§ 251 zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony – Nesplnění povinnosti k odvrácení škody
Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony · 205/2015 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 251 zákona č. 205/2015 Sb. upravuje situace, kdy zaměstnanec neodvrátí hrozící škodu zaměstnavateli, a stanoví, za jakých podmínek se může podílet na její náhradě, a zároveň vymezuje případy, kdy zaměstnanec za škodu způsobenou při odvracení jiné škody neodpovídá. (§ 251 zákona č. 205/2015 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Nesplnění povinnosti k odvrácení škody
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 205/2015 Sb.
(1) Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak.
(2) Zaměstnanec není povinen nahradit škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnanec vědomě neupozorní na hrozící škodu nebo nezakročí, ačkoliv by tím zabránil bezprostřednímu vzniku škody, může po něm zaměstnavatel požadovat podíl na náhradě vzniklé škody, pokud ji nelze nahradit jinak.
- Zaměstnanec není povinen nahradit škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo při odvracení nebezpečí ohrožujícího život či zdraví.
- Tato výjimka z povinnosti nahradit škodu platí, pokud zaměstnanec sám úmyslně nevyvolal stav, který vedl k odvracení škody, a jednal přitom přiměřeně okolnostem.
Na co si dát pozor
- Zaměstnavatel může požadovat podíl na náhradě škody jen v rozsahu přiměřeném okolnostem případu a pouze tehdy, pokud škodu nelze nahradit jinak.
- Pro uplatnění náhrady škody vůči zaměstnanci je klíčové, zda zaměstnanec vědomě neupozornil nebo nezakročil a zda by jeho jednáním bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody.
- Při odvracení škody nebo nebezpečí je důležité jednat způsobem přiměřeným okolnostem, aby se zaměstnanec vyhnul odpovědnosti za případně způsobenou škodu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 251 Nesplnění povinnosti k odvrácení škody (Zákon zákoník práce)§ 103 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvráce (Zákon o vojácích z povolání)§ 48 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvráce (Zákon o průběhu základní nebo náhradní s)§ 76 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvráce (Zákon České národní rady o služebním pom)§ 100 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvráce (Zákon České národní rady o Bezpečnostní )