Zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů

(1) Při automatické výměně informací podle druhů příjmu a majetku se poskytují informace týkající se osob nebo jednotek bez právní osobnosti, které jsou podle právních předpisů jiného státu podrobeny v tomto jiném státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení, a to podle druhů příjmu nebo majetku uvedených v příslušném předpise Evropské unie upravujícím správní spolupráci v oblasti daní2) a stanovených vyhláškou ministerstva. Spolu s těmito informacemi se poskytne daňové identifikační číslo nebo jiné obdobné číslo této osoby nebo jednotky bez právní osobnosti používané pro daňové účely v tomto jiném státě.

(2) Informace podle odstavce 1 se poskytují pouze o druzích příjmu nebo majetku, u nichž jsou informace dostupné. Tyto druhy sdělí ústřední kontaktní orgán Evropské komisi a ministerstvu.

(3) Pokud není stanoveno jinak, poskytuje ústřední kontaktní orgán informace podle odstavce 1 alespoň jednou za kalendářní rok, a to nejpozději do šesti měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém informace získal.

(4) Pokud Česká republika poskytuje informace o jiných druzích příjmu nebo majetku, než stanovených vyhláškou podle odstavce 1 jinému členskému státu na základě jejich vzájemné dohody nebo na základě mezinárodní smlouvy, oznámí ústřední kontaktní orgán tuto skutečnost Evropské komisi a poskytne jí tuto dohodu nebo mezinárodní smlouvu.

(5) Ústřední kontaktní orgán může sdělit ústřednímu kontaktnímu orgánu jiného členského státu, že požaduje, aby mu nebyly poskytovány informace týkající se určitého druhu příjmu nebo majetku stanoveného vyhláškou podle odstavce 1; o tomto informuje Evropskou komisi a ministerstvo.

Při automatické výměně informací oznamovaných finančními institucemi se poskytují informace týkající se osob, na které se v jiném státě vztahují daňové povinnosti a o nichž jsou informace oznamovány finančními institucemi.

(1) Pokud je pojem použitý v tomto oddíle vymezen v případě automatické výměny informací

a) s jiným členským státem v příloze č. 1 k tomuto zákonu, má vždy význam daný touto přílohou,

b) se smluvním státem Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech v příloze č. 1 k tomuto zákonu, má význam daný touto přílohou, pokud mezi tímto smluvním státem a Českou republikou není použitelná dvoustranná mezinárodní smlouva upravující automatickou výměnu informací oznamovaných finančními institucemi,

c) se smluvním státem v mezinárodní smlouvě, má význam daný touto mezinárodní smlouvou, i když je vymezen v tomto oddíle; pokud smlouva pojmy nevymezuje, má význam daný přílohou č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Seznam smluvních států podle odstavce 1 písm. b) a c) zveřejní ministerstvo ve Finančním zpravodaji.

(1) Oznamující českou finanční institucí se rozumí finanční instituce v České republice neuvedená v odstavci 2.

(2) Neoznamující českou finanční institucí se rozumí

a) finanční instituce v České republice, která je neoznamující finanční institucí podle článku B přílohy č. 1 k tomuto zákonu, nebo

b) právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, u níž je nízké riziko, že jejím prostřednictvím bude ohroženo správné zjištění a stanovení daně nebo zabezpečení její úhrady.

(3) Finanční institucí ve státě nebo jurisdikci se rozumí finanční instituce, která je

a) rezidentem tohoto státu nebo jurisdikce, kromě jakékoliv její pobočky, která se nachází mimo území tohoto státu nebo jurisdikce, nebo

b) pobočkou finanční instituce, která není rezidentem tohoto státu nebo jurisdikce, pokud se tato pobočka nachází v tomto státě nebo jurisdikci.

(4) Seznam neoznamujících českých finančních institucí podle odstavce 2 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou a oznámí ho Evropské komisi. Ministerstvo Evropskou komisi uvědomí o změnách, k nimž v seznamu dojde.

(1) Oznamovaným účtem se rozumí finanční účet vedený oznamující českou finanční institucí držený oznamovanou osobou nebo pasivní nefinanční entitou, jejíž ovládající osoba je oznamovanou osobou, vyhledaný podle postupů náležité péče nebo jiných srovnatelných postupů stanovených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Ovládající osobou se pro účely tohoto zákona rozumí skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.

(3) Pasivní nefinanční entitou se rozumí

a) nefinanční entita, která není aktivní nefinanční entitou podle článku D přílohy č. 1 k tomuto zákonu, nebo

b) investiční entita podle článku A bodu 4 písm. b) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, která není finanční institucí v zúčastněném státě uplatňujícím společný standard pro oznamování.

(4) Nefinanční entitou se rozumí právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která není finanční institucí.

(5) Pro účely automatické výměny informací s jiným státem se vyňatým účtem rozumí také účet, u něhož je nízké riziko, že jeho prostřednictvím bude ohroženo správné zjištění a stanovení daně nebo zabezpečení její úhrady a má velmi podobné znaky jako kterýkoliv z vyňatých účtů, uvedených v článku C bodu 17 písm. a) až f) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(6) Seznam vyňatých účtů podle odstavce 5 stanoví ministerstvo vyhláškou a oznámí ho Evropské komisi. Ministerstvo Evropskou komisi uvědomí o změnách, k nimž v seznamu dojde.

(1) Oznamovanou osobou se rozumí osoba ze zúčastněného státu, která není

a) akciovou společností, jejíž akcie jsou pravidelně obchodovány na regulovaném trhu s cennými papíry,

b) obchodní korporací, která je propojenou entitou akciové společnosti podle písmene a),

c) vládní entitou,

d) mezinárodní organizací,

e) centrální bankou, nebo

f) finanční institucí.

(2) Osobou ze zúčastněného státu se rozumí

a) fyzická osoba, právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která je rezidentem tohoto zúčastněného státu,

b) jednotka bez právní osobnosti jiná než svěřenský fond, která není rezidentem žádného státu nebo jurisdikce, pokud v tomto zúčastněném státě má místo svého vedení, nebo

c) pozůstalost po zůstaviteli, který byl rezidentem tohoto zúčastněného státu.

(3) Zúčastněným státem se rozumí

a) jiný členský stát,

b) smluvní stát, se kterým Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu, na jejímž základě lze s tímto státem automaticky vyměňovat informace oznamované finančními institucemi, nebo

c) smluvní stát, se kterým Evropská unie uzavřela mezinárodní smlouvu použitelnou pro automatickou výměnu informací oznamovaných finančními institucemi.

(4) Zúčastněným státem uplatňujícím společný standard pro oznamování se rozumí

a) jiný členský stát,

b) smluvní stát, se kterým Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu, na jejímž základě lze s tímto státem automaticky vyměňovat informace oznamované finančními institucemi alespoň v takovém rozsahu, v jakém je povinen poskytovat takové informace jiný členský stát, pokud

1. k provedení této mezinárodní smlouvy podepsal příslušný orgán České republiky stejně jako příslušný orgán tohoto smluvního státu dokument týkající se automatické výměny informací oznamovaných finančními institucemi a je pravděpodobné, že budou splněny podmínky, které tento dokument pro výměnu mezi Českou republikou a tímto státem uvádí, nebo

2. k automatické výměně informací oznamovaných finančními institucemi na základě této mezinárodní smlouvy není podepsání dokumentu podle bodu 1 zapotřebí, nebo

c) smluvní stát, se kterým Evropská unie uzavřela mezinárodní smlouvu použitelnou pro automatickou výměnu informací oznamovaných finančními institucemi alespoň v takovém rozsahu, v jakém je povinen poskytovat takové informace jiný členský stát.

(5) Rezidentem státu nebo jurisdikce se rozumí osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která podle právních předpisů tohoto státu nebo jurisdikce podléhá v tomto státě nebo jurisdikci zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení.

(6) Pro účely automatické výměny informací se Spojenými státy americkými se rozumí

a) oznamovanou osobou specifikovaná americká osoba,

b) rezidentem státu nebo jurisdikce rezident podle smlouvy mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku.

(7) Seznam smluvních států podle odstavce 4 písm. b) oznámí ministerstvo Evropské komisi a zveřejní ho ve Finančním zpravodaji; ve Finančním zpravodaji se pro jednotlivý smluvní stát uvede také den, od kterého je tento stát zúčastněným státem uplatňujícím společný standard pro oznamování.

Oznamující česká finanční instituce a neoznamující česká finanční instituce mají pro účely tohoto zákona postavení daňového subjektu.

(1) Oznamující česká finanční instituce prověřuje, zda v kalendářním roce vede oznamovaný účet.

(2) Oznamující česká finanční instituce používá při prověřování v případě

a) jiného členského státu vždy postupy náležité péče uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo přísnější postupy, jejichž použití tato příloha umožňuje,

b) smluvního státu Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech postupy náležité péče uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo přísnější postupy, jejichž použití tato příloha umožňuje, pokud mezi tímto smluvním státem a Českou republikou není použitelná mezinárodní smlouva upravující automatickou výměnu informací oznamovaných finančními institucemi,

c) smluvního státu postupy náležité péče podle mezinárodní smlouvy nebo jiné srovnatelné postupy, jejichž použití mezinárodní smlouva umožňuje; pokud smlouva postupy náležité péče neobsahuje, použijí se postupy náležité péče uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo přísnější postupy, jejichž použití tato příloha umožňuje.

(3) Oznamující česká finanční instituce oznámí použití jiných srovnatelných nebo přísnějších postupů podle odstavce 2 správci daně.

(4) Pro účely prověřování podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu se vůči státu nebo jurisdikci, které byly zúčastněným státem ke dni 31. prosince 2015, rozhodným dnem rozumí 31. prosinec 2015; v ostatních případech se rozhodným dnem rozumí 31. prosinec roku, ve kterém se tento stát stane zúčastněným státem.

(5) Seznam rozhodných dnů podle odstavce 4 zveřejní ministerstvo ve Finančním zpravodaji.

(1) Oznamující česká finanční instituce zjišťuje údaje o oznamovaném účtu za kalendářní rok.

(2) Oznamující česká finanční instituce postupuje při zjišťování obdobně jako při prověřování za použití postupů náležité péče, jiných srovnatelných postupů nebo přísnějších postupů.

(3) Údaje se zjišťují o oznamovaném účtu, jehož majitelem je

a) oznamovaná osoba,

b) právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, jejichž ovládající osoba je oznamovanou osobou.

(4) Zjišťovanými údaji o oznamovaném účtu jsou

a) jméno nebo označení majitele účtu,

b) datum a místo narození majitele účtu,

c) adresa bydliště nebo adresa sídla majitele účtu,

d) daňové identifikační číslo nebo jiné obdobné číslo majitele účtu používané pro daňové účely v zúčastněném státě, jehož je rezidentem, a

e) kód státu nebo jurisdikce, jichž je majitel účtu rezidentem.

(5) Údaje podle odstavce 4 se zjišťují i u ovládající osoby podle odstavce 3 písm. b).

(1) Majitel účtu poskytne oznamující české finanční instituci nebo neoznamující české finanční instituci potřebnou součinnost při prověřování a zjišťování.

(2) Součinnost podle odstavce 1 poskytne i ovládající osoba majitele účtu.

Oznamující česká finanční instituce je povinna po dobu 10 let od posledního dne lhůty pro podání oznámení uchovávat doklady týkající se plnění

a) prověřování a zjišťování a

b) informační povinnosti.

(1) Oznamující česká finanční instituce, která v kalendářním roce vede oznamovaný účet, podá správci daně oznámení, ve kterém uvede

a) identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno v souladu s mezinárodní smlouvou,

b) svůj název nebo označení, identifikační číslo osoby podle zákona upravujícího státní statistickou službu,

c) údaje zjištěné o oznamovaném účtu,

d) jednoznačný identifikátor oznamovaného účtu,

e) zůstatek na oznamovaném účtu nebo hodnotu tohoto účtu ke konci kalendářního roku, nebo, pokud byl v tomto období tento účet zrušen, informace o jeho zrušení a, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, zůstatek na něm nebo jeho hodnotu bezprostředně před jeho zrušením; v případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu také kapitálovou hodnotu nebo hodnotu odkupného,

f) u schovatelského účtu

1. celkovou hrubou výši úroku, celkovou hrubou výši dividend a celkovou hrubou výši jiných příjmů plynoucích z prostředků na tomto účtu vyplacených nebo připsaných na tento účet v průběhu kalendářního roku,

2. celkové hrubé výnosy z prodeje nebo zpětného odkupu finančního majetku vyplacené nebo připsané na tento účet v průběhu kalendářního roku, kdy oznamující česká finanční instituce působila jako schovatelský správce, makléř, zmocněnec nebo jiný zástupce majitele tohoto účtu,

g) u depozitního účtu celkovou hrubou výši úroku vyplaceného nebo připsaného na tento účet v průběhu kalendářního roku,

h) u účtu neuvedeného v písmeni f) nebo g) celkovou hrubou částku vyplacenou nebo připsanou jeho majiteli v souvislosti s tímto účtem v průběhu kalendářního roku, kdy je oznamující česká finanční instituce zavázanou stranou nebo dlužníkem, včetně úhrnné částky zaplacené majiteli tohoto účtu za jakýkoli zpětný odkup v průběhu kalendářního roku,

i) další údaje podle mezinárodní smlouvy nebo příloh k tomuto zákonu,

j) prohlášení, že při prověřování řádně použila postupy náležité péče, jiné srovnatelné nebo přísnější postupy.

(2) Pokud z prověřování vyplyne, že oznamující česká finanční instituce v kalendářním roce nevede žádný oznamovaný účet, oznámí tuto skutečnost správci daně.

(3) Vykonává-li neoznamující česká finanční instituce, která je vládní entitou, mezinárodní organizací nebo Českou národní bankou, jako podnikatel činnost stejného druhu, jakou vykonávají finanční instituce, podává, pokud jde o toto podnikání, oznámení podle odstavce 1.

(4) Oznámení se činí pouze elektronicky.

Oznámení se podává do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je podáváno.

(1) Správce daně může oznamující české finanční instituci nebo neoznamující české finanční instituci uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy také, pokud poruší povinnost

a) při prověřování,

b) při zjišťování,

c) uchovávat doklady,

d) získat identifikační číslo,

e) při informování nebo zveřejňování.

(2) Správce daně může oznamující české finanční instituci nebo neoznamující české finanční instituci uložit pořádkovou pokutu do 500 000 Kč, pokud poruší povinnost při oznamování.

(3) Správce daně může majiteli účtu nebo jeho ovládající osobě uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy také, pokud při prověřování nebo zjišťování úmyslně uvede v čestném prohlášení nesprávný údaj.

(1) Ústřední kontaktní orgán předá informace získané od správce daně kontaktnímu místu členského státu nebo kontaktnímu místu smluvního státu, s nímž je uzavřená mezinárodní smlouva použitelná pro automatickou výměnu informací oznamovaných finančními institucemi, do 30. září kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který byly oznámeny.

(2) Seznam smluvních států podle odstavce 1 zveřejní ministerstvo ve Finančním zpravodaji.

(1) Oznamující česká finanční instituce požádá kontaktní místo Spojených států amerických o přidělení identifikačního čísla.

(2) Neoznamující česká finanční instituce, která vede oznamovaný účet, požádá kontaktní místo Spojených států amerických o přidělení identifikačního čísla, pokud jí má být přiděleno podle mezinárodní smlouvy.

(3) Finanční instituce požádá o identifikační číslo tak, aby ho získala nejpozději do dne předcházejícího dni, ve kterém má podat správci daně ohlášení.

(1) Oznamující česká finanční instituce dále prověřuje, zda v kalendářním roce vede účet, jehož majitelem je neúčastnící se finanční instituce.

(2) Oznamující česká finanční instituce, která v daném kalendářním roce vede účet, jehož majitelem je neúčastnící se finanční instituce, oznámí tuto skutečnost správci daně.

(3) Oznamující česká finanční instituce, která neúčastnící se finanční instituci poukáže nebo zprostředkuje platbu ze zdrojů na území Spojených států amerických,

a) poskytne tomu, od koho tuto platbu obdržela, údaje nutné pro oznamování související s touto platbou a sražení daně Spojených států amerických podle mezinárodní smlouvy, nebo

b) srazí částku odpovídající dani Spojených států amerických podle mezinárodní smlouvy, pokud je k tomu vůči tomuto státu zavázána, a zašle ji tomuto státu.

(1) Oznamující česká finanční instituce informuje oznamovanou osobu, která je fyzickou osobou, o tom, že o ní budou shromažďovány a předávány údaje, a to před učiněním prvního oznámení správci daně obsahujícího údaje o této osobě, tak, aby tato osoba mohla uplatnit svá práva na ochranu osobních údajů.

(2) V případě narušení bezpečnosti týkající se údajů o oznamované osobě, které zřejmě bude mít dopad na ochranu osobních údajů nebo na soukromí oznamované osoby, ji o této skutečnosti informuje

a) oznamující česká finanční instituce, pokud k narušení bezpečnosti došlo při zpracování údajů nebo jejich předání správci daně, nebo

b) ústřední kontaktní orgán v ostatních případech.

(3) Oznamující česká finanční instituce oznámí narušení bezpečnosti podle odstavce 2 také ústřednímu kontaktnímu orgánu.

(4) Oznamující česká finanční instituce zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo jiným vhodným způsobem, že uplatňuje

a) postupy náležité péče pro nové účty také na dříve existující účty,

b) postupy náležité péče pro účty s vysokou hodnotou také na účty s nižší hodnotou,

c) postupy náležité péče také pro dříve existující účty entit, jejichž hodnota k rozhodnému dni nepřevyšuje částku odpovídající 250 000 USD, nebo

d) jiné srovnatelné nebo přísnější postupy podle mezinárodní smlouvy.

(1) Oznamující česká finanční instituce a neoznamující česká finanční instituce, která vede oznamovaný účet, ohlásí správci daně

a) zda je oznamující českou finanční institucí nebo neoznamující českou finanční institucí,

b) údaje nutné k technickému zabezpečení oznamování,

c) identifikační číslo, pokud bylo kontaktním místem Spojených států amerických toto číslo přiděleno.

(2) Ohlášení podle odstavce 1 se podává do 31. května kalendářního roku, ve kterém má finanční instituce podat první oznámení.

(3) Správce daně určí údaje nutné k technickému zabezpečení oznamování podle odstavce 1 písm. b) a zveřejní je na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Dojde-li ke změně údajů uvedených v odstavci 1, je finanční instituce povinna ohlásit tuto změnu správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala.

Ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji sdělení o volbě, kterou učinil příslušný orgán České republiky v souladu s mezinárodní smlouvou.

(1) Při automatické výměně informací o daňových stanoviscích s přeshraničním prvkem se poskytují informace o

a) předběžných daňových rozhodnutích a

b) předběžných posouzeních převodních cen.

(2) Při automatické výměně informací o daňových stanoviscích s přeshraničním prvkem poskytuje ústřední kontaktní orgán informace podle odstavce 1 také ministerstvu a Evropské komisi.

(3) Při automatické výměně informací o daňových stanoviscích s přeshraničním prvkem se neposkytují informace o předběžném daňovém rozhodnutí nebo předběžném posouzení převodních cen, která mají vztah výlučně k fyzickým osobám.

(1) Předběžným daňovým rozhodnutím je rozhodnutí správce daně o závazném posouzení související s přeshraniční transakcí.

(2) Předběžným daňovým rozhodnutím je také jiné rozhodnutí než rozhodnutí podle odstavce 1,

a) které je vydáno, změněno nebo obnoveno správcem daně a kterého se lze dovolat,

b) které je určeno určité osobě nebo jednotce bez právní osobnosti, nebo skupině osob nebo jednotek,

c) jehož předmětem je

1. výklad nebo použití právního předpisu týkajícího se daní, které souvisí s přeshraniční transakcí, nebo

2. posouzení, zda určitá činnost vytváří nebo nevytváří stálou provozovnu, a

d) které je vydáno před přeshraniční transakcí nebo činností, která by mohla vytvářet stálou provozovnu, nebo před podáním daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k této transakci nebo této činnosti došlo.

(3) Předběžným daňovým rozhodnutím je také dohoda, postup nebo úkon správce daně, které splňují podmínky podle odstavce 2 obdobně.

(4) Přeshraniční transakcí podle odstavců 1 a 2 se rozumí

a) transakce, nebo jejich řada, jejichž některá strana

1. nepodléhá ve státě nebo jurisdikci, které vydaly, změnily nebo obnovily předběžné daňové rozhodnutí, zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení,

2. podléhá zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení současně ve více státech nebo jurisdikcích nebo

3. podniká prostřednictvím stálé provozovny a tato transakce je součástí podnikání této stálé provozovny,

b) opatření učiněné určitou osobou nebo jednotkou bez právní osobnosti, pokud jde o jejich podnikání prostřednictvím stálé provozovny a pokud je toto opatření součástí podnikání této stálé provozovny, nebo

c) transakce, nebo jejich řada, které mají přeshraniční dopad.

(5) Pro účely odstavce 4 postačí, pokud má osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, které je předběžné daňové rozhodnutí určeno, k přeshraniční transakci nepřímý vztah.

(1) Předběžným posouzením převodních cen je závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami podle zákona upravujícího daně z příjmů, související s přeshraniční transakcí.

(2) Předběžným posouzením převodních cen je také jiné rozhodnutí než podle odstavce 1, které

a) je vydáno, změněno nebo obnoveno správcem daně a kterého se lze dovolat,

b) je určeno určité osobě nebo jednotce bez právní osobnosti, nebo skupině osob nebo jednotek,

c) souvisí s přeshraniční transakcí a jehož předmětem je

1. určení vhodného souboru kritérií pro tuto transakci k určení cen sjednaných mezi spojenými osobami podle zákona upravujícího daně z příjmů nebo

2. přiřazení zisku ke stálé provozovně na základě této transakce a

d) je vydáno před provedením přeshraniční transakce nebo před podáním daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k této transakci došlo.

(3) Předběžným posouzením převodních cen je také dohoda, postup nebo úkon správce daně, které splňují podmínky podle odstavce 2 obdobně.

(4) Přeshraniční transakcí podle odstavců 1 a 2 se rozumí transakce nebo řada transakcí,

a) do nichž jsou zapojeny spojené osoby podle zákona upravujícího daně z příjmů, které podléhají zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení v různých státech nebo jurisdikcích, nebo

b) které mají přeshraniční dopad.

(1) Informace o předběžném daňovém rozhodnutí nebo o předběžném posouzení převodních cen obsahuje

a) identifikační údaje dotčené právnické osoby, jednotky bez právní osobnosti nebo jejich skupiny,

b) shrnutí jejich obsahu, zahrnující rovněž popis podnikání, transakce nebo řady transakcí a další informace potřebné pro řízení rizik při správě daní, a to v takovém rozsahu, aby poskytnutím shrnutí nedošlo k porušení obchodního tajemství nebo zákonem uložené nebo zákonem uznané povinnosti mlčenlivosti, ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti České republiky,

c) den jejich vydání, změny nebo obnovení,

d) den nabytí jejich účinnosti, pokud je uveden,

e) den pozbytí jejich účinnosti, pokud je uveden,

f) jejich druh,

g) hodnotu transakce nebo řady transakcí, jichž se týká, pokud je v nich uvedena,

h) v případě předběžného posouzení převodních cen popis souboru kritérií používaných ke stanovení sjednaných cen mezi spojenými osobami podle zákona upravujícího daně z příjmů nebo takovou sjednanou cenu,

i) v případě předběžného posouzení převodních cen určení metody používané ke stanovení sjednaných cen podle zákona upravujícího daně z příjmů nebo takovou sjednanou cenu,

j) označení jiného členského státu, který by jimi mohl být dotčen,

k) identifikační údaje právnické osoby nebo jednotky bez právní osobnosti v jiném členském státě, které by jimi mohly být dotčeny, a označení tohoto státu, se kterým jsou tyto osoby nebo jednotky bez právní osobnosti spojeny, a

l) údaj o tom, zda vychází

1. z předběžného daňového rozhodnutí,

2. z předběžného posouzení převodních cen, nebo

3. ze žádosti podle odstavce 3.

(2) Údaje podle odstavce 1 písm. a), b), h) a k) se nesdělují ministerstvu a Evropské komisi.

(3) Pokud je obsah předběžného posouzení převodních cen dohodnut se smluvním státem, který není jiným členským státem, na základě mezinárodní smlouvy, která nepovoluje poskytnutí informací třetím osobám, obsahuje informace podle odstavce 1 namísto údajů z tohoto předběžného posouzení údaje ze žádosti, která vedla k jeho vydání.

Ústřední kontaktní orgán poskytne informaci o předběžném daňovém rozhodnutí nebo předběžném posouzení převodních cen bezodkladně, nejpozději však do 3 měsíců od konce kalendářního pololetí, ve kterém byla tato rozhodnutí vydána, změněna nebo obnovena.

Ústřední kontaktní orgán poskytne na žádost jiného členského státu doplňující informace o předběžném daňovém rozhodnutí nebo o předběžném posouzení převodních cen nebo jejich plné znění. Při vyřízení žádosti se postupuje podle ustanovení o výměně informací na žádost.

Při automatické výměně informací oznamovaných nadnárodními skupinami podniků se poskytují zprávy podle zemí obsahující některé souhrnné informace o nadnárodní skupině podniků a informace o jednotlivých členských entitách této skupiny, které správci daně poskytly české členské entity této skupiny.

(1) Státem vyměňujícím zprávy podle zemí se rozumí

a) jiný členský stát nebo

b) smluvní stát, jehož příslušný orgán podepsal stejně jako příslušný orgán České republiky dokument k provedení mezinárodní smlouvy týkající se automatické výměny informací oznamovaných nadnárodními skupinami podniků, pokud je zajištěno splnění podmínek, které tento dokument pro výměnu mezi Českou republikou a tímto státem uvádí.

(2) Ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji seznam států podle odstavce 1 písm. b).

(1) Skupinu podniků tvoří právnické osoby nebo jednotky bez právní osobnosti, za které

a) je povinně sestavována konsolidovaná účetní závěrka skupiny podniků, nebo

b) by se konsolidovaná účetní závěrka skupiny podniků povinně sestavovala, pokud by byly akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl v některé z těchto právnických osob nebo jednotek bez právní osobnosti obchodovány na regulovaném trhu včetně obdobného trhu v zahraničí.

(2) Konsolidovanou účetní závěrkou skupiny podniků se rozumí konsolidovaná účetní závěrka sestavená podle účetních předpisů nebo zásad obecně uplatňovaných ve státě nebo jurisdikci, ve kterých podléhá zdanění z důvodu svého sídla nebo místa vedení nejvyšší mateřská entita této skupiny.

(3) Vykazovaným účetním obdobím se rozumí účetní období, za které se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka skupiny podniků podle odstavce 2, nebo za které by se podle odstavce 1 písm. b) povinně sestavovala.

(1) Nadnárodní skupinou podniků se rozumí skupina podniků zahrnující

a) právnické osoby nebo jednotky bez právní osobnosti, které podléhají zdanění z důvodu svého sídla nebo místa vedení v různých státech nebo jurisdikcích, nebo

b) právnickou osobu nebo jednotku bez právní osobnosti, které vedle zdanění z důvodu svého sídla nebo místa vedení podléhají zdanění také ve vztahu k činnosti prováděné prostřednictvím stálé provozovny v odlišném státě nebo jurisdikci.

(2) Skupina podniků není ve vykazovaném účetním období nadnárodní skupinou podniků podle odstavce 1, pokud jsou její celkové konsolidované výnosy uvedené v konsolidované účetní závěrce této skupiny za vykazované účetní období bezprostředně předcházející tomuto vykazovanému účetnímu období nižší než 750 000 000 EUR nebo odpovídající částka v měně, ve které je sestavena tato závěrka, přepočtená podle průměru směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou za leden 2015.

(3) Pokud právní řád státu nebo jurisdikce, ze kterých je nejvyšší mateřská entita skupiny podniků, stanoví podmínky, za kterých tato skupina není nadnárodní skupinou podniků a které jsou založené na porovnání celkových konsolidovaných výnosů uvedených v konsolidované účetní závěrce této skupiny s částkou 750 000 000 EUR nebo s částkou v místní měně odpovídající 750 000 000 EUR k lednu 2015, použijí se namísto odstavce 2 tyto podmínky.

(1) Členskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí samostatná účetní jednotka, která je

a) zahrnutá v konsolidované účetní závěrce této skupiny, nebo by v ní byla zahrnuta, pokud by akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl v této jednotce byly obchodovány na regulovaném trhu včetně obdobného trhu v zahraničí, nebo

b) z důvodu své velikosti nebo významnosti z konsolidované účetní závěrky této skupiny vyloučena.

(2) Členskou entitou nadnárodní skupiny podniků ze státu nebo jurisdikce se rozumí členská entita této skupiny, která podléhá v tomto státě nebo jurisdikci zdanění z důvodu svého sídla nebo místa vedení.

(3) Evropskou členskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí členská entita této skupiny z členského státu Evropské unie.

(4) Českou členskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí členská entita této skupiny z České republiky.

Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků má pro účely tohoto zákona postavení daňového subjektu.

(1) Nejvyšší mateřskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí členská entita této skupiny, pokud

a) se přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech jiné členské entity dané skupiny v míře dostačující k tomu, že

1. je povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku skupiny, nebo

2. by ji musela sestavit, pokud by byly její akcie nebo obdobné cenné papíry obchodovány na regulovaném trhu, včetně obdobného trhu v zahraničí, v jejím státě nebo jurisdikci, a

b) žádná jiná členská entita této skupiny se přímo ani nepřímo nepodílí na kapitálu nebo hlasovacích právech této entity v takové míře jako podle písmene a).

(2) Zastupující mateřskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí členská entita této skupiny, kterou jakákoli členská entita této skupiny ohlásila jako jediného zástupce nejvyšší mateřské entity této skupiny, který v souladu s rozhodnutím této skupiny podá za tuto skupinu zprávu podle zemí.

(3) Zastupující evropskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí evropská členská entita této skupiny, kterou jakákoli evropská členská entita této skupiny ohlásila jako evropskou členskou entitu této skupiny, která jako jediná v souladu s rozhodnutím této skupiny podá zprávu podle zemí za tuto skupinu za všechny evropské členské entity této skupiny.

(4) Zastupující entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí zastupující mateřská entita této skupiny a zastupující evropská entita této skupiny.

(1) Systémovým selháním státu vyměňujícího zprávy podle zemí se rozumí stav, kdy

a) tento stát pozastavil automatickou výměnu informací oznamovaných nadnárodními skupinami podniků z jiných důvodů, než které uvádí dokument provádějící mezinárodní smlouvu, který se týká automatické výměny informací oznamovaných nadnárodními skupinami podniků, podepsaný příslušnými orgány, nebo

b) tento stát jiným způsobem trvale neplní závazek automaticky poskytovat zprávy podle zemí za nadnárodní skupiny podniků, do kterých patří české členské entity.

(2) Ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji, že došlo k systémovému selhání státu vyměňujícího zprávy podle zemí nebo že tento stav pominul.

(1) Zpráva podle zemí za nadnárodní skupinu podniků obsahuje

a) souhrnné informace o této skupině ve vztahu ke každému státu nebo jurisdikci v tomto rozsahu:

1. výnosy s výjimkou plateb mezi členskými subjekty skupiny, které jsou považovány za dividendy ve státě nebo jurisdikci, ze kterých je členská entita poskytující platbu,

2. výsledek hospodaření před zdaněním příjmů,

3. zaplacená daň z příjmů,

4. splatná daň z příjmů,

5. základní kapitál,

6. kumulovaný výsledek hospodaření,

7. počet zaměstnanců,

8. hodnota jiných hmotných aktiv než peněžních prostředků nebo peněžních ekvivalentů,

b) informace o jednotlivých členských entitách této skupiny v tomto rozsahu:

1. název entity,

2. stát nebo jurisdikce, ze kterých je entita,

3. stát nebo jurisdikce, podle jejichž práva byla entita založena, pokud se liší od státu nebo jurisdikce podle bodu 2, a

4. povaha hlavního podnikání nebo jiné hlavní činnosti entity,

c) zdroj údajů podle písmene a).

(2) Zpráva podle zemí za nadnárodní skupinu podniků se sestavuje za vykazované účetní období, člení se podle jednotlivých států nebo jurisdikcí a obsahuje označení měny, ve které jsou vyjádřeny částky uvedené ve zprávě; všechny částky se uvádějí ve stejné měně.

(3) Při sestavování zprávy podle zemí musí být použity údaje ze stejného zdroje. Použití odchylného zdroje údajů než v předcházejícím vykazovaném účetním období musí být ve zprávě odůvodněno.

(4) Pro účely sestavování zprávy podle zemí se za členskou entitu nadnárodní skupiny podniků považuje také část členské entity této skupiny, prostřednictvím které tato entita vykonává činnost ve stálé provozovně na území státu nebo jurisdikce, ve kterých tato entita nepodléhá zdanění z důvodu svého sídla nebo místa vedení, pokud tato entita sestavuje pro tuto svoji část samostatný finanční výkaz pro účely účetního výkaznictví, regulační účely, účely daňového výkaznictví nebo pro účely vnitřního řízení a kontroly.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění.

Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků, která podává oznámení a není nejvyšší mateřskou entitou této skupiny, je povinna požádat tuto nejvyšší mateřskou entitu o poskytnutí všech informací nutných pro splnění povinnosti oznámit zprávu podle zemí za tuto skupinu.

Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků je povinna po dobu 10 let od konce vykazovaného účetního období uchovávat doklady

a) použité při sestavování zprávy podle zemí za tuto skupinu,

b) týkající se plnění povinnosti součinnosti s nejvyšší mateřskou entitou této skupiny.

(1) Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků, která je nejvyšší mateřskou entitou této skupiny, podá správci daně oznámení obsahující zprávu podle zemí za tuto skupinu.

(2) Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků, která není nejvyšší mateřskou entitou této skupiny, podá správci daně oznámení obsahující zprávu podle zemí za tuto skupinu, pokud nejvyšší mateřská entita této skupiny

a) není z členského státu Evropské unie a je splněna jedna z těchto podmínek:

1. tato nejvyšší mateřská entita nemá povinnost podávat ve svém státě nebo jurisdikci zprávu podle zemí, nebo

2. smluvní stát, ze kterého je nejvyšší mateřská entita, není pro dané vykazované období státem vyměňujícím zprávy podle zemí, nebo

b) je ze státu vyměňujícího zprávy podle zemí, který systémově selhal, a ministerstvo toto systémové selhání zveřejnilo.

(3) Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků nemá povinnost podat oznámení podle odstavce 2, pokud tato skupina podala zprávu podle zemí prostřednictvím zastupující entity této skupiny a

a) zastupující entita je z členského státu Evropské unie, nebo

b) jsou splněny tyto podmínky:

1. pro vykazované účetní období je zastupující entita této skupiny ze státu vyměňujícího zprávy podle zemí,

2. zastupující entita má v tomto státě povinnost podat zprávu podle zemí,

3. tento stát nesdělil České republice systémové selhání,

4. zastupující entita ohlásila nejpozději v poslední den vykazovaného účetního období svému státu, že je zastupující entitou této skupiny, a

5. česká členská entita uvedla v ohlášení, že zprávu podle zemí podá za skupinu tato zastupující entita.

(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije, pokud je zastupující entita nadnárodní skupiny podniků ze státu vyměňujícího zprávy podle zemí, který systémově selhal, a ministerstvo toto systémové selhání zveřejnilo.

(5) Oznámení se činí pouze elektronicky.

(1) Oznámení se podává do 12 měsíců od konce vykazovaného účetního období nadnárodní skupiny podniků.

(2) V případě systémového selhání státu vyměňujícího zprávy podle zemí, ze kterého je nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny podniků nebo zastupující entita této skupiny, neskončí lhůta podle odstavce 1 dříve než 3 měsíce ode dne, kdy ministerstvo toto systémové selhání zveřejnilo.

(1) Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků podá správci daně ohlášení, ve kterém uvede

a) údaje nutné k technickému zabezpečení oznamování, pokud je tato entita povinna podat správci daně oznámení,

b) nejvyšší mateřskou entitu této skupiny a její stát nebo jurisdikci,

c) v případě, kdy tato česká členská entita není nejvyšší mateřskou entitou této skupiny, údaj o tom, zda je zastupující mateřskou entitou této skupiny, nebo zastupující evropskou entitou této skupiny, nebo

d) v případě, kdy tato česká členská entita není členskou entitou podle písmen b) ani c), údaj o tom,

1. která členská entita této skupiny podá zprávu podle zemí za tuto skupinu a její stát nebo jurisdikci, nebo

2. že sama podá zprávu podle zemí za tuto skupinu.

(2) Ohlášení podle odstavce 1 se podává nejpozději do konce vykazovaného účetního období, ve kterém se účetní jednotka stala českou členskou entitou nadnárodní skupiny podniků.

(3) Správce daně určí údaje nutné k technickému zabezpečení oznamování podle odstavce 1 písm. a) a zveřejní je na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Dojde-li ke změně údajů uvedených v odstavci 1, je česká členská entita nadnárodní skupiny podniků povinna ohlásit tuto změnu správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala.

(5) Česká členská entita skupiny podniků, která přestala být nadnárodní skupinou podniků, je povinna ohlásit tuto skutečnost správci daně do konce vykazovaného účetního období, ve kterém tato skutečnost nastala.

(6) Ohlášení se činí pouze elektronicky.