§ 35 zákon ČNR o služebním poměru příslušníků Policie České republiky – Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně…
Zákon České národní rady o služebním poměru příslušníků Policie České republiky · 186/1992 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 35 zákona 186/1992 stanovuje pravidla pro ukládání kázeňských trestů policistům, zdůrazňuje nutnost zjištění skutkového stavu, právo policisty na vyjádření a obhajobu, a specifikuje podmínky pro ukládání trestů u určitých typů přestupků. Před uložením kázeňského trestu musí být důkladně prošetřen skutkový stav a policista má právo se k věci vyjádřit, navrhovat důkazy a hájit se. (§ 35 zákona č. 186/1992 Sb., zákon ČNR o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, poškozený
- Judikatura: na § 35 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 186/1992 Sb.
(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Policistovi musí být před uložením kázeňského trestu dána možnost se k věci vyjádřit, navrhovat důkazy a hájit se. Služební funkcionář musí vyslechnout též toho, kdo podal podnět.
(2) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k okolnostem, za nichž bylo spácháno, k míře zavinění a k druhu a množství dosud nezahlazených kázeňských trestů.
(3) Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchané mezi blízkými osobami může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný zástupce anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír ublíženého na cti a policisty.
(4) O způsobu vyřízení jednání uvedeného v odstavci 3 vyrozumí služební funkcionář osobu, která podala podnět.
(5) Uplatnil-li ten, komu byla jednáním majícím znaky přestupku způsobena majetková škoda, nárok na její náhradu, působí služební funkcionář na policistu, který škodu způsobil, aby ji dobrovolně uhradil. Jestliže škoda nebude dobrovolně uhrazena, odkáže poškozeného s nárokem na náhradu škody na soud nebo na jiný příslušný orgán.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Před uložením kázeňského trestu musí být důkladně prošetřen skutkový stav a policista má právo se k věci vyjádřit, navrhovat důkazy a hájit se.
- Při rozhodování o trestu se zohledňuje povaha protiprávního jednání, okolnosti, míra zavinění a předchozí kázeňské tresty.
- U některých přestupků (např. ublížení na cti, ublížení na zdraví z nedbalosti mezi blízkými osobami) lze kázeňský trest uložit jen na podnět postižené osoby a v případě ublížení na cti až po neúspěšném pokusu o smír.
- Pokud vznikne majetková škoda, služební funkcionář se snaží o dobrovolnou úhradu ze strany policisty; v případě neúspěchu odkáže poškozeného na soud.
Na co si dát pozor
- Služební funkcionář musí vždy vyslechnout i toho, kdo podal podnět k prošetření.
- V případě přestupků mezi blízkými osobami je pro uložení kázeňského trestu klíčový podnět postižené osoby nebo jejího zástupce.
- U přestupku ublížení na cti je před uložením trestu nutný pokus o smír.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 35
Jak soudy aplikují § 35
Jde tedy o poukaz na odlišný zákonný postup před zahájením řízení ve věcech kázeňských (§ 35 odst. 1 zákona č. 186/1992 Sb.). U obou řízení pak platí § 126 uvedeného zákona o zahájení řízení.
Nejvyšší správní soud vychází z toho, že v době jednání stěžovatele, které podle správních orgánů má znaky přestupku, byl stěžovatel policistou a proto toto jeho jednání bylo vyřízeno jako kázeňský přestupek (§ 32 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb.). Podle ustanovení § 35 odst. 1 zákona č. 186/1992 Sb. před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav.