151/1948 Sb. · 489 paragrafů
Pro úřady (orgány) občanské, které jsou dožádány, aby provedly zabavení nebo domovní nebo osobní prohlídku, nastoupí na místo ustanovení §§ 226 až 234 předpisy pro ně platné. Těmito předpisy se také řídí opravné prostředky proti opatřením a nařízením těchto úřadů (orgánů).
(1) Vyhledávací řízení se ukončí, jakmile bylo dosaženo jeho účelu (§ 140).
(2) Bylo-li vyhledávání svěřeno soudu (§ 143), zašle tento soud po ukončení vyhledávacího řízení spisy neprodleně žalobci.
(3) Veřejný žalobce může naříditi doplnění vyhledávacího řízení.
Podle výsledku vyhledávacího řízení, které bylo po případě doplněno, rozhodne veřejný žalobce o tom, zda má býti stíhání obviněného zastaveno, zda má býti na něho podána žaloba nebo zda se má trestní věc postoupiti příslušnému úřadu.
(1) Stíhání obviněného musí býti zastaveno:
1. není-li tu činu trestním soudem stihatelného, nelze-li jej obviněnému přičítati nebo zanikla-li jeho trestnost,
2. nepodala-li u trestných činů, které lze stíhati jen na žádost osoby oprávněné, taková osoba příslušnou žádost nebo odvolala-li ji,
3. nelze-li od dalšího řízení pro nedostatek důkazů nebo pro neobyčejnou obtížnost při opatřování průvodních prostředků očekávati nějaký výsledek.
(2) Veřejný žalobce může upustiti od podání žaloby také tehdy, shledá-li, že trestný čin může býti vyřízen kázeňsky (§§ 2 a 455).
(1) Rozhodne-li veřejný žalobce po ukončení vyhledávacího řízení neb již za jeho trvání, že stíhání obviněného má býti zastaveno, zastaví v případě, že vyhledávání bylo svěřeno soudu, tento soud, jemuž bude oznámeno rozhodnutí i s důvody, vyhledávací řízení a zpraví o tom obviněného, poškozeného a soukromého žalobce (§ 106).
(2) Nebylo-li vyhledávací řízení svěřeno soudu, postupuje se stejným způsobem jako v § 138, odst. 1.
(3) Byl-li obviněný zatčen, musí býti ihned propuštěn.
Trpí-li obviněný duševní chorobou vylučující příčetnost, musí se po skončení vyhledávacího řízení přerušiti další řízení až do jeho uzdravení, není-li důvodů pro zastavení řízení (§ 239), a o tom se zpraví způsobem uvedeným v předcházejícím paragrafu poškozený a soukromý žalobce, jakož i zákonný zástupce a obhájce obviněného. Na toto opatření veřejného žalobce přísluší jmenovaným do osmi dnů po uvědomění stížnost k nejvyššímu vojenskému soudu.
(1) Rozhodne-li veřejný žalobce na podkladě ukončeného vyhledávacího řízení nebo bez předchozího vyhledávacího řízení (§ 137, odst. 4), aby byla podána žaloba, vypracuje a podá ji písemně.
(2) V řízení pro trestní věci přikázané k souzení samosoudci krajského vojenského soudu podá vojenský prokurátor u soudu trestní návrh. Formální písemnou žalobu nepodává.
(1) Písemná žaloba se zašle soudu a obsahuje:
1. jméno obviněného, a je-li osobou vojenskou, také jeho hodnost a vojskové (kmenové) těleso,
2. přesné označení trestných činů, které jsou předmětem žaloby, a to jejich znaky čerpanými ze skutkového stavu, které odůvodňují zákonné pojmenování a použití určité trestní sazby, při čemž se tyto činy podle zákona pojmenují a uvedou se místa trestního práva platného pro vojsko, jejichž použití se navrhuje,
3. stručné, souvislé a objektivní vylíčení stavu věci čerpané z údajů oznámení a z dosavadního řízení a uvedení průvodních prostředků,
4. údaj, zda je obviněný na svobodě či nikoli, nebo nařídil-li veřejný žalobce jeho zatčení, dále označení soudu, u něhož má býti provedeno hlavní přelíčení.
(2) V řízení pro trestní věci přikázané krajským vojenským soudům podle § 20, č. 1, písm. a) podá vojenský prokurátor u soudu místo formální písemné žaloby jen písemný trestní návrh, obsahující zákonné označení trestného činu.
(3) Seznam svědků a znalců, kteří mají býti obesláni k zjištění pravdy, jakož i ostatních průvodních prostředků, jichž hodlá veřejný žalobce použíti při hlavním přelíčení, musí býti pojat do písemné žaloby (trestního návrhu) nebo k němu přiložen.
(1) Předseda přelíčení oznámí písemnou žalobu nebo trestní návrh (§§ 53 a 56) ihned se seznamem průvodních prostředků (§ 243, odst. 3) obviněnému.
(2) Je-li obviněný mimo úřední sídlo soudu, může býti o toto oznámení požádán též vojenský nebo občanský trestní soud, který je v místě pobytu obviněného, nebo představené velitelství obviněného.
(3) Obviněnému se dodá opis písemné žaloby nebo trestního návrhu i s přílohou, stačí však je přečísti, zřekne-li se obviněný protokolárně opisu.
(4) Při oznámení písemné žaloby nebo trestního návrhu se vyzve obviněný, aby se o žalobě vyjádřil a včas (§ 250) předložil případné nové průvodní prostředky; také se poučí, jaká práva mu příslušejí v příčině hájení, a nepoužil-li již beztoho svého práva podle § 102, bude tázán zda si chce obhájce zvoliti sám nebo přenechati jeho určení (§ 88, odst. 3) soudu. O tomto oznámení, poučení a vyzvání, jakož i o prohlášení učiněném obviněným se sepíše protokol.
(5) Byla-li na obviněného v písemné žalobě nebo v trestním návrhu uvalena vyšetřovací vazba, spojí se s oznámením písemné žaloby (trestního návrhu) také výslech obviněného předepsaný v § 178.
(6) Písemná žaloba nebo trestní návrh se dodá v opise i s přílohou také obhájci, jakmile byl zvolen nebo určen.
(7) Je-li obviněný důstojníkem nebo nenáleží-li k vojenským osobám v činné službě, může býti oznámení žaloby a jeho poučení a vyzvání provedeno také doručením, je-li na svobodě.
(8) Oznámením nebo doručením písemné žaloby nebo trestního návrhu je žaloba na obviněného podána.
(1) Okolnosti, které se objeví nebo nastanou po podání žaloby, mají na příslušnost soudu vliv jen tehdy, je-li z nich patrno, že místo krajského vojenského soudu je příslušným vrchní vojenský soud nebo že není vůbec odůvodněna žalobou předpokládaná vojenská trestní soudní příslušnost.
(2) V obou případech odvolá žalobce písemnou žalobu (trestní návrh) a pak zařídí soud postoupení trestní věci příslušnému místu. S nařízeného snad již hlavního přelíčení sejde. O postoupení trestní věci se zpraví jak žalovaný a jeho obhájce, tak i poškozený a soukromý žalobce.
(1) Po podání žaloby ustanoví soud dobu hlavního přelíčení a zařídí sestavení nalézacího soudu.
(2) Den hlavního přelíčení ustanoví soud pod neplatností tak, aby žalovanému od oznámení žaloby zbyla k přípravě jeho obhajování lhůta nejméně osmi dnů, v řízení před samosoudcem krajského vojenského soudu nejméně tří dnů. Souhlasí-li však žalovaný, může býti tato lhůta zkrácena.
(3) Hlavní přelíčení se koná zpravidla v úředním sídle soudu. Zjednoduší-li se tím však průvodní řízení, může soud za souhlasu veřejného žalobce naříditi, aby se hlavní přelíčení konalo v místě ležícím mimo úřední sídlo soudu; v tomto případě pak může býti určení členů nalézacího soudu, kteří nejsou soudci z povolání, vyžádáno také u příslušného místního úřadu místa hlavního přelíčení.
(1) Je-li žalovaný vojenskou osobou v činné službě nebo je-li ve vazbě, bude k hlavnímu přelíčení předvolán nebo předveden. Místo a doba hlavního přelíčení musí mu býti oznámeny služebně nejpozději den před tím. Hlášení, že oznámení bylo vykonáno, nutno přiložiti ke spisům.
(2) Ostatní žalované obešle (§ 157) soud k hlavnímu přelíčení s pohrůžkou, že budou předvedeni, a to tak, aby mezi dodáním obsílky a hlavním přelíčením byla doba alespoň tří dnů, v řízení před samosoudcem krajského vojenského soudu nejméně jeden den, jestliže sami nesvolí ke zkrácení lhůty.
(3) Obhájce známý již v době určení lhůty hlavního přelíčení se obešle k hlavnímu přelíčení zároveň s uvědoměním neb obesláním žalovaného, obhájce teprve později ustanovený zároveň s jeho ustanovením.
(4) Mimo žalovaného a jeho obhájce obešle soud k hlavnímu přelíčení svědky a znalce navržené k výslechu v písemné žalobě nebo v trestním návrhu, po případě seznamu (§§ 184 a 206).
(5) Pro obeslání osob, jimž podle mezinárodního práva přísluší exteritorialita neb osobní osvobození, jako svědků k hlavnímu přelíčení jsou rozhodné zásady tohoto práva a platné státní smlouvy.
(6) Svědkové a znalci občanského stavu se mají co možná obeslati tím způsobem, aby mezi dodáním obsílky a dnem, kdy se bude konati hlavní přelíčení, byla doba aspoň tří dnů.
(7) Místo a čas hlavního přelíčení oznámí soud také žalobci, poškozenému a soukromému žalobci, tomuto s doložkou, že hlavní přelíčení bude provedeno, i když se nedostaví.
Lze-li očekávati, že hlavní přelíčení potrvá déle, třeba zaříditi, aby mu byli přítomni náhradní soudcové, aby mohli nastoupiti na místo některého člena nalézacího soudu, kdyby ho něco zašlo.
(1) Doví-li se soud, že se svědek nebo znalec obeslaný k hlavnímu přelíčení, který však dříve nebyl vyslechnut nebo vzat do přísahy, nebude moci dostaviti k hlavnímu přelíčení pro déle trvající nemoc nebo pro neodstranitelnou překážku, může naříditi jeho přísežný výslech nebo vzetí do přísahy soudcem vyslaným anebo dožádaným.
(2) Ustanovení § 194, odst. 2 až 5 platí i zde.
(1) Žalobce, soukromý žalobce a žalovaný mohou také po podání žaloby a před lhůtou hlavního přelíčení žádati, aby soud doplnil důkazy uvedené v písemné žalobě nebo trestním návrhu (seznamu) nebo opatřil nové důkazy.
(2) Za tím účelem musí podati soudu svůj odůvodněný návrh ústně nebo písemně nejpozději čtvrtého dne, v řízení před samosoudcem krajského vojenského soudu nejpozději v den po oznámení žaloby a v tomto návrhu uvésti přesně svědka, jenž má býti vyslechnut nebo k hlavnímu přelíčení obeslán, dále znalecké nebo jiné důkazy, které mají býti opatřeny, a skutečnosti, které se mají dokázati. Vojenské osoby z počtu mužstva a gážisté mimo služební třídy v činné službě, jsou-li na svobodě, mohou tento návrh až do uvedené doby podati též do protokolu u svého představeného velitelství, kterýžto protokol nutno ihned odeslati soudu.
(1) Soud může průvodní návrhy podané po podání žaloby zamítnouti, je-li okolnost, která má býti dokázána, pro rozhodnutí ve věci samé nepodstatná neb je-li zřejmo, že žalovaný učinil průvodní návrh jen proto, aby se rozhodnutí ve věci zdrželo, rovněž i tenkrát, je-li návrh podán po lhůtě stanovené v § 250, odst. 2, a to v tomto případě, když navrhované pátrání neb obeslání k ustanovenému hlavnímu přelíčení není již možné a odložení hlavního přelíčení (§ 253) není odůvodněno. Toto rozhodnutí soudu nebrání, aby byly opakovány návrhy při hlavním přelíčení a aby nalézací soud o nich rozhodl.
(2) Vyhoví-li soud průvodnímu návrhu, obešle svědky, jejichž výslech je navrhován, jakož i znalce, kteří podle nového průvodního návrhu mají býti slyšeni (§ 206), zpravidla k hlavnímu přelíčení. O tomto obeslání budou zpraveni žalobce, soukromý žalobce, žalovaný a jeho obhájce před hlavním přelíčením.
(3) Bylo-li navrženo provésti jiná doplňovací šetření nebo neodkladné výslechy svědků (§ 249) a vyhoví-li soud návrhu, budou tato šetření a výslechy bez průtahů provedeny důstojníkem justiční služby (§ 110, odst. 2), kterého určí přednosta soudu, nebo dožádáním. O těchto svědeckých výsleších a o jiných soudcovských vyhledávacích úkonech, které se snad stanou nutnými po navržených pátráních, platí obdobně ustanovení § 194, odst. 2 až 5. Rozebírati výsledky takovýchto dodatečných šetření a výslechů zůstává zpravidla (§ 255) vyhrazeno hlavnímu přelíčení.
(1) Soud může také z úřední moci naříditi, aby byli k hlavnímu přelíčení obesláni noví svědkové a znalci.
(2) Byla-li žaloba podána přímo (§ 137, odst. 4), je soud dále oprávněn opatřiti jednotlivá šetření a vyhledávací úkony z úřední moci, při čemž se použije ustanovení § 251, odst. 3.
(1) Soud může odložiti hlavní přelíčení na návrh nebo z úřední moci, brání-li žalovanému nemoc nebo jiné neodvratné okolnosti, aby se dostavil k hlavnímu přelíčení nebo z jiných závažných důvodů.
(2) Zašlo-li něco obhájce, je to důvodem k odložení jen tenkrát, nemůže-li již býti pro krátkost času přibrán jiný obhájce k hlavnímu přelíčení nebo nemohl-li by se již k obhajování připraviti.
(1) Upustí-li žalobce před počátkem hlavního přelíčení zcela nebo částečně od žaloby z jiných důvodů než které jsou uvedeny v § 245, zastaví soud řízení zcela nebo částečně a v prvním případě nedojde k nařízenému snad již hlavnímu přelíčení. Upuštění musí žalobce odůvodniti.
(2) O úplném nebo částečném zastavení řízení budou zpraveni žalovaný a jeho obhájce, poškozený a soukromý žalobce. O právu stížnosti platí ustanovení § 106.
(3) Ustanovení § 241 platí obdobně i po podání žaloby.
(1) Konala-li se po podání žaloby ještě soudní pátrání nebo vyšly-li najevo nové trestné činy žalovaným spáchané, může žalobce před počátkem hlavního přelíčení odvolati jím podanou písemnou žalobu (trestní návrh) a zároveň podati novou písemnou žalobu (trestní návrh), nemá-li místa ustanovení § 245. S novou písemnou žalobou (trestním návrhem) se pak postupuje podle předpisu hlavy XVI.
(2) Objeví-li se po podání žaloby pro nově najevo vyšlé trestné činy nebo na podkladě dodatečných soudních pátrání potřeba provésti prokurátorské nebo soudní vyhledávací řízení, odvolá veřejný žalobce žalobu a zahájí nebo doplní vyhledávací řízení, nezdá-li se účelným, aby nově najevo vyšlý trestný čin byl stíhán odděleně. O tomto opatření musí býti zpraven obžalovaný a jeho obhájce.
(3) Jestliže žalovaný po podání žaloby uprchne, zahájí se řízení podle hlavy XXV.
(4) Bude-li nutno odložiti hlavní přelíčení pro odvolání písemné žaloby (trestního návrhu), zařídí to soud.
Hlava XVIII.
A. Veřejnost hlavního přelíčení.
Hlavní přelíčení je veřejné pod neplatností.
(1) Přístup k veřejnému hlavnímu přelíčení může býti odepřen osobám, které byly opětovně trestány pro zločin proti bezpečnosti života, proti mravnosti nebo proti majetku. Přístupu k veřejnému hlavnímu přelíčení nemají osoby nezletilé, leč že toho vyžaduje účel jejich studia na vysoké škole, osoby ozbrojené, ačli nejsou povinny nositi zbraň podle své služby.
(2) Pro nedostatek místa může předseda vyloučiti osoby později se dostavivší.
(3) Soukromému žalobci a poškozenému, jakož i jejich zákonným zástupcům a jejich zmocněncům musí býti přístup k hlavnímu přelíčení vždy dovolen.
(1) Přístup nezúčastněných osob k hlavnímu přelíčení může býti vyloučen pro ohrožení mravnosti, veřejného pořádku, bezpečnosti státu nebo vojenských služebních zájmů.
(2) Veřejnost může býti vyloučena také na návrh poškozeného nebo soukromého žalobce, kdyby v řízení pro křivé obvinění, vydírání nebo pro urážku na cti byla připuštěním veřejnosti přelíčení zmařena ochrana cti a pověsti poškozeného nebo soukromého žalobce.
(3) Dále může býti veřejnost vyloučena, jsou-li s tím srozuměni žalobce, poškozený a soukromý žalobce, pokud jsou přítomni, jakož i žalovaný a jeho obhájce.
(4) Vyloučení veřejnosti se nařídí usnesením soudu, které se učiní v neveřejném zasedání a které se písemně sepíše a opatří důvody. Toto usnesení se prohlásí veřejně.
(1) Po přečtení usnesení, kterým se vylučuje veřejnost, musí se všichni posluchači vzdáliti.
(2) Takovým usnesením nejsou však vyloučeni velitelé vojskového tělesa, oddílu a setniny žalovaného a přednosta služebního místa, jemuž žalovaný náleží, důstojníci justiční služby v činné službě, pak poškozený a soukromý žalobce, jakož i jejich zákonní zástupci a zmocněnci.
(3) Předseda může dovolit i jednotlivým jiným osobám, aby byly přítomny.
(1) Usnese-li se nalézací soud na vyloučení veřejnosti, může žalovaný žádati, aby byl dovolen přístup třem osobám jeho důvěry. Důvěrníci však musí býti osobami, jimž je dovolen přístup k veřejnému přelíčení podle § 257, odst. 1, a jejich přibráním nesmí býti způsobeno přerušení neb odročení hlavního přelíčení.
(2) Několik společně žalovaných může žádati, aby jim bylo dovoleno dohromady nejvýše šest důvěrníků, o jejichž volbě se mají dohodnouti. Nedojde-li k dohodě, provede výběr z navržených důvěrníků předseda.
(1) Jestliže při vyloučení veřejnosti pro ohrožení bezpečnosti státu toho vyžaduje utajení vojenských předmětů, mohou býti usnesením nalézacího soudu vyloučeni po dobu, kdy se o nich jedná, také důvěrníci a osoby uvedené v § 259, odst. 2.
(2) Předseda jest i v tomto případě oprávněn dovoliti jednotlivým osobám, aby byly přítomny.
Neveřejné zasedání může býti nařízeno po přísaze nalézacího soudu v každém okamžiku přelíčení, a to pro část nebo pro celé přelíčení. Rozsudek však musí býti vždy vyhlášen veřejně (§ 312).
(1) Byla-li veřejnost vyloučena pro ohrožení bezpečnosti státu nebo vojenských služebních zájmů, může býti usnesením nalézacího soudu uloženo přítomným osobám, aby zachovaly v tajnosti skutečnosti, o nichž se dovědí při přelíčení. Toto usnesení se uvede v protokole o přelíčení.
(2) Kdo poruší neoprávněným sdělením tuto povinnost mlčenlivosti, bude potrestán, podléhá-li vojenské trestní soudní pravomoci, svým příslušným soudem prostým nebo tuhým vězením od jednoho týdne do tří měsíců, za okolností zvlášť přitěžujících až do šesti měsíců.
(3) Osoby podrobené občanské trestní soudní pravomoci, které se dopustí tohoto trestného činu, budou potrestány příslušným občanským trestním soudem pro přestupek vězením od jednoho týdne do tří měsíců, s nímž může býti spojen trest na penězích do 5.000 Kčs.
Kdo nemaje úředního povolení uveřejní zcela nebo zčásti trestní oznámení, písemnou žalobu nebo jiný úřední spis vojenského trestního řízení, dříve než budou tyto spisy předneseny ve veřejném přelíčení, bude potrestán pro tento trestný čin podle ustanovení § 263, odst. 2 a 3.
B. Úřední úkony předsedy hlavního přelíčení.
(1) Předseda vykonává při hlavním přelíčení práva daná mu tímto trestním soudním řádem a pečuje zejména o zachování pokoje a bezpečnosti, vojenské kázně a slušnosti, kterých důstojnost soudu vyžaduje.
(2) Kdo je před soudem vyslýchán nebo soud oslovuje, má mluviti stoje; předseda však může dovoliti výjimku pro tělesné vlastnosti mluvícího, trvá-li výslech déle, a z jiných ohledů.
(1) Dávati najevo souhlas nebo nelibost je zakázáno. Předseda je oprávněn volati k pořádku posluchače, kteří takovými projevy nebo jinak ruší přelíčení nebo se chovají způsobem urážejícím vážnost soudu, a je-li toho třeba, vykázati ze zasedací síně jednotlivé nebo i všechny posluchače.
(2) Posluchače, kteří jsou podrobeni vojenské kázeňské pravomoci, předseda oznámí jejich představenému veliteli, aby byli potrestáni; podle okolností může tyto osoby dáti též zatknouti.
(3) O potrestání jiných posluchačů, než kteří jsou uvedeni v odstavci 2, obrátí se předseda na okresní soud jejich bydliště nebo pobytu. Tento soud zakročí tak, jako by se nenáležité chování bylo událo před občanským trestním soudem (§ 185, odst. 5).
(1) Ruší-li žalovaný, svědek, znalec, poškozený, soukromý žalobce nebo jejich zákonní zástupci nebo zmocněnci přelíčení neslušným chováním, porušují-li jiným způsobem vážnost příslušející soudu, pronášejí-li nadávky nebo zřejmě neodůvodněná nebo k věci nepatřící obvinění, pokárá je předseda a podle potřeby může naříditi, aby byli vykázáni, u žalovaného však jen tenkrát, pokračuje-li v svém neslušném chování přes to, že byl napomenut a že mu bylo pohrozeno, že bude ze zasedání vyveden.
(2) Osoby vojenské kázeňské pravomoci podrobené nechť předseda oznámí jejich představenému veliteli, aby byly potrestány; podle okolností může tyto osoby též zatknouti. Je-li žalovaný civilní osoba, uloží mu předseda některý z trestů nebo zostření v § 149, odst. 3 uvedených.
(3) Byl-li žalovaný pro nenáležité chování ze síně vykázán, může býti, je-li na svobodě, držen na rozkaz předsedy pod dozorem až do opětného předvolání před nalézací soud. V přelíčení se pokračuje za jeho nepřítomnosti, před ukončením průvodního řízení musí však býti zavolán do síně a uvědoměn pod neplatností řízení o podstatných okolnostech, které se vyskytly za jeho nepřítomnosti, a o tom, co vypovídaly vyslýchané osoby.
(1) Dopustí-li se takové nepřístojnosti obhájce, může býti předsedou pokárán; je-li podroben vojenské kázeňské pravomoci, může být podle okolností oznámen dotčenému představenému, aby byl potrestán. Obhájci, který nepodléhá vojenské kázeňské pravomoci, může nalézací soud uložiti pokutu do jednoho tisíce Kčs, na což mu přísluší do osmi dnů stížnost k nejvyššímu vojenskému soudu. Stížnost má odkladný účinek.
(2) Pokračuje-li obhájce v svém neslušném chování, může mu nalézací soud odejmouti slovo. V tomto případě má žalovaný právo vybrati si z přítomných způsobilých osob jiného obhájce. Není-li to možné a nemůže-li také býti ihned určen obhájce z úřední moci, přeruší se hlavní přelíčení nebo se odročí, aby mohl býti zvolen nebo určen jiný obhájce, je-li obhajování nutné nebo pokládá-li nalézací soud přibrání obhájce za potřebné. Není-li těchto podmínek, pokračuje se v hlavním přelíčení bez přibrání obhájce.
(3) Každé potrestání obhájce, který není vojákem z povolání, se oznámí jeho příslušnému disciplinárnímu úřadu.
(1) Musí-li se hlavní přelíčení přerušiti neb odročiti pro nepřístojné chování obhájcovo, může mu býti též uložena usnesením nalézacího soudu náhrada útrat způsobených přerušením neb odročením.
(2) Na toto usnesení může si obhájce stěžovati do osmi dnů k nejvyššímu vojenskému soudu. Stížnost má odkladný účinek.
(3) Nabyl-li nález moci práva, má účinnost vykonatelné veřejné listiny.
(4) O výkon se obrátí vojenský soud na příslušný občanský soud.
Důstojníci a rotmistři mimo činnou službu, kteří se dostaví ve vojenském stejnokroji, jsou podrobeni pro nepřístojnosti uvedené v §§ 266 až 268, kterých se dopustili při hlavním přelíčení, vojenské kázeňské pravomoci.
Veřejný žalobce může býti předsedou pro nepřístojnosti pokárán. Podle okolností předseda oznámí vrchního vojenského prokurátora generálnímu vojenskému prokurátoru, vojenského prokurátora představenému vrchnímu vojenskému prokurátoru, aby byl potrestán.
(1) Tresty uložené podle §§ 266 až 268 mohou býti vykonány podle okolností ihned, pokud není dovolena stížnost s odkladným účinkem; oznámení za účelem potrestání učiní se ihned po hlavním přelíčení.
(2) Zakládá-li chování dotčené v uvedených paragrafech čin stihatelný trestním soudem, platí ustanovení § 321.
(3) Prohlásí-li uražený nebo poškozený, že si vyhrazuje právo žalovati pro trestný čin proti němu spáchaný nebo že se ho zříká, není tím dotčeno použití ustanovení obsažených v §§ 266 až 271.
(1) Přelíčení řídí předseda.
(2) Je povinen napomáhati vyhledávání pravdy a pečuje o to, aby nedocházelo k výkladům, které by prodlužovaly hlavní přelíčení bez prospěchu pro objasnění věci.
(3) Vyslýchá žalovaného, svědky a znalce a ustanovuje pořadí, v němž mají mluviti ti, kdož žádají o slovo. Provádění jednotlivých důkazů může přenésti na přísedícího ze stavu důstojníků justiční služby.
(4) Obsahuje-li žaloba několik článků, může naříditi, aby se o každém z nich nebo o jednotlivých jednalo zvlášť.
(5) Budou-li při hlavním přelíčení podány návrhy o jednotlivých článcích řízení, rozhodne o takových mezitímních otázkách předseda, nepřísluší-li podle zákona rozhodnutí nalézacímu soudu.
(6) Odporuje-li žalobce nebo žalovaný takovému návrhu nebo nechce-li předseda vyhověti návrhu, jemuž není odporováno, nebo je-li nutno při vyhovění návrhu přerušiti hlavní přelíčení na více než 24 hodin nebo je odročiti, rozhodne o návrhu nalézací soud. Porady o hlasování, které tomuto, jakož i každému jinému rozhodování nalézacího soudu o vedlejších otázkách předcházejí, mohou se na rozkaz předsedy nebo podle uvážení nalézacího soudu konati také tajně. Rozhodovací důvody musí býti po každé prohlášeny a poznamenány v protokole.
C. Počátek hlavního přelíčení.
Před samým zahájením hlavního přelíčení má předseda zjistiti, je-li nalézací soud náležitě obsazen a jsou-li přítomny osoby, které byly příslušným úřadem určeny za soudce nebo zapisovatele. Potom se otáže v neveřejném zasedání členů nalézacího soudu, zapisovatele, jakož i žalobce a žalovaného, není-li u některé ze soudcovských vojenských osob neb u zapisovatele důvod vyloučení neb odmítnutí. O přednesených důvodech se rozhodne podle § 118. Potřebné snad doplnění nalézacího soudu zařídí soud, nekoná-li se však hlavní přelíčení v úředním sídle soudu, předseda. Nelze-li náhradu opatřiti ihned, odloží se hlavní přelíčení. Totéž má nastati, nedostaví-li se žalovaný k hlavnímu přelíčení a nelze-li je konati za jeho nepřítomnosti (§ 278). K hlavnímu přelíčení nedojde, uprchl-li žalovaný (§ 255, odst. 3).
(1) Předseda zahájí hlavní přelíčení tím, že dá věc vyvolati zapisovatelem.
(2) Žalovaný se dostaví bez pout. Je-li třeba, může ho předseda dáti pod dozor stráže.
(3) Předměty, jichž bude snad třeba k vedení důkazů a které mají býti předloženy žalovanému nebo svědkům, aby je poznali, musí býti přineseny do soudní síně před počátkem hlavního přelíčení.