Vyhláška o úplném znění vládního nařízení ze dne 5. března 1927, č. 15 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah

Ustanovení § 67, odst. 1, platí obdobně.

Ustanovení § 69 platí obdobně.

Ustanovení § 70 platí obdobně.

(1) Pomocný zaměstnanec může býti po jednoroční bezvadné nepřetržité službě, žádá-li o to, přijat za člena pensijního fondu čsl. státních drah.

(2) Po třech rocích takovéto služby musí býti, žádá-li o to, za člena přijat.

(3) Pro pojištění pomocných zaměstnanců v pensijním fondě čsl. státních drah buďtež v dosavadních předpisech provedeny změny vyplývající z ustanovení tohoto dílu. Tyto změny budou platiti pro pomocné zaměstnance, kteří jsou nebo se stanou členy pensijního fondu čsl. státních drah za účinnosti tohoto nařízení.

Pensijní základnu tvoří roční částka příslušného denního platu stanoveného pro skupinu A snížená o 8.400 Kčs.

(1) Nároku na pensi nabývá také bývalý pomocný zaměstnanec, který byl, maje 5 roků členství v pensijním fondě čsl. státních drah, ze služby u čsl. státních drah vypověděn, aniž byl v době výpovědi služby neschopen, stal-li se neschopným výdělku v 5 rocích po zrušení služebního poměru. Ustanovení toto neplatí, musí-li býti převedena prémiová reserva nebo převodní částka. Neschopnost výdělku se zjistí úředním lékařem čsl. státních drah.

(2) Byly-li pensijní příspěvky vráceny, zaúčtují se s 5%ními úroky na pensi. Pro jejich srážku mohou býti povoleny splátky.

(1) Pense náleží ode dne následujícího po dni, kterým byl zastaven služební plat, byla-li však přiznána podle předchozího paragrafu, ode dne následujícího po řádném ohlášení neschopnosti výdělku, a to pokud nebyla odňata podle všeobecně platných ustanovení o zániku pense, v obou případech tak dlouho, dokud bývalý pomocný zaměstnanec pro ztracenou nebo zmenšenou schopnost práce nemůže najíti přiměřené výdělečné zaměstnání. Ztratí-li znovu takové zaměstnání, nemá na pensi nároku. Pense mu však může býti zcela nebo z části až do odvolání přiznána.

(2) (Ustanovení tohoto odstavce pozbylo praktického významu vzhledem k ustanovení § 113, odst. 5.)

(1) Nejnižší roční výměra normální pense se stanoví v ročních částkách takto:

Při době členství

v pensijním fondě Nejnižší výměra

pense v Kčsaž do 15 roků 4.500,od 16 do 21 roků 5.100,počínajíc 22. rokem 5.700.

(2) Tyto nejnižší částky se zvyšují o 600 Kčs ročně u ženatého pomocného zaměstnance, přihlíží-li se podle pensijních předpisů k jeho manželce.

(1) Nejnižší roční výměra vdovské pense se stanoví v ročních částkách takto:

Při době členství

v pensijním fondě Nejnižší výměra

pense v Kčsaž do 15 roků 3.900,od 16 do 21 roků 4.200,počínajíc 22. rokem 4.500.

(2) Vdovská pense se vyměřuje z pense, která by manželu náležela bez ohledu na nejnižší výměru stanovenou v předchozím paragrafu; nedosahuje-li však takto vyměřená pense nejnižší výměry stanovené v odstavci 1, zvýší se na tuto nejnižší výměru.

Ustanovení §§ 76 až 78 a 81 a 82 platí obdobně.

(1) Dokud nenabudou účinnosti ustanovení § 43 o podúřednických a zřízeneckých čekatelích, mohou býti na volná systemisovaná služební místa podúřednická a zřízenecká - s výjimkou služebních míst uvedených v § 43, odstavec 5 - ustanovováni pomocní zaměstnanci.

(2) Propůjčiti služební místo systemisované v podúřednické platové stupnici Ia, Ib a II. lze jen, má-li pomocný zaměstnanec alespoň šest roků, a propůjčiti služební místo systemisované ve III. platové stupnici zřízenecké, má-li pomocný zaměstnanec alespoň sedm roků nepřerušené započitatelné služební doby pomocného zaměstnance. Podmínkou jest, aby zaměstnanec vykonával po dobu alespoň čtyř roků službu té kategorie, ve které má býti ustanoven.

(3) Pomocný zaměstnanec může býti ustanoven podúředníkem nebo zřízencem, jen splnil-li všeobecné a případné zvláštní podmínky stanovené pro ustanovení podúředníkem nebo zřízencem příslušné kategorie.

(1) Při ustanovení podúředníkem nebo zřízencem obdrží zaměstnanec počáteční služné příslušné platové stupnice. Je-li toto služné stejné jako roční částka jeho dosavadního denního platu zmenšená o činovné, započte se doba v dosavadním denním platu ztrávená pro zvýšení služného.

(2) Je-li však roční částka jeho dosavadního denního platu zmenšená o činovné vyšší než počáteční služné, obdrží zaměstnanec služné, které se rovná roční částce jeho dosavadního denního platu zmenšené o činovné, po případě, není-li takového služného v příslušné platové stupnici, tuto částku nejblíže převyšuje. Je-li součet služného a činovného nižší než roční částka denního platu, který by zaměstnanci za stejných podmínek příslušel při příštím zvýšení denního platu, započte se doba v dosavadním denním platu ztrávená pro zvýšení služného.

(3) Při výpočtu podle odstavce 1 a 2 se bere za základ činovné skupiny míst, podle níž byl vyměřen dosavadní denní plat zaměstnancův.

(1) Pomocní zaměstnanci, kteří nebyli do dvanácti roků nepřerušené uspokojivé služby ztrávené ve vlastnosti plně zaměstnaného pomocného zaměstnance ustanoveni na systemisované služební místo zřízenecké (§ 42), staví se co do služebního poměru na roveň zřízencům čsl. státních drah, o nichž jedná první část tohoto nařízení. Při tom zůstávají nadále na systemisovaných služebních místech pomocných zaměstnanců. Ustanovení tohoto odstavce pozbude platnosti dnem, kterým nabude podle § 106 účinnosti ustanovení § 43 o zřízeneckých čekatelích.

(2) Nový služební poměr počíná dnem po dovršení služby stanovené v předchozím odstavci.

(3) Co do služebního poměru platí pro ně všechny předpisy upravující služební poměr zřízenců ve znění nyní platném i se změnami a doplňky vyplývajícími z tohoto vládního nařízení.

Ustanovení v druhé části dílu I. tohoto nařízení, pokud obsahuje předpisy o úpravě platových poměrů pomocných zaměstnanců (§§ 110, 111, 113 až 120, 122 až 125), ustanovení v druhé části dílu II. vyjímajíc § 128, jakož i ustanovení druhé části dílu III. platí také pro pomocné zaměstnance uvedené v § 135.

DÍL V.

1. Převod do nových platů.

(Ustanovení §§ 137 a 138 pozbyla praktického významu.)

(1) Pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné pro stanovení denního platu béře započitatelná služební doba, rozumí se tím služební doba ve služebním poměru, ve kterém se provisorní zaměstnanec převádí, skutečně ztrávená a podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služebním poměru započitatelná; dobou započtenou rozumí se pak jiná období pro postup v tomto služebním poměru započtená.

(2) Služební doba zjištěná jakožto doba rozhodná pro stanovení denního platu při převodu provisorních zaměstnanců do nových platů se zaokrouhlí na celá půlletí tak, že se zlomky do tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.

(3) Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje dobu potřebnou k dosažení denního platu, který provisorní zaměstnanec při převodu obdrží (vybývající doba), se započte, pokud se jinak nestanoví, pro zvýšení denního platu.

(Ustanovení tohoto paragrafu bylo zrušeno vládním nařízením číslo 285/1939 Sb.)

(1) Provisorní zaměstnanci, kteří měli v den před účinností tohoto nařízení nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy, nebo kterým by tento nárok příslušel v den před účinností tohoto nařízení, kdyby nebylo ustanovení § 6, II a § 7 zákona číslo 394/1922 Sb., obdrží při převodu do nových platů doplňovací přídavek, který se stanoví v měsíčních částkách takto:

a) u provisorních zaměstnanců převedených do denního platu I. služební skupinypři počátečním denním platu 100 Kčs,při prvém až třetím zvýšení 100 Kčs,při čtvrtém zvýšení 96 Kčs,při pátém zvýšení 88 Kčs,při šestém zvýšení 84 Kčs,při sedmém zvýšení 75 Kčs,při osmém zvýšení 71 Kčs,při devátém zvýšení 63 Kčs;b) u provisorních zaměstnanců převedených do denního platu II. služební skupinypři počátečním denním platu 100 Kčs,při prvém až čtvrtém zvýšení 100 Kčs,při pátém zvýšení 96 Kčs,při šestém zvýšení 92 Kčs,při sedmém zvýšení 88 Kčs,při osmém zvýšení 84 Kčs,při devátém zvýšení 80 Kčs.

(2) Ustanovení § 93, odst. 3 až 6, platí obdobně.

Ustanovení § 94 platí obdobně.

Předpisy pro výplatu služebního platu platí stejně pro výplatu doplňovacího přídavku.

(Ustanovení těchto paragrafů pozbyla praktického významu.)

Ustanovení § 108 platí obdobně.

(Ustanovení tohoto paragrafu pozbyla praktického významu.)

(1) Dnem účinnosti tohoto nařízení pozbývají platnosti, pokud toto nařízení výslovně jinak nestanoví nebo se z něho jinak nepodává, kromě ustanovení již v předchozích paragrafech zrušených, všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení o předmětech, které jsou upraveny v tomto nařízení.

(2) (Ustanovení tohoto odstavce pozbylo účinnosti schválením systemisace míst.)

(3) Ustanovení tohoto nařízení se nevztahují na zaměstnance, kteří byli podle § 13 nebo 16 zákona č. 286/1924 Sb. přeloženi do trvalé výslužby nebo propuštěni, jestliže byli nejdéle do vyhlášení zákona č. 103/1926 Sb. písemně vyrozuměni podle ustanovení, pokud se týče podle obdoby ustanovení 3. odstavce § 13 zákona č. 286/1924 Sb. Služební a platové poměry těchto zaměstnanců se řídí předpisy platnými do dne účinnosti nařízení.

(1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1926 a provede je ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými ministry.*)

(2) (Ustanovení tohoto odstavce pozbylo praktického významu.)

Podle čl. 22 vládního nařízení ze dne 28. května 1946, č. 146 Sb., jímž se mění a doplňuje vládní nařízení ze dne 5. března 1927, č. 15 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah, upravuji a v příloze této vyhlášky uveřejňuji úplné znění vládního nařízení č. 15/1927 Sb., jak vyplývá z pozdějších předpisů je měnících a doplňujících.

*) Změny provedené předpisy, které vládní nařízení č. 15/1927 Sb. mění a doplňují, nabývají účinnosti dnem stanoveným v těchto předpisech.