§ 94 zákon ČNR o přestupcích – Správní orgán své pravomocné rozhodnutí o přestupku zruší
Zákon České národní rady o přestupcích · 200/1990 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 94 zákona o přestupcích stanoví, že správní orgán musí zrušit své pravomocné rozhodnutí o přestupku, pokud se zjistí, že tatáž osoba byla za stejný skutek soudem pravomocně odsouzena nebo zproštěna obžaloby. Pokud byl někdo potrestán za přestupek a následně je za tentýž čin řešen soudem (ať už odsouzen nebo zproštěn), rozhodnutí o přestupku se zruší. (§ 94 zákona č. 200/1990 Sb., zákon ČNR o přestupcích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, správní orgán
- Judikatura: na § 94 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 200/1990 Sb.
Správní orgán své pravomocné rozhodnutí o přestupku zruší, zjistí-li, že osoba, která byla uznána vinnou z přestupku, byla za týž skutek soudem pravomocně odsouzena nebo obžaloby zproštěna. Uvedená osoba má nárok na vrácení částky, kterou zaplatila na úhradu pokuty a na náhradu nákladů řízení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud byl někdo potrestán za přestupek a následně je za tentýž čin řešen soudem (ať už odsouzen nebo zproštěn), rozhodnutí o přestupku se zruší.
- Tato úprava zabraňuje dvojímu potrestání za stejný skutek nebo situaci, kdy by se správní rozhodnutí lišilo od soudního.
- Osoba, které bylo zrušeno rozhodnutí o přestupku, má nárok na vrácení zaplacené pokuty a náhradu nákladů řízení.
Na co si dát pozor
- Zrušení rozhodnutí nastává pouze v případě, že jde o „týž skutek“, tedy stejný čin, za který bylo vedeno jak přestupkové, tak soudní řízení.
- Soudní rozhodnutí musí být pravomocné, aby mohlo dojít ke zrušení rozhodnutí o přestupku.
- Nárok na vrácení peněz se týká pouze pokuty a nákladů řízení, nikoli jiných případných sankcí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 94
Jak soudy aplikují § 94
… jednání, v nepřítomnosti žalobce i v části týkající se návrhu na zaplacení částky 5.150,- Kč. Uvedl, že nárok osoby, která byla uznána vinnou z přestupku a za týž skutek soudem pravomocně odsouzena nebo obžaloby zproštěna na vrácení částky, kterou zaplatila na náhradu pokuty a náhradu nákladů řízení, není podle ust. § 94 zák. č. 200/1990 Sb. o přestupcích vázán na jakékoli správní rozhodnutí, je dán přímo ze zákona.
V uvedené věci byl stěžovatel za neoprávněné podnikání potrestán jak dle živnostenského zákona, tak dle trestního, a o analogickém užití se zde uvažovalo ve vztahu k § 94 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
Vycházeje z toho, že uvedená podmínka je u správního deliktu podle § 63a živnostenského zákona a trestného činu dle § 118 TZ splněna, je třeba na základě analogie legis aplikovat § 94 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, podle kterého správní orgán, který rozhodl o uložení pokuty, své pravomocné rozhodnutí zruší, zjistí-li, že pachatel byl za týž skutek soudem pravomocně odsouzen nebo obžaloby pravomocně zproštěn.