§ 9 zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových – VEDLEJŠÍ ÚČASTENSTVÍ
Zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových · 201/2002 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 9 zákona 201/2002 Sb. umožňuje Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) vystupovat v soudních řízeních jako vedlejší účastník za stát, pokud se řízení týká majetku spravovaného státní organizací a stát má na výsledku řízení právní zájem. (§ 9 zákona č. 201/2002 Sb., zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, účastník řízení
- Judikatura: na § 9 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 201/2002 Sb.
(1) Úřad může vystupovat za stát jako vedlejšího účastníka v občanském soudním řízení8) před soudy v jakékoli věci týkající se majetku, se kterým je příslušná hospodařit státní organizace podle zvláštního právního předpisu9), má-li stát právní zájem na výsledku takového řízení.
(2) Pokud Úřad vystupuje za stát podle odstavce 1, jedná jménem státu. Jeho jednání zahrnuje veškeré procesní úkony, které v řízení podle zvláštního právního předpisu může činit vedlejší účastník.
(3) Do řízení Úřad vstupuje z vlastního nebo jiného podnětu anebo na výzvu účastníka řízení učiněnou prostřednictvím soudu. Nepovažuje-li podnět nebo výzvu za opodstatněné, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal, popřípadě prostřednictvím soudu účastníka, který výzvu učinil.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- ÚZSVM může vstoupit do soudního řízení, které se týká majetku, s nímž hospodaří nějaká státní organizace, například ministerstvo, státní podnik nebo jiná státní instituce.
- ÚZSVM tak může učinit, pokud má stát právní zájem na tom, jak řízení dopadne – například aby nedošlo ke ztrátě majetku nebo aby byl majetek správně spravován.
- V takovém případě ÚZSVM jedná jménem státu a může v řízení provádět všechny úkony, které může dělat vedlejší účastník podle občanského soudního řádu (např. navrhovat důkazy, vyjadřovat se k věci).
- ÚZSVM může do řízení vstoupit sám od sebe, na základě podnětu od někoho jiného, nebo na výzvu účastníka řízení, kterou mu soud předá. Pokud podnět nebo výzvu nepovažuje za opodstatněnou, musí o tom informovat s odůvodněním.
Na co si dát pozor
- ÚZSVM může vstoupit do řízení pouze jako vedlejší účastník, nikoli jako hlavní účastník řízení.
- Podmínkou je, že se řízení týká majetku, se kterým hospodaří státní organizace, a že stát má na výsledku řízení právní zájem.
- Pokud ÚZSVM podnět nebo výzvu k účasti odmítne, musí své rozhodnutí zdůvodnit.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 9
Jak soudy aplikují § 9
Uvedený úřad sdělil soudu, že do tohoto soudního řízení (sp. zn. 13 C 31/2006 Okresního soudu Plzeň-město) nevstoupí za stát jako vedlejší účastník řízení podle ustanovení § 9 zákona č. 201/2002 Sb., neboť tu neshledává zájem státu na výsledku tohoto řízení, jež se netýká majetku, kterým je příslušná hospodařit státní organizace, protože ze žaloby je zřejmé, že žalobcem v této právní věci je akciová společnost (v likvidaci).
Související
§ 16 (Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení ()§ 14 Účastníci řízení (Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení ()§ 93 Úkony účastníků ve věci samé (Občanský soudní řád)§ 17 Vedlejší účastník (Organizační a jednací řád Ústavního soud)