nepřizpůsobené

Okresní národní výbor rozvíjí v péči o občany společensky nepřizpůsobené především výchovnou a poradenskou činnost a poskytuje těmto občanům pomoc při pracovním umístění a při ubytování, v případě potřeby ubytování v účelovém zařízení a podle sociálních poměrů těchto občanů též půjčky nebo peněžitý příspěvek, popřípadě věcnou pomoc.

§ 35

(1) Na výchovné péči o občany společensky nepřizpůsobené se podílejí místní národní výbory.

(2) Městský národní výbor první kategorie a městský národní výbor druhé kategorie poskytuje podle potřeby těmto občanům ubytování v účelovém zařízení, které zřídil a spravuje.

§ 36 Společná ustanovení o službách sociální péče

Při posuzování vhodnosti pracovních míst pro občany společensky nepřizpůsobené hodnotí okresní národní výbor ve spolupráci s organizací zejména,

a) zda je místo vhodné vzhledem k zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i ke kvalifikaci občana,

b) zda jde o místo vhodné k výchovnému ovlivňování, zejména pracovním kolektivem, který by mohl příznivě působit na tohoto občana.

§ 37 Zařízení sociální péče

Pro poskytování některých služeb sociální péče zřizují národní výbory tato účelová zařízení:

a) ústavy sociální péče,

b) manželské a předmanželské poradny,

c) domovy pro matky s dětmi,

d) zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče,

e) výcviková střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností,

f) zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc,

g) zařízení pro občany společensky nepřizpůsobené,

h) kluby důchodců,

ch) samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro důchodce,

i) zařízení pečovatelské služby (střediska osobní hygieny, zařízení pro denní pobyt starých občanů a prádelny pečovatelské služby).

§ 38

(1) Pro poskytování ústavní sociální péče národní výbory zřizují a spravují ústavy sociální péče

a) ústavy pro tělesně postiženou mládež,

b) ústavy pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením,

c) ústavy pro mentálně postiženou mládež,

d) ústavy pro tělesně postižené dospělé občany,

e) ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálním postižením,

f) ústavy pro smyslově postižené dospělé občany,

g) ústavy pro mentálně postižené dospělé občany,

h) domovy důchodců,

ch) domovy - penzióny pro důchodce.

(2) V ústavech uvedených v odstavci 1 písm. a) až h) mohou být zřízena samostatná oddělení pro denní a týdenní pobyt. Národní výbory mohou zřídit s výjimkou domovů důchodců a domovů - penziónů pro důchodce i samostatné ústavy pro denní a týdenní pobyt.

§ 39

(1) Ústavy sociální péče zřizují a spravují zpravidla okresní národní výbory. Krajské národní výbory zřizují a spravují ústavy sociální péče krajského významu určené převážně pro potřebu celého kraje nebo několika krajů. Národní výbor hlavního města Prahy zřizuje ústavy sociální péče pro potřebu obyvatel hlavního města Prahy. Místní a městské národní výbory mohou zřizovat a spravovat ústavy sociální péče místního významu.

(2) Domovy pro matky s dětmi zřizují a spravují zpravidla krajské národní výbory. Pokud je to potřebné vzhledem k situaci v jejich územním obvodu, mohou je zřizovat a spravovat i okresní národní výbory, městské národní výbory první kategorie a městské národní výbory druhé kategorie.

(3) Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie a městské národní výbory druhé kategorie.

(4) Výcviková střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností zřizují a spravují zpravidla okresní národní výbory. Specializovaná výcviková zařízení určená převážně pro potřebu celého kraje nebo několika krajů zřizují a spravují krajské národní výbory. Je-li to účelné vzhledem k počtu občanů se změněnou pracovní schopností, které je třeba umístit ve výcvikových střediscích a zařízeních, mohou tato zařízení zřizovat a spravovat též městské národní výbory první kategorie a městské národní výbory druhé kategorie.

(5) Zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie a městské národní výbory druhé kategorie.

(6) Zařízení pro občany společensky nepřizpůsobené zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie a městské národní výbory druhé kategorie.

(7) Krajské národní výbory mohou svěřit okresním národním výborům ekonomické, technické a organizační řízení služeb sociální péče v zařízeních uvedených v odstavcích 1, 2 a 4, která zřizují a spravují. Na základě dohody s okresním národním výborem mohou místní a městské národní výbory svěřit okresnímu národnímu výboru ekonomické, technické a organizační řízení služeb sociální péče v zařízeních uvedených v odstavcích 1 až 6, která zřizují a spravují. O přijetí do zařízení, o propuštění z nich a přemístění do jiného zařízení a o úhradě za poskytované služby rozhoduje vždy národní výbor, který zařízení zřídil a spravuje.

(8) Manželské a předmanželské poradny zřizují a spravují okresní národní výbory a krajské národní výbory.

(9) Kluby důchodců zřizují a spravují místní národní výbory.

(10) Samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro stravování důchodců a zařízení pečovatelské služby zřizují a spravují místní národní výbory. Na základě dohody s okresním národním výborem mohou místní národní výbory svěřit okresnímu národnímu výboru technické, ekonomické a organizační řízení těchto služeb.

§ 40

Ministerstvo v případě potřeby zřizuje a spravuje zařízení sociální péče se zvláštním zaměřením.

§ 41

Zařízení sociální péče uvedená v § 37 pod písmeny a) až g) mohou být zřízena nebo zrušena a jejich objekty odňaty svému účelu jen se souhlasem krajského národního výboru, a jde-li o zařízení spravovaná krajským národním výborem, po projednání s ministerstvem. Požadavek souhlasu podle zvláštních předpisů není tím dotčen.

§ 42 Pečovatelská služba

(1) Pečovatelskou službu poskytují národní výbory starým nebo zdravotně těžce postiženým občanům za předpokladu, že potřebnou péči nemohou zajistit rodinní příslušníci těchto občanů, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, jakož i rodinám s dětmi, nelze-li ji zajistit jinak.

(2) Pečovatelskou službu poskytují národní výbory prostřednictvím pečovatelek a dobrovolných pracovníků pečovatelské služby. Dobrovolným pracovníkům poskytuje národní výbor odměnu.

§ 43 Stravování důchodců

Národní výbory organizují a zabezpečují důchodcům stravování zejména v organizacích, ve kterých pracovali před odchodem do důchodu, v závodních a dietních jídelnách, v jídelnách jednotných zemědělských družstev, v zařízeních veřejného stravování, v ústavech sociální péče, popřípadě též v samostatných jídelnách pro důchodce.

§ 44 Půjčky

(1) Půjčky, které poskytuje národní výbor v rámci sociální péče, jsou bezúročné.

(2) Při poskytnutí půjčky uzavře národní výbor s občanem, kterému byla půjčka poskytnuta, písemnou dohodu o splátkách, popřípadě o srážkách ze mzdy,26) ve které se zejména uvede, v jakých splátkách a termínech se bude půjčka splácet.

§ 45 Okresní ústavy sociálních služeb

(1) Okresní národní výbory mohou zřizovat okresní ústavy sociálních služeb.

(2) Okresní ústavy sociálních služeb komplexně zabezpečují ekonomické a technické řízení služeb sociální péče, u některých služeb též organizaci jejich poskytování.

§ 46 Krajská metodická střediska

Krajské národní výbory zřizují pro metodickoodborné řízení ústavní sociální péče, popřípadě dalších služeb sociální péče, krajská metodická střediska.

Část čtvrtá

§ 47 USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ

(1) Pro řízení ve věcech upravených tímto zákonem platí obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon, nebo zákon o sociálním zabezpečení nestanoví jinak.

(2) Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na rozhodování

a) o dávkách ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte vědeckých pracovníků, umělců a novinářů, občanů poskytujících služby na základě povolení národního výboru, jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, spolupracujících členů jejich rodin a nepracujících důchodců s výjimkou rozhodování o snížení nebo odnětí těchto dávek,

b) o poskytování lázeňské péče podle předpisů o sociálním zabezpečení,

c) o jednorázových příspěvcích a věcné pomoci podle § 25 písm. a) bodu 2 a 3, podle § 30 písm. a) bodu 2, podle § 32, § 33 odst. 1 a 3 a podle § 34 o příspěvku na společné stravování podle § 25 písm. a) bodu 1 a podle § 30 písm. a) bodu 1 a o příspěvku na dietní stravování podle § 26 odst. 1 písm. a) bodu 2,

pokud řízení o těchto dávkách bylo zahájeno z podnětu orgánu sociálního zabezpečení, nebo jestliže řízení zahájené na návrh skončí přiznáním dávky v požadovaném nebo v právním předpisem vymezeném rozsahu.

(3) V řízení podle odstavce 2 se přiměřeně použijí ustanovení oddílu 2 části první správního řádu a § 49 a 50 správního řádu o lhůtách s výjimkou rozhodování o poskytování lázeňské péče, kdy lhůty pro rozhodování stanoví ministerstvo obecně závazným právním předpisem.

(4) Zjistí-li orgán sociálního zabezpečení v řízení podle odstavce 2 zahájeném na návrh, že dávku nemůže přiznat vůbec nebo v požadovaném rozsahu, nebo že by přiznáním dávky mohly vzniknout právní povinnosti občanu, kterému má být dávka přiznána, nebo jinému občanu, postupuje se podle obecných předpisů o správním řízení.

§ 48

(1) Odchylně od obecných předpisů o správním řízení26a) se místní příslušnost národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení řídí:

a) místem stálého pracoviště účastníka řízení, v němž pracuje nebo pobírá nemocenské dávky, jestliže je na tomto pracovišti závodní zdravotnické zařízení, v němž působí posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru, nebo rozhoduje-li okresní národní výbor o udělení předchozího souhlasu organizaci k rozvázání pracovního (učebního) poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností,27)

b) místem přípravy pro pracovní uplatnění, jestliže jde o výplatu příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění včetně jeho zvýšení na rodinné příslušníky, o poskytnutí nutných školních potřeb a učebnic a o úhradu nutných výloh spojených s přípravou pro pracovní uplatnění,

c) sídlem školy, zřízené při ústavu sociální péče, popřípadě sídlem školy pro děti a mládež vyžadující zvláštní péči, jestliže účastníkem řízení je žák těchto škol,

d) sídlem, popřípadě místem pravidelného výjezdního zasedání lékařské komise27a) v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České socialistické republiky nebo ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky, jde-li o posouzení zdravotního stavu příslušníka ozbrojených sil z povolání, Sboru národní bezpečnosti a Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky, s výjimkou kontrolní lékařské prohlídky poživatele důchodu, jehož služební poměr skončil,

e) sídlem nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu, v němž se vykonává vazba, jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby,

f) sídlem okresního národního výboru, jehož posudková komise sociálního zabezpečení byla pověřena posuzovat invaliditu, nebo jiné zdravotní otázky související s výkonem sociálního zabezpečení na základě mezinárodních smluv,

g) sídlem národního výboru, který zřídil a spravuje ústav nebo jiné zařízení sociální péče, do kterého má být občan přijat.

(2) Místní příslušnost národních výborů při péči o občany se změněnou pracovní schopností se řídí místem stálého pracoviště těchto občanů, jestliže národní výbory

a) doporučují vhodnou úpravu pracovních podmínek nebo vhodné pracovní uplatnění občana se změněnou pracovní schopností v organizaci, ve výrobním družstvu invalidů nebo v družstvu invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,

b) sledují, zda příprava pro pracovní uplatnění, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav občanů se změněnou pracovní schopností.

(3) Ve věcech, ve kterých podle tohoto zákona rozhoduje nebo činí opatření místní nebo městský národní výbor, se žádost o dávku nebo službu sociálního zabezpečení podává místnímu nebo městskému národnímu výboru žadatelova bydliště, v ostatních případech se žádost podává okresnímu národnímu výboru žadatelova bydliště.27b)

(4) Nárok na zaopatřovací příspěvek se uplatňuje u místního národního výboru, v jehož obvodu má člen rodiny vojáka trvalý pobyt. Žádost o příspěvek na úhradu za užívání bytu se podává u místního národního výboru, v jehož obvodu měl voják trvalý pobyt před nástupem služby v ozbrojených silách. Místní národní výbor ověří skutečnosti uvedené v žádosti a postoupí ji okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu měl voják před nástupem vojenské služby trvalý pobyt.

Část pátá

§ 49 PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Tímto zákonem není dotčena působnost místních národních výborů rozhodovat ve věcech sociálního zabezpečení, jestliže podle předpisů dříve platných okresní národní výbor přenesl rozhodování o nich na místní národní výbor.28)

§ 50

Ministerstvo v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a s Českou odborovou radou a po projednání se Svazem družstevních rolníků České socialistické republiky stanoví

a) podrobnosti o složení a jednání správních komisí národních výborů,

b) podrobnosti o úkolech národních výborů v péči o rodinu a děti,

c) podrobnosti o vedení evidence dětí a mladistvých postižených na zdraví a dětí těžko vychovatelných,

d) podmínky pro zřizování a činnost zařízení sociální péče, okresních ústavů sociálních služeb a krajských metodických středisek, pro přijímání občanů do zařízení sociální péče a upraví výši a podmínky úhrady za poskytované služby, s výjimkou úhrady za péči poskytovanou v ústavech sociální péče,

e) podmínky pro poskytování odměny a její výši dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby.

§ 51

Zrušují se

1. § 1 až 18, § 20, § 22 a § 24 vládního nařízení č. 59 1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti,

2. vyhláška č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 78/1968 Sb. a č. 131/1971 Sb.,

3. položka č. 53 přílohy A a položky č. 20, 21 a 22 přílohy D zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.

§ 52 Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.

Erban v. r.

Korčák v. r.

1) § 129 - 135, § 162 a § 165 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.

2) Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., o zvýšení přídavků na děti a výchovného.

Zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku.

Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.

3) Působnost Národního výboru hlavního města Prahy je upravena zákonem č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze.

3a) § 3 písm. f) zákona č. 121/1975 Sb.

4) § 2 a § 7 zákona č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb.

4a) § 97 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb. kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

4b) § 34 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášky č. 92/1968 Sb.

5) Vyhláška č. 76/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity).

6) § 37 odst. 1 písm. a), § 46 odst. 1 písm. d), § 51 odst. 1 písm. c) zákoníku práce. § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.

7) § 24 odst. 2 zákona č. 88/1968 Sb., ve znění zákona č. 99/1972 Sb.

7a) § 11 zákona č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku.

7b) § 42 odst. 4 zákona č. 121/1975 Sb.

8) § 43 zákona o rodině.

9) § 43 odst. 2 písm. a) zákona o rodině.

10) § 43 odst. 2 písm. b) zákona o rodině.

11) § 2 a § 7 zákona č. 117/1966 Sb., ve znění zákona č. 99/1972 Sb.

11a) § 43 odst. 2 písm. c) zákona o rodině.

11b) § 43 odst. 2 písm. b) zákona o rodině.

11c) § 10 odst. 3 zákona o národních výborech, ve znění zákona ČNR č. 137/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy.

11d) § 10 odst. 4 zákona o národních výborech, ve znění zákona ČNR č. 137/1982 Sb.

12) Zákon č. 107/1971 Sb., zákon č. 50/1973 Sb.

13) § 79 odst. 2 a § 83 odst. 2 zákona o rodině.

14) § 43 odst. 2 písm. b) zákona o rodině.

15) § 45 odst. 2 zákona o rodině.

16) § 84 odst. 1 a § 86 trestního zákona.

17) § 44 odst. 2 a 3 zákona o rodině.

18) § 43 odst. 2 písm. a) zákona o rodině.

19) § 43 odst. 2 písm. b) zákona o rodině.

20) § 43 odst. 2 písm. c) zákona o rodině.

21) § 100 zákona o rodině.

22) § 8 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb.

23) § 14 zákona č. 107/1971 Sb.

24) § 50 a § 231 zákoníku práce.

25) § 37 odst. 1 písm. a), § 46 odst. 1 písm. d), § 51 odst. 1 písm. c) zákoníku práce.

§ 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 122/1975 Sb.

25a) § 93 odst. 2 zákona č. 121/1975 Sb.

26) § 57 občanského zákoníku.

26a) § 7 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

27) § 50 a § 231 zákoníku práce.

27a) § 132 odst. 3 zákona č. 121/1975 Sb.

27b) § 5 odst. 2 správního řádu.

§ 110 zákona č. 121/1975 Sb.

28) § 84 správního řádu. § 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 vyhlášky č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení. § 12 odst. 2 vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti.