Zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

(1) Na základě schváleného návrhu pozemkový úřad stanoví s přihlédnutím k veřejnému zájmu, finančnímu zajištění, potřebám obce, případně potřebám vlastníků pozemků priority pro realizaci společných zařízení. Po nabytí právní moci rozhodnutí (§ 11 odst. 8) pozemkový úřad seznámí s prioritami realizace společných zařízení obec. V katastrálních územích, kde se pozemkové úpravy provádějí opakovaně, nelze do realizace společných zařízení zahrnout ta společná zařízení, která byla již dříve předána obci nebo jiné osobě podle odstavce 4.

(2) Pozemkový úřad zabezpečí, aby nové uspořádání pozemků bylo vytyčeno a označeno v terénu podle potřeby vlastníků, a to nejdříve po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Vytyčení hranic pozemků se provádí podle katastrálního zákona62) a nelze je opakovaně hradit z prostředků státu.

(3) Je-li to v souladu s územním plánem, pro změny druhů pozemků, schválených dotčeným orgánem (§ 9 odst. 10), výstavbu polních a lesních cest, ochranu a zúrodňování půdního fondu a další společná zařízení zahrnutá do schváleného návrhu pozemkových úprav upouští se od souhlasu s vynětím ze zemědělského půdního fondu a nevyžaduje se vydání rozhodnutí o povolení záměru.

(4) Vlastníkem společného zařízení (§ 9 odst. 8) může být i jiná osoba než obec, pokud to vyplývá z rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav. Vlastníkem vodních nádrží, rybníků, ochranných hrází a poldrů [§ 9 odst. 8 písm. c)], jejichž realizace je hrazena z prostředků státu, může být i jiná osoba než obec pouze se souhlasem ústředí.

(5) Pozemky ve vlastnictví státu1) (§ 9 odst. 12), na kterých je návrhem umístěno společné zařízení, se bezúplatně převedou do vlastnictví obce. Společné zařízení, které je návrhem umístěno na pozemku jiné osoby, může být do jejího vlastnictví převedeno bezúplatně pouze v případě, že toto společné zařízení slouží veřejnému zájmu.

(6) Změna druhu nebo způsobu využití pozemku, na kterém je návrhem umístěno společné zařízení ve veřejném zájmu, může být provedena pouze se souhlasem ústředí. Po předání takového společného zařízení obci nebo jiné osobě požádá ústředí katastrální úřad o zápis poznámky o tom, že se na pozemku nachází společné zařízení ve veřejném zájmu.

(7) Bude-li před realizací společného zařízení zjištěno, že opatření podle § 9 odst. 11, které bylo předmětem rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav, již neodpovídá skutečným potřebám dotčeného území, pozemkový úřad z moci úřední nebo na základě požadavku obce zahájí řízení o změně plánu společných zařízení, pokud tento požadavek posoudí jako účelný. Pozemkový úřad zajistí v potřebném rozsahu přepracování schváleného návrhu v části týkající se plánu společných zařízení. Při zpracování změny plánu společných zařízení postupuje pozemkový úřad podle § 9 odst. 10. Přepracovaný návrh schválí zastupitelstvo obce. Pozemkový úřad vydá o změně plánu společných zařízení rozhodnutí. Tímto rozhodnutím nedojde ke změně umístění společných zařízení, a tedy jím nebudou dotčena vlastnická práva k pozemkům. Dojde-li změnou plánu společných zařízení ke změnám druhů pozemků, ohlásí pozemkový úřad tyto změny k zápisu do katastru nemovitostí, ohlášení doloží rozhodnutím o změně plánu společných zařízení.

(1) Upřesněním přídělu (§ 4 odst. 4) je určení hranic přídělu v případech, kdy je příděl přibližně lokalizován, ale hranice přídělu nelze jednoznačně určit.

(2) Rekonstrukcí přídělu (§ 4 odst. 4) je určení hranic přídělu v případech, kdy existují pouze neúplné, poškozené nebo nečitelné podklady nebo se podklady o přídělech nedochovaly.

(3) V řízení o jednoduchých pozemkových úpravách, jejichž předmětem je upřesnění nebo rekonstrukce přídělu, postupuje pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem podle tohoto zákona; ustanovení § 3, 5, 6, 8, 9, 10, 11 a 12 se však použijí pouze přiměřeně. V těchto řízeních pozemkový úřad rozhodne pouze o určení hranic pozemků.34)

(4) V případě zjištění duplicitního vlastnictví se postupuje podle § 8a.

(1) Předmětem pozemkových úprav v katastrálních územích s nedokončeným scelovacím řízením jsou všechny pozemky nacházející se v katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelovací řízení podle dříve platných zvláštních právních předpisů35) (dále jen „scelování“), bez ohledu na dosavadní způsob jejich využití a existující vlastnické a užívací vztahy k nim. Ustanovení § 3 odst. 3 se nepoužije. Do obvodu pozemkové úpravy lze zahrnout i pozemky, které nebyly dotčeny nedokončeným scelovacím řízením.

(2) V katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelování a katastr nemovitostí vede vlastnictví k pozemkům v souladu s návrhem scelovacího plánu,35) platí, že vzniklo vlastnictví k pozemkům podle tohoto návrhu.

(3) Po projednání s katastrálním úřadem může pozemkový úřad vyloučit z pozemkových úprav pozemky, které nejsou třeba pro dosažení účelu pozemkových úprav, a stanoví obvod pozemkových úprav.

(4) Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále jen „soupis nároků“) podle jejich výměry a ceny. Podkladem pro vypracování soupisu nároků jsou údaje o vlastnických vztazích k pozemkům vedené v katastru nemovitostí. Cena pozemků se určuje podle zvláštního právního předpisu14) platného ke dni vyložení soupisu nároků podle § 8 odst. 1 nebo podle druhu pozemku vedeného v bývalém pozemkovém katastru před zahájením scelování, oceněného podle zvláštního právního předpisu platného ke dni vyložení nároků podle § 8 odst. 1. Pozemkový úřad na úvodním jednání stanoví, podle kterého z uvedených způsobů ocenění se bude postupovat.

(5) Pokud z údajů scelovacího operátu, který je založen u katastrálního úřadu, vyplývá, že některý účastník scelování neobdržel náhradu za své pozemky pojaté do scelování, může pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem tomuto účastníkovi, popřípadě jeho dědici stanovit nárok na pozemky ve výměře odpovídající neposkytnuté náhradě, je-li potřebná výměra pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici.

(6) Jsou-li v důsledku nedokončeného scelování u některých pozemků nebo jejich částí zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci 2 nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví,36) potom

a) je vlastníkem takového pozemku osoba nebo její právní nástupce, která sama pozemek nepřetržitě užívá od doby jeho převzetí ve scelování, nebo

b) je vlastníkem takového pozemku osoba nebo její právní nástupce, které vlastnické právo k předmětným pozemkům náleželo před zahájením scelování.

(7) Osoby, jimž není založeno vlastnictví podle odstavce 6 písm. a) nebo b), mají právo na náhradu.

(8) Osoba, které vzniklo právo na náhradu podle odstavce 7, obdrží

a) za pozemek v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách peněžitou náhradu, nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek. Výši peněžité náhrady poskytne pozemkový úřad podle zvláštního právního předpisu,14)

b) za zemědělský pozemek, popřípadě lesní pozemek náhradu v jiném přiměřeném pozemku podle původního druhu před zahájením scelování; nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek z majetku České republiky, poskytne jí pozemkový úřad peněžitou náhradu ve výši stanovené podle zvláštního právního předpisu.14)

(9) Pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do užívání za pozemky, s nimiž vstoupil do scelování a které doposud vlastní, pozemky náhradní ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud užívá a vlastní stavbu umístěnou na některém z těchto pozemků, nebo jde o pozemek s trvalým porostem (sad, vinice aj.), popřípadě zahradu, pozemkový úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva předmětného pozemku na jeho uživatele. Dosavadní vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku podle druhu před zahájením scelování. Nebude-li možno dosavadnímu vlastníkovi poskytnout jako náhradu jiný pozemek z majetku České republiky, poskytne mu pozemkový úřad peněžitou náhradu ve výši stanovené podle zvláštních právních předpisů14).

(10) V případech, kdy došlo k prodeji, popřípadě k vyvlastnění podle zvláštních právních předpisů4) a náhrada byla vyplacena jen jedné z osob zapsané jako vlastník pozemku (odstavec 6) nebo uživateli pozemku, jde-li o případ podle odstavce 9, upraví se nároky vlastníků tak, že se nárok zvýší osobě, která neobdržela náhradu, a sníží osobě, která náhradu obdržela, a to o příslušnou výměru původního pozemku téhož druhu.

(11) V případě, že osoba uvedená v odstavcích 8 a 9 odmítne převzít peněžitou náhradu, pozemkový úřad zabezpečí složení příslušné peněžité částky do úschovy soudu.38)

(12) Součástí výroku rozhodnutí o schválení návrhu je též ustanovení o poskytnutí peněžité náhrady podle odstavců 8 a 9.

(13) Jestliže v pozemkových úpravách, vznikne v celkové bilanci za obvod pozemkových úprav přebytek výměry řešených pozemků, jde o pozemky ve vlastnictví státu.

(14) Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v řízení o pozemkových úpravách v území s nedokončeným scelováním podle ostatních ustanovení tohoto zákona.

(1) Náklady na pozemkové úpravy (dále jen „náklady“) hradí stát. Na úhradě nákladů se mohou podílet i účastníci pozemkových úprav, popřípadě i jiné fyzické a právnické osoby, mají-li zájem na provedení pozemkových úprav; stát jim může poskytnout subvence nebo dotace podle zvláštních právních předpisů.

(2) V případě, že provedení pozemkových úprav je vyvoláno v důsledku stavební činnosti, náklady hradí stavebník v závislosti na rozsahu území dotčeného stavbou.

(3) Pokud se na úhradě nákladů podílejí účastníci pozemkových úprav podle odstavce 1 nebo stavebníci podle odstavce 2, lze příslušné finanční prostředky sdružovat.41)

(4) Do nákladů podle odstavce 1 náleží náklady na přípravu zahájení pozemkových úprav včetně potřebných vodohospodářských studií, identifikaci parcel, místní šetření, zaměření skutečného stavu, vypracování návrhu, vytyčení pozemků, vyhotovení geometrických plánů, záznamů podrobného měření změn, popřípadě nového souboru geodetických informací, peněžité náhrady poskytované pozemkovým úřadem podle tohoto zákona, zřízení věcných břemen a realizaci společných zařízení.

(1) Odbornou způsobilost k projektování pozemkových úprav prokazují fyzické osoby oprávněním o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav (dále jen „úřední oprávnění“).

(2) Úřední oprávnění uděluje ústředí na základě písemné žádosti.

(3) Ústředí rozhodnutím udělí úřední oprávnění fyzické osobě, která

a) je způsobilá k právním úkonům,

b) je bezúhonná,

c) má ukončené vysokoškolské vzdělání jako absolvent magisterského nebo bakalářského studijního programu v oblasti pozemkových úprav, zeměměřictví, vodního a lesního hospodářství, územního plánování, dopravních staveb, zemědělství, ochrany půdy a ochrany a tvorby krajiny, popřípadě vysokoškolské vzdělání uvedeného zaměření v dřívějším nebo jiném systému vysokých škol,

d) prokáže jako absolvent magisterského nebo bakalářského studijního programu, popřípadě absolvent školy uvedeného zaměření v dřívějším nebo jiném systému vysokých škol nejméně 5 let odborné praxe při projektování pozemkových úprav, vykonané během posledních 5 let před podáním žádosti,

e) složila zkoušku odborné způsobilosti.

(4) Ústředí si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 3 vyžádá podle zvláštního právního předpisu41a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.

(6) Písemná žádost se podává na formuláři, jehož obsah upravuje prováděcí právní předpis.

(7) K žádosti podle odstavce 6 žadatel připojí tyto doklady:

a) ověřenou kopii dokladu o dosaženém vzdělání,

b) potvrzení o vykonání praxe podle odstavce 3 písm. d); potvrzení vystavuje osoba, které bylo úřední oprávnění již uděleno a pod jejímž vedením si žadatel prohloubil odborné znalosti při projektování pozemkových úprav.

(8) Ke zkoušce odborné způsobilosti uchazeč předloží v určeném termínu návrhy pozemkových úprav, které vypracoval nebo na jejichž vypracování se podstatným způsobem podílel. K nim si ústředí zajistí posudek příslušného pozemkového úřadu.

(9) Předmětem zkoušky odborné způsobilosti, která se skládá v českém jazyce, je ověření

a) odborných znalostí z projektování pozemkových úprav a souvisejících oborů, zejména zeměměřictví, vodního a lesního hospodářství, územního plánování, dopravních staveb, zemědělství, ochrany půdy a ochrany a tvorby krajiny,

b) znalostí platných právních předpisů upravujících výkon odborných činností uvedených pod písmenem a).

(10) Fyzická osoba, která nesložila zkoušku, je oprávněna ji jednou opakovat do 2 let od neúspěšného konání zkoušky. K opakované zkoušce se nově nevyžadují náležitosti podle odstavce 7. Pokud v tomto termínu ani opakovaně zkoušku nesloží, může podat novou žádost až po uplynutí 5 let od neúspěšného konání opakované zkoušky.

(11) O zkoušce je vyhotoven protokol, ve kterém se uvedou zkušební otázky a výsledek zkoušky. Protokol podepisují všichni členové zkušební komise.

(12) Zkoušky odborné způsobilosti a jejich organizaci zabezpečuje ústředí. Zkouška je neveřejná.

(13) Členy zkušebních komisí jmenuje a odvolává ústřední ředitel ze zaměstnanců pozemkových úřadů, jakož i odborníků vysokých škol a praxe. Zkušební komise mají lichý počet členů a jsou nejméně tříčlenné.

(14) Ústředí vede seznam fyzických osob, kterým udělilo úřední oprávnění.

(15) Držitel úředního oprávnění

a) vypracovává návrhy pozemkových úprav v rozsahu a s náležitostmi stanovenými zvláštním právním předpisem,

b) vydává odborná stanoviska a posudky v oboru pozemkových úprav,

c) ověřuje výsledky vypracovaného návrhu pozemkových úprav,

d) není oprávněn vypracovávat návrhy pozemkových úprav nebo se na jejich vypracovávání podílet a ověřovat výsledky vypracovaného návrhu pozemkových úprav v těch katastrálních územích, kde sám nebo osoba jemu blízká vlastní nemovitost, která je předmětem řízení o pozemkových úpravách.

(16) Úřední oprávnění zaniká

a) jestliže držitel úředního oprávnění přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 3 písm. a) a b),

b) požádá-li o to písemně držitel úředního oprávnění,

c) smrtí držitele úředního oprávnění nebo jeho prohlášením za mrtvého,

d) rozhodnutím ústředí.

(17) Ústředí odejme fyzické osobě úřední oprávnění při závažném nebo opakovaném porušení ustanovení tohoto zákona a předpisů souvisejících.

(18) Zdůvodněný písemný návrh na odejmutí úředního oprávnění předkládá ústředí krajský pozemkový úřad, který porušení podle odstavce 17 ve své územní působnosti zjistil. Ústředí může též odejmout úřední oprávnění z vlastního podnětu.

(19) Fyzické osobě, které bylo odňato úřední oprávnění, může být znovu uděleno nejdříve po uplynutí 5 let od jeho odnětí, pokud vyhoví podmínkám o udělení úředního oprávnění podle tohoto zákona.

(20) Na fyzickou osobu, která je držitelem úředního oprávnění uděleného po 8. září 1997 podle zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, se pohlíží jako na osobu s oprávněním podle tohoto zákona.

(21) Vydání úředního oprávnění nepodléhá správním poplatkům.

(22) Ověřování prací provádí držitel úředního oprávnění vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem. Razítko obsahuje

a) jméno, příjmení a titul fyzické osoby,

b) číslo rozhodnutí o udělení úředního oprávnění,

c) text: „úředně oprávněný k projektování pozemkových úprav“.

(23) Držitel úředního oprávnění je povinen vést deník návrhů pozemkových úprav. Do deníku se zapisují názvy návrhů všech pozemkových úprav nebo jejich částí, jež držitel úředního oprávnění vypracoval, vydal k nim odborná stanoviska a posudky nebo jejichž výsledky ověřil podle odstavce 15 písm. a) až c), jejich předmět, pro koho byla činnost provedena a v jakém časovém období. Deník návrhů pozemkových úprav je držitel úředního oprávnění povinen předložit na základě vyžádání ústředí.

Státní pozemkový úřad

a) rozhoduje o pozemkových úpravách a organizuje jejich provádění, v případě potřeby nezbytnou projektovou činnost sám provádí,

b) zajišťuje vytyčení pozemků a vyhotovení geometrických plánů osobami s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu,

c) koordinuje v součinnosti s orgány územního plánování a s dalšími orgány podle § 6 odst. 6 vazbu návrhů pozemkových úprav na sídelní struktury a územně plánovací dokumentaci a tvorbu a ochranu životního prostředí a krajiny; uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním plánům,

d) předkládá příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž základě dochází ke změně vlastnických práv k pozemkům,

e) zabezpečuje uložení a zpřístupnění veškeré dokumentace pozemkových úprav,

f) soustřeďuje a poskytuje informační údaje z oblasti pozemkových úprav,

g) zajišťuje změny údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách podle § 8 odst. 4, zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v číselném a mapovém vyjádření a hradí náklady spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek,

h) poskytuje údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách, pokud tyto údaje nejsou již součástí katastru nemovitostí,

i) hradí náklady podle § 17, dále nezbytné náklady spojené s oceněním věci, identifikací parcel a vyměřením pozemků,

j) přijímá peněžní částky podle § 10 odst. 2 a § 17,

k) vyjadřuje se, zda zamýšlené využití pozemků podle žádosti o povolení záměru podle stavebního zákona není v rozporu s plánem společných zařízení podle schváleného návrhu pozemkových úprav a zda není v rozporu se schválenou rezervou pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

l) zabezpečuje v dohodě s krajským úřadem vazbu pozemkových úprav na zásady územního rozvoje,

m) po vyznačení poznámky o schválení návrhu pozemkových úprav do katastru nemovitostí uděluje souhlas se zatížením nebo zcizením pozemků nebo jejich částí zahrnutých do obvodu pozemkových úprav, a to až do vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv,

n) uděluje a popřípadě odnímá úřední oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav,

o) podílí se na obnově katastrálního operátu,

p) stanovuje priority pro realizaci společných zařízení.

Náklady uvedené v § 19 písm. i) stát hradí z prostředků státního rozpočtu, rozpočtovaných v kapitole ministerstva a případně z rozpočtů Ministerstva životního prostředí nebo Ministerstva pro místní rozvoj či Všeobecné pokladní správy. Veškeré údaje a podklady vyžadované pozemkovým úřadem v řízení o pozemkových úpravách a pro činnost podle § 19 poskytují zeměměřické a katastrální orgány a další správní úřady a jiné osoby bezúplatně.

Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezů Ústavního soudu uveřejněných pod č. 131/1994 Sb., č. 166/1995 Sb. a č. 29/1996 Sb. a zákona č. 30/1996 Sb., se mění takto:

1. V § 19 se odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 17a) zrušují.

2. V § 22 se odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 23a) a 23b) zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 2 až 10.

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při řízení o pozemkových úpravách podle správního řádu.

(2) Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na řízení o pozemkových úpravách zahájená před jeho účinností, pokud nebyl zpracovaný návrh vystaven k veřejnému nahlédnutí.

(3) Pozemkové úřady financují reprodukci majetku související s činností těchto úřadů z prostředků státního rozpočtu, které nejsou pro tyto účely omezeny stanovenými závaznými ukazateli financování programů.49)

(1) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům České republiky zařazeným v samostatných referátech okresních úřadů - okresních pozemkových úřadech a jiných referátech okresních úřadů, jejichž činnost byla nezbytná pro okresní pozemkové úřady, přechází na ministerstvo.

(2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zařazeným v samostatných odborech magistrátů - pozemkových úřadech a jiných odborech magistrátu, jejichž činnost byla nezbytná pro pozemkové úřady, přecházejí na Českou republiku. Výkonem těchto práv a povinností je pověřeno ministerstvo.

(1) Příslušnost k hospodaření s majetkem České republiky, s nímž hospodařily okresní úřady v rozsahu potřebném pro činnost okresních pozemkových úřadů, přechází na ministerstvo.

(2) Movitý majetek ve vlastnictví hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně potřebný pro činnost pozemkových úřadů přechází na Českou republiku; příslušnost k hospodaření s tímto majetkem přechází na ministerstvo.

(3) Výkon práv a povinností ze závazků České republiky - okresních úřadů souvisejících s činností okresních pozemkových úřadů přechází na ministerstvo.

(4) Práva a povinnosti ze závazků hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně souvisejících s činností pozemkových úřadů přecházejí na Českou republiku. Výkonem těchto práv a povinností je pověřeno ministerstvo.

Ministerstvo vyhláškou stanoví

a) náležitosti návrhu pozemkových úprav,

b) pravidla postupu při provádění pozemkových úprav,

c) obsah formuláře pro podání žádosti o udělení úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav podle § 18 odst. 6.

Zrušují se:

1. Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb.

2. Nařízení vlády č. 4/2000 Sb., k provedení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.

3. Vyhláška č. 98/1992 Sb., o způsobu úhrady nákladů pozemkových úprav státem.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Rychetský v. r.

1) Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.

2) § 19 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

5) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

8) § 2 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).

8a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

8b) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

8c) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8d) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

9) § 16 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

10) § 175a odst. 3 a § 175q zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

11) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.

15) § 16 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16) Vyhláška č. 3/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17) Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

18) § 4 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

19) Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

21) Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

22) § 11 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

23) § 15 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

24) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

25) Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

26) § 16b zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

27) § 11 vyhlášky č. 26/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

29) § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

30) § 680 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

31) § 247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

34) § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

35) Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků.

Vládní nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a jiných úpravách pozemkové držby.

36) § 136 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

38) § 185f zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

41) § 72 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

41a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

43) § 21a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

44) Nařízení vlády č. 72/1999 Sb., o stanovení způsobu úhrady nákladů souvisejících s vedením a aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek a nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků.

45) § 10 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

46) Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky.

47) § 176 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

48) Například zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

49) § 50 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

53) § 15 zákona č. 344/1992 Sb.

54) Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 23/1959 Sb.

55) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

56) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

57) Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění pozdějších předpisů.

58) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

59) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

60) § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

61) § 20 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

62) § 49 zákona č. 256/2013 Sb.