Co § 1 znamená v praxi?

Za rozhlasový přijímač se považuje zařízení určené k příjmu a reprodukci rozhlasových pořadů, zatímco za televizní přijímač zařízení určené k příjmu a reprodukci televizních pořadů. Kombinovaná zařízení, která umožňují příjem a reprodukci obou typů pořadů, se považují jak za rozhlasový, tak i za televizní přijímač. Typ napájení (ze sítě nebo z baterie) nemá vliv na to, zda je zařízení považováno za rozhlasový nebo televizní přijímač. Za rozhlasové nebo televizní přijímače se nepovažují sdělovací a jiné přijímače používané pro zvláštní účely, a to i když umožňují příjem rozhlasových nebo televizních pořadů.

§ 1

§ 1 vyhláška federálního ministerstva spojů, kterou se vydává rozhlasový a televizní řád – Rozhlasové a televizní přijímače

Vyhláška federálního ministerstva spojů, kterou se vydává rozhlasový a televizní řád · 13/1974 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 13/1974 definuje, co se pro účely této vyhlášky rozumí rozhlasovým a televizním přijímačem, a stanovuje, které typy zařízení se za ně považují, respektive nepovažují. Za rozhlasový přijímač se považuje zařízení určené k příjmu a reprodukci rozhlasových pořadů, zatímco za televizní přijímač zařízení určené k příjmu a reprodukci televizních pořadů. (§ 1 zákona č. 13/1974 Sb., vyhláška federálního ministerstva spojů, kterou se vydává rozhlasový a televizní řád, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

Předmět úpravy: Rozhlasové a televizní přijímače
Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k 7. 10. 2026
Zdroj: e-Sbírka, 13/1974 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

1. Rozhlasovým přijímačem se rozumí telekomunikační zařízení určené k příjmu a reprodukci rozhlasových pořadů šířených rozhlasovými vysílači.1)

2. Televizním přijímačem se rozumí telekomunikační zařízení určené k příjmu a reprodukci televizních pořadů šířených televizními vysílači.

3. Telekomunikační zařízení spojená v jednom celku a určená k příjmu a reprodukci rozhlasových i televizních pořadů se považují jak za rozhlasový, tak i za televizní přijímač.

4. Zařízení uvedená v odstavcích 1 až 3 se považují za rozhlasové, popřípadě televizní přijímače bez ohledu na to, jsou-li napájena elektrickým proudem ze sítě nebo z baterie.

5. Sdělovací přijímače a jiné přijímače používané pro zvláštní účely se nepovažují za rozhlasové, popřípadě televizní přijímače, i když příjem rozhlasových nebo televizních pořadů umožňují.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

Za rozhlasový přijímač se považuje zařízení určené k příjmu a reprodukci rozhlasových pořadů, zatímco za televizní přijímač zařízení určené k příjmu a reprodukci televizních pořadů.
Kombinovaná zařízení, která umožňují příjem a reprodukci obou typů pořadů, se považují jak za rozhlasový, tak i za televizní přijímač.
Typ napájení (ze sítě nebo z baterie) nemá vliv na to, zda je zařízení považováno za rozhlasový nebo televizní přijímač.
Za rozhlasové nebo televizní přijímače se nepovažují sdělovací a jiné přijímače používané pro zvláštní účely, a to i když umožňují příjem rozhlasových nebo televizních pořadů.

Na co si dát pozor

Definice je klíčová pro určení povinností souvisejících s evidencí a poplatky, jak naznačují okolní paragrafy.
I starší zařízení nebo přenosné přijímače napájené bateriemi spadají pod definici, pokud splňují účel příjmu a reprodukce rozhlasových/televizních pořadů.
Zařízení určená primárně pro jiné účely (např. profesionální komunikační přijímače), i když technicky umožňují příjem rozhlasu/televize, nejsou podle tohoto paragrafu považována za rozhlasové/televizní přijímače.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 1 Rozhlasové a televizní přijímače (Vyhláška federálního ministerstva spojů,)§ 3 Základ poplatků (Zákon o rozhlasových a televizních popla)§ 2 Předmět poplatků (Zákon o rozhlasových a televizních popla)§ 24 (Zákon o telekomunikacích)§ 1 Předmět poplatků (Zákon o rozhlasových a televizních popla)