§ 13 Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce – ZÁSADY ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce · 174/1969 Sb. · § 13 · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 13 vyhlášky 174/1969 stanoví, že podniky musí nastavit odměňování tak, aby mzda zohledňovala kvalifikaci, složitost práce a její množství, ale zároveň aby podstatná část mzdy závisela na dosažených výsledcích práce a podporovala zájem na celkových hospodářských výsledcích.
§ 13 ZÁSADY ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH
Organizace musí podle svých konkrétních podmínek na základě koncepcí mzdového vývoje vytvářet správné proporce v odměňování tak, aby vedle základní mzdy vyjadřující kvalifikovanost, složitost a obtížnost práce, kvalifikaci pracovníka, množství práce a podmínky, za kterých se vykonává, byla dostatečně vysoká část mzdy závislá na docílených výsledcích práce a aby byla posilována i hmotná zainteresovanost na výsledcích hospodaření.
Paragraf 13 vyhlášky 174/1969 stanoví, že podniky musí nastavit odměňování tak, aby mzda zohledňovala kvalifikaci, složitost práce a její množství, ale zároveň aby podstatná část mzdy závisela na dosažených výsledcích práce a podporovala zájem na celkových hospodářských výsledcích.
Co to znamená v praxi
Mzda se skládá ze základní části, která odráží kvalifikaci, složitost a obtížnost práce, a z části závislé na výsledcích.
Organizace má povinnost vytvářet správné poměry mezi těmito složkami mzdy.
Cílem je motivovat pracovníky k lepším výkonům a k zájmu na celkovém hospodaření podniku.
Nastavení odměňování musí vycházet z konkrétních podmínek dané organizace a z koncepcí mzdového vývoje.