§ 43 zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu – Rozhodnutí Kárné komory Úřadu se vyhotoví písemně a doručí…
Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu · 166/1993 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 43 zákona č. 166/1993 Sb. stanovuje, že rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu musí být písemné a doručeno dotčenému členovi, přičemž proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání k Nejvyššímu soudu do patnácti dnů, které má odkladný účinek. Člen Úřadu, proti kterému bylo vedeno kárné řízení, obdrží písemné vyhotovení rozhodnutí Kárné komory. (§ 43 zákona č. 166/1993 Sb., zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Proti rozhodnutí Kárné komory Úřadu lze podat do patnácti dnů odvolání k Nejvyššímu soudu“
- Judikatura: na § 43 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 166/1993 Sb.
(1) Rozhodnutí Kárné komory Úřadu se vyhotoví písemně a doručí se členu Úřadu, proti kterému se kárné řízení vedlo.
(2) Proti rozhodnutí Kárné komory Úřadu lze podat do patnácti dnů odvolání k Nejvyššímu soudu. Odvolání má odkladný účinek.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Člen Úřadu, proti kterému bylo vedeno kárné řízení, obdrží písemné vyhotovení rozhodnutí Kárné komory.
- Proti tomuto rozhodnutí se může člen Úřadu bránit podáním odvolání k Nejvyššímu soudu.
- Lhůta pro podání odvolání je patnáct dnů od doručení rozhodnutí.
- Podání odvolání způsobí, že rozhodnutí Kárné komory nenabude právní moci a nebude vykonatelné, dokud o odvolání nerozhodne Nejvyšší soud.
Na co si dát pozor
- Je klíčové dodržet patnáctidenní lhůtu pro podání odvolání, jinak se rozhodnutí stane pravomocným.
- Odvolání musí být podáno k Nejvyššímu soudu, nikoli k jinému orgánu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 43
Jak soudy aplikují § 43
… úřadu ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. 341/09-NKU20/10/10, přerušil a věc předložil Ústavnímu soudu k posouzení, zda není právní úprava kárného řízení prezidenta Úřadu, viceprezidenta Úřadu a členů Úřadu v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, s návrhem, aby po provedeném řízení nálezem rozhodl tak, že ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, se částečně zrušuje, a to v textu:
… předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a ustanovení § 224 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, návrh kárného senátu Nejvyššího soudu, za který jedná JUDr. Petr Šabata, předseda kárného senátu, (dále jen "navrhovatel") na zrušení části ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o NKÚ") ve slovech "k Nejvyššímu soudu" (dále též jen "napadené ustanovení").
Návrhem podaným dne 23. července 2010 se navrhovatel, s poukazem na § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), domáhal zrušení části ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "k Nejvyššímu soudu", pro rozpor s čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a též s čl. 82 odst. 3 Ústavy České republiky.