Zákon o vyšších soudních úřednících

(1) Vyšší soudní úředník může provádět úkony soudu prvního stupně v občanském soudním řízení v těchto věcech:

a) řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech a o zrušení platebního rozkazu, který nelze doručit,

b) řízení o dědictví, v němž není třeba nařídit jednání u soudu a v němž nejde

1. o postup podle § 175k odst. 1 a 2 občanského soudního řádu,

2. o odnětí věci podle § 175zb občanského soudního řádu,

3. o vrácení věci podle § 175zd občanského soudního řádu,

4. o dědictví, v němž se tvrdí, že obecná cena je vyšší než 10 milionů Kč,

5. o dědictví, které se nachází v cizině, nebo

6. o dědictví po zůstaviteli, který byl cizím státním příslušníkem nebo který zemřel v cizině,

c) řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech osob zbavených způsobilosti k právním úkonům nebo omezených ve způsobilosti k právním úkonům a osob nepřítomných nebo neznámých, v nichž není třeba nařídit jednání,

d) řízení o úschovách,

e) řízení o umoření listin,

f) řízení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí, v němž není třeba nařídit jednání,

h) smírčí řízení,

i) řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů.

(2) Vyšší soudní úředník v řízení ve věcech obchodního rejstříku činí všechny úkony, včetně provádění zápisů do rejstříku.

(3) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může vyšší soudní úředník provádět v občanském soudním řízení tyto úkony soudu:

a) sepisování podání soudu včetně návrhů,

b) vyřizování dožádání s výjimkou dožádání ve styku s cizinou,

c) odstraňování vad podání,

d) rozhodování o vrácení složených záloh,

e) rozhodování ve věcech soudních poplatků, včetně rozhodování o zastavení řízení z důvodu nezaplacení poplatku a zrušení uvedeného rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy uložení povinnosti zaplatit poplatek souvisí s rozhodnutím ve věci samé.

Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může podle povahy věci předseda senátu v občanském soudním řízení pověřit vyššího soudního úředníka provedením těchto úkonů soudu:

a) zajištěním důkazu před zahájením řízení,

b) přípravou jednání podle § 114 odst. 2 písm. a) a c) občanského soudního řádu,

c) úkony soudu prvního stupně před předložením odvolání,

d) úkony soudu prvního stupně před předložením dovolání,

e) rozhodováním o pořádkové pokutě,

f) rozhodováním o svědečném, znalečném a tlumočném,

g) rozhodováním ve věcech soudních poplatků včetně rozhodování o zastavení řízení z důvodu nezaplacení poplatku a zrušení uvedeného rozhodnutí v případech, kdy uložení povinnosti zaplatit poplatek souvisí s rozhodnutím ve věci samé,

h) úkony v řízení o dědictví, které není uvedeno v § 9 odst. 1 písm. b), s výjimkou jednání u soudu a rozhodování ve věci samé,

i) úkony ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech osob zbavených způsobilosti k právním úkonům nebo omezených ve způsobilosti k právním úkonům a osob nepřítomných nebo neznámých, v nichž je třeba nařídit jednání, s výjimkou jednání a rozhodování ve věci samé,

j) úkony v řízení o výkonu rozhodnutí, v nichž je třeba nařídit jednání, s výjimkou jednání a rozhodování ve věci samé,

k) úkony v insolvenčním řízení2a), s výjimkou jednání a s výjimkou rozhodnutí o

1. ustanovení insolvenčního správce,

2. odvolání insolvenčního správce z funkce,

3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce,

4. ustanovení prozatímního věřitelského výboru,

5. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,

6. úpadku,

7. zamítnutí insolvenčního návrhu,

8. tom, že dlužník není v úpadku,

9. prohlášení konkursu a o jeho zrušení,

10. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,

11. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs,

12. schválení plánu oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do plánu oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení plánu oddlužení,

13. ukončení provozu dlužníkova podniku,

14. věci samé v incidenčních sporech.

(1) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může předseda senátu v trestním řízení pověřit vyššího soudního úředníka samostatným provedením těchto úkonů soudu:

a) sepisováním podání včetně návrhů a opravných prostředků,

b) opatřováním nebo vyžadováním podkladů určených předsedou senátu, důležitých pro řízení před soudem,

c) doručováním písemností osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a sepisováním protokolu o výslechu k tomuto úkonu,

d) vyřizováním dožádání s výjimkou dožádání ve styku s cizinou,

e) rozhodováním o vrácení věci důležité pro trestní řízení po právní moci rozhodnutí ve věci samé,

f) rozhodováním o výši odměny a náhradě hotových výdajů ustanoveného obhájce,

g) rozhodováním o svědečném, znalečném a tlumočném,

h) rozhodováním o povinnosti odsouzeného hradit náklady trestního řízení a náklady spojené s výkonem vazby a o povinnosti nahradit odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem,

i) rozhodováním o zápočtu vazby a trestu,

j) plněním zákonné oznamovací povinnosti ve vykonávacím řízení, prováděním opatření směřujících k výkonu uložených trestů, ochranných opatření nebo pořádkové pokuty, a rozhodováním o způsobu jejich výkonu, s výjimkou rozhodování o přerušení výkonu trestu, upuštění od výkonu trestu nebo jeho zbytku, o podmíněném propuštění z výkonu trestu, změně způsobu výkonu trestu, propuštění z ochranného léčení a z ochranné výchovy nebo upuštění od jejich výkonu,

k) účastí při návštěvách obviněných ve vazbě,

l) kontrolou korespondence obviněných.

(2) V trestním řízení může předseda senátu vyššího soudního úředníka pověřit, aby obviněnému nebo poškozenému poskytl poučení o náležitostech dohody o narovnání a úkonech potřebných k jejímu uzavření.

Předseda senátu může pověřit vyššího soudního úředníka samostatným provedením úkonů v jiné činnosti soudu uvedené v § 352 občanského soudního řádu.

Vyšší soudní úředník je oprávněn vydávat v souvislosti s občanským soudním řízením a s trestním řízením úřední potvrzení o skutečnostech známých ze spisu, vyhotovovat statistické listy a provádět další práce v oboru statistiky. Je též oprávněn vydávat úřední opisy, výpisy nebo potvrzení z obchodního rejstříku.

Studium organizuje Ministerstvo spravedlnosti.

(1) Studium je tříleté a je ukončeno závěrečnou zkouškou.

(2) Studium zahrnuje teoretickou výuku a praktickou přípravu u soudu.

(3) Ministerstvo spravedlnosti určuje obsah a rozsah studia i závěrečné zkoušky a vydává studijní řád.

(4) Tomu, kdo úspěšně ukončil studium vyšších soudních úředníků, vydá Ministerstvo spravedlnosti osvědčení o výsledku studia.

(1) Přijímací zkoušku ke studiu může skládat uchazeč, který nabyl nejméně úplné střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou.

(2) Ke studiu může být přijat uchazeč, který úspěšně složil přijímací zkoušku a je zaměstnancem soudu.

(3) Účastník studia musí být po celou dobu studia zaměstnancem soudu.

Studium vyšších soudních úředníků je překážkou v práci, za kterou náleží zaměstnanci náhrada mzdy, která se rovná jeho platu.

(1) Zkrácené studium je rovnocenné studiu podle § 15.

(2) Zkrácené studium zahrnuje teoretické studium v délce 12 měsíců, které sestává z deseti týdenních studijních soustředění a individuálního studia a je ukončeno závěrečnou zkouškou stejného obsahu a rozsahu jako závěrečná zkouška podle § 15.

(3) Ke zkrácenému studiu mohou být do čtyř let ode dne účinnosti tohoto zákona přijati zaměstnanci soudu, kteří byli v posledních pěti letech před účinností zákona činní jako soudní tajemníci a ke dni přijímací zkoušky nabyli nejméně dvouletou praxi v této činnosti, byli ke studiu doporučeni příslušným předsedou krajského soudu nebo vrchního soudu anebo předsedou Nejvyššího soudu a úspěšně složili přijímací zkoušku.

(4) Účast na studijním soustředění podle odstavce 2 je překážkou v práci, za kterou náleží zaměstnanci náhrada mzdy, která se rovná jeho platu.

(5) Po dobu zkráceného studia podle odstavce 2 má zaměstnanec nárok na pracovní volno v rozsahu dvou pracovních dnů před každým týdenním studijním soustředěním a deseti pracovních dnů před závěrečnou zkouškou. Za dobu pracovního volna náleží zaměstnanci náhrada mzdy, která se rovná jeho platu.

Soudní tajemníci, kteří v těchto funkcích působí ke dni 31. prosince 2003, mohou do 31. prosince 2005 provádět úkony soudu, které podle tohoto zákona mohou provádět vyšší soudní úředníci, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.3)

Podrobnosti o rozvrhu práce stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

1) § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

§ 30 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3) Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.