§ 10 zákon o vyšších soudních úřednících – Jaké konkrétní úkony v občanském soudním řízení…
Zákon o vyšších soudních úřednících · 189/1994 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 10 zákona o vyšších soudních úřednících stanoví, jaké konkrétní úkony v občanském soudním řízení může předseda senátu svěřit vyššímu soudnímu úředníkovi, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Vyšší soudní úředník může provádět přípravu jednání, úkony před předložením odvolání nebo dovolání, a rozhodovat o pořádkových pokutách, svědečném, znalečném a tlumočném. (§ 10 zákona č. 189/1994 Sb., zákon o vyšších soudních úřednících, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, insolvenční správce, dlužník
- Odkazuje na: § 9
- Judikatura: na § 10 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 189/1994 Sb.
Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může podle povahy věci předseda senátu v občanském soudním řízení pověřit vyššího soudního úředníka provedením těchto úkonů soudu:
a) zajištěním důkazu před zahájením řízení,
b) přípravou jednání podle § 114 odst. 2 písm. a) a c) občanského soudního řádu,
c) úkony soudu prvního stupně před předložením odvolání,
d) úkony soudu prvního stupně před předložením dovolání,
e) rozhodováním o pořádkové pokutě,
f) rozhodováním o svědečném, znalečném a tlumočném,
g) rozhodováním ve věcech soudních poplatků včetně rozhodování o zastavení řízení z důvodu nezaplacení poplatku a zrušení uvedeného rozhodnutí v případech, kdy uložení povinnosti zaplatit poplatek souvisí s rozhodnutím ve věci samé,
h) úkony v řízení o dědictví, které není uvedeno v § 9 odst. 1 písm. b), s výjimkou jednání u soudu a rozhodování ve věci samé,
i) úkony ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech osob zbavených způsobilosti k právním úkonům nebo omezených ve způsobilosti k právním úkonům a osob nepřítomných nebo neznámých, v nichž je třeba nařídit jednání, s výjimkou jednání a rozhodování ve věci samé,
j) úkony v řízení o výkonu rozhodnutí, v nichž je třeba nařídit jednání, s výjimkou jednání a rozhodování ve věci samé,
k) úkony v insolvenčním řízení2a), s výjimkou jednání a s výjimkou rozhodnutí o
1. ustanovení insolvenčního správce,
2. odvolání insolvenčního správce z funkce,
3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce,
4. ustanovení prozatímního věřitelského výboru,
5. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,
6. úpadku,
7. zamítnutí insolvenčního návrhu,
8. tom, že dlužník není v úpadku,
9. prohlášení konkursu a o jeho zrušení,
10. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,
11. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs,
12. schválení plánu oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do plánu oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení plánu oddlužení,
13. ukončení provozu dlužníkova podniku,
14. věci samé v incidenčních sporech.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vyšší soudní úředník může provádět přípravu jednání, úkony před předložením odvolání nebo dovolání, a rozhodovat o pořádkových pokutách, svědečném, znalečném a tlumočném.
- Vyšší soudní úředník je oprávněn rozhodovat o soudních poplatcích, včetně zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, pokud to souvisí s rozhodnutím ve věci samé.
- V dědickém řízení, řízení o péči soudu o nezletilé, opatrovnických věcech a v řízení o výkonu rozhodnutí může vyšší soudní úředník provádět úkony, s výjimkou jednání u soudu a rozhodování ve věci samé.
- V insolvenčním řízení může vyšší soudní úředník provádět úkony s výjimkou jednání a rozhodování o klíčových otázkách, jako je úpadek, prohlášení konkursu, schválení reorganizačního plánu nebo plánu oddlužení.
Na co si dát pozor
- Předseda senátu má pravomoc pověřit vyššího soudního úředníka těmito úkony, ale není to jeho povinnost.
- Existují jasně vymezené výjimky, kdy vyšší soudní úředník nemůže jednat nebo rozhodovat, zejména v otázkách, které jsou považovány za stěžejní pro dané řízení (např. rozhodování ve věci samé, úpadek, konkurs).
- Možnost pověření je omezena, pokud zvláštní zákon stanoví jinak.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 10
Jak soudy aplikují § 10
Jinak řečeno, tam, kde má být konečná zpráva o zpeněžení majetku z podstaty a vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty projednána způsobem předjímaným ustanovením § 29 odst. 2 a 3 ZKV, nesmí usnesení o jejich schválení vydat jiná osoba než soudce (srov. v obdobných poměrech při výkladu ustanovení § 10 odst. 1 písm. k/ zákona č. 189/1994 Sb. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2009, sp. zn. 29 Cdo 46/2009, uveřejněné pod číslem 113/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
K námitce, že soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, odvolací soud uzavřel, že v rozhodné době dovolovalo ustanovení § 10 písm. k/ zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících (jež mělo přednost před § 6 odst. 2 písm. t/ vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, v rozhodném znění), ve spojení s ustanovením § 36a odst. 4 a 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, vydat usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu asistentu soudce, jehož tím soudce v této věci pověřil.
Odvolací soud zdůrazňoval, že rozsah tohoto pověření byl totožný s rozsahem stanoveným v ustanovení § 10 písm. b/ zákona č. 189/1994 Sb. a s rozsahem stanoveným v daném případě ve schváleném rozvrhu práce Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolací soud se neztotožnil s námitkou odvolatelky, že vyšší soudní úřednice mohla být podle ustanovení § 10 písm. b/ zákona č. 189/1994 Sb. (ve znění zákona č. 62/1999 Sb.) pověřena přípravou jednání podle § 114 odst. 2 písm. a/ a c/ …