§ 13 soudní řád správní – Nejvyšší správní soud se skládá z předsedy soudu
Zákon soudní řád správní · 150/2002 Sb. · účinné od 1. 7. 2017 · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 13 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, stanovuje, z jakých funkcí se skládá Nejvyšší správní soud a jaké jsou hlavní úkoly předsedy, místopředsedy, předsedů kolegií a předsedů senátů. Nejvyšší správní soud má jasně definovanou organizační strukturu, která zahrnuje předsedu, místopředsedu, předsedy kolegií, předsedy senátů a další soudce. (§ 13 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, znění účinné od 1. 7. 2017)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Funkční období předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu je 10 let.“
- Judikatura: na § 13 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 150/2002 Sb.
(1) Nejvyšší správní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.
(2) Předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu prezident republiky; na odvolávání z těchto funkcí se vztahuje zákon o soudech a soudcích.
(3) Funkční období předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu je 10 let.
(4) Rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu vykonávají soudci. Předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu Nejvyššího správního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové kolegií kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost kolegií. Předsedové senátů kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nejvyšší správní soud má jasně definovanou organizační strukturu, která zahrnuje předsedu, místopředsedu, předsedy kolegií, předsedy senátů a další soudce.
- Prezident republiky jmenuje předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu z řad stávajících soudců tohoto soudu na funkční období deseti let.
- Soudci se primárně věnují rozhodovací činnosti, zatímco předseda a místopředseda mají navíc na starosti státní správu soudu a předsedové kolegií a senátů organizují a řídí činnost svých útvarů.
- Funkční období předsedy a místopředsedy je omezeno na 10 let, což zajišťuje pravidelnou obměnu ve vedení soudu.
Na co si dát pozor
- Jmenování předsedy a místopředsedy je v kompetenci prezidenta republiky, nikoli například vlády nebo parlamentu.
- Zákon odkazuje na "zákon o soudech a soudcích" pro úpravu odvolávání z funkcí předsedy a místopředsedy, což znamená, že tato otázka není řešena přímo v soudním řádu správním.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 13
Jak soudy aplikují § 13
IV zákona č. 314/2008 Sb., § 13 a 13a v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
Z uvedených principů vycházel ostatně zákonodárce i ve vztahu ke jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu (podle § 13 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, „předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje a odvolává z řad soudců tohoto soudu prezident republiky.“).
Podle § 13 odst. 4 s. ř. s. předseda senátu organizuje a řídí činnost senátu; mimo jiné zahajuje a řídí jeho jednání, což analogicky platí i pro rozhodování senátu bez nařízení jednání (§ 49 odst. 4, § 51 odst. 1), a řídí též hlasování senátu v, resp. po poradě (§ 37 občanského soudního řádu, ve spojení s § 64 s. ř. s.). Volební senát v rámci Nejvyššího správního soudu přitom nemá …