184/1960 Sb. · 16 paragrafů
(1) Přídavky na nezaopatřené děti experta náleží, jsou-li jinak splněny ostatní stanovené podmínky, jen pokud se tyto děti zdržují na území Československé socialistické republiky a nelze-li je přiznat z pojištění jiného oprávněného; vyplácejí se tomu, kdo má v Československé socialistické republice dítě v přímém zaopatření.
(2) Ustanovení §§ 3 až 6 platí obdobně i pro experty.
(1) Povinnosti zaměstnavatele (závodu) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení plní za dobu pracovní činnosti experta v zahraničí dosavadní zaměstnavatel v Československé socialistické republice, popřípadě jiná organizace, která jejich plnění převzala, nebo které bylo jejich plnění rozhodnutím příslušného ústředního úřadu nebo orgánu uloženo.
(2) Pojistné činí 10 % výdělku stanoveného podle § 9.
O dávkách nemocenského pojištění pro zaměstnance v zahraničí a pro experty rozhodují odborové orgány příslušné pro zaměstnance organizace, která plní povinnosti zaměstnavatele (§§ 7 a 11). Ústřední rada odborů může určit, je-li to potřebné, který jiný odborový orgán a v jakém rozsahu bude rozhodovat o dávkách nemocenského pojištění.
(1) V době od 1. ledna 1957 do 31. prosince 1960 se pro účely důchodového zabezpečení považuje za výdělek zaměstnance v zahraničí částka, která odpovídá podle rozhodnutí příslušného ústředního úřadu nebo orgánu vydaného v dohodě se Státním úřadem sociálního zabezpečení funkčnímu platu stanovenému v platném platovém řádě pro funkce, které zaměstnanec v zahraničí vykonával v uvedené době.
(2) Důchody, na něž vznikl zaměstnancům v zahraničí nárok v době od 1. ledna 1957 do 31. prosince 1960, budou na žádost důchodce znovu vyměřeny s účinností od 1. ledna 1961 z průměrného ročního výdělku určeného z částek, které se považují za výdělek v době uvedené v odstavci 1.
(1) Expertům, kteří byli činni pro zahraniční zaměstnavatele v době od 1. ledna 1957 do dne účinnosti této vyhlášky, se tato doba jejich činnosti hodnotí jako doba pojištění (zaměstnání) podle této vyhlášky.
(2) Výdělek expertů, kterých se týká odstavec 1, se i za dobu před účinností této vyhlášky stanoví způsobem uvedeným v § 9.
(3) Povinnosti zaměstnavatele (závodu) vyplývající ze zhodnocení činnosti podle odstavce 1 splní, zejména evidenční list o době zaměstnání a výdělku předloží, československá organizace, k níž zůstal expert po dobu činnosti v zahraničí v pracovním poměru, popřípadě jiná organizace, která tyto povinnosti převzala nebo převezme. Není-li takové organizace, určí ji příslušný ústřední úřad nebo orgán.
(1) Tato vyhláška se nevztahuje
a) na zaměstnance - členy posádek československých dopravních prostředků a na zaměstnance, jejichž zaměstnání záleží v jiné činnosti v československém dopravním prostředku,
b) na zaměstnance vyslané na zahraniční pracovní cestu, jimž po dobu této pracovní cesty jsou poskytovány náhrady výdajů podle platných předpisů.
(2) Tato vyhláška se rovněž nevztahuje na pracovníky, kteří v době odchodu do zahraničí jsou povinně pojištěni podle předpisů o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých badatelů, výkonných umělců a artistů*) nebo podle předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících**) a u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí zůstávají zachovávány předpoklady pro další trvání tohoto jejich pojištění.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1961.
Předseda
Ústřední rady odborů:
Zupka v. r.
Předseda
Státního úřadu sociálního zabezpečení:
Erban v. r.
*) § 15 odst. 3 až 5 zákona o nemocenském pojištění.
*) Vyhláška č. 50/1960 Sb., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých badatelů, výkonných umělců a artistů.
**) Vl. nař. č. 56/1956 Sb. o nemocenském a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, ve znění vl. nař. č. 20/1959 Sb.