Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 44

§ 44 směnečný a šekový – Odepření přijetí nebo placení musí být zjištěno veřejnou…

Zákon směnečný a šekový · 191/1950 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 44 zákona směnečného a šekového stanoví, že všechny osoby, které se na šeku zavázaly, odpovídají majiteli šeku za jeho zaplacení společně a nerozdílně, přičemž majitel si může vybrat, na kom bude plnění požadovat, a stejné právo má i ten, kdo šek vyplatil. (§ 44 zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: soud
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „…v určitý den nebo v určitý čas po datu vystavení nebo po viděné, v některý ze dvou pracovních dní následujících po dni splatnosti“
  • Odkazuje na: § 24
  • Judikatura: na § 44 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 191/1950 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Odepření přijetí nebo placení musí být zjištěno veřejnou listinou (protestem pro nepřijetí nebo pro neplacení).

(2) Protest pro nepřijetí musí být učiněn ve lhůtách určených pro předložení k přijetí. Byla-li podle § 24 odst. 1 směnka předložena po prvé v poslední den lhůty, lze učinit protest ještě v den následující.

(3) Protest pro neplacení musí být učiněn, jde-li o směnku splatnou v určitý den nebo v určitý čas po datu vystavení nebo po viděné, v některý ze dvou pracovních dní následujících po dni splatnosti. Při směnce na viděnou musí být učiněn protest pro neplacení ve stejných lhůtách, jaké jsou stanoveny v předchozím odstavci k protestu pro nepřijetí.

(4) Učiní-li se protest pro nepřijetí, není třeba ani předložit směnku k placení, ani učinit protest pro neplacení.

(5) Zastaví-li směnečník, ať směnku přijal nebo ne, své platy, nebo byla-li bezvýsledně vedena exekuce na jeho jmění, může majitel vykonat postih jen tehdy, byla-li směnka předložena směnečníkovi k placení a učiněn protest.

(6) Bylo-li ohledně majetku směnečníka, ať směnku přijal nebo ne, či výstavce směnky, který zakázal její předložení k přijetí, rozhodnuto o úpadku nebo o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, stačí k výkonu práva postihu předložit příslušná rozhodnutí soudu.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Majitel šeku (ten, kdo šek drží a má na něj právo) může požadovat zaplacení šekové částky od kteréhokoli dlužníka na šeku (např. výstavce, indosanta, šekového rukojmího), aniž by musel dodržovat nějaké pořadí.
  • Pokud jedna z osob zavázaných na šeku šek zaplatí, získává stejné právo jako původní majitel – může požadovat zaplacení od ostatních dlužníků na šeku, kteří jsou před ní v řadě.
  • Uplatnění nároku proti jedné osobě nebrání majiteli, aby se domáhal zaplacení i od ostatních dlužníků, a to i v případě, že tito dlužníci následují za tím, proti komu byl nárok uplatněn jako první.

Na co si dát pozor

  • Odpovědnost je "společná a nerozdílná", což znamená, že každý z dlužníků odpovídá za celou částku, nikoli jen za svůj podíl.
  • Majitel šeku má velkou volnost ve výběru, na koho se s požadavkem na zaplacení obrátí.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 44

3
NS
Nejvyšší soud
31. 5. 2022
NS
Nejvyšší soud
19. 12. 2013
NS
Nejvyšší soud
27. 3. 2001

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 44 zákona 191/1950 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 44

Nedostatek doložky „bez protestu“, ač ji dle kupní smlouvy měla směnka obsahovat, nemá vliv na platnost směnky a protestace pro případ úpadku dlužníka není nutná k výkonu práva postihu podle § 44 odst. 6 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového (dále jen „směnečný zákon“).

29 ICdo 66/2020 · Nejvyšší soud · 31. 5. 2022

I. § 20 a § 44 odst. 3 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového, jakož i na obsah včasných námitek žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu, shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že „kauzou směnky bylo zajištění vyplacení podílu na zisku žalovaným remitentovi, a to k vyrovnání vkladu remitenta ve výši 13 milionů Kč na provoz restaurace (tzv. projekt uváděný v …

29 Cdo 3304/2013 · Nejvyšší soud · 19. 12. 2013

Vyčerpávajícím a správným způsobem se vypořádal též s námitkou žalované, že směnečná práva žalobkyně zanikla v důsledku neprotestování směnky podle § 44 odst. 2 a 3 zákona č. 191/1950 Sb. (ZSŠ) a zcela správně se vypořádal i s námitkou žalované spočívající v jí tvrzené nejasné době splatnosti směnek.

32 Cdo 1338/2000 · Nejvyšší soud · 27. 3. 2001

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.