§ 35 Zákon České národní rady o služebním poměru příslušníků Policie České republiky
Zákon České národní rady o služebním poměru příslušníků Policie České republiky · 186/1992 Sb. · § 35 · Správní právo
Stručně: Paragraf 35 zákona 186/1992 stanovuje pravidla pro ukládání kázeňských trestů policistům, zdůrazňuje nutnost zjištění skutkového stavu, právo policisty na vyjádření a obhajobu, a specifikuje podmínky pro ukládání trestů u určitých typů přestupků.
§ 35
(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Policistovi musí být před uložením kázeňského trestu dána možnost se k věci vyjádřit, navrhovat důkazy a hájit se. Služební funkcionář musí vyslechnout též toho, kdo podal podnět.
(2) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k okolnostem, za nichž bylo spácháno, k míře zavinění a k druhu a množství dosud nezahlazených kázeňských trestů.
(3) Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchané mezi blízkými osobami může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný zástupce anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír ublíženého na cti a policisty.
(4) O způsobu vyřízení jednání uvedeného v odstavci 3 vyrozumí služební funkcionář osobu, která podala podnět.
(5) Uplatnil-li ten, komu byla jednáním majícím znaky přestupku způsobena majetková škoda, nárok na její náhradu, působí služební funkcionář na policistu, který škodu způsobil, aby ji dobrovolně uhradil. Jestliže škoda nebude dobrovolně uhrazena, odkáže poškozeného s nárokem na náhradu škody na soud nebo na jiný příslušný orgán.
Paragraf 35 zákona 186/1992 stanovuje pravidla pro ukládání kázeňských trestů policistům, zdůrazňuje nutnost zjištění skutkového stavu, právo policisty na vyjádření a obhajobu, a specifikuje podmínky pro ukládání trestů u určitých typů přestupků.
Co to znamená v praxi
Před uložením kázeňského trestu musí být důkladně prošetřen skutkový stav a policista má právo se k věci vyjádřit, navrhovat důkazy a hájit se.
Při rozhodování o trestu se zohledňuje povaha protiprávního jednání, okolnosti, míra zavinění a předchozí kázeňské tresty.
U některých přestupků (např. ublížení na cti, ublížení na zdraví z nedbalosti mezi blízkými osobami) lze kázeňský trest uložit jen na podnět postižené osoby a v případě ublížení na cti až po neúspěšném pokusu o smír.
Pokud vznikne majetková škoda, služební funkcionář se snaží o dobrovolnou úhradu ze strany policisty; v případě neúspěchu odkáže poškozeného na soud.
Na co si dát pozor
Služební funkcionář musí vždy vyslechnout i toho, kdo podal podnět k prošetření.
V případě přestupků mezi blízkými osobami je pro uložení kázeňského trestu klíčový podnět postižené osoby nebo jejího zástupce.
U přestupku ublížení na cti je před uložením trestu nutný pokus o smír.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.