§ 221 zákon, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy – Zřídí-li na pozemku stavbu občan
Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy · 131/1982 Sb. · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 221 zákona 131/1982 řeší situaci, kdy občan postaví stavbu na pozemku, ke kterému nemá oprávnění užívání nebo ho užívá k jinému účelu, a stanovuje, jak se v takovém případě se stavbou naloží. (§ 221 zákona č. 131/1982 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, stavebník, věřitel, vlastník
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…předpisu, podle něhož byla cena dohodnuta, je organizace povinna občana na to neprodleně písemně upozornit a sdělit mu novou cenu.“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „neodstoupí-li bez zbytečného odkladu od smlouvy, je povinen zaplatit organizaci novou cenu, ledaže ke zvýšení ceny došlo…“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…běžet až ode dne provedení této další služby, pokud ji občan objednal nejpozději do tří týdnů od převzetí věci a řádně a včas poskytl k provedení služby potřebnou součinnost.“.“
- Odkazuje na: § 263a
- Judikatura: na § 221 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 131/1982 Sb.
(1) Zřídí-li na pozemku stavbu občan, který není oprávněn pozemek užívat nebo který je oprávněn ho užívat k jinému účelu, soud na návrh národního výboru nebo organizace, které mají pozemek ve správě, nebo organizace, která je vlastníkem pozemku (§ 205 odst. 2), anebo na návrh toho, kdo má k pozemku zřízeno právo osobního užívání, přikáže stavbu za náhradu navrhovateli, ledaže by tomu bránily důvody zvláštního zřetele hodné, zejména že stavebník byl v dobré víře, že stavbu zřizuje oprávněně. Jestliže to je v zájmu společnosti, soud může též po zjištění stanoviska příslušného národního výboru, který je stavebním úřadem, rozhodnout, že stavebník je povinen stavbu na svůj náklad odstranit.
(2) Brání-li důvody zvláštního zřetele hodné rozhodnout podle odstavce 1, soud na návrh vlastníka stavby upraví vztahy ohledně pozemku, na němž je stavba zřízena, zejména zruší právo osobního užívání k tomuto pozemku anebo zřídí bezplatně nebo za náhradu věcné břemeno, které je hospodářsky nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.
(3) Převzal-li stavebník na sebe povinnost, že nepřevede svou nemovitost bez souhlasu věřitele na jiného (§ 58), lze náhradu podle odstavce 1 vyplatit jen za souhlasu věřitele; jinak se složí do notářské úschovy.“.
26. V § 230 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojují se odstavce 2, 3 a 4, které zní:
„(2) Došlo-li však v době od uzavření smlouvy do jejího splnění na základě rozhodnutí vlády Československé socialistické republiky ke změně cenového předpisu, podle něhož byla cena dohodnuta, je organizace povinna občana na to neprodleně písemně upozornit a sdělit mu novou cenu.
(3) Občan je oprávněn po sdělení nové ceny od smlouvy odstoupit; neodstoupí-li bez zbytečného odkladu od smlouvy, je povinen zaplatit organizaci novou cenu, ledaže ke zvýšení ceny došlo po překročení dohodnuté doby provedení služby.
(4) Odstoupí-li občan od smlouvy, je povinen zaplatit organizaci částku připadající na vykonanou práci a vzniklé náklady podle původně dohodnuté ceny, jen pokud měl z částečného plnění smlouvy majetkový prospěch.“.
27. V § 249 se na konci připojuje tato věta:
„Má-li se věc koupená od obchodní organizace uvést do provozu organizací k tomu pověřenou, začne záruční doba běžet až ode dne provedení této další služby, pokud ji občan objednal nejpozději do tří týdnů od převzetí věci a řádně a včas poskytl k provedení služby potřebnou součinnost.“.
28. V § 250 větě druhé vypouští se slovo „krajským“.
29. V § 253 větě třetí vypouští se slovo „krajským“.
30. Za § 263 se vkládá § 263a, který zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud občan postaví stavbu na cizím pozemku bez oprávnění nebo s oprávněním k jinému účelu, může soud na návrh oprávněných subjektů (např. národního výboru, organizace spravující pozemek nebo vlastníka pozemku) přikázat stavbu navrhovateli za náhradu.
- Soud může rozhodnout o přikázání stavby za náhradu, pokud tomu nebrání zvláštní důvody, například pokud stavebník jednal v dobré víře, že staví oprávněně.
- V zájmu společnosti může soud také rozhodnout, že stavebník je povinen stavbu na vlastní náklady odstranit, a to po zjištění stanoviska stavebního úřadu.
- Pokud zvláštní důvody brání přikázání stavby, soud na návrh vlastníka stavby upraví vztahy k pozemku, například zruší právo osobního užívání nebo zřídí věcné břemeno nezbytné pro výkon vlastnického práva ke stavbě.
Na co si dát pozor
- Pokud stavebník převzal povinnost nepřevádět svou nemovitost bez souhlasu věřitele, náhrada za stavbu může být vyplacena pouze se souhlasem věřitele, jinak se složí do notářské úschovy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 221
Jak soudy aplikují § 221
Dále uvedl, že šlo o stavbu neoprávněnou ve smyslu § 221 ObčZ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 131/1982 Sb. F. Ch. měl od roku 1962 souhlas JZD jen ke stavbě přenosné rybářské boudy, nebylo mu zřízeno právo osobního užívání pozemku ke stavbě chaty ani právo stavby na předmětném pozemku.
Oprávněnost těchto staveb proto bylo třeba posuzovat podle § 221 ObčZ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 131/1982 Sb., podle kterého o neoprávněnou stavbu šlo tehdy, zřídil-li na pozemku stavbu občan, který nebyl oprávněn pozemek užívat, anebo který ho byl oprávněn užívat k jinému účelu.
Odvolací soud dále uvedl, že stavba, která vznikla v letech 1970 – 1972, tj. za účinnosti § 221 ObčZ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 131/1982 Sb., nebo za účinnosti § 221 ObčZ ve znění této novely, tj. od 1. 4. 1983, byla stavbou oprávněnou jen tehdy, pokud byla postavena na základě vlastnického práva k pozemku nebo práva osobního užívání pozemku nebo práva stavby podle zákona č. 50/1955 Sb. V daném případě byla chata postavena na státním pozemku, který byl v užívání JZD, tj. pozemku zemědělském.