§ 258 zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony – Při určení výše náhrady škody podle § 251 se přihlédne…
Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony · 205/2015 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 258 stanovuje, že při určení výše náhrady škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli se zohledňují okolnosti, které bránily splnění povinnosti, a význam škody pro zaměstnavatele, přičemž maximální výše náhrady je omezena na trojnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Zaměstnavatel nemůže po zaměstnanci požadovat náhradu škody vyšší než trojnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku, a to i v případě, že skutečná škoda je vyšší. (§ 258 zákona č. 205/2015 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Odkazuje na: § 251
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 205/2015 Sb.
Při určení výše náhrady škody podle § 251 se přihlédne zejména k okolnostem, které bránily splnění povinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel nemůže po zaměstnanci požadovat náhradu škody vyšší než trojnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku, a to i v případě, že skutečná škoda je vyšší.
- Při stanovení konkrétní výše náhrady škody se posuzuje, zda zaměstnanec mohl splnění povinnosti zabránit a jaký dopad měla škoda na zaměstnavatele.
- Tento limit se vztahuje na náhradu škody podle § 251, což je obecná odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Na co si dát pozor
- Uvedené omezení výše náhrady se nevztahuje na škodu způsobenou úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek, jak vyplývá z § 257 odst. 2.
- V případě schodku na svěřených hodnotách nebo ztráty svěřených věcí je zaměstnanec povinen nahradit škodu v plné výši, jak stanoví § 259.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.