Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, Ústřední rady odborů a ministerstva zdravotnictví o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb

(1) Za hrubý výdělek pracovníka na dohodu se pro účely důchodového zabezpečení považuje příjem ve výši odvozené z paušální částky daně z příjmů obyvatelstva, kterou je povinen platit z příjmu za sjednané práce.

(2) Stal-li se pracovník na dohodu plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu při výkonu prací nebo v přímé souvislosti s ním, považuje se za průměrný měsíční výdělek nejméně částka 400 Kčs. To platí též, jde-li o pracovníka na dohodu, který je zabezpečen již z důvodu jiného zaměstnání.

Povinnosti závodu vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení má organizace, která uzavřela s pracovníkem dohodu o pracovní činnosti.

(1) Občanům, kteří na základě povolení národního výboru poskytují některé služby a opravy,*) náleží podpora při narození dítěte, přídavky na děti a dávky důchodového zabezpečení za obdobných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníkům na dohodu uvedeným v části první.**)

(2) Za průměrný měsíční výdělek občana poskytujícího služby a opravy na základě povolení národního výboru se považuje nejvýše částka 1200 Kčs; toto omezení neplatí, jde-li o občana se změněnou pracovní schopností.

(3) Povinnosti závodu vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení vykonává místní národní výbor.

Občanům, kteří jsou zabezpečeni podle této vyhlášky, a jejich rodinným příslušníkům se poskytuje preventivní a léčebná péče za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníkům (pracujícím v pracovním poměru).

Koná-li práce podle dohody o pracovní činnosti anebo poskytuje-li služby nebo opravy na základě povolení národního výboru ten, kdo se připravuje na budoucí povolání soustavným výcvikem nebo studiem (žák, student, učeň apod.), posuzuje se jeho příjem za takovou činnost vykonávanou souběžně se studiem nebo výcvikem z hlediska předpisů o přídavcích na děti a o výchovném k důchodu jako nahodilý výdělek za brigádu a nezapočítává se do jeho vlastního příjmu.*)

K příjmu z této činnosti se nehledí při zjišťování podstatného poklesu výdělku jako podmínky pro částečnou invaliditu.

(1) Pracovník na dohodu je povinen poskytovat socialistické organizaci, s níž uzavřel dohodu o pracovní činnosti, veškeré podklady potřebné pro provádění nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, zejména podklady pro určení výše výdělku (§ 5 a 11).

(2) Občan, který poskytuje služby nebo opravy na základě povolení národního výboru, má pro účely důchodového zabezpečení obdobnou povinnost vůči místnímu národnímu výboru (§ 13 odst. 3).

Ústřední rada odborů může stanovit, že se některým skupinám pracovníků na dohodu poskytuje nemocenské již od prvního dne pracovní neschopnosti, jestliže z povahy jejich činnosti vyplývá, že služby nemůže konat v jejich prospěch nikdo jiný a že od počátku pracovní neschopnosti pozbývají zdroje své obživy. Výše nemocenského za pracovní den stanovená v připojené tabulce se v těchto případech za první tři pracovní dny snižuje o 20 %; to však neplatí, jestliže pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem nebo jestliže jde o karanténu.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Pro účely důchodového zabezpečení se však podle ní hodnotí i činnost vykonávaná před počátkem účinnosti vyhlášky.

Předseda

Ústřední rady odborů:

Zupka v. r.

Předseda

Státního úřadu sociálního zabezpečení:

Štanceľ v. r.

Ministr zdravotnictví:

Plojhar v. r.

Příloha k vyhlášce č. 21/1965 Sb.

1 2 3 měsíční výše započitatelného výdělku denní výšenemocenskéhopeněžité pomoci v mateřství od Kčs do Kčs Kčs Kčs 400 500 14 14 501 600 16 16 601 700 16 19 701 800 18 21 801 900 20 24 901 1 000 22 27 1 001 1 100 24 30 1 101 1 200 26 33 1 201 1 300 28 36 1 301 1 400 30 38 1 401 1 500 32 41 1 501 1 600 34 44 1 601 1 700 36 47 1 701 1 800 39 49 1 801 1 900 42 52 1 901 2 000 45 55 2 001 a výše 48 57

*) § 3 písm. e) vyhlášky č. 74/1959 Ú. l., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění zaměstnanců, § 26 vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, a § 21 písm. e) vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

*) u osamělých žen (§ 6 zákona č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky) po celou dobu mateřské dovolené ve výši uvedené ve sloupci 2

*) podle zásad schválených usnesením vlády ze dne 3. března 1965 (č. 20/1965 Sb.)

**) § 23, 24 a další zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, a vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění.