Zákon o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy

(1) Zemědělskou půdu lze děliti reálně právními jednáními mezi živými nebo při dědické posloupnosti jen tehdy, když dělením vzniknou pozemky účelně obdělavatelné o výměře alespoň 0.50 ha. Právní jednání a nařízení zůstavitelova tomu se příčící jsou neplatná.

(2) Účelně obdělavatelný je pozemek, který je alespoň 15 m široký a k němuž je stálý příjezd.

(3) Dokud nebude v příslušném katastrálním území provedeno scelování, lze zemědělský podnik děliti reálně i tehdy, když dělením vzniknou pozemky o výměře alespoň 0.50 ha a nezmění-li se šířka pozemku, je-li pozemek užší než 15 m.

(4) Ustanovení odstavce 1 neplatí, jde-li o dělení pozemků pro stavební účely nebo pro jiné účely, pro které je možno vyvlastňovati ve veřejném zájmu, dále zvětší-li se rozdělením pozemků pozemky sousedící nebo jde-li o dělení za účelem arondace nebo ve scelovacím řízení.

(5) Ideálního dílu zemědělského pozemku nelze nabýti právními jednáními mezi živými nebo při dědické posloupnosti, jestliže by reálný díl jemu odpovídající měl výměru menší než 0.50 ha. Ustanovení odstavce 1, věty druhé platí tu přiměřeně. Nelze-li při dědické posloupnosti vzhledem k ustanovení věty prvé poměr mezi účastníky jinak uspokojivě vypořádati, třeba před skončením pozůstalostního řízení pozemek (spoluvlastnický podíl) prodat v dobrovolné dražbě. Obmezení tato neplatí, nabývá-li spoluvlastnického podílu původního spoluvlastníka, jemuž by odpovídal reálný díl o výměře menší než 0.50 ha, jediná osoba. Na manžely, kteří nabývají zemědělský pozemek do spoluvlastnictví, se hledí jako na jednu osobu.

(6) Ke knihovní žádosti o zápis dělení parcel sloužících zemědělským účelům jest připojiti potvrzení katastrálního měřického úřadu nebo prohlášení úředně oprávněného civilního geometra (zeměměřičského inženýra) na geometrickém polohopisném plánu (§ 42, odst. 7 katastrálního zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 177 Sb.), že ustanovení tohoto zákona byla zachována. Jde-li o zápis spoluvlastnictví k zemědělskému pozemku, jest připojiti potvrzení katastrálního měřického úřadu. Tato potvrzení a prohlášení jsou osvobozena od poplatků a dávky za úřední úkon.

(1) Vlastník smí zemědělský pozemek, nečiní-li celková výměra jeho pozemků více než 50 ha, volně zciziti svým dětem, rodičům, manželu nebo sourozencům anebo osobám s ním ve stejném stupni sešvagřeným. Vlastníkem podle tohoto paragrafu se rozumí vlastník souboru nemovitostí, které se soustředily ve vlastnictví jediné osoby, anebo spoluvlastníků, nerozvedených manželů nebo rodičů a dětí prvého stupně.

(2) Jinak zemědělský pozemek smí býti prodán jen

a) zemědělcům k doplnění jejich zemědělské nesoběstačné usedlosti,

b) zemědělským zaměstnancům, malozemědělcům a rolnickým synům a dcerám, zejména pokud jsou krajany vracejícími se do vlasti (ústavní zákon ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti), k vytvoření zemědělských usedlostí, za předpokladu, že soubor nemovitostí (odstavec 1) kupujícího, uvedeného pod písm. a) a b), nepřevýší ani po nabytí pozemků, tvořících předmět koupě, dvojnásobek nejmenší příslušné výměry (§ 1, odst. 1) o více než 0,50 ha, při čemž mezi těmito uchazeči má, je-li pozemek propachtován, přednostní právo na koupi pachtýř tohoto pozemku; byl-li však pachtovní poměr propachtovatelem vypovězen nebo zrušen po 3. červenci 1947, zůstane přednostní právo na koupi zachováno po dobu tří let od vypovězení (zrušení) pachtovního poměru bývalému pachtýři, který byl pachtýřem dne 3. července 1947. V případě, že tento pachtýř svůj nárok neuplatňuje, nabývá právo na koupi vlastník sousedního pozemku, je-li oprávněným uchazečem,

c) dělníkům, veřejným a soukromým zaměstnancům a maloživnostníkům do výměry nejvýše 0,50 ha pro stavbu vlastního domu nebo na zřízení zahrádky nebo na rozšíření provozních zařízení.

(3) K zcizení zemědělského pozemku je třeba souhlasu příslušného okresního národního výboru s výjimkou případů uvedených v odstavci 1. Souhlas nemůže býti odepřen, vyhovuje-li prodej ustanovením odstavce 2, nepříčí-li se veřejnému zájmu, a prokáže-li kupující,

a) že je československým státním občanem, nebo že je za něho považován podle § 1 nebo § 2 ústavního zákona č. 74/1946 Sb. a

b) že je české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, že nepozbyl pravoplatným rozsudkem trestního soudu pro zločin volebního práva, že je národně a státně spolehlivý a že i jeho rodinní příslušníci, žijící s ním ve společné domácnosti, jsou státně spolehliví, nejsou národnosti německé nebo maďarské a nepozbyli pravoplatným rozsudkem trestního soudu pro zločin práva volebního. Ustanovení o národnosti neplatí u osob jmenovaných v §§ 1 a 6 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. Pokud jde o osoby uvedené v § 84, odst. 1 zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, neplatí ustanovení o národnosti, ačli nejde o příslušníky národnosti německé nebo maďarské.

(4) Zamýšlí-li vlastník prodati zemědělský pozemek osobě jiné, je povinen oznámiti to okresnímu národnímu výboru, v jehož správním obvodu pozemek leží, a uvésti číslo vložky pozemkové knihy, číslo parcely a prodejní podmínky, zejména kupní cenu. Okresní národní výbor dá zamýšlený prodej a jeho podmínky neprodleně vyhlásiti v obci, v jejímž obvodu prodávaný pozemek leží, a v obcích sousedních. Vyhláška musí býti vyvěšena na obecní úřední desce po dobu osmi dnů.

(5) Zájemci podle odstavce 2 mohou do 15 dnů ode dne vyvěšení vyhlášky oznámiti okresnímu národnímu výboru doporučeným dopisem nebo dopisem odevzdaným na potvrzení, zda koupí pozemek za podmínek uvedených ve vyhlášce a zda a z kterého důvodu uplatňují přednostní právo na koupi (odstavec 2); při tom uvedou výměru vlastního zemědělského podniku.

(6) Po uplynutí této lhůty oznámí okresní národní výbor vlastníku zemědělského pozemku uchazeče, pokud vyhovují podmínkám uvedeným v odstavci 2. Byl-li zemědělský pozemek prodán přihlášenému pachtýři, a není-li ho anebo neuchází-li se o koupi, některému jinému z oznámených uchazečů, nemůže býti odepřen souhlas okresního národního výboru.

(7) Nedojde-li oznámení okresního národního výboru vlastníku zemědělského pozemku do 30 dnů ode dne vyvěšení vyhlášky (odstavec 4), může vlastník prodati zemědělský pozemek komukoliv a souhlas okresního národního výboru k prodeji nemůže býti odepřen.

Učiní-li při exekuční nebo dobrovolné dražbě zemědělských pozemků stejné podání jako nejvyšší podatel některá z osob uvedených v § 18, odst. 2, která při složení vadia prokázala listinami skutečnosti rozhodné podle uvedeného ustanovení, udělí se příklep této osobě. Učiní-li stejné podání jako nejvyšší podatel několik takových osob, udělí se příklep pachtýři, a není-li ho nebo neučinil-li stejné nejvyšší podání, rozhodne mezi nimi los.

Ustanoveními tohoto dílu nejsou dotčena předkupní práva, která byla knihovně zajištěna na zemědělských pozemcích před účinností tohoto zákona.

Ustanovení tohoto dílu se neužije:

1. prodává-li se zemědělský podnik jako celek, ačli všechny zemědělské pozemky k němu náležející nejsou již propachtovány v drobném nepřetržitě po dobu dvanácti let před 1. lednem toho roku, v němž zamýšlí vlastník podnik prodati,

2. jde-li o pozemek, který byl prohlášen podle stavebního řádu za stavební, i když dočasně slouží zemědělským účelům,

3. prodává-li se pozemek pro účely, pro které lze podle platných předpisů vyvlastnit,

4. jde-li o převod zemědělského pozemku jinak než trhovou smlouvou; při směně zemědělských pozemků však jen tehdy, jde-li o směnu pozemku za pozemek.

(1) Ke knihovní žádosti o zápis vlastnického práva podle trhové smlouvy o prodeji zemědělského pozemku musí býti připojeny listiny prokazující, že bylo dbáno ustanovení předcházejících paragrafů, a to

1. v případě § 18, odst. 1 matriční výpisy o rodinném poměru mezi prodávajícím a kupujícím a potvrzení příslušného místního národního výboru, že celková výměra pozemků prodávajícího nečiní více než 50 ha,

2. v případě § 18, odst. 3, 6 a 7 pravoplatný výměr, kterým okresní národní výbor udělil souhlas k prodeji,

3. v případě § 21, č. 1 potvrzení příslušného místního národního výboru, že jde o zemědělský podnik jako celek a že všechny zemědělské pozemky k němu náležející nejsou již propachtovány v drobném nepřetržitě po dobu dvanácti let před 1. lednem toho roku, v němž zamýšlí vlastník podnik prodati,

4. v případě § 21, č. 2 potvrzení stavebního úřadu, že jde o pozemek prohlášený za stavební, a

5. v případě § 21, č. 3 potvrzení úřadu, který by byl příslušný rozhodovati o vyvlastnění pro účel, pro který se pozemek prodává.

(2) Všechny tyto listiny jsou kolků a poplatků prosté.

Ustanovení přídělového zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb., dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, a nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskování a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, zůstávají tímto zákonem, pokud z § 10 neplyne něco jiného, nedotčena.

O opravných prostředcích v soudním řízení k rozdělení pozůstalosti, upraveném tímto zákonem, platí i na Slovensku výhradně ustanovení pátého oddělení zákona ze dne 19. června 1931, č. 100 Sb., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného.

(1) Ustanovení dílu I tohoto zákona se nedotýkají ustanovení § 29 zákona o nesporném řízení, ve znění čl. XII zákona ze dne 8. června 1923, č. 123 Sb., kterým se mění některá ustanovení zákonů o soudní příslušnosti, o soudním řízení v občanských věcech, o exekučním řízení, o pozůstalostním řízení a o poručenských věcech, ani ustanovení § 51 zák. čl. XVI/1894, o pozůstalostním řízení. Rozhodnutí podle § 2, odst. 3, § 4, odst. 1, § 6, odst. 2 a 3, § 15, odst. 3, a § 16 jsou vyhrazena pozůstalostnímu soudu.

(2) Náleží-li do pozůstalosti zemědělský podnik uvedený v § 1, odst. 5, zahájí se pozůstalostní řízení podle zák. čl. XVI/1894 z moci úřední.

(1) Zákon ze dne 1. dubna 1889, č. 52 ř. z., jímž se zavádějí zvláštní předpisy o rozdělení dědictví při rolnických usedlostech střední velikosti, a zákon ze dne 7. srpna 1908, č. 68 čes. z. z., jímž se zavádějí zvláštní předpisy o dělení dědictví při rolnických usedlostech střední velikosti, se zrušují.

(2) Pozůstalosti po osobách, které zemřely před účinností tohoto zákona, se projednají a rozdělí podle dosavadních předpisů. Ustanovení § 17 se neužije, stalo-li se právní jednání nebo zemřel-li zůstavitel před účinností tohoto zákona.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti třicátého dne po vyhlášení; ustanovení dílu I nabývají na Slovensku účinnosti dnem 1. ledna 1950.

(2) Tento zákon provedou ministři spravedlnosti a zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.

Dr. Beneš v. r.

Široký v. r.

Dr. Drtina v. r.

Ďuriš v. r.