§ 36 zákon ČNR o služebním poměru příslušníků Policie České republiky – Za kázeňský přestupek lze kázeňský trest uložit nejdříve 24…
Zákon České národní rady o služebním poměru příslušníků Policie České republiky · 186/1992 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 36 stanovuje časové lhůty, ve kterých je možné uložit kázeňský trest policistovi za kázeňský přestupek nebo za jednání, které má znaky přestupku. Kázeňský trest nelze uložit dříve než 24 hodin po spáchání přestupku. (§ 36 zákona č. 186/1992 Sb., zákon ČNR o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Za kázeňský přestupek lze kázeňský trest uložit nejdříve 24 hodin po jeho spáchání, nejpozději však do 60 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…lze kázeňský trest uložit nejdříve 24 hodin po jeho spáchání, nejpozději však do 60 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl příslušný služební funkcionář“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…podstaty kázeňského přestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 60 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se příslušný služební funkcionář dověděl o…“
- Judikatura: na § 36 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 186/1992 Sb.
(1) Za kázeňský přestupek lze kázeňský trest uložit nejdříve 24 hodin po jeho spáchání, nejpozději však do 60 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl příslušný služební funkcionář. Je-li jednání policisty, v němž lze spatřovat naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 60 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se příslušný služební funkcionář dověděl o výsledku tohoto šetření, a dopustil-li se policista kázeňského přestupku v cizině, dnem následujícím po dni návratu policisty z ciziny. Za kázeňský přestupek lze uložit kázeňský trest do jednoho roku ode dne jeho spáchání.
(2) Za jednání mající znaky přestupku lze uložit kázeňský trest do jednoho roku ode dne jeho spáchání.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kázeňský trest nelze uložit dříve než 24 hodin po spáchání přestupku.
- Příslušný služební funkcionář má 60 dnů od okamžiku, kdy se o spáchání přestupku dozvěděl, na to, aby kázeňský trest uložil.
- Pokud je přestupek předmětem šetření jiného orgánu, běží 60denní lhůta od doby, kdy se funkcionář dozví o výsledku šetření.
- Maximální lhůta pro uložení kázeňského trestu je jeden rok od spáchání přestupku.
Na co si dát pozor
- Lhůty pro uložení kázeňského trestu jsou striktně dané a jejich nedodržení může vést k tomu, že trest nebude možné uložit.
- V případě přestupku spáchaného v cizině se 60denní lhůta počítá až ode dne následujícího po návratu policisty z ciziny.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 36
Jak soudy aplikují § 36
Pokud by totiž dospěl k závěru, že jednání obviněných není trestným činem, nýbrž jen kázeňským přestupkem, tj. zaviněným porušením základních povinností policistů, musel by vyřešit i otázku, zda takový přestupek ještě lze projednat (srov. § 32 odst. 1, § 36 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který byl účinný v době, kdy se obvinění měli žalovaného jednání dopustit; v současné době je platný a účinný zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních …
… resp. je dána pro zahájení a vedení řízení s ním, realizaci jeho procesních práv, objasnění skutečného stavu věci atd. Tomuto názoru žalovaného svědčí i znění předchozí právní úpravy (použitelné na služební poměr celníků na základě § 12 tehdy platného zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon), kdy obdobné ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění platném do 31. 12. 2006 (dále jen „zákon č. 186/1992 Sb.“), určující lhůty pro uložení kázeňského trestu, hovořilo ve druhé větě o jednání, v …
Má tak za to, že o žalobcově věci byl ministr oprávněn věcně rozhodnout až do 22. 1. 2007, nicméně uložit kázeňský trest mu však již nemůže (§ 36 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb.). Rovněž upozornil na to, že městský soud zrušil toliko rozhodnutí „Ministerstva (ministra) vnitra“ č. 206/2005, zatímco rozhodnutí ministra č. 3/2006 o žalobcově rozkladu proti tomuto rozhodnutí ponechal v platnosti.